Velmi
pozdni.cz

Kniha 1 01 True crime satira

Kapitoly

Vše Kapitoly

06. Feministky ošizené o otcovskou lásku

06. Feministky ošizené o otcovskou lásku
182
Pro české muže v produktivním věku se pole jejich svobody náhle rozšířilo, mimo jiné o možnost volně si pořizovat pornografii a platit za prostituční služby, aniž by to pro ně bylo trestné

Zcela typické je, že za více než třicet let nebyla legalizována prostituce, takže volnost je opět pouze na straně mužů, a nikoli na straně žen, které se tak třeba i chtějí živit. Momentálně se pohybují v šedé legislativní zóně.

182
Dělat z feminismu strašáka je pořád tak trochu národní sport

Ze zprávy, kterou v březnu 2022 publikovala společnost Ipsos na základě výzkumu ve 30 zemích, vyplynulo, že 26 % mužů považuje feminismus za škodlivý. Zhruba pětina silně popírá, že by mezi muži a ženami existovala nerovnost. 15 % věří, že ženy násilí vůči sobě vyprovokují. Stejně tak 15 % tvrdí, že ženy přehánějí líčení zkušeností se sexualizovaným násilím. 9 % si myslí, že ženy mají povinnost poskytovat sex svým manželům či stálým partnerům. (Česko nebylo do výzkumu zahrnuto.) https://www.ipsos.com/en/one-three-men-believe-feminism-does-more-harm-good (4. 3. 2022)

182
Tato hypotéza vysvětluje i nenávist feministek k jejich vlastní ženskosti,“ cituje přitom psychologa Eduarda Bakaláře se zjevným souhlasem

Eduard Bakalář (1934–2010) byl jednou z nejnechutnějších osob v dějinách českého šovinismu. Původně jsem zvažoval věnovat mu samostatnou kapitolu, ale nakonec jsem usoudil, že si ji nezaslouží. Zájemcům doporučuji přečíst si tuto polemiku z roku 2005: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/bakalar_.htm (To, že se proti Bakalářovi vymezil i tak konzervativní a jinak kontroverzní psycholog jako Jeroným Klimeš, už něco znamená.) Bakalář byl proslulý především svým ustavičným podsouváním ženám, že svou komunikaci postavily na lži a výčitkách. Vycházel při tom primárně z amerického psychologa Herba Goldberga, jenž psal o devatenácti tzv. vyčítacích pastech manželky, jejichž cílem je mocenská manipulace manžela. (Jedná se o slavnou a široce kritizovanou knihu The Hazards of Being Male. Surviving the Myth of Masculine Privilege, 1977.) To od něj přebíral jak Radim Uzel, tak třeba Josef Hausmann. V salátové knížečce Mužský šovinismus pro pokročilé (2006) si tito tři vzájemně notují. (Bakalářovo jméno je zde anonymizováno, ale hnusný způsob jeho vyjadřování zamaskován není.) Je to sešitek, kde se Radim Uzel odvázal nejvíce. Najdeme zde jeho výroky jako: „Bohužel se však ještě dnes najdou sexuální vyděračky, kšeftařky a obchodnice, které nabízejí sexuální zboží s dávno prošlou záruční lhůtou.“ (s. 11) „Muž by se měl mít na pozoru před ženskou s dokonale přetočeným tachometrem.“ (s. 13) „Katastrofální situace nastává, když se snoubí ženské sobectví s terorismem časové náročnosti. A to je skoro vždycky.“ (s. 17) „Ženám, které týrají muže požadavkem, aby s nimi setrvával ‚jen tak‘, se říká dráždivky. Zasluhují vyválet v lepidle a obalit peřím.“ (s. 80) „Žena vlastně nikdy neví, co chce. Bohužel však zpravidla nedá pokoj tak dlouho, dokud to nedostane.“ (s. 91) „Na rozdíl od špatné manželky zkrachuje špatná hospoda zpravidla dříve. Možná by tomu mělo být naopak.“ (s. 93) Hausmann i Bakalář píšou ještě výrazně horší věci typu: „Z celého sortimentu zboží, které ‚firma žena‘ nabízí, jsou všechno neprodejné ležáky, o které není zájem – až na jeden artikl, který jde na odbyt znamenitě. Tím je sex, potažmo pak ženino tělo. Všechno ostatní – nazvěme to souhrnně tzv. ‚osobností ženy‘ – nemůže na volném trhu uspět v konkurenci s mužským zbožím, které je levnější i kvalitnější zároveň. (s. 33) „‚Musíš pochopit, že teď to nejde, musím si napřed všechno srovnat v hlavě,‘ knokautuje ho větou, za niž by sama zasloužila ránu.“ (s. 50) „A jestliže plivne do tváře (fyzicky či morálně) žena chlapovi a on jí dá facku, je něčím vinen?“ (s. 104) Obecně byla tato chlapská moudra brána za normální ještě někdy v 80. a 90. letech. Po roce 2000, v době vydání knihy, už však šlo o postoje, které mladší generace mužů nejenže nevyslovovala nahlas, ale spíš jí už ani nepřicházela na mysl, a začala opovrhovat těmi, co je říkali, věřili jim a chovali se podle nich. Další polemiku s Eduardem Bakalářem vedla v časopise Vesmír bioložka a spisovatelka Eva Hauserová v roce 2006: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-1/podporujte-zeny.html a https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-2/kdo-proti-cemu-je-podjaty.html a https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2006/cislo-3/titan-rozvodu.html.

182
Jako nedávno zemřelá 85letá Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová: Dopisy vnučce (2007, nakladatelství Kalich)

184
V Československu zase do roku 1960 platil původní rakouský občanský zákoník, který dával výhradní právo rozhodovat o rodinných věcech manželovi

Pro historický přehled ženských práv vřele doporučuji toto masivní twitterové vlákno od amerikanisty Jana Beneše – https://twitter.com/JanBenesAggie/status/1560889198646886402

187
Nechci v tomto ohledu stanovovat žádné přesné hranice, tato kniha je o přechodové fázi a nynějším všeobecném zmatku

Přesné rozlišení vln feminismu není snadné, možná je dokonce nemožné, protože jednotlivé autorky obvykle neohlašovaly, že nyní zvedají nějakou novou vlnu. (Výjimkou je právě čtvrtá vlna feminismu, viz https://www.facebook.com/ctvrtavlna/, https://wave.rozhlas.cz/chceme-aby-se-sexismus-stal-celospolecenskym-tematem-rikaji-clenky-ctvrte-vlny-5186793, 21. 12. 2016 a https://domaci.hn.cz/c1-65579300-ponizujete-nas-a-nas-uz-to-nebavi-feministky-nove-generace-oteviraji-temata-o-kterych-se-nemluvi, 8. 1. 2017). Například Simone de Beauvoir je přesně na rozmezí první a druhé vlny, Germaine Greer na rozmezí druhé a třetí vlny a nejsou snadno zařaditelné; žijící představitelky druhé vlny se mnohdy adaptovaly na třetí vlnu, pozapomenuté klasičky třetí vlny se staly populární díky záplavě memů ve čtvrté vlně atd. Rozdíly vidíme až zpětně a vždy jako druh krize, rozporů a štěpení uvnitř hnutí. Můžeme to chápat i jako dějiny odvahy a konformity či sporů mladších a starších generací. Někde jde o plynulou proměnu myšlení (tedy hlubšího promýšlení stejných témat), někde o zlomy (nová témata nebo radikální obrat v náhledu na stejný problém). Tato kniha není dějinami feminismu, ale shrnutím současného stavu; od starších autorek a autorů si bere jen to, co je stále aktuální, a jejich překonané názory většinou neřeší.

187
A přiznává, že při její výchově selhal, i když vinu svaluje primárně na ni

Radim Uzel: Životopis bez cenzury (2020), s. 229-230. Rozpomínání (2012), s. 219-20.

192
Zjišťujeme nejenom, že ženy měly extrémně sníženou možnost seberealizace, ale i to, že dějiny byly psány těmi, kteří ženy přehlíželi

Vycházím z těchto zdrojů a vybírám jen malý zlomek jmen: https://theconversation.com/us/topics/hidden-women-of-history-64072 (souhrn 40 článků na dané téma od roku 2018 do roku 2021); https://explorethearchive.com/15-important-women-in-history (27. 3. 2019); https://www.oprahdaily.com/life/g26513857/women-who-changed-the-world/ (5. 2. 2021); https://www.insider.com/unknown-women-who-changed-the-world-2017-2 (17. 2. 2017); https://www.distractify.com/p/forgotten-women-of-history (1. 3. 2020)

193
Agora, Colette i Velké oči se však zařadily k propadákům

Obecně u těchto filmů v hlavním textu nehodnotím jejich umělecké kvality – Skrytá čísla nejsou výjimečné umělecké dílo a jsou megahitem; ostatní jmenované snímky jsou na podobné úrovni a finančně neuspěly. Ani jeden parametr tedy není sám o sobě vypovídající. Především se stále znovu ukazuje, že filmům, jež jsou věnované ženským osobnostem, bývala věnována menší péče a rozpočty, a hlavně jejich vzorek je výrazně menší než u filmů věnovaných mužským osobnostem historie.

193
Existuje řada (polo)zapomenutých hudebních skladatelek jako Barbara Strozzi (1617–1677), Fanny Mendelssohn (1805–1847), Clara Schumann (1819–1 896) či Elizabeth Maconchy (1907–1994)

Dočíst se o nich můžete třeba v knize Anny Beer: Sounds and Sweet Air: The Forgotten Women of Classical Music. (London, 2016)

194
Se zpožděním asi šedesáti let bylo ve sklepě objevené zapomenuté, rozsáhlé dílo švédské malířky Hilmy af Klint (1862–1944), která tvořila na přelomu 19. a 20. století abstraktní geometrické obrazy, jimiž předběhla éru Kandinského, Maleviče a Mondriana

Doporučuji kanál youtuberky CamiiW, kde jsou představeny i další autorky jako Artemisia Gentileschi, Georgia O´Keefe, Ana Mendieta, Judy Chicago, Louise Burgeois či Guerrila Girls. https://www.youtube.com/c/CamiiW123/videos

195
Elizebeth Smith Friedman (1898–1980) rovněž porážela muže, ba celé armády a zločinecké gangy pomocí dešifrování tajných kódů

https://time.com/5928583/elizebeth-friedman-codebreaker/ (/11. 1. 2021). Vyšla o ní i kniha Amy Butler Greenfield: The Woman All Spies Fear: Code Breaker Elizebeth Smith Friedman and Her Hidden Life. (2021)

197
A i v této kapitole uvádím sotva polovinu jmen, jež lze najít v hlavním hesle „Timeline of women in science“

https://www.standard.co.uk/tech/most-men-wikipedia-editors-push-for-women-b1065337.html (8. 3. 2023) Za deset let přibylo ženských editorek jenom 5 %. Situaci se rozhodla řešit britská fyzička Jess Whade, která hesel schválně napsala stovky, aby vyvážila aspoň základní nedostatky. https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/jess-wade-veda-vedkyne-wikipedie.A200601_114725_vztahy-sex_job (3. 6. 2020) O něco podobného se v roce 2016 (v době, kdy podíl hesel o ženách byl 15 %), pokusila Emily Temple Wood (jež vystudovala molekulární biologii a zároveň arabistiku a islamistiku) https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/zenam-dosla-trpelivost-s-muzskou-wikipedii-pisou-ji-muzi-o-m/r~bff86596e9c011e5807d0025900fea04/ (14. 3. 2016) V roce 2021 se objevil projekt WikiGap, jenž se snaží zvýšit nejen podíl hesel o ženách, ale i podíl editorek na wikipedii; ty v současnosti tvoří asi jen 9 %. https://www.idnes.cz/technet/internet/wikigap-wikipedia-internet-zeny-profil.A210309_174108_sw_internet_vse (12. 3. 2021); https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/na-wikipedii-je-vice-clanku-o-fotbale-nez-o-zenach-zmenit-se-pokousi-britska_2403112323_van (11. 3 2024) Archeoložka a kurátorka z Velké Británie Lucy Moore si předsevzala, že vytvoří článek o alespoň jedné významné ženě z každé země světa, a to včetně autonomních regionů, jako je Hongkong nebo Tibet, nebo z necelosvětově uznávaných států, jako je Tchaj-wan. Nedávná studie potvrdila, že je na Wikipedii méně životopisných příspěvků o ženách než článků o fotbale a fotbalistech. Rozsáhlé heslo v mnoha dalšími údaji zde https://en.wikipedia.org/wiki/Gender_bias_on_Wikipedia

197
Přehlíživost je patrná i v doporučovacích algoritmech YouTube, kde jsou coby tvůrci preferováni muži a vytváří se zavádějící představa, že jsou vynalézavější

Vyčerpávající a přesná analýza Ann Reardon, jež mluví i o preferování krátkých videí před delšími https://www.youtube.com/watch?v=OxGFEUefv6g

198
Až vám zase někdo bude tvrdit, že nezná žádné velké umělkyně, vědkyně a vynálezkyně z dávnější historie, tak jediným důvodem, proč je nezná, je to, že je prostě nezná

Pár dalších příkladů raději jen pod čarou, aby hlavní text nebyl přetížený: Frances Marion (1888–1973) byla jednou z nejplodnějších a nejúspěšnějších scenáristek v hollywoodské historii. Za pětadvacet let napsala přes 130 scénářů pro němé i zvukové filmy, získala dva Oscary a díky ní zazářily hvězdy jako Mary Pickford, Marion Davies, Rudolph Valentino či Greta Garbo. Mořská bioložka Rachel Carson (1907–1964) je možná nejdůležitější autorkou 20. století píšící o přírodě. Její kniha z roku 1962 Tiché jaro (jež před nedávnem vyšla poprvé v češtině) pomohla vzniku celého environmentálního hnutí v USA. Měla vliv na americkou politiku a společnost, neboť způsobila změnu národní pesticidové politiky a její aktivity vedly také ke zřízení Federální vládní agentury pro ochranu životního prostředí (USEPA). Americká vědkyně Helen Murray Free (1923–20 21) zachránila miliony diabetiků po celém světě, když v roce 1945 vymyslela test známý jako „dip and read“, tedy „namoč a čti“. Tento jednoduchý glukózový test z kapky krve umožnil lidem po celém světě hlídat si svou hladinu glukózy v krvi z pohodlí domova. Helen Free se v roce 1993 stala prezidentkou Americké chemické společnosti, v roce 2000 byla uvedena do síně slávy amerických vynálezců. Průkopnici neurologie Rita Levi-Montalcini (1909–2012) odhalila zákonitosti fungování nervového systému a přispěla k pochopení stařecké demence či některých nádorových onemocnění. Její otec jí přitom vůbec nechtěl dát studovat a ona měla laboratoř ve své ložnici. Biochemička židovského původu Gerty Cori (1920–1957) získala jako první žena na světě Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Pražská rodačka a absolventka medicíny na Univerzitě Karlově přišla na to, jakou funkci mají hormony z předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů. Chemička a držitelka Nobelovy ceny Dorothy Crowfoot Hodgkin (1910–1994) odhalila chemickou strukturu penicilinu, inzulinu a vitaminu B12. Kanaďanka Donna Strickland (1959) se v roce 2018 stala první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za fyziku po dlouhé, 55 let trvající nadvládě mužů v této kategorii. Pobuřující pak je, že ještě v březnu ji (mužský) správce Wikipedie odmítl do této internetové encyklopedie zapsat jakožto nedůležitou.

199
Ženy se také často podílejí na vývoji nových technologií a materiálů, které jsou zároveň výrazně ekologické

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/chytre-zeny-mateeo-mitrao-poulbot-dhulchaointigh-bastioli.A220221_111758_ona-vztahy_job (8. 3. 2022, Natálie Veselá) Dotyčné vynálezkyně nejsou samozřejmě osamělé, obvykle vedou velké výzkumné týmy. Zajímavé je, že velmi často jsou i podnikatelky, které na svých patentech vydělávají tak, že je samy uvádějí do komerční výroby a bývají dominantními majitelkami akcií.

200
Ve Velké Británii studovalo v roce 2016 polymery 86 % žen, tvořily 79% většinu na oboru psychologie, u veterinární medicíny 77 %, v antropologii 72 %, 69 % žen studovalo medicínskou technologii, oční lékařství 69 %, zemědělství 67 %, patologii 64 %, zoologii 63 %, farmakologii a toxikologii 61 %, dentální medicínu 59 %, biologii 58 %, genetiku 57 %, archeologii 56 %, klinickou medicínu 55 % a 54 % biochemii

https://www.theguardian.com/commentisfree/2016/may/31/women-science-industry-structure-sexist-courses-careers (31. 5. 2016)

202
Před deseti lety vysokoškolačky prakticky dohnaly muže; od té doby vedou a tvoří přes 60 % absolvenststva vysokých škol

Cituji článek: https://a2larm.cz/2022/01/scitani-lidu-ohlasuje-soumrak-patriarchatu/ (14. 1. 2022, Stanislav Biler), data byla čerpána odsud: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/vysledky-prvni. Detailnější přehled ale ukazuje i jiná, poměrně znepokojivá čísla. Absolvovat vysokou školu lze totiž na různých stupních. V bakalářském stupni je nyní 60 % absolventek a 40 % absolventů (a číslo se už dvacet let téměř nemění), v magisterské dlouhém 67 % absolventek (před dvaceti lety to bylo 49 %), v magisterském krátkém (navazující na bakalářské) je nyní 58 % absolventek (a toto číslo jen mírně kolísá celou dobu) a potom doktorské programy – v nich nyní absolvovalo 44 % žen (což je nárůst ze 34 % před dvaceti lety). Tato čísla tedy zároveň ukazují, jak v onom nejvyšším stupni nastává u žen „odliv mozků“ a znovu se ukazuje, že dovolit si doktorské studium můžou spíše muži. Nepoměr je tak velký, že to nemůžeme přičítat vrozené nižší ženské inteligenci, ale převážně nevyhovujícím životním a společenským podmínkám, a jedná se o výzvu, jak talentované studentky u dalšího vzdělávání udržet. https://www.ukforum.cz/rubriky/academia/8373-co-prinesl-audit-rovnych-prilezitosti-na-uk – Na Univerzitě Karlově k tomu proběhl audit rovných příležitostí. Potvrdil obecně se vyskytující jev takzvaného ‚leaky pipeline‘ – děravého potrubí, kdy se ženy během kariéry ‚vytrácí‘. Univerzita tak přichází o mnoho potenciálu a talentu. V seniorních a vedoucích pozicích je nedostatek žen: muži reprezentují přes 70 % docentů, přes 85 % profesorů a více než 70 % akademických pracovníků ve vedoucích funkcích. Principy sestavování komisí a poradních orgánů, kdy muži často tvoří 70 až 90 %. Na Univerzitě Karlově jako celku je medián mzdy mužů 41 183 Kč, což je o zhruba 22 % více než u žen, jejichž platový medián je 33 746 Kč. Zajímavě vyšlo subjektivní vnímání nerovností: zatímco ženy vnímaly nerovnost zejména z důvodu rodičovství či pohlaví, muži na základě osobních sporů. Vznikl k tomu také tříletý plán rovných příležitostí.

202
Asi vás nepřekvapí, že si Radim Uzel opět vše vymyslel, protože v databázi prací na webu Gender Studies nefiguruje žádná (ani jedna jediná!) práce o Spejblovi a Hurvínkovi, o Krtečkovi či Krtečce, ani o sexuální orientaci jiných pohádkových postaviček

https://genderstudies.cz/gender-studies/diplomky.shtml

204
Např. Wolf, Blackledge atd.

Catherine Blackledge (Vagina: otvírání Pandořiny skříňky. 2005), Naomi Wolf (Vagina: nová perspektiva. 2014). Fascinující se, že tyto knihy lze vidět na některých záběrech v domě Radima Uzla, když mluvil v televizních reportážích. Těžko říct, zdali je vůbec četl, nebo si je jenom vystavoval na poličce.