Kniha 1 01 True crime satira


02. Tisíckrát opakovaná lež – „Polovina si to vymyslí“

02. Tisíckrát opakovaná lež – „Polovina si to vymyslí“
44
Například, že znásilněných žen v populaci je výrazně více, kolem 9 % a mužů, co někdy někoho v životě znásilnili, kolem 5 %

K prostudování jsou přístupné např. tyto materiály: FRA – Agentura Evropské unie pro základní práv: Násilí na ženách:
průzkum napříč EU (2014) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra-2014-vaw-survey-at-a-glance-oct14_cs.pdf, Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění (sborník, editorka Kristýna Ciprová) https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/publikace_final_pdf.pdf, publikaci Stop znásilnění.
Analýza stavu pomoci obětem znásilnění v České republice https://www.persefona.cz/download/analyzaStopZnasilneni.pdf či rozhovor https://denikn.cz/6666/nikdo-mi-to-nebude-verit-budu-za-kravu-myty-a-fakta-o-sexualnim-nasili/. Pokud z nějakého důvodu nevěříte institucím EU, tak domácí výzkumy našich sexuologu poskytují víceméně stejná čísla; tyto výzkumy byly dělané opakovaně (1993, 1998, 2003 a 2008, 2013 - http://abicko.avcr.cz/2014/09/09/index.html); poslední verze zde - Zvěřina J., Weiss P.: Sexuální chování obyvatel České republiky. Rodinné listy, 2014, č. • no. 3, s. • p. 39-40. ISSN 1805-0824. Zajímavé určitě je porovnat některá specifika s americkým kontextem: https://www.rainn.org/statistics/victims-sexual-violence
Pro širokou veřejnost je například už nepřijatelný výzkum uveřejněný v únoru 2024, z nějž vychází, že 58 % žen se setkalo s nějakou formou sexuálního násilí a 20 % procent oslovených žen přiznalo, že byly znásilněny. 76 % obětí pak uvedlo, že sexuální násilí mělo dopady na jejich zdraví, 12 % z nich přimělo uvažovat o sebevraždě či se o ni pokusit. Průzkum, v němž odpovídalo 5042 žen od 18 do 65 let (a jde tedy o velmi reprezentativní vzorek), si nechala vypracovat organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí společně s agenturou MindBridge Consulting. Z veřejného zdravotního pojištění jde na léčbu dopadů znásilnění (chronické nemoci duševní i fyzické, reprodukční problémy, pohlavní choroby) ročně 2,3 miliardy korun. Výzkum zohledňuje tři desítky situací a pět desítek forem násilí. Znásilnění zahrnuje sex pod nátlakem, proti vůli, vynucený, nechtěný, bez vědomí či pokračující i přes nesouhlas. Mezi formy sexuálního násilí patří třeba osahávání, vynucování kontaktu či nechtěných sexuálních praktik, „šmírování“, nucení ke sledování pornografie, posílání nevyžádaných intimních snímků, kybernásilí, obnažování osob či jejich sebeukájení na veřejnosti. Devět z deseti pachatelů byli blízcí či známí. V polovině případů to byl současný či bývalý partner a v 7 % jiný člen rodiny, ve víc než třetině známý, ve 12 % nová či náhodná známost. Polovina obětí znásilnění žádnou pomoc a podporu nevyhledala. Tři z deseti žen se svěřily blízkým. 6 % se obrátilo na poradny, psychoterapeuty či právníky. 6 % ohlásilo případ na policii. https://www.profem.cz/novinky/a/vyzkum-sexualizovane-nasili---vyskyt-dopady-a-naklady-na-zdravotni-peci (22. 2. 2024) Z tohoto výzkumu částečně vycházím ve většině knihy, ne ovšem na počátku kapitoly. Zde ani nechci odrazovat od dalšího čtení. Metodologie výzkumu je uvedena zde: https://www.profem.cz/shared/clanky/1145/Metodologie%20a%20kategorizace%20ve%20v%C3%BDzkumu%20Sexualizovan%C3%A9%20n%C3%A1sil%C3%AD%20v%C3%BDskyt,%20dopady%20a%20n%C3%A1klady%20na%20zdravotn%C3%AD%20p%C3%A9%C4%8Di%20_%20proFem%202024.pdf

44
Sexuální obtěžování na pracovišti zažívá 13 % žen

Křížková, Alena (ed.), Čermáková, Marie, Dudová, Radka, Maříková, Hana, Uhdeová, Zuzana. 2005. „Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování v českém systému pracovních vztahů. Rozsah, formy, aktéři, řešení.“ MPSV ČR 2005. Praha: MPSV ČR. 88 s.

45
Pouze u skupin do sta lidí si umíte dobře zapamatovat celá jména, povolání, zda mají partnery a děti, či jaké mají osobní vlastnosti a záliby nebo soukromá trápení

Existují i moderní manažerské metody nemít v jedné firmě více než 150 lidí, aby se dokázali navzájem zapamatovat alespoň podle tváří a křestních jmen. Tomuto počtu se říká Dunbarovo číslo podle britského antropologa Robina Dunbara, jenž zkoumal vztahy mezi velikostí mozků primátů a průměrnou velikostí tlup, v nichž žijí.

47
A jak by chtěl být mýdlem ve sprše Claudie Schiffer či s ní kopulovat v pekle

„Klaus a Zeman přijdou do pekla. První předstoupí před satana Klaus. ‚Hodně jsi hřešil, Václave, pohleď na tuto ženštinu, páchnoucí, tlustou s osmi bradavicemi a třemi bradami, teď si tě odvede a navěky spolu budete kopulovat.‘ Pak jde na řadu Claudia Schiffer. ‚Hodně si hřešila Claudie, pohleď tady na Miloše Zemana...‘“ https://zpravy.aktualne.cz/domaci/milos-zeman-se-vraci-a-vypravi-vtipy/r~i:gallery:14147/ (4. 3. 2010).

47
Proslulé označení ruských aktivistek Pussy Riot za „kurvy“

Zeman rovněž zřejmě záměrně přiostřil překlad výrazu „pussy“, jímž se běžně označují i „koťátka“ a „kočičky“ a jedná se spíše o něžnější a mazlivější pojmenování ženských pohlavních orgánu; „pussy“ v žádném případě není „kunda“, jak to opakovaně a s gustem Zeman vyslovoval, kunda se v angličtině řekne „cunt“, „twat“ nebo „minge“.

48
Ekonomiku to stojí v úhrnu kolem 14, 5 miliard korun ročně

Na 14,5 miliardy Kč byly odhadnuty ekonomické dopady domácího násilí ve zvoleném roce 2012. Výsledná částka zahrnuje ztrátu produktu kvůli pracovní neschopnosti, vyplácení nemocenské a dalších sociálních dávek, náklady na léčení a krizovou pomoc a další náklady. Zdroj: Všetičková, S., Zdeněk, M., Molnár, P. Analýza ekonomických dopadů domácího násilí (2017) https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/Analyza-ekonomickych-dopadu-DN.pdfhttps://www.profem.cz/shared/clanky/422/EkonomDopadyDN-Zdravi_WEB.pdf Petra Hokr Miholová, Jitka Ondrušková, David Dohnal (2016); přehledně a stručně https://www.probezpecnydomov.cz/

48
Facka se pak obecně považuje za mírné násilí a „vhodný výchovný prostředek, pokud žena neposlouchá“

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/118456/vyzkum-muzou-si-za-to-sami-az-tretina-lidi-si-mysli-ze-obeti-domaciho-nasili-nesou-vinu-za-svou-situaci.html - Další výzkum z roku 2023 agentury IPSOS pro iniciativu Pod svícnem uvádí, že více než 35 % lidí si myslí, že oběť nese alespoň někdy vinu na domácím násilí. Toto přesvědčení převládá spíše u mužů, a to ve více než 41 % případů.

48
Šovinistů mezi českými politiky máme ovšem ještě spoustu, zaznamenat všechny výrazné výroky ani není možné

V paměti utkví třeba výrok někdejšího předsedy lidovců Pavla Bělobrádka z března 2017, který v reakci na to, že matky samoživitelky jsou nejvíce ohroženy chudobou, kontroval buranským: „No tak si musí najít jiného chlapa.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/belobradek-valachova-vyzivne.A170424_122238_domaci_kop (24. 4. 2017) Nebyl v tomto názoru ve své straně osamocen. Hejtman Jiří Čunek se týden před tím ostře vymezil vůči zálohovanému výživnému: „Copak ten stát lidem říkal, s kým mají spát? Tímhle lidi vychováváme k nezodpovědnosti. Pokud se žena špatně rozhodla, s kým mít dítě, musí nést následky.“ (https://echo24.cz/a/i22WB/cunek-copak-stat-tem-zenam-rikal-s-kym-maji-spat, 14. 4. 2017). Představa, že ženu musí živit muž a muži zřejmě nenesou zodpovědnost za to, kam ejakulují, patří vskutku do 19. století. To, že lidovci ženám doporučují, aby se staly jasnovidkami a věděly, jak se jejich partner zachová kdykoli v budoucnu, svědčí nikoli o velké víře v boha, ale v magii.

48
Některé se týkaly třeba komentování vzhledů kolegyň

Osobně nedokážu dostat z hlavy třeba výrok bývalého zkorumpovaného poslance ČSSD Michala Krause z roku 2003, že lituje, že jeho spolustranička, ministryně Petra Buzková si nechala operativně zmenšit ňadra: „Změna je to razantní, ale vzhledem k tomu, že mám velké ruce, tak bych preferoval větší rozměr.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/poslanci-se-za-urazky-buzkove-nemini-omluvit.A031127_110419_domaci_kot, 27. 11. 2003), k porovnání ještě hitparádu zde: https://www.lidovky.cz/relax/lide/jste-lahodna-i-sexy-mozek-hlasujte-pro-nejoplzlejsi-politicky-vyrok.A150604_111404_lide_ape (5. 6. 2015 Takto se v nultých letech veřejně „oceňovala krása žen“. Ostatně, už jenom to, že komukoli z novinářské komunity přišlo v pořádku provést anketu v Poslanecké sněmovně na téma „Co říkáte na to, že si tato politička nechala upravit poprsí, není to škoda?“ vypovídá něco o tehdejší kulturní úrovni.

50
Čtyřicetiletému dřevorubci, který za mnohačetné znásilnění nezletilé nevlastní dcery dostal tři roky vězení, zmírnil na začátku roku 2024 odvolací soud trest na pětiletou podmínku
50
„Sexuální stýkání se s ním vyvolala poškozená, aby se pomstila své matce“

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-chtela-se-pomstit-odvolaci-soud-vysvetil-proc-dal-otcimovi-podminku-244477 (25. 1. 2024) Soudci se také vyjádřili k osobnosti pachatele. „Nejedná se a priori o násilníka, devianta, či sexuálního predátora. Obžalovaný řádně pracuje, dle svých možností splácí své exekuční závazky,“ konstatovali. Jedná se o nepřípustné zastávání se pachatele. Mluvíme o několika stovkách znásilnění, tudíž samozřejmě je násilník a sexuální predátor. Z podobných vyjádření je zjevné, že dotyční soudci nechápou ani základní definice pojmů, jež používají.

50
A takto bychom mohli pokračovat desítky stran, každoročně s několika desítkami podobných případů

Stačilo by jen udělat výčet rozsudků soudce Miroslava Nováka, který jak na běžícím páse zmírňuje v závažných případech tresty na podmínky: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/soudce-brno-znasilneni/r~c73ea00cc74a11eeb2b2ac1f6b220ee8/ (12. 2. 2024) Miroslav Novák je soudcem od roku 1992, přímo na Krajském soudu v Brně působí více než 24 let. Dříve byl kárně obžalovaný kvůli tomu, že coby zmocněnec svých příbuzných neoprávněně nahlížel do trestního spisu. Kárný soud mu udělil důtku. Také se soudil se státem o několik milionů kvůli tomu, že musel do práce dojíždět.

50
Horní hranice trestní sazby za znásilnění je u nás pouhých 12 let vězení (i podle zákona to lze jen ve výjimečných případech) a většinou se udílejí tresty na 5-6 let

Znění zákona zde: http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-3-paragraf-185; http://www.ok.cz/iksp/docs/428.pdf – Šárka Blatníková, Petra Faridová, Petr Zeman, Znásilnění v ČR – trestné činy a odsouzení pachatelé 2012–2015 Průměrná výměra nepodmíněného trestu činila 81 měsíců, tedy zhruba 6 let (modus 5 let a medián 6 let). Rozsah délky trestu činil od 9 měsíců odnětí svobody až po 25leté či doživotní tresty (ty byly uloženy třem pachatelům). Samotné nepodmíněné tresty nejsou tedy udělované v dolní hranici sazby. Problém je, že nepodmíněné tresty se vyskytují málo. U tak závažných činů přitom podmínka vlastně není trest, protože nemoci někoho dva tři roky znovu znásilňovat či mlátit není zásadní omezení.

51
Problémem ovšem je, že mnoho případů vůbec není vyhodnoceno jako znásilnění, případně se u opakovaných činů počítá jenom ten poslední, nejsnáze dokazatelný

Existuje studie, podle nějž se znásilnění v Česku trestá nejpřísněji po vraždě. https://www.prf.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/LDH_4_23.pdf Bohužel tato studie má výrazné limity. https://a2larm.cz/2023/06/jak-se-tresta-znasilneni-v-cesku-nova-data-ukazuji-ze-nejprisneji-hned-po-vrazde/ (6. ž. 2023), v rámci vyváženosti dejme slovo i jednomu z autorů studie: https://denikn.cz/1333934/potrebujeme-znovu-promyslet-proc-chceme-trestat-rika-autor-studie-o-znasilneni (20. 1. 2024)

51
Jiné demokratické státy přitom chápou závažnost znásilnění podobně jako vraždu a sazby jsou běžně 15-16 let a častěji se udílejí v horní hranici sazby

Ve Francii, Norsku a Nizozemí může být trest za znásilnění až 15 let, v Izraeli 16 let, v USA dokonce doživotí. Je vhodné zdůraznit, že mnohé autoritářské a totalitní státy jako Saúdská Arábie nebo Severní Korea mají možnost udělit za znásilnění i trest smrti; Rusko má horní sazbu 20 let. Jenomže tam jde pouze o symbolickou demonstraci moci. Ve skutečnosti se v těchto autoritářských či totalitárních zemích znásilnění prakticky nenahlašují a téměř nikdy není možné dosáhnout potrestání pachatelů, protože ženy musí mít svědky. https://www.scoopwhoop.com/inothernews/punishing-rape-globally/https://en.wikipedia.org/wiki/Laws_regarding_rape

51
Je nejmenší službou pro oběti, aby agresory nemusely dále potkávat a měly aspoň dva tři roky na rekonvalescenci

Námitkou je, že za znásilnění se dnes v českém právu považuje i osahávání na intimních partiích – toto by mělo být novým trestným činem, sexuálním útokem, za nějž by bylo možné udílet podmínku.

51
Jsou schopni terorizovat své oběti dlouhé měsíce či roky

https://www.krimi-plzen.cz/a/petr-k/ Petr K. se dopouštěl sexuálního násilí na vlastní nezletilé dceři od jejích šesti do třinácti let. Nutil ji k felaci, polykání spermatu i análnímu sexu, focení i točení porna, které poté publikoval na servery využívané pedofily. Po celé tři roky trvající vyšetřování a soudní jednání byl však na svobodě, jezdil na dovolené do zahraničí a dceři i matce ze života dělal peklo. „On je vynikající manipulátor, právě proto se mu to dařilo tak dlouho tajit. Bohužel se mu i nyní, kdy byl pravomocně odsouzen, daří mnoho lidí přesvědčit, že se ničeho nedopustil, a dokonce je proti nám štvát. Čelíme s dcerou nejen urážkám, ale i výhrůžkám a dokonce nám již dvakrát někdo vnikl do domu. Máme strach, skrýváme se u různých přátel nebo v zahraničí a nevíme co máme dělat“, řekla matka na video pro plzeňskou policii. Celá situace je pro ni i její nyní šestnáctiletou dceru taková psychická zátěž, že musely obě vyhledat lékařskou péči; dívka se intenzivně sebepoškozuje. Muž byl nakonec v roce 2023 odsouzen na 7 let a 8 měsíců do vězení s ostrahou. U soudu se hájil absurdními výmluvami, že dívce nemohl ublížit, protože je homosexuál. (31. 1. 2024)

51
Nejde také jen o populární české komedie typu Kameňák (2003-2005) nebo Padesátka (2015), kde je znásilnění komickým motivem

V Kameňáku (2003) objeví místní důchodkyně legendární „modrý pramen“, který způsobuje mužům erekci a nezvladatelný chtíč. Na konci filmu pak důchodkyně míří pistolí na mladého muže, který ji uklidňuje slovy: „Babičko, nebojte se, já vás nechci znásilnit“. „Budeš muset!“ odpoví mu. V Padesátce (2015) je zápletka založená na tom, že lyžař zplodí svého syna „omylem“, když jeho matku, mladou opilou lyžařku, znásilní ve spánku na pingpongovém stole.

51
A televizní scénky z konce 90. let, kde se Karel Šíp ptá Jiřiny Bohdalové, zda by za znásilnění v jejím věku neměla být spíš ráda

https://www.youtube.com/watch?v=Rex0FpK47WU (TV NOVA, video bylo nahráno roku 2000, v televizi bylo vysíláno jako součást silvestrovského programu v roce 1998.) Podobně i v roce 2004 v pořadu Kinobazar Zdeňka Izera bylo za vtipnou scénku a pointu považováno to, že doktor na klinice asistované reprodukce ženy omámí a v jejich bezvědomí je znásilní a oplodní. https://www.facebook.com/lacne.zlatokopky/videos/782394433265207

52
Když přitom nejde o absolutní pravdy, nezměnitelné věci a oficiální cíle

S takovouto samozřejmě nemá smysl trestat nikoho, v podstatě můžeme zcela rezignovat na právní stát. Anebo musíme provést reformu soudnictví a vězeňství a překvalifikovat, koho do vězení posílat a koho ne. Určitě to má smysl v případě násilníků, abychom je na nějaký čas izolovali od obětí a dali poškozeným šanci se zregenerovat bez toho, aniž by museli dál trpět tím, že svého útočníka mohou dále potkávat na svobodě. Debata o tom, jestli delší tresty někoho polepšují, se musí týkat také toho, co lidé ve vězení budou dělat, a nelze argumentovat tím, že momentálně to nefunguje. Bude to fungovat, pokud vězení budou fungovat jinak než dnes. Dostáváme se tím ovšem k velmi hloubkové proměně systému. Feminismus by nikdy neměl ustrnout na karcerální úrovni (pouhém udílení trestů), ale měl by směřovat k restorativnímu pojetí justice; více o tom později.

52
Na přímou otázku „přejete někomu znásilnění?“ odpoví většina lidí ne

Podle americké studie z roku 2014 by se téměř třetina vysokoškolských studentů dopustila znásilnění, kdyby to pro ně nemělo žádné následky. Účastníkům byl předložen dotazník, který zjišťoval, jak by se zachovali v určitých sexuálních situacích. Předmětem výzkumu bylo zjistit, jak by muži jednali, kdyby měli šanci mít pohlavní styk se ženou proti její vůli – „pokud by se to nikdo nikdy nedozvěděl a nemělo by to žádné následky“. Z výsledků vyplynulo, že 31,7 % účastníků by za takových okolností využilo ženiny bezbrannosti a o styk by se minimálně pokusilo. Na otázku, kde bylo uvedeno slovo „znásilnění“ přímo, zda by ženu „znásilnili“, ne jenom „měli sex proti její vůli,“ odpovědělo kladně pouze 13,6 % účastníků. Někteří muži zvolili možnost: „Ano, použil bych násilí k dosažení pohlavního styku,“ ale v následující otázce popřeli, že by ženu znásilnili v plném slova smyslu. (český zdroj: https://www.flowee.cz/civilizace/12660-kdyby-se-to-nikdo-nedozvedel-tri-z-deseti-americkych-vysokoskolaku-by-dokazali-znasilnit-zenu a originální zdroj: https://www.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/vio.2014.0022)

53
Pokud se dotyčným agresorům ona žena líbí, píšou jí, že ji chtějí znásilnit sami, pokud se jim nelíbí, přejí jí znásilnění od „cigánů, arabáčů nebo negrů“

Poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová například v říjnu 2023 schytala vulgární, sexuálně motivovanou urážku od Lukáše Seiberta, člena ODS z Moravskoslezského kraje. „Můj pohled na svět ovlivnili kromě jiného Erasmus Rotterdamský, Thomas More, Roger Scruton atp. Nicméně jsou okamžiky jako tento, kdy ctěné vzdělance odhazuji v dál a podléhám primitivním pudům. Poslankyně STAN Barbora Urbanová si myslí, že bychom neměli říkat, že rodina je maminka, tatínek, dědeček, babička atp. Já si myslím, že Barbora Urbanová by potřebovala odjet na cestovatelskou misi do povodí řeky Kongo a nechat se ojet dvoumetrovým černochem s půlmetrovým brkem, který z ní pak udělá vývar.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vulgarni-urazka-poslankyne-stan-urbanove-od-clena-ods-seibert-omluva-ministryne-cernochova.A231006_191959_domaci_kop, 6. 10. 2023) Urbanová to ve vyjádření pro deník FORUM 24 označila za nechutné. „Vůbec nechápu, jak by mi znásilnění v povodí řeky Kongo a to, že ze mě někdo ´udělá vývar´, jak tady pán naznačuje, pomohlo změnit názor na to, že rodinu může tvořit i třeba nevlastní rodič, který dítě vychovává? Takhle nechutné vyjádření by si neměl dovolit nikdo vůči komukoli.“

53
Zvláštní místo ve fantaziích pak zaujímá praktika „uříznu ti hlavu a vošukám ti ji do huby i do krku“, s níž se bylo možné setkat nejspíš poprvé v románu Americké psycho a od té doby vesele koluje internetem

Jestli má někdo pocit, že přeháním, upřesňuji, že jde ještě o poměrně mírné citáty, jejichž screenshoty z elektronické komunikace jsem osobně viděl. Autorům podobných vzkazů by mělo docházet, že dnešní generace mladých žen už tyto věci neváhá zveřejňovat a nenechá se tak snadno zastrašit.

53
Je mluvčím rape culture, bez ohledu na to, jak distingovaně se to snaží podat a jak elegantního motýlka či vázanku nosí pod krkem nebo jak krásnou má sukničku

Poněkud smutně tady narážím nejenom na Radima Uzla, ale třeba i na bývalého ministra zahraničí, prezidentského kandidáta a nositele řádu Bílého lva Karla Schwarzenberga, jenž v kauze Dominika Feriho pronesl tyto výroky: „Jsem proti násilí, ale kluci v jeho věku se už desetitisíce let snaží holky sbalit a dostat je do postele.“ (…) „Nikdy jsem nic takového neslyšel, a co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že 25letý kluk se snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci.“ (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ze-chce-kluk-dostat-holku-do-postele-to-je-normalni-nebudme-pokrytci-zastal-se-feriho-schwarzenberg-40361536, 27. 5. 2021) Po více než dvou letech, po vynesení prvního nepravomocného rozsudku nad Ferim pak začal zpochybňovat nezávislost justice. (https://cnn.iprima.cz/schwarzenberg-k-feriho-rozsudku-je-mi-ho-lito-zadna-justice-neni-zcela-nezavisla-dodal-416520, 2. 11. 2023) Na tomto příkladu je vidět, že skutečně nestačí být gentlemanem ze staré školy a že můžete být zcela slepí vůči určitým problémům. Karel Schwarzenberg, přestože byl jinak dokonalou opozicí Miloše Zemana, s ním v tomto zůstal mentálně a generačně spřízněný. Pro mnoho jeho příznivců a příznivkyň a pro mladou generaci tyto jeho postoje a výroky byly hořkým zklamáním, přestože je snadné vysvětlit si důvody, proč takto mluvil, a snad mu to i částečně odpustit.

55
Předpokládá se, že v globálním měřítku je znásilnění oznamováno zhruba v 8 % případů, v rámci rodinných a partnerských vztahů jenom ve 3 % (a v případě zneužívání kněžími kolem 1,5 %)

https://en.wikipedia.org/wiki/Rape_statisticshttps://en.wikipedia.org/wiki/Rape_by_gender jako souhrnná hesla; samostatné publikace: https://www.nsvrc.org/sites/default/files/publications_nsvrc_factsheet_media-packet_statistics-about-sexual-violence_0.pdf či https://www.dejmezenamsanci.cz/wp-content/uploads/2017/08/519_23_Prakt_Gyn_2015_19_03__Koliba_POSTUP_ss_184-187.pdf. Relevantní výzkum byl proveden na české populaci roku 2003 v rámci projektu Mezinárodní výzkum násilí na ženách, do kterého se zapojila i Česká republika. Data byla sbírána na dospělých ženách. Do výzkumu se v České republice zapojilo 1980 respondentek. (https://books.google.cz/books?id=rmXf-lSuqcgC) Jak jsou výzkumy prováděny, si můžete ověřit třeba v této diplomové práci: https://www.pvsps.cz/data/2017/03/21/09/janova_petra.pdf. Velmi podrobné výsledky z Anglie a Walesu zde: https://rapecrisis.org.uk/get-informed/statistics-sexual-violence/ nebo svodka Humboldtovy univerzity: https://supportingsurvivors.humboldt.edu/statistics

56
Falešná obvinění pokrývají podle kontextu, který se mění, 2–10 % případů nahlášených znásilnění

https://en.wikipedia.org/wiki/False_accusation_of_rape - Jedná se o jeden výzkum z roku 1993 (DiCanio, M. (1993). The encyclopedia of violence: origins, attitudes, consequences. New York: Facts on File.), výzkum z roku 2013 mluví o 4-9 % (https://www.researchgate.net/publication/265234041_Different_systems_similar_outcomes_Tracking_attrition_in_reported_rape_cases_across_Europe). Je nutné si uvědomit, že výzkumníci a výzkumnice, policie, soudy, oběti i obvinění pokládají za znásilnění často jiné skutky a neshodnou se na definici, proto je tu ono kolísání v datech. Nad 10 % z oznámených činů se nedostáváme ale téměř nikdy. Jakékoli vyšší číslo je podezřelé a je nutné kriticky rozebrat, jak se k němu dospělo.

56
Obří meta-analýza z roku 2016 mluví o 5,2 %

https://eprints.qut.edu.au/91459/ Ferguson, Claire & Malouff, John (2016) Assessing police classifications of sexual assault reports: A meta-analysis of false reporting rates. Archives of Sexual Behavior, 45(5), pp. 1185-1193.

57
Jakmile je někdo jakýmkoliv způsobem nucen k sexuálním praktikám proti své vůli a bez vědomého souhlasu (například je-li oběť v bezvědomí nebo o sobě z jiných důvodů neví, nebo se bojí odmítnout), je to znásilnění

Podle české legislativy se „znásilněním rozumí čin, kdy pachatel donutí oběť násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy k pohlavnímu styku, nebo k takovému činu zneužije bezbrannosti oběti. Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby (stejného nebo jiného pohlaví). Může jít tedy o soulož, pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží (např. orální pohlavní styk, anální pohlavní styk, masírování penisu rukou, zasouvání prstů či vkládání předmětů do vagíny ženy), ale i pouhé osahávání ženy na prsou, „ohmatávání genitálií muže či ženy apod“. https://www.policie.cz/clanek/pomoc-obetem-tc-znasilneni.aspx

58
Ještě v 80. letech 20. století v New Yorku musela mít žena očitého svědka, že ji někdo znásilnil, jinak čin znásilnění vůbec nemohl být uznán

Vypráví o tom třeba true crime dokument Na místě činu: Zabiják z Times Square (2021) – https://www.netflix.com/title/81405883

57
Což v Česku v souvislosti s případem Dominika Feriho budilo pozdvižení, že jde o přehnanou reakci

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stealthing-sundavani-kondomu-bez-souhlasu-sexualni-nasili.A210903_121118_domaci_vlc (12. 9. 2021, Tereza Vlčková) Článek vyvolává běžně tyto reakce: „Během pohlavního styku mu stáhla kondom a následně po roce žádala soud o výživné. Snažím se představit si toho vyšetřovatele…“ Snažme si spíš představit, co se odehrává v hlavě člověka, který si myslí, že to bude nějaký typický a častý příklad. Žena jen tak sundá muži kondom (který si ho sám dobrovolně nasadil), poručí mu, aby do ní ejakuloval, on to poslušně udělá, ona ho odkopne a za rok po něm bude požadovat výživné, a ještě ho v rámci vylepšení vzájemných vztahů obviní ze znásilnění. Přesně takhle to budou dělat tisíce a miliony žen, protože jde o ohromně výhodnou strategii – nechat zavřít platiče alimentů do vězení, když vězni alimenty platit nemusí. Být matkou samoživitelkou je totiž skvělé a chce to každá.

59
Nenalezli nikoho a vykázali to jako falešné obvinění

Jen při čtení výše uvedeného hesla na Wikipedii lze natrefit na neskutečné lapsy oficiálních orgánů. Připouštím, že někomu může Wikipedie přijít jako málo věrohodný zdroj (především těm, co s ní neumějí pracovat a neklikají na hypertextové odkazy na konci hesel), nicméně srovnávací testy ukázaly, že je úplně stejně kvalitní jako například Encyclopaedia Britannica. Ale především – jen ona dvě zmíněná hesla na Wikipedii poskytují bez nadsázky stonásobně více kriticky ověřených a zdrojovaných informací (přesně 269 odkazů), než poskytl Radim Uzel v desítkách svých článků a knih za celou svou kariéru.

59
Tvrzení brněnské policie, že „polovina žen si znásilnění vymyslí“

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/brnenska-policie-polovina-zen-si-znasilneni-vymysli/r~i:article:614520/ (22. 8. 2008) Zmatečně poskládané věty z textu: „Počet skutečných znásilnění se v Brně rok od roku mění, průměrně jich jsou dvě desítky. Opravdových znásilnění policisté letos vyšetřovali třináct, za celý loňský rok sedmnáct. V kolika případech ženy lhali, ale policisté přesně neuvedli. Řádově šlo o desítky nepravdivých obvinění.“ Bylo by na samostatný rozbor, co všechno je na těchto větách špatně; každopádně je nesmyslné vycházet z tak malého vzorku. Po vydání knihy oficiálně požádáme, aby byl článek z webu stažen a nefiguroval ve výsledcích vyhledávání v Googlu. Text běžně ještě v letech 202324 linkovali zmatení trollové v diskusích po články o znásilněních a pokládali jej za argument.

59
Kdyby se skutečně jednalo o falešná obvinění, museli bychom tu mít ročně 500–600 soudů a rozsudků ohledně křivých svědectví. Jenomže fakticky jich nemáme ani deset, ale spíš jen tolik, co se dá spočítat na prstech jedné ruky.

Vycházejme z těchto údajů: V roce 2021 a 2022 bylo odloženo 520 a 570 případů nahlášených znásilnění. Pakliže nebyl případ nahlášen, nebyl nikdo křivě obviněn. Je ale jasné, že všech 570 nemohla být falešná udání. Kdyby byla, musely by být původně nahlašující osoby ihned stíhané za křivé obvinění. Oběti ale většinou stahují oznámení proto, že jsou nespokojené s necitlivým přístupem policie, nebo na ně útočník a jeho rodina dělají nátlak, aby trestní oznámení stáhly. Čili nám odpadnou až stovky případů, kdy nejde o křivé obvinění. Víme, že zhruba 70 % obvinění, která jsou vyhodnocena jako falešná, jsou na neznámého pachatele. Tudíž nedochází k tomu, že by tu byla oběť křivého obvinění neprávem označený konkrétní muž. Velkoryse: 570 minus nějaké stovky, kdy udání stáhly samy ženy, dejme jen 200 = 370. Dále 70 % udání na neznámého pachatele z 370 = 259. Zbývá nám 111. U tohoto čísla ještě můžou nastat nějaké okolnosti, kdy nemusí jít o křivé obvinění. Většinou jde o nedostatek důkazů. K soudu se dostanou nějaké ženy, u nichž panuje podezření za křivé obvinění, a 4 až 7 ročně jich je odsouzeno. Pár jich může být neodsouzeno, což znamená, že buď měly pravdu, nebo jim prošla lež. Počítejme tedy celkem spíše nižší desítky falešných obvinění ročně, i kdybychom započítávali neodsouzené lhářky. V první skupině, kdy ženy stáhnou obvinění samy, mohou být i ty, jež původně lhaly – zde ovšem většinou obviněný muž ani není vyšetřován natožpak aby šel k soudu, nic mu dále nehrozí a celá záležitost je pro něj nepříjemná asi čtrnáct dní. Opět, omlouvat to nelze, ale položme si na misky vah stres z falešného obvinění a stres skutečných obětí znásilnění, které nic nenahlašují a jichž je většina a jsou jich tisíce ročně. Máme tu ale ještě poslední, špatně postižitelnou skupinu – to jsou nezletilé dívky, které nahlašují z pomsty své pedagogy. Tyto dívky nejsou trestně odpovědné a nebývají u soudu odsouzeny. Můžou jich být ale desítky nebo stovky, aby množství falešných obvinění byly „aspoň“ desítky procent? Je to vyloučeno, půjde o pár jednotlivých případů ročně. Stále se totiž musíme řídit tím, že se veškerá nahlášení musí vejít do 570 případů ročně, z nichž ale naprostá většina je odložena z jiných, výše uvedených důvodů.

60
Alespoň tak to uvádí starší výzkumy z 80. a 90. let, zatímco novější přicházejí s polovičními čísly

https://www.nealdavislaw.com/blog/sex-crimes/false-child-sex-statistics/ - Statistiky z 80. a 90. let v USA uvádějí kolem 35 %. https://divorce.com/blog/false-allegations-during-custody-battle/https://www.icmec.org/wp-content/uploads/2015/10/Recantations-and-False-Allegations-Bibliography.pdf - Souhrn studií na toto téma z roku 2005 obsahuje souhrnný údaj kolem 6 % (u otců, matek i nevlastních rodičů), u otců to bylo kolem 15 %. Jen 2 % těchto falešných obvinění byla od samotných dětí. Smyslem celé této podkapitoly je spíše upozornit, že policie a soudy jsou v těchto případech spíše nedůvěřivé. Nemáme tu žádnou velkou masu mužů odsouzených neprávem do vězení nebo k podmínečným trestům.

61
Něco o tom vypovídá i šest let stará zpráva týdeníku Euro, jež zaznamenává rostoucí trend ve druhé skupině
61
Všechno ostatní je dojmologie, která u tak vážného tématu není přípustná

Ilustrativní příhodu popsala Johanna Nejedlová ze spolku Konsent v květnu 2022: „Jsme v Olomouci na náměstí, kde se bavíme s lidmi o souhlasu a nápravě definice znásilnění. Přijde soudce: je to nesmysl, chcete další bič na muže, 60 % nahlášení je falešných. Ptám se ho, kde vzal to číslo, protože odborníci uvádí okolo 6 %. Prý od policie. Říkám mu, že je to nesmysl, statistiky jsem viděla, dokonce jsme si nechávali před měsícem zaslat ta čísla, která policie za minulý rok ještě neměla na webu. Říkám mu, ze jeho čísla nejsou pravdivá, naopak se ročně stane 12 000 znásilnění a na policii je hlášených jen 600 až 700 skutků. Cituje Churchila a jeho výrok, že věří jen statistikám, které sám zfalšuje. Tak se ho ptám, jestli tu statistiku od policie sám falšoval. Ptá se mě, proč u nás na stánku nemáme žádné muže. Pouštím se do vysvětlování toho, proč v nezisku pracuji víc ženy. (Jsou tu menší platy.) Následuje debata o tom, jestli 12 000 žen je málo, on tvrdí, že jsme nikdy nebyly stíhané, takže nemáme co říkat. A jak má člověk poznat, že žena nechce sex. Ptám se ho, jestli ví něco víc než odborníci z OSN a Evropského soudu pro lidská práva. Ti prý neví nic a nikdy asi nebyli souzeni. Nakonec se ho ptám, jestli soudí kauzy domácího a sexuálního násilí. Občas jo. A byl na školení pro soudce o domácím a sexuálním násilí? Ne, na to nemá čas. A takhle si tu žijeme. A asi i soudíme.“ (https://www.facebook.com/johanna.nejedlova, 19. 5. 2022). Pro úplnost dodejme, že údajný Churchillův citát si na něj v rámci negativní propagandy vymysleli nacisté, což z dotyčného soudce dělá blbce na entou. https://winstonchurchill.hillsdale.edu/fake-churchill-quote/

61
Profesor psychologie David Lisak označil v roce 2007 Kaninův text za „provokativní názorový kousek, který nemá nic společného s vědeckou studií“

Lisak, David (September–October 2007). "False allegations of rape: a critique of Kanin". Sexual Assault Report.

64
V dotazníku ale uvedly některou z aktivit, kterou klinická psycholožka Mary P. Koss vyhodnotila jako násilnou

Mary P. Koss je spojena se zavedením pojmů jako „date rape“ (znásilnění na rande), „hidden rape“ (skryté znásilnění), „unacknowledged rape“ (neregistrované znásilnění), „acquaintance rape“ (znásilnění od známé osoby) a „campus rape“ (znásilnění ve studentském kampusu). Tyto pojmy budou dále probírány v jiných kapitolách, především v kapitole 23.

65
Radim Uzel byl za několik desítek let u zhruba 200 případů

Nelze věrohodně určit, zda se všech zhruba 200 případů týkalo znásilnění. S velkou pravděpodobností ale ne, i v této knize najdeme případ týkající se určování dětské pornografie, sám Radim Uzel mluvil při jedné příležitosti o tom, že psal i posudek k úmrtí novorozence.

67
Zatímco ženy cudně zamlčují či jsou upřímnější a mají lepší odhad

https://www.flowee.cz/65-archiv-2017/life/sex-a-vztahy/2214-proc-muzi-maji-vic-sexualnich-partneru-nez-zeny-pocitaji-jinak (23. 7. 2017) Výcuc z Psychology Today citující profesora psychologie Davida P. Schmitta: Ženy mají tendenci počítat každého partnera zvlášť (Bill, Ted, Tony, Tim…), zatímco muži počet odhadnou a uvedou jedno číslo (např. okolo deseti)". Ne v každém výzkumu je navíc přesně definováno, co považujeme za sex. Muži mají tendenci počítat nejen vaginální sex, ale i další aktivity. Dalším faktorem, který bychom neměli opomenout, je, že placené sexuální služby využívají muži v daleko větší míře než ženy.

67
Je dokonce těžké najít případ, kdy v daném tématu neříkal vyloženou nepravdu, a jeho slova zazněla ve správně nastoleném kontextu

Při procházení mediálního archivu Newton je k nalezení přepis zpráv FTV Prima z 2. října 2016.
Redaktor: Každý jedenáctý má zkušenost se znásilněním. Jen 5 % obětí znásilnění nahlásí. Dvě třetiny znásilnění probíhají doma. 64 % obětí sexuálního násilí v dětství mají další zkušenost i v dospělosti. Sexuálním násilím jsou nejvíce ohroženy ženy ve věku 18–34 let.
Oběť sexuálního zneužití: Bylo to kolem jedenáctého, dvanáctého roku a jednalo se o mého vlastního otce. Nejprve za mnou začal chodit v noci, říkal mi, že mě má rád, hladil mě po vlasech, a to bylo tak celé. Až potom se to začalo stupňovat, že za mnou chodil častěji, začal mě osahávat pod košilí a začal být i hrubý. Kateřina PICHALOVÁ, redaktorka: Taky vám z jejího vyprávění běhá mráz po zádech stejně tak jako mně? A teď si uvědomte, že podle průzkumu se obětí sexuálního násilí nebo obtěžování stala více než třetina z nás. Téměř desetina lidí se pak stala obětí znásilnění.
Jitka ČECHOVÁ, ředitelka neziskové organizace: Znásilnění si v České republice prožilo 800 tisíc lidí. Eliška ČEŘOVSKÁ, redaktorka: V posledních letech je ve dvou třetinách případů pachatel znásilnění přímo partner oběti. Pravděpodobnost, že vás tak někdo cizí v parku přepadne a rovnou znásilní, sice existuje, ale je podstatně nižší.
Radim UZEL, sexuolog: To, že neexistuje sexuální násilí nebo zneužívání v manželství, je samozřejmě naprostý mýtus.
Eliška ČEŘOVSKÁ, redaktorka: Tady už vidíte, že zatímco mravnostní kriminalita roste, počet hlášených případů znásilnění klesá. Odborníci odhadují, že je nahlášeno asi jen 5 % případů.
Radim UZEL, sexuolog: My se často setkáváme s případy, že se to třeba dosti dlouhou dobu zatajuje. A aby takzvaně nebyla ostuda, tak to třeba zatlouká a skrývá.

68
Zmíní tu ještě desatero mýtů o znásilnění pomocí dvou tří vět (...), aniž by je dále jakkoli rozvinul, a má odbyto
69
Prakticky všichni odborníci a odbornice ji odsuzují
70
Souhlas jednoduše není smlouva

Úchylnost smlouvy (nechtěně) ukazuje populární knižní a filmová trilogie 50 odstínů šedi, kde mladý pohledný miliardář Christian Grey nabídne hlavní hrdince, sexuálně nezkušené mladé Anastasii Steel písemně, co všechno s ní může provádět. Viz dobovou recenzi, která analyzuje, že mnoho romantických komedií je postavených na formě smlouvy mezi mužem a ženou, ale až 50 odstínů šedi to dělá explicitně: https://www.respekt.cz/delnici-kultury/padesat-odstinu-odvazne-ukazuje-principy-hollywoodske-produkce (17. 2. 2015)

71
„Já poznám, co si kdo myslí, už podle očí.“

Více se tomuto tématu bude věnovat kapitola 23. Uzlovo chápání lidské psychiky se jeví jako beznadějně zastaralé a pavědecké.

71
U lidí žijících v demokratických režimech v USA, EU a Austrálii panuje od přelomu 80. a 90. let o 50 % nižší šance, že se stanou obětí násilí

Viz slavný text Why The Crime Drop? od G. Farrella, N. Tilleyho a A. Tseloniho z roku 2014: https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/678081

73
Završení kapitoly v obou knihách z roku 1990 i 2018 pak obsahuje nejhorší předsudek, který bohužel podle průzkumů Amnesty International sdílí kolísavě asi 60 % Čechů a Češek, tedy že „za znásilnění si žena někdy může sama“

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vetsina-cechu-si-mysli-ze-za-znasilneni-si-nekdy-muze-zena-sama-40252829 (6. 11. 2018). https://markething.cz/zauzlovana-spolecnost-je-pro-nas-debata-o-obtezovani-tak-tezka Tento názor má 58 % lidí, před třemi lety to bylo 63 %, prohlásil v roce 2018 Martin Balcar z organizace Amnesty International. https://www.amnesty.cz/zprava/1418/nosi-minisukne-o-znasilneni-si-koledovala-mysli-si-tretina-cechu - U jednotlivých čísel je potřeba brát v potaz velký rozptyl u odpovědí mužů a žen, různých věkových skupin atd. Nejvyšší číslo znamená, že aspoň na jednu položenou otázku odpovídá respondent „ano“, nikoli, že si to myslí u všech otázek a případů.

73
Lze pouze připustit, že jiné výzkumy o tom, kolik lidí takové činy zlehčuje, uvádějí nižší čísla

Behavio ze vzorku 3500 lidí: https://atlascechu.cz/results/rape_responsibility-yes (21 %) a https://atlascechu.cz/results/rape_responsibility-none (78 %). Tým „někdy ano“ je relativně nevzdělaný, 51 % z nich nemá ani maturitu, celkově mají nižší příjem, třetina přežívá od výplaty k výplatě. Jsou více zastoupení v manuálních profesích, ve výrobě a provozu. Častěji, než by odpovídalo průměru, ženy spoluviní mladí muži do 29 let. Ohledně genderových rolí jsou spíš konzervativní: dítě je naplněním života ženy (43 %), platí rozdělení na mužské a ženské práce (46 %), živitelem rodiny má být muž (54 %). A taky souhlasí s fyzickým trestáním dětí (75 %), násilí je v pořádku použít nejen v sebeobraně (31 %).

73
Celý tento koncept postrádá úplně základní věrohodnost. Jednak fakticky řada znásilněných žen v jakémkoli typu společnosti bývá oblečená zcela nevyzývavě

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/vystava-je-to-moje-vina-obleceni-obeti-znasilneni.A180117_110803_spolecnost_haa (17. 1. 2018) Výstava s názvem Co jste měla ten den na sobě? v bruselské čtvrti Molenbeek rekonstruovala oblečení a příběhy obětí znásilnění. Exponáty vycházely z reálných příběhů a snaží se vyvrátit stále přežívající mýtus, že oběť si násilný akt přivodila sama třeba tím, že byla vyzývavě oblečená. Kromě běžných denních kousků jako šaty, sukně, džíny i tepláky jsou k vidění i pyžama, dětské oblečení nebo policejní uniforma. „Jsou to naprosto normální kousky, které by si na sebe mohl vzít kdokoli. Je tu dokonce dětské tričko s poníkem, které připomíná krutou realitu sexuálního násilí,“ uvedla členka organizace na podporu obětí Liesbeth Kennes. (Video zde: https://www.bbc.com/news/av/world-europe-42668362) Stejný typ výstavy probíhal i v Praze v květnu 2022: https://twitter.com/nejedlova/status/1519941216355373056

74
Analýza rozsudků z roku 2023 od socioložek Petry Havlíkové a Ivy Šmídové ukázala, že soudy často říkají, oběť ke svému znásilnění přispěla nebo bagatelizují závažnost psychických následků
75
Ale stačí si pustit úvod jeho videokurzu o sexuálním obtěžování na pracovišti z roku 2019 a uvítá nás rajcovní skladba Sexbomb od Toma Jonese začínající nadrženými citoslovci „Oh, baby, um, yeah, uuu!“ a laškovným záběrem na pár dovádějící na kancelářském stole

https://www.youtube.com/watch?v=XoeBgxehdiw (25. 1. 2019, Eduwin – Ukázka z video kurzu - MUDr. Radim Uzel: Sexuální obtěžování na pracovišti)