Kniha 1 01 True crime satira
Kapitoly
- 01. Faunovo velmi pozdní odpoledne se nachýlilo k soumraku
- 02. Tisíckrát opakovaná lež – „Polovina si to vymyslí“
- 03. „Sáhl jí před 30 lety na koleno“
- 04. Jak vznikly mýty o MeToo
- 05. Svatba jako řemen a soud jako fraška
- 06. Feministky ošizené o otcovskou lásku
- 07. Už si brousí nože na kastrování mužů. Nosí je pochvě!
- 08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš
02. Tisíckrát opakovaná lež – „Polovina si to vymyslí“

Píše se v materiálu z roku 2016
https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/AP-DN---grafikaFINAL.pdf Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019 – 2022.
Například, že znásilněných žen v populaci je výrazně více, kolem 9 % a mužů, co někdy někoho v životě znásilnili, kolem 5 %
K prostudování jsou přístupné např. tyto materiály: FRA – Agentura Evropské unie pro základní práv: Násilí na ženách:
průzkum napříč EU (2014) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra-2014-vaw-survey-at-a-glance-oct14_cs.pdf, Pod hladinou: Fakta a mýty o znásilnění (sborník, editorka Kristýna Ciprová) https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/publikace_final_pdf.pdf, publikaci Stop znásilnění.
Analýza stavu pomoci obětem znásilnění v České republice https://www.persefona.cz/download/analyzaStopZnasilneni.pdf či rozhovor https://denikn.cz/6666/nikdo-mi-to-nebude-verit-budu-za-kravu-myty-a-fakta-o-sexualnim-nasili/. Pokud z nějakého důvodu nevěříte institucím EU, tak domácí výzkumy našich sexuologu poskytují víceméně stejná čísla; tyto výzkumy byly dělané opakovaně (1993, 1998, 2003 a 2008, 2013 - http://abicko.avcr.cz/2014/09/09/index.html); poslední verze zde - Zvěřina J., Weiss P.: Sexuální chování obyvatel České republiky. Rodinné listy, 2014, č. • no. 3, s. • p. 39-40. ISSN 1805-0824. Zajímavé určitě je porovnat některá specifika s americkým kontextem: https://www.rainn.org/statistics/victims-sexual-violence
Pro širokou veřejnost je například už nepřijatelný výzkum uveřejněný v únoru 2024, z nějž vychází, že 58 % žen se setkalo s nějakou formou sexuálního násilí a 20 % procent oslovených žen přiznalo, že byly znásilněny. 76 % obětí pak uvedlo, že sexuální násilí mělo dopady na jejich zdraví, 12 % z nich přimělo uvažovat o sebevraždě či se o ni pokusit. Průzkum, v němž odpovídalo 5042 žen od 18 do 65 let (a jde tedy o velmi reprezentativní vzorek), si nechala vypracovat organizace proFem – centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí společně s agenturou MindBridge Consulting. Z veřejného zdravotního pojištění jde na léčbu dopadů znásilnění (chronické nemoci duševní i fyzické, reprodukční problémy, pohlavní choroby) ročně 2,3 miliardy korun. Výzkum zohledňuje tři desítky situací a pět desítek forem násilí. Znásilnění zahrnuje sex pod nátlakem, proti vůli, vynucený, nechtěný, bez vědomí či pokračující i přes nesouhlas. Mezi formy sexuálního násilí patří třeba osahávání, vynucování kontaktu či nechtěných sexuálních praktik, „šmírování“, nucení ke sledování pornografie, posílání nevyžádaných intimních snímků, kybernásilí, obnažování osob či jejich sebeukájení na veřejnosti. Devět z deseti pachatelů byli blízcí či známí. V polovině případů to byl současný či bývalý partner a v 7 % jiný člen rodiny, ve víc než třetině známý, ve 12 % nová či náhodná známost. Polovina obětí znásilnění žádnou pomoc a podporu nevyhledala. Tři z deseti žen se svěřily blízkým. 6 % se obrátilo na poradny, psychoterapeuty či právníky. 6 % ohlásilo případ na policii. https://www.profem.cz/novinky/a/vyzkum-sexualizovane-nasili---vyskyt-dopady-a-naklady-na-zdravotni-peci (22. 2. 2024) Z tohoto výzkumu částečně vycházím ve většině knihy, ne ovšem na počátku kapitoly. Zde ani nechci odrazovat od dalšího čtení. Metodologie výzkumu je uvedena zde: https://www.profem.cz/shared/clanky/1145/Metodologie%20a%20kategorizace%20ve%20v%C3%BDzkumu%20Sexualizovan%C3%A9%20n%C3%A1sil%C3%AD%20v%C3%BDskyt,%20dopady%20a%20n%C3%A1klady%20na%20zdravotn%C3%AD%20p%C3%A9%C4%8Di%20_%20proFem%202024.pdf
Sexuální obtěžování na pracovišti zažívá 13 % žen
Křížková, Alena (ed.), Čermáková, Marie, Dudová, Radka, Maříková, Hana, Uhdeová, Zuzana. 2005. „Obtěžování žen a mužů a sexuální obtěžování v českém systému pracovních vztahů. Rozsah, formy, aktéři, řešení.“ MPSV ČR 2005. Praha: MPSV ČR. 88 s.
Průměrný americký uživatel Facebooku měl v roce 2013 kolem 245 přátel a matně za celý život poznal kolem 600 lidí z rodiny, škol, pracovišť či ze sousedství
https://www.theatlantic.com/technology/archive/2013/02/real-friends-vs-facebook-friends/318192/ (13. 2. 2013) Novější údaje k tomuto tématu momentálně nemáme.
Pouze u skupin do sta lidí si umíte dobře zapamatovat celá jména, povolání, zda mají partnery a děti, či jaké mají osobní vlastnosti a záliby nebo soukromá trápení
Existují i moderní manažerské metody nemít v jedné firmě více než 150 lidí, aby se dokázali navzájem zapamatovat alespoň podle tváří a křestních jmen. Tomuto počtu se říká Dunbarovo číslo podle britského antropologa Robina Dunbara, jenž zkoumal vztahy mezi velikostí mozků primátů a průměrnou velikostí tlup, v nichž žijí.
Čeští muži v roce 2020 průměrně udávali kolem 9,4 partnerek a ženy kolem 5,3 partnerů za život
K těmto číslům dospěli sexuologové Jaroslav Zvěřina a Petr Weiss v průzkumu z roku 2020: https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/jaky-je-idealni-pocet-sexualnich-partneru-za-zivot-40337247 (26. 9. 2020)
Protože neměli právo první noci a museli vydávat energii na znásilňování
„ekologické aktivistky přivázané u stromu mají dřevorubci přeříznout“
Bylo to v Konstantinových Lázních na Tachovsku v penzionu Jitřenka v roce 1962!
A jak by chtěl být mýdlem ve sprše Claudie Schiffer či s ní kopulovat v pekle
„Klaus a Zeman přijdou do pekla. První předstoupí před satana Klaus. ‚Hodně jsi hřešil, Václave, pohleď na tuto ženštinu, páchnoucí, tlustou s osmi bradavicemi a třemi bradami, teď si tě odvede a navěky spolu budete kopulovat.‘ Pak jde na řadu Claudia Schiffer. ‚Hodně si hřešila Claudie, pohleď tady na Miloše Zemana...‘“ https://zpravy.aktualne.cz/domaci/milos-zeman-se-vraci-a-vypravi-vtipy/r~i:gallery:14147/ (4. 3. 2010).
Proslulé označení ruských aktivistek Pussy Riot za „kurvy“
Zeman rovněž zřejmě záměrně přiostřil překlad výrazu „pussy“, jímž se běžně označují i „koťátka“ a „kočičky“ a jedná se spíše o něžnější a mazlivější pojmenování ženských pohlavních orgánu; „pussy“ v žádném případě není „kunda“, jak to opakovaně a s gustem Zeman vyslovoval, kunda se v angličtině řekne „cunt“, „twat“ nebo „minge“.
Než se v lednu 2018 vyděsil a zhroutil do náruče bodyguardů při pohledu na obnaženou ukrajinskou aktivistku z hnutí Femen, která na něj vyběhla ve volební místnosti s nápisem „Zeman, Putin's Slut“ (Zeman, Putinova děvka) napsaným na prsou
V roce 2023 bylo oznámeno rekordních více než 900 případů
Z vyjádření zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimůnkové Laurenčíkové, týká se počtu znásilnění i úmrtí o pár řádků níže https://twitter.com/laurencikova_k/status/1750452088931242117 (25. 1, 2024)
Méně konzervativní odhady, jimiž se zabýval i Senát ČR, počítají s tím, že mnohé ženy jsou znásilněny i vícekrát, mluví o 43 znásilněních denně
Či 12 tisících znásilněních ročně
V Česku jsou každoročně v rámci „obchodování s lidmi“ zotročeny desítky žen, které zažívají sex proti své vůli i třicetkrát denně
Každý rok u nás také vyžaduje ošetření po následcích domácího násilí přes 160 tisíc případů (mnohé ženy opakovaně), z nichž několik desítek zemře
Zde třeba článek z roku 2018 o situaci sledované od roku 2011: https://www.denik.cz/zdravi/boj-s-fyzickym-nasilim-myty-v-fakta-20180926.html (27. 9. 2018).
Ekonomiku to stojí v úhrnu kolem 14, 5 miliard korun ročně
Na 14,5 miliardy Kč byly odhadnuty ekonomické dopady domácího násilí ve zvoleném roce 2012. Výsledná částka zahrnuje ztrátu produktu kvůli pracovní neschopnosti, vyplácení nemocenské a dalších sociálních dávek, náklady na léčení a krizovou pomoc a další náklady. Zdroj: Všetičková, S., Zdeněk, M., Molnár, P. Analýza ekonomických dopadů domácího násilí (2017) https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/Analyza-ekonomickych-dopadu-DN.pdf a https://www.profem.cz/shared/clanky/422/EkonomDopadyDN-Zdravi_WEB.pdf Petra Hokr Miholová, Jitka Ondrušková, David Dohnal (2016); přehledně a stručně https://www.probezpecnydomov.cz/
Práce policie a zdravotnictví, tisíce hodin pracovní neschopnosti, náklady na azylové domy a tak dále
Viz stránky Stop znásilnění http://stopznasilneni.ecn.cz/cz/znasilneni/statistiky či organizace Rosa https://www.rosacentrum.cz/informace-pro-zeny/co-je-domaci-nasili/.
Násilí bylo více, ale méně o něm víme a oběti se je bály nahlašovat, protože s agresory musely trávit čas v jednom prostoru
Pro vyváženost nutno uvést, že domácí násilí se týká oboustranně mužů i žen. U starších párů pak převládá psychické týrání mužů ženami. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tyrani-domaci-nasili-muzi-zeny-pomoc-novy-zakon.A200218_101628_domaci_rko (22. 2. 2020)
Již zprávy z dubna až července 2020 přinášely informace, že jsme na tom nikdy nebyli hůře
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-domaci-nasili-sebevrazdy-uzkost-panika-deprese_2004070600_jab (7. 4. 2020); https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pocet-obeti-domaciho-nasili-roste-karantena-uzavrela-pachatele-s-obetmi-105116 (12. 5. 2020); https://www.vitalia.cz/clanky/koronavirus-a-domaci-nasili-opatreni-skoncila-volani-o-pomoc-stale-pribyva/ (15. 7. 2020)
Žádosti o pomoc se u organizací pomáhajících s domácím násilím meziročně zvýšily o 50 až 60 %
Asi 56 % lidí (a 68 % mužů) si u nás myslí, že k domácímu násilí může dojít proto, že oběť partnera vyprovokuje
Nuancovanější vyčíslení a popis situace zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/domaci-nasili-facka-fyzicke-nasili.A210719_133845_domaci_vlc (Tereza Vlčková, 15. 8. 2021) a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-zena-partnera-vyprovokuje-domaci-nasili-v-cesku-je-skryte-za-stereotypy-183380 (Tereza Dorňáková, 15. 12. 2021)
Facka se pak obecně považuje za mírné násilí a „vhodný výchovný prostředek, pokud žena neposlouchá“
https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/118456/vyzkum-muzou-si-za-to-sami-az-tretina-lidi-si-mysli-ze-obeti-domaciho-nasili-nesou-vinu-za-svou-situaci.html - Další výzkum z roku 2023 agentury IPSOS pro iniciativu Pod svícnem uvádí, že více než 35 % lidí si myslí, že oběť nese alespoň někdy vinu na domácím násilí. Toto přesvědčení převládá spíše u mužů, a to ve více než 41 % případů.
Bývalý předseda Senátu Jaroslav Kubera téma zneužívání a obtěžování zlehčoval zvláště hloupým a slizkým způsobem
‚Jste krásná, ale škoda, že jste pro mě stará‘
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/kubera-feri-me-zklamal-dramaticky-zradil_495728.html (16. 9. 2018) a neváhal to uveřejnit i na oficiálních stránkách ODS: https://www.ods.cz/clanek/16140-nechali-jsme-se-ukolebat-v-pocitu-ze-svoboda-je-neco-samozrejmeho-a-zatim-si-ji-nechavame-pomalu-po-kouskach-ukradat
Když byl na tento svůj výrok dotazován v DVTV
Šovinistů mezi českými politiky máme ovšem ještě spoustu, zaznamenat všechny výrazné výroky ani není možné
V paměti utkví třeba výrok někdejšího předsedy lidovců Pavla Bělobrádka z března 2017, který v reakci na to, že matky samoživitelky jsou nejvíce ohroženy chudobou, kontroval buranským: „No tak si musí najít jiného chlapa.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/belobradek-valachova-vyzivne.A170424_122238_domaci_kop (24. 4. 2017) Nebyl v tomto názoru ve své straně osamocen. Hejtman Jiří Čunek se týden před tím ostře vymezil vůči zálohovanému výživnému: „Copak ten stát lidem říkal, s kým mají spát? Tímhle lidi vychováváme k nezodpovědnosti. Pokud se žena špatně rozhodla, s kým mít dítě, musí nést následky.“ (https://echo24.cz/a/i22WB/cunek-copak-stat-tem-zenam-rikal-s-kym-maji-spat, 14. 4. 2017). Představa, že ženu musí živit muž a muži zřejmě nenesou zodpovědnost za to, kam ejakulují, patří vskutku do 19. století. To, že lidovci ženám doporučují, aby se staly jasnovidkami a věděly, jak se jejich partner zachová kdykoli v budoucnu, svědčí nikoli o velké víře v boha, ale v magii.
Některé se týkaly třeba komentování vzhledů kolegyň
Osobně nedokážu dostat z hlavy třeba výrok bývalého zkorumpovaného poslance ČSSD Michala Krause z roku 2003, že lituje, že jeho spolustranička, ministryně Petra Buzková si nechala operativně zmenšit ňadra: „Změna je to razantní, ale vzhledem k tomu, že mám velké ruce, tak bych preferoval větší rozměr.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/poslanci-se-za-urazky-buzkove-nemini-omluvit.A031127_110419_domaci_kot, 27. 11. 2003), k porovnání ještě hitparádu zde: https://www.lidovky.cz/relax/lide/jste-lahodna-i-sexy-mozek-hlasujte-pro-nejoplzlejsi-politicky-vyrok.A150604_111404_lide_ape (5. 6. 2015 Takto se v nultých letech veřejně „oceňovala krása žen“. Ostatně, už jenom to, že komukoli z novinářské komunity přišlo v pořádku provést anketu v Poslanecké sněmovně na téma „Co říkáte na to, že si tato politička nechala upravit poprsí, není to škoda?“ vypovídá něco o tehdejší kulturní úrovni.
„Polibek – nejhezčí způsob, jak zavřít ženě ústa“
V Česku se přitom za znásilnění udělují velmi často pouze podmínečné tresty
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/za-znasilneni-podminka-u-ceskych-soudu-bezne-40052564 (22. 11. 2017) Analýza pravomocných rozsudků, kterou provedla organizace proFem přišla s tím, že dvě pětiny pachatelů odešly od soudu s podmínečným trestem. https://www.profem.cz/shared/clanky/1092/2023_Bagatelizace%20a%20nerovnosti.pdf
Novinářka Silvie Lauder v roce 2017 na základě soudních statistik uváděla, že podmínečné tresty se udělují ve zhruba 40 % rozsudků
Novější tuzemské statistiky vycházejí ještě hůře, což je typický jev, jakmile se někdo začne problémem zabývat do hloubky
Viz poznámku 1), hned v úvodu této kapitoly a například tento článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-nejde-o-excesy-temer-pulka-pripadu-znasilneni-konci-u-soudu-podminkou-244052 (20. 1. 2024) Dlužno dodat, že v delším horizontu byla čísla o něco nižší.
Statistiky z USA z roku 2010 mluví o tom, že k soudu se dostane pouze 9 % násilníků a pouze 3 % skončí ve vězení
Znásilnění sedmi chlapců jedním člověkem v roce 2023, si vysloužilo jen pětiletou podmínku, jelikož prý čin „neměl trvalé následky“
Další rozsudek z roku 2023 odsoudil farního sbormistra, jenž za deset let znásilňovat šestnáct nezletilých chlapců ve stovkách popsaných útoků, na pouhé čtyři roky odnětí svobody se zákazem práce s dětmi na deset let
Čtyřicetiletému dřevorubci, který za mnohačetné znásilnění nezletilé nevlastní dcery dostal tři roky vězení, zmírnil na začátku roku 2024 odvolací soud trest na pětiletou podmínku
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-drevorubec-roky-znasilnoval-nevlastni-dceru-u-soudu-si-presto-vyskuhral-podminku-40456978 (11. 1. 2024), https://www.novinky.cz/clanek/krimi-proti-zdravemu-rozumu-odborniky-pobourila-podminka-za-znasilnovani-nevlastni-dcery-40457329 (16. 1. 2024), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vysmech-dost-me-to-zasahlo-rika-znasilnena-o-podmince-pro-otcima-243961 (18. 1. 2024), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-po-znasilneni-je-temer-bez-nasledku-rekl-znalec-divka-se-predavkovala-leky-243873 (18. 1. 2024), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-soudce-ktery-znasilnovani-potrestal-podminkou-muz-s-opakovanymi-problemy-244034 (19. 1. 2024) a https://www.novinky.cz/clanek/krimi-podstoupila-potrat-nejvyssi-soud-rozcupoval-podminku-za-mnohalete-znasilnovani-nevlastni-dcery-40479719 (10. 7. 2024)
„Sexuální stýkání se s ním vyvolala poškozená, aby se pomstila své matce“
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-chtela-se-pomstit-odvolaci-soud-vysvetil-proc-dal-otcimovi-podminku-244477 (25. 1. 2024) Soudci se také vyjádřili k osobnosti pachatele. „Nejedná se a priori o násilníka, devianta, či sexuálního predátora. Obžalovaný řádně pracuje, dle svých možností splácí své exekuční závazky,“ konstatovali. Jedná se o nepřípustné zastávání se pachatele. Mluvíme o několika stovkách znásilnění, tudíž samozřejmě je násilník a sexuální predátor. Z podobných vyjádření je zjevné, že dotyční soudci nechápou ani základní definice pojmů, jež používají.
A takto bychom mohli pokračovat desítky stran, každoročně s několika desítkami podobných případů
Stačilo by jen udělat výčet rozsudků soudce Miroslava Nováka, který jak na běžícím páse zmírňuje v závažných případech tresty na podmínky: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/soudce-brno-znasilneni/r~c73ea00cc74a11eeb2b2ac1f6b220ee8/ (12. 2. 2024) Miroslav Novák je soudcem od roku 1992, přímo na Krajském soudu v Brně působí více než 24 let. Dříve byl kárně obžalovaný kvůli tomu, že coby zmocněnec svých příbuzných neoprávněně nahlížel do trestního spisu. Kárný soud mu udělil důtku. Také se soudil se státem o několik milionů kvůli tomu, že musel do práce dojíždět.
Zaráží, jak necitelně se náš systém chová k obětem brutálních zločinů
Horní hranice trestní sazby za znásilnění je u nás pouhých 12 let vězení (i podle zákona to lze jen ve výjimečných případech) a většinou se udílejí tresty na 5-6 let
Znění zákona zde: http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-3-paragraf-185; http://www.ok.cz/iksp/docs/428.pdf – Šárka Blatníková, Petra Faridová, Petr Zeman, Znásilnění v ČR – trestné činy a odsouzení pachatelé 2012–2015 Průměrná výměra nepodmíněného trestu činila 81 měsíců, tedy zhruba 6 let (modus 5 let a medián 6 let). Rozsah délky trestu činil od 9 měsíců odnětí svobody až po 25leté či doživotní tresty (ty byly uloženy třem pachatelům). Samotné nepodmíněné tresty nejsou tedy udělované v dolní hranici sazby. Problém je, že nepodmíněné tresty se vyskytují málo. U tak závažných činů přitom podmínka vlastně není trest, protože nemoci někoho dva tři roky znovu znásilňovat či mlátit není zásadní omezení.
Problémem ovšem je, že mnoho případů vůbec není vyhodnoceno jako znásilnění, případně se u opakovaných činů počítá jenom ten poslední, nejsnáze dokazatelný
Existuje studie, podle nějž se znásilnění v Česku trestá nejpřísněji po vraždě. https://www.prf.cuni.cz/sites/default/files/uploads/files/LDH_4_23.pdf Bohužel tato studie má výrazné limity. https://a2larm.cz/2023/06/jak-se-tresta-znasilneni-v-cesku-nova-data-ukazuji-ze-nejprisneji-hned-po-vrazde/ (6. ž. 2023), v rámci vyváženosti dejme slovo i jednomu z autorů studie: https://denikn.cz/1333934/potrebujeme-znovu-promyslet-proc-chceme-trestat-rika-autor-studie-o-znasilneni (20. 1. 2024)
Jiné demokratické státy přitom chápou závažnost znásilnění podobně jako vraždu a sazby jsou běžně 15-16 let a častěji se udílejí v horní hranici sazby
Ve Francii, Norsku a Nizozemí může být trest za znásilnění až 15 let, v Izraeli 16 let, v USA dokonce doživotí. Je vhodné zdůraznit, že mnohé autoritářské a totalitní státy jako Saúdská Arábie nebo Severní Korea mají možnost udělit za znásilnění i trest smrti; Rusko má horní sazbu 20 let. Jenomže tam jde pouze o symbolickou demonstraci moci. Ve skutečnosti se v těchto autoritářských či totalitárních zemích znásilnění prakticky nenahlašují a téměř nikdy není možné dosáhnout potrestání pachatelů, protože ženy musí mít svědky. https://www.scoopwhoop.com/inothernews/punishing-rape-globally/ a https://en.wikipedia.org/wiki/Laws_regarding_rape
Například ve Švédsku se za znásilnění nikdy neudílí podmínka, pachatel putuje vždy do vězení
Je nejmenší službou pro oběti, aby agresory nemusely dále potkávat a měly aspoň dva tři roky na rekonvalescenci
Námitkou je, že za znásilnění se dnes v českém právu považuje i osahávání na intimních partiích – toto by mělo být novým trestným činem, sexuálním útokem, za nějž by bylo možné udílet podmínku.
Jsou schopni terorizovat své oběti dlouhé měsíce či roky
https://www.krimi-plzen.cz/a/petr-k/ Petr K. se dopouštěl sexuálního násilí na vlastní nezletilé dceři od jejích šesti do třinácti let. Nutil ji k felaci, polykání spermatu i análnímu sexu, focení i točení porna, které poté publikoval na servery využívané pedofily. Po celé tři roky trvající vyšetřování a soudní jednání byl však na svobodě, jezdil na dovolené do zahraničí a dceři i matce ze života dělal peklo. „On je vynikající manipulátor, právě proto se mu to dařilo tak dlouho tajit. Bohužel se mu i nyní, kdy byl pravomocně odsouzen, daří mnoho lidí přesvědčit, že se ničeho nedopustil, a dokonce je proti nám štvát. Čelíme s dcerou nejen urážkám, ale i výhrůžkám a dokonce nám již dvakrát někdo vnikl do domu. Máme strach, skrýváme se u různých přátel nebo v zahraničí a nevíme co máme dělat“, řekla matka na video pro plzeňskou policii. Celá situace je pro ni i její nyní šestnáctiletou dceru taková psychická zátěž, že musely obě vyhledat lékařskou péči; dívka se intenzivně sebepoškozuje. Muž byl nakonec v roce 2023 odsouzen na 7 let a 8 měsíců do vězení s ostrahou. U soudu se hájil absurdními výmluvami, že dívce nemohl ublížit, protože je homosexuál. (31. 1. 2024)
Sexuální násilí v žádném případě nezlehčuju, ale musíme si na něj zvyknout
Nejde také jen o populární české komedie typu Kameňák (2003-2005) nebo Padesátka (2015), kde je znásilnění komickým motivem
V Kameňáku (2003) objeví místní důchodkyně legendární „modrý pramen“, který způsobuje mužům erekci a nezvladatelný chtíč. Na konci filmu pak důchodkyně míří pistolí na mladého muže, který ji uklidňuje slovy: „Babičko, nebojte se, já vás nechci znásilnit“. „Budeš muset!“ odpoví mu. V Padesátce (2015) je zápletka založená na tom, že lyžař zplodí svého syna „omylem“, když jeho matku, mladou opilou lyžařku, znásilní ve spánku na pingpongovém stole.
A televizní scénky z konce 90. let, kde se Karel Šíp ptá Jiřiny Bohdalové, zda by za znásilnění v jejím věku neměla být spíš ráda
https://www.youtube.com/watch?v=Rex0FpK47WU (TV NOVA, video bylo nahráno roku 2000, v televizi bylo vysíláno jako součást silvestrovského programu v roce 1998.) Podobně i v roce 2004 v pořadu Kinobazar Zdeňka Izera bylo za vtipnou scénku a pointu považováno to, že doktor na klinice asistované reprodukce ženy omámí a v jejich bezvědomí je znásilní a oplodní. https://www.facebook.com/lacne.zlatokopky/videos/782394433265207
Když přitom nejde o absolutní pravdy, nezměnitelné věci a oficiální cíle
S takovouto samozřejmě nemá smysl trestat nikoho, v podstatě můžeme zcela rezignovat na právní stát. Anebo musíme provést reformu soudnictví a vězeňství a překvalifikovat, koho do vězení posílat a koho ne. Určitě to má smysl v případě násilníků, abychom je na nějaký čas izolovali od obětí a dali poškozeným šanci se zregenerovat bez toho, aniž by museli dál trpět tím, že svého útočníka mohou dále potkávat na svobodě. Debata o tom, jestli delší tresty někoho polepšují, se musí týkat také toho, co lidé ve vězení budou dělat, a nelze argumentovat tím, že momentálně to nefunguje. Bude to fungovat, pokud vězení budou fungovat jinak než dnes. Dostáváme se tím ovšem k velmi hloubkové proměně systému. Feminismus by nikdy neměl ustrnout na karcerální úrovni (pouhém udílení trestů), ale měl by směřovat k restorativnímu pojetí justice; více o tom později.
Na přímou otázku „přejete někomu znásilnění?“ odpoví většina lidí ne
Podle americké studie z roku 2014 by se téměř třetina vysokoškolských studentů dopustila znásilnění, kdyby to pro ně nemělo žádné následky. Účastníkům byl předložen dotazník, který zjišťoval, jak by se zachovali v určitých sexuálních situacích. Předmětem výzkumu bylo zjistit, jak by muži jednali, kdyby měli šanci mít pohlavní styk se ženou proti její vůli – „pokud by se to nikdo nikdy nedozvěděl a nemělo by to žádné následky“. Z výsledků vyplynulo, že 31,7 % účastníků by za takových okolností využilo ženiny bezbrannosti a o styk by se minimálně pokusilo. Na otázku, kde bylo uvedeno slovo „znásilnění“ přímo, zda by ženu „znásilnili“, ne jenom „měli sex proti její vůli,“ odpovědělo kladně pouze 13,6 % účastníků. Někteří muži zvolili možnost: „Ano, použil bych násilí k dosažení pohlavního styku,“ ale v následující otázce popřeli, že by ženu znásilnili v plném slova smyslu. (český zdroj: https://www.flowee.cz/civilizace/12660-kdyby-se-to-nikdo-nedozvedel-tri-z-deseti-americkych-vysokoskolaku-by-dokazali-znasilnit-zenu a originální zdroj: https://www.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/vio.2014.0022)
Pokud se dotyčným agresorům ona žena líbí, píšou jí, že ji chtějí znásilnit sami, pokud se jim nelíbí, přejí jí znásilnění od „cigánů, arabáčů nebo negrů“
Poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová například v říjnu 2023 schytala vulgární, sexuálně motivovanou urážku od Lukáše Seiberta, člena ODS z Moravskoslezského kraje. „Můj pohled na svět ovlivnili kromě jiného Erasmus Rotterdamský, Thomas More, Roger Scruton atp. Nicméně jsou okamžiky jako tento, kdy ctěné vzdělance odhazuji v dál a podléhám primitivním pudům. Poslankyně STAN Barbora Urbanová si myslí, že bychom neměli říkat, že rodina je maminka, tatínek, dědeček, babička atp. Já si myslím, že Barbora Urbanová by potřebovala odjet na cestovatelskou misi do povodí řeky Kongo a nechat se ojet dvoumetrovým černochem s půlmetrovým brkem, který z ní pak udělá vývar.“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vulgarni-urazka-poslankyne-stan-urbanove-od-clena-ods-seibert-omluva-ministryne-cernochova.A231006_191959_domaci_kop, 6. 10. 2023) Urbanová to ve vyjádření pro deník FORUM 24 označila za nechutné. „Vůbec nechápu, jak by mi znásilnění v povodí řeky Kongo a to, že ze mě někdo ´udělá vývar´, jak tady pán naznačuje, pomohlo změnit názor na to, že rodinu může tvořit i třeba nevlastní rodič, který dítě vychovává? Takhle nechutné vyjádření by si neměl dovolit nikdo vůči komukoli.“
Zvláštní místo ve fantaziích pak zaujímá praktika „uříznu ti hlavu a vošukám ti ji do huby i do krku“, s níž se bylo možné setkat nejspíš poprvé v románu Americké psycho a od té doby vesele koluje internetem
Jestli má někdo pocit, že přeháním, upřesňuji, že jde ještě o poměrně mírné citáty, jejichž screenshoty z elektronické komunikace jsem osobně viděl. Autorům podobných vzkazů by mělo docházet, že dnešní generace mladých žen už tyto věci neváhá zveřejňovat a nenechá se tak snadno zastrašit.
Je mluvčím rape culture, bez ohledu na to, jak distingovaně se to snaží podat a jak elegantního motýlka či vázanku nosí pod krkem nebo jak krásnou má sukničku
Poněkud smutně tady narážím nejenom na Radima Uzla, ale třeba i na bývalého ministra zahraničí, prezidentského kandidáta a nositele řádu Bílého lva Karla Schwarzenberga, jenž v kauze Dominika Feriho pronesl tyto výroky: „Jsem proti násilí, ale kluci v jeho věku se už desetitisíce let snaží holky sbalit a dostat je do postele.“ (…) „Nikdy jsem nic takového neslyšel, a co je prosím nevhodné chování? A co je sexuální obtěžování? Že 25letý kluk se snaží holku dostat do postele a opačně, bylo vždy považováno za normální. Tak prosím nebuďme pokrytci.“ (https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ze-chce-kluk-dostat-holku-do-postele-to-je-normalni-nebudme-pokrytci-zastal-se-feriho-schwarzenberg-40361536, 27. 5. 2021) Po více než dvou letech, po vynesení prvního nepravomocného rozsudku nad Ferim pak začal zpochybňovat nezávislost justice. (https://cnn.iprima.cz/schwarzenberg-k-feriho-rozsudku-je-mi-ho-lito-zadna-justice-neni-zcela-nezavisla-dodal-416520, 2. 11. 2023) Na tomto příkladu je vidět, že skutečně nestačí být gentlemanem ze staré školy a že můžete být zcela slepí vůči určitým problémům. Karel Schwarzenberg, přestože byl jinak dokonalou opozicí Miloše Zemana, s ním v tomto zůstal mentálně a generačně spřízněný. Pro mnoho jeho příznivců a příznivkyň a pro mladou generaci tyto jeho postoje a výroky byly hořkým zklamáním, přestože je snadné vysvětlit si důvody, proč takto mluvil, a snad mu to i částečně odpustit.
Jen ve svodce webu Neviditelný pes (přidruženého k Lidovým novinám) se od roku 2018 do roku 2021 objevilo dvanáct jeho textů
Pročtete-li si libovolný ze zmiňovaných článků na Neviditelném psovi nebo zhlédnete rozhovor na webu Reflexu vedený Pavlem Štruncem ze 17. října 2018
https://www.reflex.cz/clanek/video/90597/otcove-uz-se-boji-mazlit-s-dcerou-metoo-prehani-a-polovina-zen-si-obvineni-vymysli-rika-radim-uzel.html (17. 10. 2018) - Interview se za dobu psaní knihy přesunuly na Info.cz.
Předpokládá se, že v globálním měřítku je znásilnění oznamováno zhruba v 8 % případů, v rámci rodinných a partnerských vztahů jenom ve 3 % (a v případě zneužívání kněžími kolem 1,5 %)
https://en.wikipedia.org/wiki/Rape_statistics a https://en.wikipedia.org/wiki/Rape_by_gender jako souhrnná hesla; samostatné publikace: https://www.nsvrc.org/sites/default/files/publications_nsvrc_factsheet_media-packet_statistics-about-sexual-violence_0.pdf či https://www.dejmezenamsanci.cz/wp-content/uploads/2017/08/519_23_Prakt_Gyn_2015_19_03__Koliba_POSTUP_ss_184-187.pdf. Relevantní výzkum byl proveden na české populaci roku 2003 v rámci projektu Mezinárodní výzkum násilí na ženách, do kterého se zapojila i Česká republika. Data byla sbírána na dospělých ženách. Do výzkumu se v České republice zapojilo 1980 respondentek. (https://books.google.cz/books?id=rmXf-lSuqcgC) Jak jsou výzkumy prováděny, si můžete ověřit třeba v této diplomové práci: https://www.pvsps.cz/data/2017/03/21/09/janova_petra.pdf. Velmi podrobné výsledky z Anglie a Walesu zde: https://rapecrisis.org.uk/get-informed/statistics-sexual-violence/ nebo svodka Humboldtovy univerzity: https://supportingsurvivors.humboldt.edu/statistics
Falešná obvinění pokrývají podle kontextu, který se mění, 2–10 % případů nahlášených znásilnění
https://en.wikipedia.org/wiki/False_accusation_of_rape - Jedná se o jeden výzkum z roku 1993 (DiCanio, M. (1993). The encyclopedia of violence: origins, attitudes, consequences. New York: Facts on File.), výzkum z roku 2013 mluví o 4-9 % (https://www.researchgate.net/publication/265234041_Different_systems_similar_outcomes_Tracking_attrition_in_reported_rape_cases_across_Europe). Je nutné si uvědomit, že výzkumníci a výzkumnice, policie, soudy, oběti i obvinění pokládají za znásilnění často jiné skutky a neshodnou se na definici, proto je tu ono kolísání v datech. Nad 10 % z oznámených činů se nedostáváme ale téměř nikdy. Jakékoli vyšší číslo je podezřelé a je nutné kriticky rozebrat, jak se k němu dospělo.
Obří meta-analýza z roku 2016 mluví o 5,2 %
https://eprints.qut.edu.au/91459/ Ferguson, Claire & Malouff, John (2016) Assessing police classifications of sexual assault reports: A meta-analysis of false reporting rates. Archives of Sexual Behavior, 45(5), pp. 1185-1193.
Musí se odehrát 125 reálných, silně traumatizujících znásilnění žen, aby si jeden muž odnesl trauma z falešného nařčení
Více v této publikaci: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/publikace_final_pdf.pdf
Co se týče sexuálního obtěžování, nejvěrohodnější čísla pocházejí od americké státní instituce Equal Employment Opportunity Commission (EEOC)
Počet falešných obvinění u obtěžování se eviduje hůře. Různé studie uvádějí rozptyl od 2 % evropského průměru po 6 % v USA a 4 % ve Velké Británii
Precizní čísla z více zemí https://www.caseiq.com/resources/sexual-harassment-statistics-the-numbers-behind-the-problem/
Polovinu falešných obvinění nevznesou samotné oběti, ale jejich příbuzní nebo blízcí
I když pátráme po nuancovanějším vyčíslování, najdeme občas výsledky jako 12 % falešných obvinění
https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/217471/understanding-progression-serious-cases.pdf - Sám název napovídá, že je nutné dobře rozumět, jak se jednotlivé činy definují a neříkat paušálně „tolik procent obětí si vymýšlí“; je to mnohem složitější.
Jakmile je někdo jakýmkoliv způsobem nucen k sexuálním praktikám proti své vůli a bez vědomého souhlasu (například je-li oběť v bezvědomí nebo o sobě z jiných důvodů neví, nebo se bojí odmítnout), je to znásilnění
Podle české legislativy se „znásilněním rozumí čin, kdy pachatel donutí oběť násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy k pohlavnímu styku, nebo k takovému činu zneužije bezbrannosti oběti. Za pohlavní styk se považuje jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby (stejného nebo jiného pohlaví). Může jít tedy o soulož, pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží (např. orální pohlavní styk, anální pohlavní styk, masírování penisu rukou, zasouvání prstů či vkládání předmětů do vagíny ženy), ale i pouhé osahávání ženy na prsou, „ohmatávání genitálií muže či ženy apod“. https://www.policie.cz/clanek/pomoc-obetem-tc-znasilneni.aspx
Odborně se rozlišuje až 18 typů znásilnění
Ještě v 80. letech 20. století v New Yorku musela mít žena očitého svědka, že ji někdo znásilnil, jinak čin znásilnění vůbec nemohl být uznán
Vypráví o tom třeba true crime dokument Na místě činu: Zabiják z Times Square (2021) – https://www.netflix.com/title/81405883
Což v Česku v souvislosti s případem Dominika Feriho budilo pozdvižení, že jde o přehnanou reakci
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stealthing-sundavani-kondomu-bez-souhlasu-sexualni-nasili.A210903_121118_domaci_vlc (12. 9. 2021, Tereza Vlčková) Článek vyvolává běžně tyto reakce: „Během pohlavního styku mu stáhla kondom a následně po roce žádala soud o výživné. Snažím se představit si toho vyšetřovatele…“ Snažme si spíš představit, co se odehrává v hlavě člověka, který si myslí, že to bude nějaký typický a častý příklad. Žena jen tak sundá muži kondom (který si ho sám dobrovolně nasadil), poručí mu, aby do ní ejakuloval, on to poslušně udělá, ona ho odkopne a za rok po něm bude požadovat výživné, a ještě ho v rámci vylepšení vzájemných vztahů obviní ze znásilnění. Přesně takhle to budou dělat tisíce a miliony žen, protože jde o ohromně výhodnou strategii – nechat zavřít platiče alimentů do vězení, když vězni alimenty platit nemusí. Být matkou samoživitelkou je totiž skvělé a chce to každá.
Skončilo se u toho, že jde jenom o poškozování cizího majetku
Nejčastěji tedy sexuálními pracovnicemi
Nenalezli nikoho a vykázali to jako falešné obvinění
Jen při čtení výše uvedeného hesla na Wikipedii lze natrefit na neskutečné lapsy oficiálních orgánů. Připouštím, že někomu může Wikipedie přijít jako málo věrohodný zdroj (především těm, co s ní neumějí pracovat a neklikají na hypertextové odkazy na konci hesel), nicméně srovnávací testy ukázaly, že je úplně stejně kvalitní jako například Encyclopaedia Britannica. Ale především – jen ona dvě zmíněná hesla na Wikipedii poskytují bez nadsázky stonásobně více kriticky ověřených a zdrojovaných informací (přesně 269 odkazů), než poskytl Radim Uzel v desítkách svých článků a knih za celou svou kariéru.
Tvrzení brněnské policie, že „polovina žen si znásilnění vymyslí“
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/brnenska-policie-polovina-zen-si-znasilneni-vymysli/r~i:article:614520/ (22. 8. 2008) Zmatečně poskládané věty z textu: „Počet skutečných znásilnění se v Brně rok od roku mění, průměrně jich jsou dvě desítky. Opravdových znásilnění policisté letos vyšetřovali třináct, za celý loňský rok sedmnáct. V kolika případech ženy lhali, ale policisté přesně neuvedli. Řádově šlo o desítky nepravdivých obvinění.“ Bylo by na samostatný rozbor, co všechno je na těchto větách špatně; každopádně je nesmyslné vycházet z tak malého vzorku. Po vydání knihy oficiálně požádáme, aby byl článek z webu stažen a nefiguroval ve výsledcích vyhledávání v Googlu. Text běžně ještě v letech 202324 linkovali zmatení trollové v diskusích po články o znásilněních a pokládali jej za argument.
„Velmi často, ale velmi často, je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené, velmi často.“
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/policejni-prezident-vyrok-znasilneni/r~5c3c43e8351611eeba5b0cc47ab5f122/ 7. 8. 2023 – Článek obsahuje i video celého rozhovoru; rozbor s malým odstupem ještě zde https://a2larm.cz/2023/08/po-bagatelizaci-sexualniho-nasili-nabidl-sef-policie-misto-sebereflexe-jen-vymluvy/ (Magdalena Dušková 12. 8. 2023)
„Oni to přece vždycky říkali“
V Kanadě dospěli třeba k číslům 14 % a 19 % za dva roky v období, kdy propuklo MeToo (https://www150.statcan.gc.ca/n1/pub/11-627-m/11-627-m2018024-eng.htm). I zde ale platí podmínky a limity popsané dále v textu.
Jak v reakci popsali třeba mluvčí Unie státních zástupců Tomáš Foldyna nebo kriminolog Petr Zeman
Kdyby se skutečně jednalo o falešná obvinění, museli bychom tu mít ročně 500–600 soudů a rozsudků ohledně křivých svědectví. Jenomže fakticky jich nemáme ani deset, ale spíš jen tolik, co se dá spočítat na prstech jedné ruky.
Vycházejme z těchto údajů: V roce 2021 a 2022 bylo odloženo 520 a 570 případů nahlášených znásilnění. Pakliže nebyl případ nahlášen, nebyl nikdo křivě obviněn. Je ale jasné, že všech 570 nemohla být falešná udání. Kdyby byla, musely by být původně nahlašující osoby ihned stíhané za křivé obvinění. Oběti ale většinou stahují oznámení proto, že jsou nespokojené s necitlivým přístupem policie, nebo na ně útočník a jeho rodina dělají nátlak, aby trestní oznámení stáhly. Čili nám odpadnou až stovky případů, kdy nejde o křivé obvinění. Víme, že zhruba 70 % obvinění, která jsou vyhodnocena jako falešná, jsou na neznámého pachatele. Tudíž nedochází k tomu, že by tu byla oběť křivého obvinění neprávem označený konkrétní muž. Velkoryse: 570 minus nějaké stovky, kdy udání stáhly samy ženy, dejme jen 200 = 370. Dále 70 % udání na neznámého pachatele z 370 = 259. Zbývá nám 111. U tohoto čísla ještě můžou nastat nějaké okolnosti, kdy nemusí jít o křivé obvinění. Většinou jde o nedostatek důkazů. K soudu se dostanou nějaké ženy, u nichž panuje podezření za křivé obvinění, a 4 až 7 ročně jich je odsouzeno. Pár jich může být neodsouzeno, což znamená, že buď měly pravdu, nebo jim prošla lež. Počítejme tedy celkem spíše nižší desítky falešných obvinění ročně, i kdybychom započítávali neodsouzené lhářky. V první skupině, kdy ženy stáhnou obvinění samy, mohou být i ty, jež původně lhaly – zde ovšem většinou obviněný muž ani není vyšetřován natožpak aby šel k soudu, nic mu dále nehrozí a celá záležitost je pro něj nepříjemná asi čtrnáct dní. Opět, omlouvat to nelze, ale položme si na misky vah stres z falešného obvinění a stres skutečných obětí znásilnění, které nic nenahlašují a jichž je většina a jsou jich tisíce ročně. Máme tu ale ještě poslední, špatně postižitelnou skupinu – to jsou nezletilé dívky, které nahlašují z pomsty své pedagogy. Tyto dívky nejsou trestně odpovědné a nebývají u soudu odsouzeny. Můžou jich být ale desítky nebo stovky, aby množství falešných obvinění byly „aspoň“ desítky procent? Je to vyloučeno, půjde o pár jednotlivých případů ročně. Stále se totiž musíme řídit tím, že se veškerá nahlášení musí vejít do 570 případů ročně, z nichž ale naprostá většina je odložena z jiných, výše uvedených důvodů.
Můžeme si k tomu domýšlet ledacos, faktem je, že osvobozujících rozsudků bývá u příslušníků afroamerické komunity více
Konečně třetí situací, kdy ženy falešně obviňují muže ve zvýšené míře, jsou rozvodové a rozchodové spory, kdy jsou bývalí partneři nařčeni ze zneužívání dětí
https://www.euro.cz/udalosti/nekala-praxe-u-rozvodu-zeny-krive-obvinuji-manzele-ze-sexualniho-zneuzivani-1373626 (22. 9. 2017, Jakub Heller)
Alespoň tak to uvádí starší výzkumy z 80. a 90. let, zatímco novější přicházejí s polovičními čísly
https://www.nealdavislaw.com/blog/sex-crimes/false-child-sex-statistics/ - Statistiky z 80. a 90. let v USA uvádějí kolem 35 %. https://divorce.com/blog/false-allegations-during-custody-battle/ a https://www.icmec.org/wp-content/uploads/2015/10/Recantations-and-False-Allegations-Bibliography.pdf - Souhrn studií na toto téma z roku 2005 obsahuje souhrnný údaj kolem 6 % (u otců, matek i nevlastních rodičů), u otců to bylo kolem 15 %. Jen 2 % těchto falešných obvinění byla od samotných dětí. Smyslem celé této podkapitoly je spíše upozornit, že policie a soudy jsou v těchto případech spíše nedůvěřivé. Nemáme tu žádnou velkou masu mužů odsouzených neprávem do vězení nebo k podmínečným trestům.
Ať už je to ovšem jakkoli, policie je na toto obezřetná a trénovaná a většinou snadno zjistí, že šlo o lež, protože se často porovnávají výpovědi muže, ženy a dětí a nesrovnalosti vyjdou rychle najevo
Starší zahraniční studie z roku 1990 však uvádí výrazně nižší číslo, kolem 6 % - https://www.violencefreecolorado.org/wp-content/uploads/2013/11/CCADV-CCASA-Fact-Sheet-on-Myth-of-False-Allegations_updated-2.21.14.pdf
Něco o tom vypovídá i šest let stará zpráva týdeníku Euro, jež zaznamenává rostoucí trend ve druhé skupině
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pribyva-krive-obvineni-ze-sexualni-zneuzivani-konference-ospod.A170930_105156_domaci_hell (2. 10. 2017) Kolik takových případů jako tento se ovšem stává? Objeví se jeden za několik let a žena je potrestána. https://www.novinky.cz/krimi/clanek/ucitelka-prvnacku-se-nestitila-krive-obvinit-muze-z-bizarnich-sexualnich-praktik-dostala-trest-40340933 (1. 11. 2020)
Všechno ostatní je dojmologie, která u tak vážného tématu není přípustná
Ilustrativní příhodu popsala Johanna Nejedlová ze spolku Konsent v květnu 2022: „Jsme v Olomouci na náměstí, kde se bavíme s lidmi o souhlasu a nápravě definice znásilnění. Přijde soudce: je to nesmysl, chcete další bič na muže, 60 % nahlášení je falešných. Ptám se ho, kde vzal to číslo, protože odborníci uvádí okolo 6 %. Prý od policie. Říkám mu, že je to nesmysl, statistiky jsem viděla, dokonce jsme si nechávali před měsícem zaslat ta čísla, která policie za minulý rok ještě neměla na webu. Říkám mu, ze jeho čísla nejsou pravdivá, naopak se ročně stane 12 000 znásilnění a na policii je hlášených jen 600 až 700 skutků. Cituje Churchila a jeho výrok, že věří jen statistikám, které sám zfalšuje. Tak se ho ptám, jestli tu statistiku od policie sám falšoval. Ptá se mě, proč u nás na stánku nemáme žádné muže. Pouštím se do vysvětlování toho, proč v nezisku pracuji víc ženy. (Jsou tu menší platy.) Následuje debata o tom, jestli 12 000 žen je málo, on tvrdí, že jsme nikdy nebyly stíhané, takže nemáme co říkat. A jak má člověk poznat, že žena nechce sex. Ptám se ho, jestli ví něco víc než odborníci z OSN a Evropského soudu pro lidská práva. Ti prý neví nic a nikdy asi nebyli souzeni. Nakonec se ho ptám, jestli soudí kauzy domácího a sexuálního násilí. Občas jo. A byl na školení pro soudce o domácím a sexuálním násilí? Ne, na to nemá čas. A takhle si tu žijeme. A asi i soudíme.“ (https://www.facebook.com/johanna.nejedlova, 19. 5. 2022). Pro úplnost dodejme, že údajný Churchillův citát si na něj v rámci negativní propagandy vymysleli nacisté, což z dotyčného soudce dělá blbce na entou. https://winstonchurchill.hillsdale.edu/fake-churchill-quote/
Opravdu bych přitom nedoporučoval odkazovat se na proslule špatně dělaný „výzkum“ sociologa Eugena J. Kanina
Profesor psychologie David Lisak označil v roce 2007 Kaninův text za „provokativní názorový kousek, který nemá nic společného s vědeckou studií“
Lisak, David (September–October 2007). "False allegations of rape: a critique of Kanin". Sexual Assault Report.
Bruce Gross uvádí v roce 2009 pro odborný časopis Forensic Examiner Kaninův text jako odstrašující příklad
Jeho čtení grafů v (u nás naštěstí nepřeložené) knize Jak se vyhnout falešnému obvinění ze znásilnění: Sebeobrana ve feministickém státě z roku 2015
Mimochodem, jeho druhý zdroj, studie McNamary, McDonalda a Lawrence
Při přezkoumání vyšlo najevo, že 73 % studentek z takto označené skupiny se za znásilněné nepovažovalo
Elektronický abstrakt: https://psycnet.apa.org/record/1987-28424-001; fotokopie dokumentu v PDF: https://jimhopper.com/pdf/koss1987_scope_of_rape.pdf
V dotazníku ale uvedly některou z aktivit, kterou klinická psycholožka Mary P. Koss vyhodnotila jako násilnou
Mary P. Koss je spojena se zavedením pojmů jako „date rape“ (znásilnění na rande), „hidden rape“ (skryté znásilnění), „unacknowledged rape“ (neregistrované znásilnění), „acquaintance rape“ (znásilnění od známé osoby) a „campus rape“ (znásilnění ve studentském kampusu). Tyto pojmy budou dále probírány v jiných kapitolách, především v kapitole 23.
Který pomáhá sexuálním násilníkům ve zpětném začlenění do společnosti
Radim Uzel byl za několik desítek let u zhruba 200 případů
Nelze věrohodně určit, zda se všech zhruba 200 případů týkalo znásilnění. S velkou pravděpodobností ale ne, i v této knize najdeme případ týkající se určování dětské pornografie, sám Radim Uzel mluvil při jedné příležitosti o tom, že psal i posudek k úmrtí novorozence.
Ve chvíli, kdy ale zpochybňuje statistiky samy o sobě a dělá to způsobem jako v DVTV v rozhovoru z roku 2020
První dva texty ze série Uzel zahradníkem na Heroine.cz byly plné statistik
Zatímco ženy cudně zamlčují či jsou upřímnější a mají lepší odhad
https://www.flowee.cz/65-archiv-2017/life/sex-a-vztahy/2214-proc-muzi-maji-vic-sexualnich-partneru-nez-zeny-pocitaji-jinak (23. 7. 2017) Výcuc z Psychology Today citující profesora psychologie Davida P. Schmitta: Ženy mají tendenci počítat každého partnera zvlášť (Bill, Ted, Tony, Tim…), zatímco muži počet odhadnou a uvedou jedno číslo (např. okolo deseti)". Ne v každém výzkumu je navíc přesně definováno, co považujeme za sex. Muži mají tendenci počítat nejen vaginální sex, ale i další aktivity. Dalším faktorem, který bychom neměli opomenout, je, že placené sexuální služby využívají muži v daleko větší míře než ženy.
Je dokonce těžké najít případ, kdy v daném tématu neříkal vyloženou nepravdu, a jeho slova zazněla ve správně nastoleném kontextu
Při procházení mediálního archivu Newton je k nalezení přepis zpráv FTV Prima z 2. října 2016.
Redaktor: Každý jedenáctý má zkušenost se znásilněním. Jen 5 % obětí znásilnění nahlásí. Dvě třetiny znásilnění probíhají doma. 64 % obětí sexuálního násilí v dětství mají další zkušenost i v dospělosti. Sexuálním násilím jsou nejvíce ohroženy ženy ve věku 18–34 let.
Oběť sexuálního zneužití: Bylo to kolem jedenáctého, dvanáctého roku a jednalo se o mého vlastního otce. Nejprve za mnou začal chodit v noci, říkal mi, že mě má rád, hladil mě po vlasech, a to bylo tak celé. Až potom se to začalo stupňovat, že za mnou chodil častěji, začal mě osahávat pod košilí a začal být i hrubý. Kateřina PICHALOVÁ, redaktorka: Taky vám z jejího vyprávění běhá mráz po zádech stejně tak jako mně? A teď si uvědomte, že podle průzkumu se obětí sexuálního násilí nebo obtěžování stala více než třetina z nás. Téměř desetina lidí se pak stala obětí znásilnění.
Jitka ČECHOVÁ, ředitelka neziskové organizace: Znásilnění si v České republice prožilo 800 tisíc lidí. Eliška ČEŘOVSKÁ, redaktorka: V posledních letech je ve dvou třetinách případů pachatel znásilnění přímo partner oběti. Pravděpodobnost, že vás tak někdo cizí v parku přepadne a rovnou znásilní, sice existuje, ale je podstatně nižší.
Radim UZEL, sexuolog: To, že neexistuje sexuální násilí nebo zneužívání v manželství, je samozřejmě naprostý mýtus.
Eliška ČEŘOVSKÁ, redaktorka: Tady už vidíte, že zatímco mravnostní kriminalita roste, počet hlášených případů znásilnění klesá. Odborníci odhadují, že je nahlášeno asi jen 5 % případů.
Radim UZEL, sexuolog: My se často setkáváme s případy, že se to třeba dosti dlouhou dobu zatajuje. A aby takzvaně nebyla ostuda, tak to třeba zatlouká a skrývá.
Ve zbylých devíti zase narostly rapidně o více než třetinu
https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/znasilneni-cesko-sebeobrana-trend-zlinsky-kraj.A191025_510195_zlin-zpravy_ras (25. 10. 2019) či https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/znasilneni-statistika-obet-sexualni-nasili-zlocin-policie_1910260600_och (26. 10. 2019); od roku 2021 počty nahlašování navíc stále stoupají https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2023/08/Domaci-a-genderove-podminene-nasili-v-CR.pdf
Zmíní tu ještě desatero mýtů o znásilnění pomocí dvou tří vět (...), aniž by je dále jakkoli rozvinul, a má odbyto
Výrazně lepší popis mýtů o znásilnění zde: https://www.bkb.cz/prevence/myty-o-znasilneni/, https://www.persefona.cz/myty-a-realita-sexualni-nasili, https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6622-10-mytu-o-znasilneni-a-sexualnim-nasili-vysvetluje-policejni-psycholozka-ludmila-cirtkova (22. 11. 2021), https://adoc.pub/myty-o-obtech-znasilnni.html (2014) či http://www.jujutsu.cz/clanek/desatero-mytu-o-znasilneni-28
Jak rozebírala již dva roky předtím třeba Johanna Nejedlová
https://a2larm.cz/2018/05/svedsko-do-postele-s-notarem/ (28. 5. 2018)
Radim Uzel však tento mýtus o nutnosti písemného souhlasu opakoval neustále dokola v dalších článcích a rozhovorech
Pomiňme, že v Dánsku v lednu 2021 vznikla mobilní aplikace iConsent
Prakticky všichni odborníci a odbornice ji odsuzují
https://advokatnidenik.cz/2022/06/23/xpass-mobilni-aplikace-ktera-pomuze-predchazet-sexualnimu-nasili/ (23. 6. 2022), https://www.novinky.cz/internet-a-pc/software/clanek/aplikace-k-souhlasu-se-sexem-ma-podle-odborniku-nedostatky-40401319 (28. 6. 2022, vyjádření poskytnul sexuolog Petr Weiss a socioložka Blanka Nyklová), https://www.dvtv.cz/video/souhlas-se-sexem-pres-aplikaci-nedava-smysl-mame-spolu-mluvit-a-ne-vyplnovat-formulare-rika-nejedlova (28. 6. 2022), https://www.heroine.cz/domaci/8940-absurdita-roku-souhlas-se-stykem-jako-krkolomna-online-smlouva (Pavel Houdek, 28. 6. 2022)
Souhlas jednoduše není smlouva
Úchylnost smlouvy (nechtěně) ukazuje populární knižní a filmová trilogie 50 odstínů šedi, kde mladý pohledný miliardář Christian Grey nabídne hlavní hrdince, sexuálně nezkušené mladé Anastasii Steel písemně, co všechno s ní může provádět. Viz dobovou recenzi, která analyzuje, že mnoho romantických komedií je postavených na formě smlouvy mezi mužem a ženou, ale až 50 odstínů šedi to dělá explicitně: https://www.respekt.cz/delnici-kultury/padesat-odstinu-odvazne-ukazuje-principy-hollywoodske-produkce (17. 2. 2015)
Je to jedna z těch věcí, „co nejsou pravda, ale mohla by být“
Autorství tohoto úsloví patří Evě Hrindové, zakladatelce stránky Naštvané matky. Viz https://www.nastvanematky.cz/, https://zpravy.aktualne.cz/domaci/facebook-smazal-nastvane-matky-sirily-dezinformace-slo-o-zum/r~18b977faa9fa11e8a4d90cc47ab5f122/ (27. 8. 2018) a https://bezfaulu.net/profil/eva-hrindova/
Nový výzkum z roku 2023 od NMS Research naštěstí přináší pozitivnější zprávy
„Já poznám, co si kdo myslí, už podle očí.“
Více se tomuto tématu bude věnovat kapitola 23. Uzlovo chápání lidské psychiky se jeví jako beznadějně zastaralé a pavědecké.
U lidí žijících v demokratických režimech v USA, EU a Austrálii panuje od přelomu 80. a 90. let o 50 % nižší šance, že se stanou obětí násilí
Viz slavný text Why The Crime Drop? od G. Farrella, N. Tilleyho a A. Tseloniho z roku 2014: https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/678081
Završení kapitoly v obou knihách z roku 1990 i 2018 pak obsahuje nejhorší předsudek, který bohužel podle průzkumů Amnesty International sdílí kolísavě asi 60 % Čechů a Češek, tedy že „za znásilnění si žena někdy může sama“
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vetsina-cechu-si-mysli-ze-za-znasilneni-si-nekdy-muze-zena-sama-40252829 (6. 11. 2018). https://markething.cz/zauzlovana-spolecnost-je-pro-nas-debata-o-obtezovani-tak-tezka Tento názor má 58 % lidí, před třemi lety to bylo 63 %, prohlásil v roce 2018 Martin Balcar z organizace Amnesty International. https://www.amnesty.cz/zprava/1418/nosi-minisukne-o-znasilneni-si-koledovala-mysli-si-tretina-cechu - U jednotlivých čísel je potřeba brát v potaz velký rozptyl u odpovědí mužů a žen, různých věkových skupin atd. Nejvyšší číslo znamená, že aspoň na jednu položenou otázku odpovídá respondent „ano“, nikoli, že si to myslí u všech otázek a případů.
Lze pouze připustit, že jiné výzkumy o tom, kolik lidí takové činy zlehčuje, uvádějí nižší čísla
Behavio ze vzorku 3500 lidí: https://atlascechu.cz/results/rape_responsibility-yes (21 %) a https://atlascechu.cz/results/rape_responsibility-none (78 %). Tým „někdy ano“ je relativně nevzdělaný, 51 % z nich nemá ani maturitu, celkově mají nižší příjem, třetina přežívá od výplaty k výplatě. Jsou více zastoupení v manuálních profesích, ve výrobě a provozu. Častěji, než by odpovídalo průměru, ženy spoluviní mladí muži do 29 let. Ohledně genderových rolí jsou spíš konzervativní: dítě je naplněním života ženy (43 %), platí rozdělení na mužské a ženské práce (46 %), živitelem rodiny má být muž (54 %). A taky souhlasí s fyzickým trestáním dětí (75 %), násilí je v pořádku použít nejen v sebeobraně (31 %).
Kdokoli je schopný toto obhajovat, pohybuje se na úrovni fanatických muslimských imámů
Celý tento koncept postrádá úplně základní věrohodnost. Jednak fakticky řada znásilněných žen v jakémkoli typu společnosti bývá oblečená zcela nevyzývavě
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/vystava-je-to-moje-vina-obleceni-obeti-znasilneni.A180117_110803_spolecnost_haa (17. 1. 2018) Výstava s názvem Co jste měla ten den na sobě? v bruselské čtvrti Molenbeek rekonstruovala oblečení a příběhy obětí znásilnění. Exponáty vycházely z reálných příběhů a snaží se vyvrátit stále přežívající mýtus, že oběť si násilný akt přivodila sama třeba tím, že byla vyzývavě oblečená. Kromě běžných denních kousků jako šaty, sukně, džíny i tepláky jsou k vidění i pyžama, dětské oblečení nebo policejní uniforma. „Jsou to naprosto normální kousky, které by si na sebe mohl vzít kdokoli. Je tu dokonce dětské tričko s poníkem, které připomíná krutou realitu sexuálního násilí,“ uvedla členka organizace na podporu obětí Liesbeth Kennes. (Video zde: https://www.bbc.com/news/av/world-europe-42668362) Stejný typ výstavy probíhal i v Praze v květnu 2022: https://twitter.com/nejedlova/status/1519941216355373056
Celou (zastarale pojímanou) viktimologii dokonale zesměšnil skeč v pořadu Tracey Ullman Show na BBC One s názvem What Were You Wearing
https://www.youtube.com/watch?v=51-hepLP8J4. Alternativou je i výrazně starší, stejně pojmenovaný skeč z pořadu Revolting Woman z roku 1981. https://www.youtube.com/watch?v=_wNQ7pPNclA
O tom, kdo nese skutečnou větší míru viny na současném stavu, říká něco proděkanka Policejní akademie ČR Ludmila Čírtková v článku na serveru Novinky.cz z roku 2016
Který nakonec příliš spoléhá na znalecké posudky
Nepotěší, že šéf vyšetřovatelů mravnostního oddělení policie Praha 4 se v rozhovoru vyjadřuje značně necitlivě: https://denikn.cz/796656/sef-mravnostniho-objimani-libani-srandicky-placani-po-zadku-je-tezke-aby-pak-soud-rozhodl-ze-slo-o-znasilneni/ (1. 2. 2022)
Analýza rozsudků z roku 2023 od socioložek Petry Havlíkové a Ivy Šmídové ukázala, že soudy často říkají, oběť ke svému znásilnění přispěla nebo bagatelizují závažnost psychických následků
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-analyza-rozsudku-soudy-obcas-rikaji-ze-obet-ke-svemu-znasilneni-prispela-226509 (26. 2. 2023); podrobný popis jednoho případu od advokátky Věry Novákové, jak necitlivě rozhoduje Nejvyšší soud: https//www.respekt.cz/respekt-pravo/tri-muzi-a-domaci-nasili?gift=0b0eqiyig3
Mužům se neustále odpouští a mluví u nich o „ojedinělém vybočení z jinak řádného života“
Ale stačí si pustit úvod jeho videokurzu o sexuálním obtěžování na pracovišti z roku 2019 a uvítá nás rajcovní skladba Sexbomb od Toma Jonese začínající nadrženými citoslovci „Oh, baby, um, yeah, uuu!“ a laškovným záběrem na pár dovádějící na kancelářském stole
https://www.youtube.com/watch?v=XoeBgxehdiw (25. 1. 2019, Eduwin – Ukázka z video kurzu - MUDr. Radim Uzel: Sexuální obtěžování na pracovišti)
V době lockdownu však případy rapidně rostly, ale méně zasahovala policie
Výzkumnice Dana Moree a Blanka Nyklová k tomu 15. února 2021 vydaly 189stránkovou publikaci Násilí na ženách v souvislosti s covidem-19
Volně ke stažení zde: https://fhs.cuni.cz/FHS-2587-version1-nasili_na_zenach_v_souvislosti_s_covid_19.pdf