Velmi
pozdni.cz

Kniha 3 03 Utopický sitcom

Kapitoly

Vše Kapitoly

23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně

23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně
178
Je obtížné říct, které z vět byly psané vážně, a nakolik se na nich už projevoval pokročilý věk autora s typicky cimrmanovskou neschopností myšlenku udržet i opustit

Nešlo však o náhodu, spíše o součást dlouhodobých tendencí, jak se později ukázalo v rozhovoru s Martinem Veselovským v DVTV s titulkem Chlap je od přírody zvíře, ženy by s tím měly počítat a zařídit se podle toho https://www.dvtv.cz/video/sexualni-obtezovani-chlap-je-od-prirody-zvire-zeny-by-s-tim-mely-pocitat-a-zaridit-se-podle-toho-rika-uzel (8. 12. 2020), dále v článku To nešťastné sexuální obtěžování https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-to-nestastne-sexualni-obtezovani.A210128_112324_p_spolecnost_wag (30. 1. 2021) či v textu Různé pojetí sexuální normy, jenž vyšel v Parlamentních listech https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Ruzne-pojeti-sexualni-normy-655265 (25. 2. 2021). Tyto jednotlivé prezentace jsou především auto-plagiáty, kde se různé věty a sousloví opakují ve stále bizarnějších spojeních. Vřele doporučuji přečíst si je bez přestávky za sebou, budete mít nejspíš dojem, že se nacházíte v zrcadlovém bludišti, kde každý další sál a ulička nabízejí zdeformovanější perspektivu. I z důvodu naprosté repetitivnosti už nebudu uvádět u citátů přímé zdroje. Je nutné zdůraznit, že tyto texty vycházely již poté, co byl zveřejněn desetidílný kritický seriál Uzel zahradníkem na Heroine.cz a měly by být reakcí na něj. Šéfredaktorka Anna Urbanová vyzvala e-mailem Radima Uzla k reakci a on ji odkázal právě na tyto články, což situaci ještě přidává na absurditě. V textu Různé pojetí sexuální normy stojí například: „Pozoruhodná není jenom topografická anatomie dotyků a jejich intenzita, ale i změny časové. Jinak se hodnotí spolužákův dotyk stehna na maturitním večírku a daleko jiných rozměrů nabude tento dotyk po třiceti letech, kdy je z tohoto spolužáka bohatý soudce, a ze spolužačky, nyní ‚oběti‘, chudobná a vlastní vinou opuštěná žena v klimakteriu. Přímo mamutího rozměru nabude tato aféra v případě slavného režiséra a stárnoucí neúspěšné herečky. V této chvíli už jí režisér roli sice nedá, ale zato může po několika desetiletích za toto sáhnutí na stehno zaplatit tučné odškodné, protože oběť je celoživotně poškozena a má prokazatelně škodlivé následky.“ – Uzel zde opakuje blud o sahání na stehno před třiceti lety, za nějž se platí tučné odškodné, ačkoli neexistuje jediný takový mediálně známý případ; stejně jako nikdy neexistoval případ slavného režiséra obviněného stárnoucí herečkou (viz kapitoly 3, 4 a 5 v prvním oddílu knihy; Uzel nikdy nebyl schopný nikoho jmenovat). S tímto bludem začal v roce 2018 v rozhovoru s Pavlem Štruncem a opakoval ho i v roce 2021. Skutečné smotávání nastává ale už v předcházejícím souvětí. I zde jde o echo rozhovoru se Štruncem, kde byla řeč o soudci Nejvyššího soudu USA Brettu Kavanaughovi. Ani zde, v případě obvinění od více žen, nešlo o sahání na stehno, ale o sexuální útoky jako např. stržení na postel, násilné svlékání, zakrývání úst dlaní, aby oběť nemohla křičet, či strkání penisu před obličej. Uzlovo tvrzení, že danou činnost „nelze po letech zpětně rekvalifikovat“, je čirý nesmysl – tehdy i dnes by se to hodnotilo stejně. Šlo o tvrdý sexuální atak, který neskončil znásilněním jenom proto, že se dotyčné vysmekly a utekly. (Spisovatel Michal Viewegh to v jednom svém sloupku pro Lidové noviny v roce 2018 označil na „nevinný gymnaziální petting“, za což by si zasloužil drsnější boomerský pegging. http://www.houpaciosel.cz/2018/10/19/nevtipny-fejetonista-viewegh/). Profesorka psychologie Christine Blasey Ford, která s obviněním přišla, nebyla „vlastní vinou opuštěná“, ale dvacet let vdaná, se dvěma dětmi a pracovala na poměrně prestižním místě. Stejně tak byla vdaná další oběť, Deborah Ramirez, která se profesně věnuje obětem sexuálního násilí. (Jejich výpovědi vyšetřovatelé FBI označili za věrohodné, ale Senát je nepřipustil ke slyšení.) https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_Blasey_Ford#Sexual_assault_allegation_against_Brett_Kavanaugh, cca 60 odkazů) Výraz „vlastní vinou opuštěná“ se ovšem v Uzlových textech objevuje často a jeho kořeny lze najít v jeho autobiografiích (2012, 2020), kde takto s těžce skrývanou nelibostí popisuje svou jedinou dceru Irenu. Korunu tomu nasazuje, když v knize Mužský šovinismus pro pokročilé (2005), do níž přispěl jejímu autorovi Josefu Hausmannovi finálními komentáři ke každé kapitole, navrhuje dokonce, že „naprostá většina těchto (sociálních) dávek by měla být snížena ženám vlastní vinou opuštěným“ (s. 46). Zde už jsou na místě pochyby, zda takové nelidské věty píše MUDr. Uzel, nebo MUDr. Mengele. Můžeme i váhat, jak by takovou okolnost, jakou je „byla vlastní vinou opuštěná“, šlo zjišťovat? Že by na to zasedaly nějaké mravnostní komise? Nutno říct, že většina Uzlových rozhovorů a textů z posledních let je primárně tímto zmateným mícháním obsedantních témat, v nichž se dotyčný sám ztrácí. Rozplést byť jen pár jeho vět vyžaduje nemalé úsilí. Uvědomuji si, že čtení těchto řádků musí být pro čtenáře a čtenářky této knihy náročné a možná i otravné. Snažím se však jenom demonstrovat, s jak upatlaným materiálem máme co do činění a že texty Radima Uzla rozhodně nebyly „přístupným čtením pro obyčejné lidi“. Jakmile je nečtete jen zcela povrchně a snažíte se je rozplést, stávají se z nich naopak stále chaotičtěji zašmodrchané slovní cucky.

179
Jako již tradičně, citát začíná poměrně normálně a čím víc postupuje, tím se z toho stává větší fantasmagorie a paranoia

V jiné verzi tohoto výroku k posazení dcery na kolena už jde hlavně o to, že se Radimu Uzlovi s dotyčným strachem osobně svěřoval jeho známý, politik, který se bál, že by ho to mohlo stát kariéru, a teprve toto Uzel považuje za problém. Nemá asi smysl pátrat, o koho šlo, podstatné je, že tento strach nebyl nikdy naplněn a podle dostupných zpráv z domova i zahraničí z toho nikdo nikdy nebyl obviněn. Pro Uzlovo líčení jakékoli situace jsou tedy typické argumenty ode zdi ke zdi. Buď bagatelizace, že na straně osahávaných není žádný problém a mají si na to zvyknout (stačí, že se ozvou poté, co se jim to stane; osvěta a prevence není třeba). Nebo hystericky přepjatá reakce, co hrozí mužům, kteří by mohli být obviněni z trestného činu. Když se podíváme, co říká současný feminismus, zjistíme, že přesně naopak míří k tomu, aby otcům bylo dovoleno totéž co matkám, protože právě to je rovnost. Dotyky a obecně intimní projevy matek vůči dětem jsou široce tolerované, u otců se na totéž díváme nespravedlivě s podezřením. Jak píše socioložka Elizabeth Badinter: „Ve skutečnosti není dobré otcovství možné bez akceptování (...) špetky pedofilie! Je načase, aby bylo otcům přiznáno to, co se matkám povoluje odjakživa.“ (Tudy cesta nevede, 1999, s. 180) To, že nám toto akceptování rovnostářských norem celospolečensky dosud dělá problém, však není chyba feminismu. Dvojí metr jde naopak proti jeho duchu.

179
Radim Uzel třeba zmiňuje, že „přátelský dotyk může přispět k proteplení vztahů na pracovišti

Termín „proteplení vztahů na pracovišti“ se v Uzlových textech objevuje nejpozději v roce 2008, v DVTV v roce 2021 tedy jen omílá již mnohokrát vyřčené. (https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/co-bylo-kdysi-povzbuzenim-je-dnes-harasenim-40186820, 15. 2. 2008). Odvolává se zde na „důvěryhodný zdroj“, že „podobné chování na pracovišti prospívá vztahům a zvýší kolektivní sounáležitost“. Jak je již pravidlem, tento zdroj neuvádí.

180
O čemž ho museli veřejně poučit jeho mladší a příčetnější oborové kolegyně a kolega Petra Vrzáčková, Petra Sejbalová a Vladislav Chvála v anketě Českého rozhlasu

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/radim-uzel-sexuolog-anketa-petra-vrzackova-vladislav-chvala-petra-sejbalova_2012121421_dok (12. 12. 2020, Vít Svoboda, Dominika Kubištová) Některé postoje Radima Uzla už nejsou přijatelné.‘ Pět sexuologů hodnotí plácnutí po zadku a další chování

180
V rozhovoru je patrná absence odbornosti, a to do zarážející míry

https://e-psycholog.eu/clanek/386 Bartošová, K., Cíglerová, J., Cígler, H. (2020). Vyjádření k rozhovoru Radima Uzla ze dne 8. 12. 2020. E-psychologie, 14(4), 68-71.

182
„Psycholožky se zdravým rozumem“

https://cs.wikipedia.org/wiki/Terapie_pevn%C3%BDm_objet%C3%ADm Vědecká rada České lékařské komory pak v říjnu 2012 vydala stanovisko, podle kterého jde o metodu s neověřeným účinkem, a proto by neměla být zdravotníky a zejména lékaři aplikována. Podle vyjádření bývalého viceprezidenta České lékařské komory, MUDr. Zdeňka Mrozka jde navíc o metodu značně neetickou. Dále: https://psychologie.cz/stop-terapii-pevnym-objetim/

182
Cokoli s označením „komplex“ má zároveň negativní nádech a vypovídá spíš o nezvládnutí společenské role

Ochranitelský komplex není specificky vymezený termín. Blíží se ale nejvíc termínu spasitelský komplex (případně též mesiášský komplex, božský komplex nebo spasitelský syndrom). Jedná se o stav mysli, při kterém se osoba domnívá, že jejím osudem či předurčením je zachraňovat a zachránit. Nejedná se o zvláštní psychiatrickou diagnózu či duševní poruchu. Spasitelský syndrom se však může objevit jako součást psychotických onemocnění. Je otázka, k čemu se Radim Uzel vlastně hlásil a proč nekriticky pracoval s pojmy, jimž nerozuměl.

182
Přitom Uzlovým problémem bylo to, že patřil k jedněm z nejvýraznějších veřejných osob, které odmítají a shazují princip individuálního porodního plánu

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/radim-uzel-muz-je-u-porodu-zbytecny-zenu-spise-stresuje-68841 (18. 10. 2010), https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Umeni-porodnicke-488748 (21. 5. 2017), https://www.mujrozhlas.cz/xaver-host/sexuolog-radim-uzel-s-pritomnosti-otcu-u-porodu-prilis-nesouhlasim (10. 12. 2019), https://www.stream.cz/pod-zakrytym-usmevem/sexuolog-uzel-a-anife-vyskocilova-hosty-zabavne-talkshow-dvojice-krampol-a-grossova-64122857 (Ženy si dnes berou právníka i na porodní sál, 6. 1. 2021), https://www.extra.cz/radim-uzel-natvrdo-tehotnym-zakazat-internet-perverzite-vice-pohlavi-neustupovat (19. 1. 2021) K tomu už jenom vtip: „Když se narodil Radim Uzel, tak po zadečku plácl porodní sestru.“

183
Sám sebe vylíčí jako nevinnou oběť inkvizičního tažení a sarkasticky žádá o amnestii

https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/znasilneni-na-porodnim-sale-268035 (2. 9. 2003)
Text se nese v tomto duchu: „Americká feministka Leilah McCrackenová se s americkými porodníky nemazlí. Má tu medicínskou pakáž prokouknutou skrznaskrz. Není žádný diletant. Ta dobrá duše absolvovala už pět porodů. Každý z nich prožívala jako kruté znásilnění. Podrobně o tom píše ve své knize Znásilnění dvacátého století. (…) Při četbě její knihy jsem si zavzpomínal na svou porodnickou kariéru. Na těch několik tisíc ‚znásilnění‘, která jsem na porodním sále spáchal. Nejstaršímu dítku, které jsem přivedl na svět, bylo letos čtyřicet let. Tak snad je už většina mých zločinů chválabohu amnestována. (…) Myslím, že jsem ženy při porodech násilím neodhaloval na intimních místech. Ani jsem je schválně a bezdůvodně nezraňoval. To spíš mě rodičky několikrát bolestivě štíply, koply, kously. (…) Závěrem bych chtěl místopřísežně prohlásit, že nejsem bojovníkem proti láskyplnému, něžnému, přirozenému porodnictví. Ani těhotenství nechápu jako nemoc a normální porod jako operaci. Musím ovšem zdůraznit slovo ‚normální‘. Při něm může žena rodit vleže, vsedě, vkleče, vstoje nebo jako v africkém pralese, zavěšená na liánách. Může rodit na souši i do vody, chlupatá nebo oholená, potmě nebo jak je komu libo. O normálním průběhu porodu však zatím nikdo nedokáže rozhodnout. (…) Když si tak někdy probírám všechny ty výčitky nejrůznějších Leilah McCrackenových, říkám si: kéž by na světě existovalo jenom takovéto násilí!“ – Sebereflexe nula a za dalších dvacet let od napsání textu se to téměř nezměnilo.

183
Potrvá tak deset dvacet let, než se srovnáme s jinými západními zeměmi, které samozřejmě mají i v této oblasti své problémy

Aspoň částečnou představu si můžeme udělat z hraného sedmidílného seriálu britské veřejnoprávní televize BBC This Is Going To Hurt (Bude to bolet, 2022) podle knižní předlohy Doktore, bude to bolet?

188
Jedním z nejznámějších příkladů zaznamenaných i v odborných pracích na téma mezilidské komunikace

Jedná se o výzkum (již v kapitole 16 citované) antropoložky Margaret Mead, setkat se s ním lze např. v knize Paula Watzlawicka Jak skutečná je skutečnost? Mylné představy, klamání, porozumění. orig. 1976, česky 1998)

189
Pozoruhodné na tom celém je, že Radim Uzel ve své knize Sexuální mýty a pověry (2018) tento příklad o amerických vojácích a britských dívkách uvádí taky

Radim Uzel, Sexuální mýty a pověry, s. 112-113

189
A když si vyberu jít na interrupci, tak jsem Satan

Autorku výroku si již nepamatuji, budu rád, když se mi přihlásí

190
V minulosti se v západní kultuře podobně pohlíželo i na ženino „ne“

Dá se to chápat i jako filosofický problém jazyka – co znamená ne a zda zákaz platí, i když ho nerespektujeme https://www.advojka.cz/archiv/2021/13/ne-znamena-ne (Tomáš Koblížek)

190
Přistoupí na to a hraje podle těchto pravidel

Při debatách na toto téma vždy přicházejí velmi extrovertní a asertivní jedinci, kteří tvrdí, že si umí prosadit svou a nikdy se nenechají nikým umlčet nebo manipulovat. Jednak je to často proto, že sami bývají manipulátoři a obtěžující, a jednak tím demonstrují, že nechápou nebo chtějí zamlžit, že velká část populace nemá stejnou povahu jako oni nebo ony. A přesto oni nebo ony chtějí všem ostatním vnucovat své standardy chování.

191
Dokonale zavádějící je v tomto ohledu česká kolektivní publikace Moc krásy (2017)

Moc krásy: Pomáhá krása a atraktivita k životnímu úspěchu? (autoři: Petra Anýžová, Petr Hampl, Dana Hamplová, Marek Loužek, Petr Matějů, Michael L. Smith, Simona Weidnerová; nakl. Karolinum, 2017) Kniha prakticky vůbec nepracuje s údajně použitou literaturou ani necituje jména a myšlenky jejich autorů a autorek. Z 347 knih a 277 jmen autorů a autorek uvedených v sekci Použitá literatura jich je ve jmenném rejstříku 77, což je zarážející nepoměr. Ve skutečnosti většina publikace pracuje pouze s několika špatně pochopenými větami z knihy Mýtus krásy od Naomi Wolf a k nim si pak konstruuje zbytečné výzkumy, které buď nic nedokazují, nebo nevyvracejí argumentaci autorky, jíž mají oponovat. Je opravdu ostudné vydávat něco takového za „odbornou publikaci“. Wolf přitom není nijak nedotknutelnou autoritou, viz kapitola 10.

192
Alkohol, vaše oblíbená polehčující okolnost pro muže, když něco spáchají, a přitěžující okolnost pro ženu, pokud se stane obětí

Tento a další odstavec jsou výtažkem z tweetů publicistky Ireny Buršové.

193
Ženy byly v dějinách různě promiskuitní podle toho, co jim daná kultura dovolila

Zbytek této podkapitoly přebírám od Martina Fafejty z jeho knihy Úvod do sociologie pohlaví a sexuality (2004), kde cituje jednotlivé odborníky z oblasti sociologie, psychologie a antropologie. Za upozornění vděčím psychologovi Jiřímu Procházkovi; podkapitola je z velké části formulována i podle jeho vět z osobní elektronické komunikace.

194
Doležalovo přirovnání je zcela mimo a popírá základní etické principy pohledu do lidské tváře

Viz Emanuel Levinas v kapitole 11 v pasáži „Dějiny filosofie jako dějiny mužů“.

195
Podobně psal roku 2013 v již dříve zmiňovaném textu Válka žen proti mužům v Lidových novinách tehdejší vedoucí rubriky Orientace Matyáš Zrno, že se to s označováním všeho možného za sexuální nebo domácí násilí přehání

http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=1165 Matyáš Zrno: Válka žen proti mužům. Lidové noviny, 18.05.2013+ https://www.respekt.cz/tydenik/1992/32/je-mozny-sex-bez-znasilneni 10. 8. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/39/je-mozne-mluvit-se-zenou-bez-pohlavniho-obtezovani 28. 9. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/46/je-mozne-mluvit-a-psat-spravne-bez-diskriminace 16. 11. 1992

196
Kdo ji nenásleduje, není „normální zdravý chlap“ a jeho sexuální chování není v pořádku

První fází sbližování je vábení osob preferovaného pohlaví signály svého mužství nebo ženství – mimoslovní atraktivita. Ve druhé fázi je zvolený přitažlivý partner lákán pohledy, mimikou, gesty i slovy, tj. předdotykovým dvořením – pro posouzení normy zcela zásadní proceptivita. Třetí fází je zpřístupnění těla k dotykové stimulaci erotogenních zón – tedy už akceptivita. Následuje vlastní genitální spojení – mužská penetrace a ženská receptivita. Víme, že u většinové sexuality je atraktivita prioritní vůči fázi předdotykové, proceptivita vůči dotykové. (Sexuální násilí a parafilie, existuje patologická sexuální agresivita či nikoliv? (MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA, MUDr. Slavoj Brichcín, Psychiatrická praxe, 2019. https://www.solen.sk/storage/file/article/PSY_1_2020_final%20%E2%80%93%20Pav.pdf)

198
Většinou jde o předstírání nepochopení a v ostatních případech jde o důkaz slabé sociální inteligence

V hlavě mi utkvěl screenshot z jedné elektronické konverzace, kde náctiletý chlapec posílal stejně staré dívce hned v prvním příspěvku větu: „Máš hezké oči, pošli mi piču“.

198
Vidíme rovněž, jak jsou a vždy byli i v dřívější zdánlivě svobodnější společnosti určití lidé vytlačováni ze „sexuálního trhu“ na základě indexu „šukatelnosti“ (fuckability), jak to nazývá oxfordská filosofka Amia Srinivasan, autorka první knihy

Než tu byla kniha, existovala dříve tato esej. https://www.lrb.co.uk/the-paper/v40/n06/amia-srinivasan/does-anyone-have-the-right-to-sex (26. 3. 2018). Celá 276stránková kniha se skládá z šesti velmi rozdílně pojatých esejů. Česky o knize referoval třeba Deník N https://denikn.cz/779712/muze-nahota-znamenat-kontrolu-a-existuje-pravo-na-sex/ (4. 1. 2022) a https://www.respekt.cz/special/2021/budoucnost-zapadu (2021).

201
Odhadem mezi 3 až 5 %

https://www.medicinenet.com/paraphilia/article.htm - Slovem parafilik se označují lidé, kteří mají silné preference pro neobvyklé sexuální objekty nebo pro neobvyklé sexuální aktivity, které často zahrnují nějakou formu nesouhlasu ze strany sexuálního objektu či přímo násilí při sexu," uvádí vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence Kateřina Klapilová.
Příčiny vzniku parafilií nejsou dosud podle odborníků dobře známy, dispozice jsou ale vrozené. Pedofilie, neboli zaměření na předpubertální osoby, se v Česku podle dřívějších informací Ústavu duševního zdraví vyskytuje asi u 0,3 procenta populace. Hebefilie či efebofilie, zaměření na pubertální osoby, přibližně u 1,9 procenta lidí. Asi 3,6 procenta preferuje znehybnění partnera a procento má preferenci pro patologickou sexuální agresi. Velká část z nich se podle odborníků nikdy nedopustí delikventního jednání. Většina se se svou sexualitou snaží vyrovnávat sama a nevyhledá pomoc odborníka. Vznikl proto projekt Parafilik.cz, který nabízí krizovou linku, anonymní poradnu či terapii. Podle průzkumu na začátku projektu mezi členy svépomocných a podpůrných komunit bylo více než 60 % osob nespokojených se systémem péče v Česku. Více než 68 % se bálo i před odborníkem vyjádřit své obavy a pocity.

203
(Naštěstí a již navždy) bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová

Daniele Kovářové by mohla být věnována samostatná kapitola, podobně jako třeba Benjaminu Kurasovi, Josefu Hausmannovi, Marku Hermanovi, Alexandru Tomskému, Vlastimilu Vondruškovi, Jana Bobošíkové, Evě Hrindové, Karolíně Stonjekové, Martině Kociánové a (současným i bývalým) poslancům a senátorům Patriku Nacherovi, Nině Novákové, Pavlíně Nytrové, Jiřímu Horákovi, Tomáši Zdechovskému, Zdeňku Hrabovi či dalším. Původně tato kapitola s názvem Šovinista k šovinistovi sedá, šarlatán šarlatána si hledá měla demonstrovat, že Radim Uzel skutečně není ústřední figurou „kulturní války“, ale vše padlo za oběť nutného krácení. V této poznámce zmíním jen ilustrativně jednu neomluvitelnou nepravdu, kterou Daniela Kovářová šíří opakovaně a dlouhodobě. Ve videu pro organizaci Aliance pro rodinu ze srpna 2019 říká, že by Istanbulská úmluva mohla prolamovat mlčenlivost advokátů. (https://www.voxpopuli.sk/cs/pravo/hlidame-legislativu-pravo/istambulska-umluva-vnese-do-spolecnosti-rozpory-a-bude-vytvaret-dalsi-problemy-rikaji-experti.html; video má 22 minut a vystupují zde známí výtečníci Roman Joch, Hana Lipovská, Lenka Zlámalová či Stanislav Křeček s náloží hoaxů a dezinterpretací, z nichž většinu tato kniha vyvrací – https://www.youtube.com/watch?v=N0h2_89WoGU&ab_channel=Alianceprorodinu). Kovářová zde perfidně naznačuje, že by dotyčná mezinárodní úmluva mohla zrušit jedno svaté pravidlo, podle něhož advokáti nemohou prozrazovat o svých klientech, že se dopustili trestného činu, tedy že advokáti nemají stejnou oznamovací povinnost jako obyčejní „civilové“. Pokud by advokát měl klienta, jenž se dopustil znásilnění, musel by ho tedy nově podle pravidel Istanbulské úmluvy udat, a to dokonce, i kdyby měl jenom podezření na spáchání trestného činu (aspoň podle tvrzení Kovářové v čase 11:40-13:05). Tato úvaha je zcela ulítlá i s použitím nejprostší selské logiky. Znamenalo by to prakticky nemožnost zastupovat většinu obžalovaných ze znásilnění, jelikož většina obžalovaných se činu dopouští (většina falešných obvinění je stažena už v době policejního vyšetřování a k soudu se nedostane). Daniela Kovářová tento nesmysl nicméně hlásá a ohání se přitom svou pochybnou autoritou bývalé ministryně spravedlnosti a bezvýznamným titulem prezidentky
rodinných advokátů, kterou si sama založila jenom proto, aby se měla jak prezentovat v médiích. Bezvýznamnost Unie rodinných advokátů dokládá, že jejím členem byl i Radim Uzel, který neměl žádné advokátní vzdělání, nebo právo nepraktikující, ale o to konzervativnější teolog Max Kašparů, jenž je členem pouze z ideologických důvodů. Daniela Kovářová se dokonce v roce 2018 snažila předstírat, že tlumočí odmítavé stanovisko České advokátní komory vůči Istanbulské úmluvě, která přitom dodnes žádné oficiální stanovisko nevydala. (https://advokatnidenik.cz/2018/10/25/cak-proti-istanbulske-umluve/, 25. 10. 2018) Podstatné na těchto zavádějících postojích Kovářové je, že přesně tento problém řešila nezávislá Benátská komise již v říjnu 2019: (https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD(2019)018-e, dokument 26 stran). Jedná se o sbor zhruba 60 ústavních právníků a právniček, kteří svou odborností Danielu Kovářovou strčí hravě do kapsy. Komise se jednoznačně shodla, že z Istanbulské úmluvy v žádném případě neplyne, že by se mlčenlivost advokátů mohla prolomit. Tuto informaci v Česku potvrdil i Úřad vlády (https://www.tojerovnost.cz/cs/istanbulska-umluva-cr/) s uveřejněním celého materiálu. „V kolika z těch 33 zemí, co úmluvu už ratifikovaly, k prolomení mlčenlivosti advokátů došlo? Z našich poznatků vyplývá, že v žádné.“ https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Rozbor-dopadu-Istanbulske-umluvy_4.pdf. V listopadu 2019 vyšel v odborném časopise Jurisprudence devítistránkový komentář advokáta Daniela Bartoně http://www.jurisprudence.cz/cz/casopis/jak-ne-uvazovat-o-nasili-a-istanbulske-umluve.m-371.html, kde vyvrací i další omyl Kovářové, že IÚ zakazuje smírné a alternativní řešení sporů, například formou mediace. Kovářová přitom ještě v prosinci 2019 poskytla dvoudílný rozhovor, kde dále šířila hoaxy dané nepochopením celého dokumentu. (https://www.youtube.com/watch?v=VDRm97MF7B0, 12. 12. 2019) Právnička Veronika Bílková popsala svou zkušenost členky Benátské komise za Českou republiku, která se jako odbornice zabývala implementací úmluvy v jiných státech. Ta zdůraznila, že argumenty proti jsou všude podobné, ale také jsou podle ní všude stejně chybné. (https://denikn.cz/1239530/dve-hodiny-odbornych-argumentu-prebije-veta-nechci-gender-jak-se-v-cesku-rozhoduje-o-istanbulske-umluve/, 21. 9. 2023) Daniela Kovářová je českou obdobou stejně prolhané a zákeřné americké antifeministické aktivistky Phyllis Schlafly ze 70. let, která si v televizi v přímém přenosu vymýšlela neexistující soudní případy, jimiž hodlala podpořit své falešné pseudoargumenty. O Schlafly a tehdejší vlně feminismu vznikla v roce 2020 devítidílná minisérie HBO, Mrs. America s Cate Blanchett v hlavní roli.

203
Hraje dlouhodobě roli oné včelí královny, strážkyně patriarchátu a pick me girl

Pojem „strážkyně patriarchátu“ v knize již několikrát padnul, vysvětlený je třeba v kapitolách 8 a 11. Definice termínů jinak viz https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/pick-me-girl; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/syndrom-vceli-kralovny; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/strazkyne-patriarchatu a https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/internalizovana-misogynie (Autorkou hesel je Irena Buršová.)

203
V rozhovoru pro Prima CNN v červnu 2021 v návaznosti na kauzu Dominika Feriho prohlásila

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ondrej-trojan-sexuolog-daniela-kovarova-sexualni-nasili.A210610_153513_domaci_vlc (11. června 2021) Výchova dívek je prevencí sexuálního násilí. Na tom se shodla advokátka Daniela Kovářová a sexuolog Ondřej Trojan. „Základ je výchova v rodinách. Ženy by si měly uvědomit, ať už mají jakékoliv pokrokové názory, že když jsou ve společnosti muže, je on většinou silnější,“ nechal se v debatě CNN Prima News o kauze Dominika Feriho slyšet Trojan, podle kterého ani zvyšování trestů za sexuální zločiny nemá smysl. Trojanovi podle instruktora sebeobrany a právníka Pavla Houdka chybí základní znalost problematiky. „Pak by věděl, že znásilnění není o síle, ale o moci. Drtivá většina znásilnění není spáchána pomocí velké fyzické síly, ale nadvlády.“

206
„Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál,“ prohlásila s přihlouplou chichotavou koketností v rozhovoru pro Seznam zprávy o hnutí MeToo

https://www.stream.cz/vyzva/kovarova-rodice-umetaji-detem-cestu-je-chyba-ze-je-nepripravuji-na-stres-a-trauma-340342 (21. 11. 2017, rozhovor vedla Renata Kalenská) Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál. #MeToo je nafouknutá bublina. Myslela jsem, že je to americká legrace, která k nám nepřijde, hodnotí právnička Daniela Kovářová celosvětovou kampaň upozorňující na sexuální obtěžování. Ve stejném duchu se nese i tento rozhovor https://www.reflex.cz/clanek/video/83418/za-sexualni-obtezovani-si-zeny-casto-mohou-samy-rika-exministryne-kovarova.html (24. 11 2017)

206
Pískání na ulici na ženy bylo před několika dekádami komplimentem

Pískání bylo pro ženy komplimentem především v tom smyslu, protože se potřebovaly zalíbit mužům, kteří by s nimi jinak zametli chodník. Schválně si představte tuto situaci třeba v první polovině 20. století – kde by vůbec žena vzala odvahu vymezit se vůči skupince pohvizdujících mužů a jak by asi dopadla, kdyby to udělala? Nemusíme si nutně představovat vraždu nebo skupinové znásilnění, ale rozhodně by to nebylo nic, co by velmi negativně neovlivnilo ženinu náladu na celý den či podstatně delší dobu. Ono „přijetí komplimentu“ nebyl tedy akt emoční potěchy, ale převážně akt nutné obranné přetvářky. A glorifikace takové reality je přinejmenším zaslepená a hloupá.

210
Jeho základem není nahodilost, rychlost a neovladatelnost, ale naopak systematičnost, cílenost, pozvolný přechod od psychické manipulace a týrání k tomu fyzickému

Je pozoruhodné, jak se v tomto Kovářová kryje s Radimem Uzlem. Ten v blivajzní publikaci Mužský šovinismus pro pokročilé na s. 108 píše obdobně: „Domácí násilí ženské je často chronické. Vyznačuje se třeba i dlouholetým ponižováním, šikanou a všelijakou buzerací. Mužské násilí bývá naproti tomu akutní jednorázovou odezvou, náhlou odplatou, která vyhřezne po dopadu poslední kapky do přeplněné nádoby hořkosti. Ale vykládejte to u soudu, zejména když předsedkyní senátu je třeba zrovna taková doma šikanující nestvůra!“ - Uzel i Kovářová vidí v mužském násilí něco nezvladatelného a něco, co ani nejde zmírnit zákony, ale nejspíš ani nijak jinak. Nejde o to, že by neexistovaly jednotlivé popisované projevy. Jde o to, že mužské brachiální „akutní“ násilí není nahlíženo jako systematické, plynoucí z pocitů zautomatizované převahy a je klasifikováno jako „jednorázové“, což je zkrátka nepravda a nechápání povahy stupňujícího se násilí agresorů. Problémem není, že by Uzel a Kovářová popisovali celkovou situaci zcela nesprávně, ale vybírají jen ty projevy, které jsou příliš schematizované.

210
Protože to činí z pozice legislativní tvůrkyně, bývalé ministryně a šéfky vlastního advokátního spolku

Toto poslední souvětí je citátem neznámého autora či autorky.

211
Jak píše třeba socioložka Lucie Jarkovská v textu Za všechno nemůže Uzel aneb Výchova dívek v Čechách z roku 2020

https://a2larm.cz/2020/12/vychova-divek-v-cechach-aneb-za-vsechno-nemuze-uzel/ (21. 12. 2020) Pro nepamětníky – Výchova dívek v Čechách je název románu Michala Viewegha, proto i mezititulek nepoužívá správný termín v Česku, z kterého lezli Václavu Havlovi „slimáci po těle“ (https://radiozurnal.rozhlas.cz/cesko-neznam-prohlasil-vaclav-havel-v-jednech-z-prvnich-hovoru-z-lan-6266967, 11. 3. 2015).

213
Současnou generaci už naštěstí učí rozumnější lidé jako například arabská výzkumnice a básnířka Farida D

https://www.faridad.com/

214
Rodiče by se měli mnohem méně starat o to, jestli je jejich dcera coura, protože i kdyby byla, je to její věc

Autorka zde mluví o neprovdaných, nezadaných ženách, ne o ženách v pevných svazcích, které ubližují nevěrami svému partnerovi.

214
Ženy mužům nedluží být cudné, aby získaly respekt, ženy mužům nedluží být krásné

Stejně se jmenuje i celá kniha 21 esejů od Florence Given: Women Don't Owe You Pretty (2020).

214
Momentálně tu stále máme dvě základní skupiny lidí

Vycházím z diskuse ve facebookové skupině Everyday Patriarchy Bullshit, kterou vedly ministerská úřednice Hana Cucuová a socioložka Johana Chylíková. https://www.facebook.com/groups/967870373283278

215
Nelze ale brát na lehkou váhu to, o čem píše sociolog Martin Fafejta

Martin Fafejta, Sexualita a sexuální identita – Sociální povaha přirozenosti (2016, Portál), citované pasáže jsou výběrem ze stran 93 až 101. Tuto knihu obecně doporučuji ke čtení všem. Zabývá se mnoha stejnými tématy jako Velmi pozdní odpoledne a mnohá z nich pojednává podrobněji. Pokud vám určité pasáže v této publikaci připadají zkratkovité, bude Fafejtova publikace vhodnou doplňující četbou. Jeho kniha je navíc psána méně konfrontačním jazykem.

215
Sexuální scénáře jsou mnohem nejasnější, nepředvídatelnější a složitější, než tomu bylo dříve

Jistým problémem je, že o nešťastných výsledcích sexuální komunikace a jednání se dozvídáme více z komunity, která klade důraz na konsent a korektnost. Náhle to vypadá, jako by to byl problém jenom zde (a šlo o výsledek pouhé přecitlivělosti), zatímco o stejných a mnohem horších situacích v komunitách, které žijí podle genderových stereotypů, se dozvídáme málo, jelikož jsou pro ně tabu nebo jsou přijímány jako „nevyhnutelné“. V současné debatě bolestně chybí přiznání žen z konzervativnějšího tábora, že se jim děje totéž. (Výjimkou může být netflixovský dokument Keep Sweet: Prey and Obey z roku 2022 o komunitě amerických mormonů, kde ovšem také většina obětí vypovídat nechce a o jejich osudech se dozvídáme jen zprostředkovaně.) Prozatím tito konzervativnější lidé jen připravují velmi nevýhodnou půdu pro své potomky, kteří budou v koloběhu násilí žít dál a přijímat to jako druh hrdosti a síly. Sebezapření se zde považuje za hlavní hodnotu a ctnost. Narativním filmem na toto téma je například Women Talking (2022) od režisérky Sarah Polley.

216
Téměř 50 % dotazovaných navíc prohlásilo, že z výuky nezískalo o intimním životě naprosto žádné informace

Z výzkumu organizace Konsent v roce 2021 vyplývá, že ze 400 oslovených učitelů a učitelek si je 25 % z nich během sexuální nauky nejistých a 50 % dotazovaných potřebuje poradit s tématy sexuálního násilí a mýtů a stereotypů o sexualitě. https://zena.aktualne.cz/na-zachodcich/r~059469b4b0e511ec8b18ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 5. 4. 2022) https://stredoskolskaunie.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zprava-z-pruzkumu-sexualni-vychova-na-strednich-skolach.pdf

217
Jak se poškleboval Radim Uzel v DVTV a ještě ostřeji v již zaniklých Haló novinách

https://web.archive.org/web/20210126130821/http://www.halonoviny.cz/articles/view/54734249 (Často vítězí blbost nad moudrostí, 31. 12. 2020) „Díky mužskému hormonu testosteronu jsou sexuální karty seznamovacího, sbližovacího a párovacího obřadu předem rozdány. Mužská a ženská role je rozdílná. A ten, kdo se předem ženy ptá, zda jí může někam sáhnout, nebo ne, nebo zda jí smí sundat nějakou oděvní součást a žádá o svolení, je prostě blbec.“ Z tohoto blbského citátu je ale možné si dovodit především to, že Radim Uzel nejspíš nikdy neměl sex se sebevědomou nebo dominantnější ženou nebo cizinkou. Bylo by ale s podivem, kdyby ano, jelikož neoplýval ničím, čím by je mohl okouzlit.

219
Od 90. let se začalo upozorňovat na velké množství případů tzv. campus rape (znásilnění na studentských kolejích)

Pro úplnost zopakujme poznatek z druhé kapitoly, že spor ohledně „campus rape“ přinesl i feministické sociologické výzkumy, které počet znásilnění nadsazovaly. (A odtud se rozjela vlna feministické sebekritiky a požadavek na větší přesnost výzkumů.) Zároveň nelze říct, že by i tak nešlo o závažný problém a že by ho univerzity mohly ignorovat.

220
Ale snížíme počet činů z šedé zóny, kdy je znásilnění spíše trestnou činností z nedbalosti než z jasného úmyslu

Typický případ trestné činnosti z neznalosti zobrazuje seriál Pět let (2022) uváděný na ČT online: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14254296396-pet-let/

221
V rozhovoru pro Parlamentní listy na sklonku roku 2020 bohužel padlo i toto

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vlozky-od-vlady-Vyjadril-se-sexuolog-Radim-Uzel-A-pridava-diagnozu-kritika-Fily-Pokud-si-predstavuje-prezidenta-pri-sexu-to-uz-je-snad-uchylka-645334 (28. 11. 2020) K titulku článku jenom pro ty, co nečetli nebo zapomněli druhou kapitolu: Miloš Zeman v mnoha veřejných výrocích mluvil o svém sexuálním životě a fantaziích a zjevně chtěl, aby si ho lidé představovali při sexu. Radim Uzel se ale zjevně vyjadřoval k pasáži textu, kterou nečetl, nebo nepochopil.

221
Radim Uzel zpochybňoval i případ svého kolegy Jana Cimického, jehož obvinilo přes padesát žen ze sexuálních útoků a znásilnění

Radim Uzel nebyl jediný, kdo je Jana Cimického zastal. Publicistka a spisovatelka Marie Formáčková mu ještě v říjnu 2023 dokonce věnovala z vlastní vůle (aniž by byla tázána jako Uzel) celý článek, kde s nebetyčnou naivitou líčí Cimického obětavost, slušnost a plachost a za důkaz považuje to, že nikdo z jejích známých, kdo u Cimického byl, si na něj nestěžoval. (https://medium.seznam.cz/clanek/formackova-jan-cimicky-je-muj-kamarad-a-bojim-se-o-neho-27078) Formáčková je autorkou desítek servilních životopisů o českých hercích, herečkách, zpěvácích a zpěvačkách a politicích, a prakticky je najímána, aby všem pouze vylepšovala veřejný obraz. Byla šéfredaktorkou nerozeznatelných ženských časopisů Vlasta a Květy, které vytvářely atmosféru nekritické pohody a udržování genderových stereotypů. Cimický do těchto časopisů dlouhá léta přispíval psychologickými radami a komentáři. Prakticky mu to vytvářelo status laskavého odborníka a tím poskytovalo krytí k páchání sexuální delikvence.

221
Honzu si jako sexuálního násilníka ani při nejlepší vůli nedokážu představit

Právník, instruktor sebeobrany a feministický aktivista Pavel Houdek k tomu měl velmi trefný komentář na Twitteru. Ten se týkal psychologického kouče Vratislava Hláska, ale dá se vztáhnout i na Cimického (a Uzlův naivní výrok): „Už se zase objevuje argument ´znám ho dlouho a nikdy by něco takového neudělal´. To o ničem ale nevypovídá. Predátoři jsou mistrní manipulátoři; není výjimkou, že jsou velmi úspěšní a okolí je má rádo. Je to ale součástí jejich strategie. Pokud by se někdo projevoval jako predátor neustále, byl by velmi brzy odhalen, není šance, že by mu to mohlo procházet delší dobu. Skutečný predátor si velmi pečlivě buduje svou pozici a image a často ji i proti obětem používá: ´kdo Ti bude věřit, podívej se na mé známosti!´ Jeho spolupracovníci, kamarádi, známí ho znají v určitém kontextu – v takovém, jak si ho on sám vytvořil. Nemohou nijak vědět, co dělá za zavřenými dveřmi ordinace. Vyloučit nelze ani to, že (některé) vztahy pěstoval právě za účelem podpory své verze událostí. Stejně tak o ničem nevypovídá prohlášení bývalých klientek, ´ke kterým se vždy choval slušně´. Pokud je někdo sexuální predátor, nechová se tak ke všem (to by mu to těžko procházelo delší dobu), ale naopak, pouze velmi selektivně k pečlivě vytipovaným, zranitelným obětem.“ Lékař týmu amerických gymnastek Larry Nassar tak během osmnácti let zneužil 265 sportovkyň (viz film Atletka A na Netflixu), zatímco byl svým okolím nahlížen jako naprostý samaritán, a obviněním nevěřili a tutlali je i mnozí rodiče nezletilých obětí. (https://twitter.com/pavelhoudek/status/1564634901319745538, 30. 8. 2022). Případ Vratislava Hláska sledoval Deník N a další média: https://denikn.cz/944491/studio-n-pribeh-kouce-ktery-zneuzil-duvery-zen/ (22. 8. 2022) a https://denikn.cz/942428/nahota-je-prirozena-masturbace-soucasti-tantry-nesmi-dojit-k-propojeni-sliznic-reaguje-kouc-na-svedectvi-klientek/ (19. 8. 2022).

222
Toto chování k pacientkám, studentkám, uchazečkám o práci či ženám, které zajišťovaly jeho různá vystoupení, bylo totiž standardem

Vždy musíme brát v potaz, že obtěžování znamená to, pokud chování jedné osoby druhé osobě vadí. Nelze tvrdit, že chování Radima Uzla vadilo všem ženám nebo většině žen, s nimiž se kdy potkal. Čtyři konkrétní případy, kdy Uzel obtěžoval mladé ženy, budou zdokumentované později na webu a zceřejněné na sociálních sítích.

24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek

24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek
226
Nemá ovšem cenu nalhávat si, že rovnost mužů a žen je snad alespoň v demokratických západních zemích uspokojivá

Kapitoly 9, 10 a 11 k tomu přináší robustní evidenci. (Cokoli se vám bude jevit v této kapitole jako hrubě nahozené, je vysvětleno detailně dříve.)

226
Ženy a muži se přece viditelně povrchově liší, tudíž musí mít i jinak fungující mozky a od toho se odvíjí jejich vlastnosti, role a posty

Tomuto se věnují kapitoly 14, 15 a 16

227
Zavedení pojmu gender je jednou z největších revolucí v sociologii, protože se tím odkrylo celé nové patro bádání

Citováno z Odvaha nesouhlasit. Feministické myšlení Hany Havelkové. (ed. Věra Sokolová, Ľubica Kobová), konkrétně z rozhovoru Hany Havelkové s Terezou Kynčlovou o počátcích gender studies u nás s. 404.

227
Tato kniha nepopisuje českou společnost komplexně

Rychlými referenčními body mohou být popularizační publikace – Daniel Prokop: Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti (2019), Pavel Pospěch: Neznámá společnost. Pohledy na současné Česko (2021) a Pat Lyons, Rita Kindlerová (ed.): 47 odstínů české společnosti (2015) a Martin Buchtík: Různá vyprávění o jedné společnosti (2023, zdarma zde https://masarykovaakademie.cz/cats/publikace/buchtik-ruzna-vypraveni-o-jedne-spolecnosti/)

227
Můj popis začíná členit i „lidi“ na muže a ženy a jejich odlišné, dobově tvarované perspektivy

Při psaní a čtení podobných vět se v současnosti v mnoha lidech vzbouzí až jakýsi mentální tik: „a co trans a nebinární osoby?“ Ať už to kdokoli myslí vážně, nebo zlomyslně, odpověď je stále stejná a v knize se opakuje. Cca 98 % lidí jde snadno rozlišit na muže a ženy, trans lidé zažívají před tranzicí ty problémy, jaké patří k jejich původně určenému genderu, a po úspěšné tranzici zase problémy, které patří k opačnému, binárně chápanému genderu. Nebinární lidé rozbíjejí běžné společenské představy, ale lidé okolo nich jim obvykle přisuzují atributy na základě toho, co se domnívají, že je jejich dominantní gender; obvykle si vystačí s nadávkami do „buzen“ a „leseb“. Každopádně odkaz na cca 2% minoritu zde nic neřeší, nevyjasňuje ani nekomplikuje.

227
Písničkář a právník Ivo Jahelka, zpívající letmé sprosťačinky založené na reálných soudních případech

https://pisnicky-akordy.cz/ivo-jahelka Odkaz neuvádím jako „doklad závadnosti textů“, pouze jako zajímavost, že společnost na přelomu 80. a 90. let pociťovala jako klíčovou svobodu a důkaz „tání režimu“ mluvit o soukromých, postelových záležitostech. V oněch „soudničkách“ se ukazovaly drobné vady celého systému, ať už na straně lidí nebo zákonů. Typicky dobová je třeba píseň Balada o tahací harmonice https://pisnicky-akordy.cz/ivo-jahelka/balada-o-tahaci-harmonice o znásilnění cizí manželky, která se původně domnívala, že s ní souloží její opilý manžel a nikoli jeho kamarád. Nakonec se případ podaří napasovat na paragraf „poškození cizích práv“, aniž by bylo možné dotyčného odsoudit za znásilnění. „Tralala, tralala, dala nebo nedala k lásce svolení – jasný to není.“

227
Pod tímto svrchním proudem pro (přece jen) inteligentnější publikum běžel po Listopadu 89 spodní buranštější proud reprezentovaný například postavičkou Pivrnce od Petra Urbana

http://www.rudapivrnec.cz/cz/petr-urban.html

228
Jejich styl v sobě nesl jakousi iluzi hojnosti a kyprosti, určitého luxusu, v posteli i na talířích

Přitom ani v této době se nemuseli ilustrátoři, karikaturisté a humoristé omezovat jenom na erotiku. Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín či Pavel Kantorek dokázali komentovat společenské problémy tak, že je převáděli na osobní, někdy až filosofická či ekologicky laděná témata. Rovněž Neprakta a Saudek ale nebyli na stejné úrovni jako Pivrnec. Ten měl v 90. letech v sobě mnohem víc domácí plebejství, proletářství a hrdost na to, že patří ke kultuře hospod 4. cenové skupiny, zatímco Neprakta se Saudkem tu byli spíš pro ty, kdo se upínali k západní kultuře.

228
Co na tom, že jde hlavně o subjektivní nostalgické obrazy a tato hojnost byla fingovaná a ve skutečnosti vycházela z tehdejšího objektivního nedostatku, zboží i občanské svobody?

Malá relativizace https://a2larm.cz/2021/11/devadesata-leta-mame-spojena-s-nastupem-konzumu-zlom-ale-nastal-uz-na-sklonku-socialismu/ Politoložka Veronika Pehe mluví s historikem Martinem Francem – VP: „Často slýcháme, že za socialismu zely regály prázdnotou, i když dobové seriály jako třeba Žena za pultem se diváky snažily přesvědčit o opaku. Nakolik můžeme hovořit o konzumní společnosti už za socialismu? “ – MF: „Teprve z odstupu vidíme, že konzum v 90. letech plynně navazoval na 80. léta. Dnes máme představu, že v 90. letech nastal obrovský zlom, ale když si to rekapitulujeme, ať už pamětnicky, nebo za pomoci dostupných pramenů, vidíme, že výrazná změna v oblasti životního stylu nastala už v letech 1988 a 1989. Měnila se atmosféra ve společnosti, naplno se uvolnila stavidla přejímání konzumních návyků ze Západu. Západ byl už naprosto nezpochybnitelným konzumním vzorcem, ke kterému jsme se měli přibližovat“.

228
Jezdilo se na dovolenou, kam většina nejezdila

Kdo chce zabít Jessii? (1966), který stojí na Saudkových komiksech, je typický tím, že zdůrazňuje erotičnost hlavní hrdinky, zatímco Superman, jenž je jinak zásadně kladným hrdinou, tu má úlohu záporáka. Západní komiks je tedy příznačně zdrojem touhy po vnadných ženách a nikoli touhy mít nadlidskou sílu. Tu obstarají technologicky zázračné rukavice, a přestože se o ně ve filmu bojuje, pro hlavního hrdinu je podstatnější než tento jeho vynález, doslova zhmotnit svůj erotický sen. Čtyři vraždy stačí, drahoušku! (1970) je zase vhodné číst výrazně symptomaticky – hlavním zdrojem rozkoše je možnost vžít se do brakové literatury, ale zároveň nepřímo symbolicky konzumovat značky a zboží propagované ve fiktivních reklamách. Tedy možnost užívat si konzum komerčního žánru i spotřebních produktů.

228
Přestože tehdejší vesnice, samoobsluhy či zdravotnictví takto nevypadaly

Nově tuto funkci přelakovávání historie narůžovo provádějí různé memy a řetězové maily pro důchodce, v nichž se slastně vzpomíná na dobu, kdy děti svobodně běhaly po venku, trhaly ovoce ze stromů a údajně neexistovaly žádné dysfunkce v učení ani žádná inkluze a tělesné tresty nikomu nevadily. Je poměrně snadné se dopátrat, že tyto materiály vznikají v ruských trollích farmách, často se u nich používají fotografie, které nemají český původ a znění do různých jazyků je otrocky překládáno z angličtiny. Porovnejte tento status předsedkyně Trikolory, Zuzany Majerové Zahradníkové : https://www.facebook.com/zuzanamajerova.cz/posts/pfbid0oEsKrxWHhfM1JqNWUc7WNpfnNpBsENMRfWAYmU65HHfUdyZos9US95YgNjgsuvPkl s tímto statusem: https://www.facebook.com/1425967307619640/photos/a.1426007707615600/3067498476799840/. Je zcela zjevné, že jde o kopii a že originál vznikl proto, aby západní demokratické země zpochybňovaly svůj současný status a upíraly se k fiktivní minulosti. Přesně podle přání Ruska.

229
Ale většinou jsou ženy vedlejšími postavami

Jak to popsal komentátor Petr Bittner: „Pustil jsem si pro zajímavost kousek filmu Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel podle stejnojmenné předlohy, jsa zajímavý intelektuál samozřejmě čistě pro studijní účely. Film je totiž současným českým autorským pokusem vyobrazit zápolení čtyř různých českých chlapů s krizí středního věku, který má ambici oslovit většinové publikum. Takže to musí něco ukazovat. Nebudu vás napínat, něco to skutečně ukazuje, přátelé: Aniž bych hodnotil kvalitu zpracování nebo herecké výkony (ostatně čtveřice Pechlát, Švehlík, Čermák, Hofmann patří k tomu nejlepšímu), jedna věc tam vystupuje s úplnou nahotou (často doslova): ta kompletně mužská fantazie o ženách jako hysterických, nestabilních, vzteklých i lítostivých, zkrátka přehnaně emocionálních bytostech, které akorát stojí doma v kuchyni, od vstupu na scénu se z něčeho hroutí, tu a tam se vybrečí kamarádce, tu a tam se s někým vyspí, ale především po odchodu kamery spolehlivě zůstávají kdesi v obýváku, kde jako princezny zakleté ve věži čekají, jak to s těma klukama dopadne.“ https://www.facebook.com/petr.bittner.18/posts/10224346801849123 (3. 2. 2021)

229
Později se z tohoto kritéria vyloupnul takzvaný „Bechdel test“ pomocí nějž se dají třídit filmy na ty, v nichž ženské hrdinky jsou autonomní bytosti, či jenom závislé mužské přívažky

Seznamy filmů, které testem prošly (i neprošly), najdete zde: https://bechdeltest.com/. V češtině se recenze podle stejného klíče akumulují na této stránce: https://www.facebook.com/bechedelreviews/. Původní strip najdete zde: https://dykestowatchoutfor.com/the-rule/. Dějinný kontext a varianty testu (i jeho kritiku) najdete zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Bechdel_test

230
„Zjišťujeme, že nesnášíme spousty ženských postav ve filmech a knihách, protože je vytvořili muži, co nesnášejí ženy.“

Klasický feministický vtípek z opačné strany o knize Pýcha a předsudek: Víte, proč dokázal pan Darcy přijmout Lizziino odmítnutí klidně a i poté se k ní choval přátelsky a s úctou? Protože ho napsala žena.

230
Muži bez žen mají výrazně horší kvalitu života a umírají dříve, zatímco ženy se bez mužů obejdou docela dobře

Ženy jsou v single stavu šťastnější než muži (https://www.flashpack.com/solo/relationships/women-happier-single-men/), ženatí muži žijí déle než neženatí, u vdaných žen to ale neplatí a jsou na tom navíc ekonomicky hůře (https://torontosun.com/health/married-men-live-longer-married-women-not-so-much-study), ženy jsou šťastnější bez dětí a partnerů https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2019/may/25/women-happier-without-children-or-a-spouse-happiness-expert). Český článek na stejné téma https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/vyzkum-singles-nezadani-stesti-spokojenost-zeny-a-muzi-muz-zena-partner-parnerka-vztah.A171220_123600_vztahy-sex_haa (20. 12. 2017)

230
Pokaždé jsou důvody stejné – muži jsou na ženách mnohem závislejší, než si umějí přiznat

Zde přesnější statistiky: https://www.czso.cz/staticke/cz/app_estat/demografie_evropy_2021/CZ_CS_demography_final_core/CZ_CS_demography_final_core/bloc-2c.html?lang=cs; veškerá vysvětlování berou do úvahy i genetické faktory (probírané v knize už dříve), nicméně sociální faktory hodně převládají. Problém u žen je, že se vyššího věku dožívají v horším zdravotním stavu, nejen proto, že se dožijí nemocí, které už muži nestihnou absolvovat, ale i proto, že je víc trápí stařecká křehkost, tedy jakési chátrání životem unaveného organismu. Když se lékaři snažili určit střední délku života seniorů, kterou zvládají bez omezení v každodenních aktivitách a bez tělesné nezpůsobilosti, byl u žen průměrný věk 64 roků a u mužů 63 let. Ženy si tedy užijí „jenom“ rok relativně kvalitního života navíc. https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-proc-zeny-ziji-dele-nez-muzi-40333168 (18. 8. 202)

230
Vezměme si třeba nejoblíbenější „komedii století“ – S tebou mě baví svět (1982)

Tento termín není použitý náhodně, ale vychází z televizní ankety v roce 1998. https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/komedii-stoleti-nakonec-televize-nedavala.A_981109_003831_filmvideo_pch (9. 11. 1998) Výsledek určilo přes sedm tisíc telefonických hlasů. Již tehdy výsledky vyvolaly velmi kontroverzní ohlasy. Na CSFD.cz, kde pro film hlasovalo téměř 42 tisíc je pouze 837. nejlepší a 514. nejoblíbenější film. (https://www.csfd.cz/film/7366-s-tebou-me-bavi-svet/prehled/) I mezi československými komediemi je až na 59. místě a zjevně šlo v roce 1998 o velmi zavádějící vzorek hlasujících. Přesto onen termín „komedie století“ žije dál, především ale ironicky.

231
Není nad to, když takovou komedii o ženách beze smyslu pro humor napíše a natočí se specifickou necitelností a chladem ženská autorka

O Marii Poledňákové jsem napsal poměrně dost textů, v této podkapitole z nich dělám kompilát: https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/novy-film-polednakove-boze-bylo-nam-toho-zapotrebi/r~i:article:629392/ (12. 2. 2009) a https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/jak-pokracuje-normalizace-ve-filmech-a-v-nas/r~i:article:629846/ (17. 2. 2009) a https://www.respekt.cz/delnici-kultury/marie-polednakova-v-tom-lita-jako-dablice (14. 5. 2012), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-i-komedie-stoleti-to-neni-80 (29. 11. 2022), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-ii-nezijeme-spolu-a-chceme-jen-dovolenou-413 (2. 12. 2022), https://medium.seznam.cz/clanek/kamil-fila-co-nam-zbylo-po-marii-polednakove-iii-shon-v-nemz-zapomeneme-kdo-jsme-1417 (1. 1. 2023).

232
Toto je v nich jediný možný únik z každodenní reality pracovních vztahů a domácích povinností, která vlastně ale téměř ani neexistuje, neukazuje se a nepřemýšlí se o ní

Dalším výrazným znakem těchto filmů je ustavičný neurotický shon, kdy vlastně odpočinek neexistuje, ale jen ustavičně něčím narušovaný. Jako by se dějově opuštěná rovina práce a domácích povinností dostávala i do zobrazování odpočinku, který nikdy není úplně pohodový. Těžko říct, jak tento symptom analyzovat: možná jako vyjádření perspektivy pracující ženy, že nikdy nelze mít vše pod kontrolou, ani praktický život, ani tvorbu.

232
„Ze socialismu jsme vyklouzli tak snadno, protože kapitalismus pro nás byl připraven už v něm“, napsal hned v roce 1990 sociolog Ivo Možný ve svém slavném knižním eseji

Proč tak snadno: Některé rodinné důvody sametové revoluce (1990, SLON) vypráví příběh o tom, jak despotický socialistický stát v padesátých letech nejprve vyvlastnil rodinu, tedy soukromou sféru života, až se nakonec dočkal toho, že rodina kolonizovala stát. Ivo Možný přináší stále platná vysvětlení nejníže položených příčin pádu starého režimu, tedy soukromých aspirací a vynucených strategií velmi různých skupin bezejmenných sociálních aktérů starého režimu, těch dole i těch nahoře, které vedly nakonec k tomu, že tu nezbyl téměř nikdo, kdo by měl zájem na jeho dalším udržení. (Shrnující článek historika Pavla Kosatíka zde https://denikn.cz/1149233/sociolog-ktery-pred-triceti-lety-precetl-ceskou-spolecnost-jeji-totalitou-zazite-manyry-a-presne-odhadl-co-by-se-melo-zmenit/, 19. 5. 2023)

232
Minulý režim v nás přebývá i proto, že část popkultury stála na těchto představách o „normálních slušných lidech“, kteří mají pevně rozdělené mužské a ženské role

Lze namítnout, že tyto seriály ukazují emancipované pracující ženy – ale to je zavádějící. Oba seriály fascinují nové generace badatelek, viz namátkou: https://is.muni.cz/th/c46t0/; https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/148768; https://theses.cz/id/jrfgxl/ a http://www.vyvarovna.com/2018/12/zena-za-pultem-sex-ve-meste-v-dobe.html, https://theses.cz/id/ca5sfu/, https://theses.cz/id/lpzvei/ a https://theses.cz/id/0t9pv0/. Je naprosto bizarní, že právě kritika normalizačních stereotypů vyvolává častou reakci, že lidé, co onen stav pojmenují, jsou „noví svazáci“. Je to tak několikanásobné převrácení smyslu, že z toho jde hlava kolem. Svazáci totiž milovali Ženy za pultem a spol. a cílem bolševiků bylo, abychom se podobnými příběhy cítili uchlácholeni.

232
Ženy byly nálepkované buď jako otravné manželky a matky, a ve veřejném prostoru dostávaly prostor hlavně jako variace na sekretářky udržující si pozici a získávající výhody často sexem

Zábavným 10minutovým videoesejem na toto téma je Cukříček, nebo mlíčko? (Kam se poděly všechny Marušky, Věrušky, Martičky – asistentky šéfa vyobrazované v každém druhém filmu?) z cyklu TeleRevize z února 2023: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15412491897-telerevize/

233
Soucit či sounáležitost si nakonec nezasluhují ani mužské postavy ani jejich tvůrci

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/rozhovor-nemuzeme-mit-svatou-obet-nasili.A211005_181233_p_spolecnost_wag (15. 10. 2021) K tomu pro ilustraci zcestný názor Daniely Kovářové, která říká: „Je o tom krásný český film Teorie tygra a tam všichni jako diváci fandíme Bartoškovi, protože domácím násilníkem je Eliška Balzerová. Domácí násilí páchané ženami na mužích na svůj coming out ještě čeká, protože to nevnímáme vůbec jako domácí násilí, nám to připadá, jako že žena je například jen semetrika, ale přitom je psychické domácí násilí stejně děsivé a demotivující jako fyzické násilí.“ – Daniela Kovářová prakticky nikdy nemluví o rozšířenosti domácího násilí ze strany mužů. Pakliže ho zmíní, okamžitě mluví o psychickém násilí ze strany žen, aby uměle a falešně „vyvažovala debatu“. Ve skutečnosti tím debatu o původním tématu utíná. Podstatné na citovaném výroku ale je, že v Teorii tygra žádné psychické násilí není. Manželka svého manžela neponižuje, nedeptá, nezpochybňuje, nepředhazuje mu jiné, podle ní schopnější muže, nevysmívá se jeho případné impotenci, nežárlí na něj, netahá z něj peníze, citově ho nevydírá a nelajnuje mu život, protože on si zjevně dělá, co chce. Má své vlastní peníze a žije si z nich. Kupuje si, co chce, jí, co chce a nenechá se vychovávat a měnit. Nehádají se a on tvrdí, že ji miluje. Jeho největším utrpením je, že musí spolu s manželkou navštěvovat své dospělé děti a ona ho občas nutí jíst a pít něco jiného (obvykle zdravějšího), což se jí ale nedaří. (Hlavním zdrojem útisku mužů v tomto snímku je pojídání pohanky.) Napasovat na tento příběh „ženské domácí psychické násilí na mužích“ a tvrdit, že Balzerová by měla být děsivou postavou, nechce ani tak všímavost či fantazii, jako spíš mimořádnou dávku nesoudnosti. Postavě Jiřího Bartošky fandíme proto, že je hlavní postavou a nic moc jiného nám nezbývá, a rovněž proto, že jsme v českých filmech nadržovat mužům.

234
Jestli v těchto zoufalých parodiích na vztahy někdo chce žít, proč musí všichni okolo sdílet kolektivní blud, že to je v pořádku, že toto je ideál nebo aspoň norma?

Jsem si plně vědom výběrovosti jednotlivých filmových titulů a netvrdím, že se jedná o 100% normu českých filmů. Nachází se v nich mnohem více typů ženských i mužských postav. Jen v tomto případě vypichuji některé výrazné hity z dávné i poslední doby, aby bylo zřejmé, že situace se až tak moc nemění. Podrobnější text o nich např. Cinepur, Jana Bébarová http://cinepur.cz/article.php?article=4913 (10. 6. 2020), Aktuálně.cz, Clara Zang https://magazin.aktualne.cz/sexisticke-anekdoty-v-nichz-cesi-vidi-sebe-sama-co-tahne-na/r~22fc875ea08511eca89f0cc47ab5f122/ (11. 3. 2022) nebo Respekt, Jindřiška Bláhová https://www.respekt.cz/tydenik/2022/30/laska-dosla (24. 7. 2022)

234
České komedie toto považují na harmonii a pohodu

V této knize se často projevuje, že ji psal filmový kritik, který nemá dobrý přehled o tom, co se děje v jiných kulturních oblastech, ať už je to hudba, výtvarné umění nebo literatura. Pro ty, kteří chtějí mít představu, jak se tematika „ženských autorek a postav“ řeší v oblasti literární tvorby, nabízím tyto čtyři na sebe navazující texty: https://denikreferendum.cz/clanek/14476-antipenas (5. 12. 2012), http://www.h7o.cz/bejt-zencka-a-psat/ (19. 9. 2022)
http://www.h7o.cz/nekricme-na-sebe-mluvme-spolu/ (26. 9. 2022) a https://revueprostor.cz/smirte-se-s-tim-ze-na-dobre-minene-rady-literarnich-muzu-uz-nikdo-neni-zvedavy (26. 9. 2022). Z divadelní oblasti doporučuji zase tento text: https://www.podhoubi.com/post/kdy%C5%BE-um%C4%9Bn%C3%AD-o-sexu%C3%A1ln%C3%ADm-n%C3%A1sil%C3%AD-zkresluj%C3%AD-stereotypy-a-v%C3%BDsm%C4%9Bch-k-problematick%C3%BDm-aspekt%C5%AFm-feministy (20. 3. 2023).

234
Jako by mluvil ústy jiných a jiní mluvili jeho ústy. Je to portrét zemdlelosti ducha jako v různých podobách u úředníka Eichmanna, vojáka Švejka či otce Kondelíka

Viz knihy jako: Josef Jedlička: České typy aneb poptávka po našem hrdinovi (1992) nebo České typy a jiné eseje (2009, Plus, ed. Speculum) (ukázka: https://nadcasove.blogspot.com/2020/08/josef-jedlicka-o-svejkovi-svejkovani-z.html); Dagmar Mocná: Případ Kondelík (2002, Karolinum)

236
Vymezoval se průběžně proti pavědě nebo nedokazatelným tezím svých kolegů a kolegyň, jimž esotericky hráblo

Například těm, které prezentuje MUDr. Helena Máslová „která ještě v říjnu 2019 v časopise Týden uváděla, že při každodenní onanii nestačí dozrávat spermie, což způsobí mužskou neplodnost.“ (Zvíře nadržené, s. 42).

236
Nezneužil svého postavení, nepropadl pocitu vševědoucnosti a nešířil vyvrácené dezinformace

O děsivých důsledcích této nezodpovědnosti jiných doktorů vypovídají např. tyto články: https://www.nihilistanabalkonu.cz/l/covid-a-matematika-aneb-koho-poslouchat-a-koho-neposlouchat-v-casech-pandemie/ (14. 10. 2020), https://www.nihilistanabalkonu.cz/l/co-se-to-stalo-s-doktory-aneb-ambivalentni-role-lekaru-v-casech-pandemie/ (2. 7. 2021) a https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/05/kouzlo-bileho-plaste-selhalo-aneb-smrtici-ceska-cesta-pandemii/ (23. 5. 2021).

237
V posledních dvou dekádách už prakticky nesledoval odbornou literaturu, a naopak si za svůj vzor, jenž excesivně často citoval, a dokonce na něm plagiátorsky založil přednáškové turné, vybral evolučního psychologa Satoshiho Kanazawu

Anotace přednášky zní (https://www.gotobrno.cz/akce/ekonomie-sexu-radim-uzel/): „Každé potěšení něco stojí. Většinou je muž v roli kupujícího a žena jako prodávající. Cena sexu se mění a platidlem nemusí být pouze peníze, jako v případě prostituce. Cenou může být i naturální plnění: dary, šperky, nájemné bytu, stravování, mimořádné odměny, luxusní dovolená, nebo pouze zvýšený společenský statut. Na špičce této hodnotové pyramidy stojí uzavření manželství – jako cena za trvalý nájem v rámci sexuálního trhu. Jako všude jinde, i na tomto trhu se vyskytují falešní hráči, rány pod pás, nepřehledné licitace, nebo i loupeže. Zákon nabídky a poptávky velí ženám, aby omezením nabídky dosáhly vysoké ceny. Čeho je málo, to je drahé. Proto také v zemích, kde je pro ženy obtížné dosáhnout rovnoprávnosti, volí sex jako nástroj k dosažení kvalitního života. Svou roli zde hrají také tradice, výchova a náboženské přesvědčení. Volný trh zlevňuje sex. V důsledku ženské emancipace začíná ženská nabídka pozvolna převyšovat mužskou poptávku. Cena sexu proto výrazně klesá. Zejména tím trpí méně atraktivní ženy. Příkladem jsou obézní studentky, které mnohem ochotněji souhlasí i s bezplatnými rizikovými sexuálními aktivitami jenom proto, aby vůbec nějakého partnera získaly. V současné době žijeme americkou kampaní MeToo – případy sexuálního obtěžování, kdy oběti vyžadují dodatečně (i po mnoha letech) ekonomické plnění od bývalých násilníků, zejména pokud se tito stali slavnými umělci nebo politiky. Jak vidíte, v každé ekonomice jde o zdroje. A v Sexuální ekonomii Radima Uzla se navíc i skvěle pobavíte. “ – Asi nemá smysl vyvracet jednotlivé stereotypy o ženách, které vlastně sex nebaví a živí je muž. Zcela nesmyslné je tvrzení, že sex v současnosti ztrácí na hodnotě – to odporuje nárůstu komunity incelů (mužů žijících v nedobrovolném celibátu). Nejspíš nikdy v dějinách nebylo pro tolik mužů těžké získat sexuální partnerku, která by s nimi chtěla mít dobrovolně a zadarmo sex, a kdy je násilné vynucení si sexu hodnoceno přísněji. (Doporučuji k tomu již v přechozí kapitole citovanou knihu Right to Sex.) Pro případné zájemce, jak je popisována obecná ekonomie sexuality jinak, doporučuji filosofické dílo George Battailea (Erotismus, Svrchovanost, Prokletá část – vše vyšlo i česky).

237
Ten je přitom jednou z nejodmítanějších a nejvysmívanějších figur vědeckého světa, prakticky byl už za své šarlatánství exkomunikován

Velmi výživné je toto encyklopedické heslo: https://rationalwiki.org/wiki/Satoshi_Kanazawa. Dobré informace poskytují rovněž tyto články: https://bigthink.com/articles/the-bad-science-of-satoshi-kanazawa/ (26. 3. 2013, Simon Oxenham) https://scienceblogs.com/pharyngula/2012/09/10/satoshi-kanazawa-is-back (10. 9. 2012), https://blogs.scientificamerican.com/guest-blog/the-data-are-in-regarding-satoshi-kanazawa/ (23. 5. 2011), https://jezebel.com/the-illustrious-career-of-a-crap-psychologist-5786394 (28. 3. 2011). Kdyby vznikla zahraniční verze této knihy, musela by minimálně jedna kapitola být věnována právě Kanazawovi, případně by Kanazawa mohl vystřídat samotného Radima Uzla. Celá jeho teorie „sexuální ekonomie“ je v odborných kruzích považována za pouhý efektně znějící nesmysl.

237
Objížděl přednáškové místnosti po celé republice a jediné štěstí, že ho v šíření této pavědy zastavily právě covidové karantény

Vrcholem komičnosti na Kanazawových tvrzeních je, že on sám – coby profesor – si stěžoval, že ženy o něj nejeví zájem. Možná by ho při troše sebekritičnosti mohlo napadnout, čím to je. Jedním z faktorů nepochybně i to, jak nechutně se vyjadřuje o ženách. Jeho rádoby objektivní, ale přitom čistě objektivizující poznámky, že například „černošky jsou ošklivější než bělošky“, patří k typickým produktům pseudovědy. Zdá se, jako by většina jeho bádání byla jen ventilem frustrace z vlastní nízké atraktivity.

237
Jeho necitelnost vůči ženám byla až zarážející a vykazovala znaky nejhorší profesní deformace

Když se mě lidé v průběhu vycházení seriálu Uzel zahradníkem opakovaně ptali, proč jsem si vybral právě jeho, nebo mi vyvraceli, že za to nestojí, snažil jsem se formulovat reakce takto: Není důležité, že je tak slabý soupeř. To jen vypovídá o bídě českého mediálního a vzdělávacího prostředí. Kdo jiný tady ale tolik ovlivnil veřejnou debatu o sexualitě? Jak je možné, že ho v roce 2018 kdokoli pozve přednášet na Karlovu univerzitu, když jeho přednáška neměla úroveň ani středoškolského referátu (a dalo se to snadno předvídat, že bude taková)? https://domaci.hn.cz/c1-66082190-kampani-metoo-chteji-zeny-jen-ukazat-ze-je-o-ne-zajem-rekl-na-diskusi-na-univerzite-karlove-exministr-svoboda-proti-akci-protestovali-studenti (16. 3. 2018) Proč byl i v posledních letech zván téměř každý měsíc do televizí a rádií a bylo s ním nakládáno jako s autoritou a nikoli problematickou osobou? Odpověď je v zásadě jednoduchá – protože Radim Uzel vždy zvedal telefony a vždy přišel, nikdy se neopomenul prezentovat a nakládat se sebou jako s obchodní značkou. To ovšem neřeší problém, že ho dvacet let už nikdo nikam zvát neměl. Ve chvíli, kdy začal poskytovat rozhovory dezinformačním médiím typu Sputnik News, clickbaitovým Parlamentním listům nebo krypto-stalinským Haló novinám, měla si ostatní média říct, že by měl zůstat už jen v této stoce. On se dobrovolně odříznul a my ho nemáme vytahovat nahoru.

237
Česká sexuologie reprezentovaná mediálně známými jmény Jaroslava Zvěřiny, Petra Weisse, Hany Fifkové nebo Laury Janáčkové

Na tomto místě bych měl asi osvětlit svůj postoj ke jmenovaným. A to ani ne z důvodu, že bych byl arbitrem jejich odbornosti, ale spíše proto, proč se ocitli lehce nejasně vedle sebe v jedné větě. U dřívějších kapitol je zjevné, že kriticky se stavím hlavně k Jaroslavu Zvěřinovi, který je prakticky jen méně výřečným a méně exhibicionistickým Uzlem. (Jeho dráha je v mnohém podobná, včetně toho, že je za ním záslužná etapa postupně ničená posledními dekádami.) Lauru Janáčkovou rozebírat nechci vůbec, neboť si nemyslím, že by ji kdokoli kompetentní považoval za kompetentní. Pop-psychologie v jejím pojetí se už stala před mnoha lety parodií sebe sama. Svou hodnotu zdevalvovala, když se v senátorské kampani nechala na billboardy vyfotit ve spodním prádle. (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kampan-laura-janackova-do-senatu-komentar.A140923_2101714_domaci_jpl, 23. 9. 2014) Hanu Fifkovou chápu jako zvláštně rozpolcenou odbornici, která dříve měla pozitivní vliv a nyní se od ní odvracejí její dřívější studenti a studentky, nebo ti, jež kdysi inspirovala ke studiu sexuologie a psychoterapie. Petr Weiss je ze jmenovaných pořád nejserióznější personou, stojí za ním nejvíce výzkumů a jsou oblasti, v nichž je plně kompetentní (tato kniha se na něj odvolává hlavně v kapitole 2). Proti Weissovi a jeho způsobu diagnostiky se ale čím dál častěji ozývá transgender komunita. (https://refresher.cz/134692--Byl-to-vyslech-Musela-jsem-dokazat-ze-jsem-dostatecne-trans-Transgender-lide-popisuji-sve-zkusenosti-se-sexuologem-Weissem, 14. 4. 2023) Weiss momentálně nepřechází do prudké protireakce a nezostřuje konflikt. Proto jeho uvedení v jedné řadě s ostatními autory a autorkami může působit až nespravedlivě.

239
Dnešní historiografie ukazuje, že neexistuje velmi prudký předěl mezi koncem 80. let a ranými 90. léty, ale že určitý přístup té nejkonformnější části společnosti byl shodný dlouhé roky

Historik Michal Stehlík a publicista (s historickým vzděláním) Martin Groman takto vyvracejí nehorázné žblebty pseudofilosofky Anny Hogenové: https://magazin.aktualne.cz/kultura/podcasty/podcast-prepiste-dejiny-lesk-a-bida-filozofky-hogenove/r~1dafd8e0802411eca9b1ac1f6b220ee8/ (30. 1. 2022) Část vysvětluje samotný doprovodný článek, výhodnější je ale poslechnout si k němu i 17minutový podcast. Anna Hogenová patří k těm, kteří v poslední době relativizují totalitní minulost před rokem 1989, aniž by ji přitom dokázali popsat v racionálních konturách. O slabé úrovni jejího filosofování vypovídá i tento text filosofa Vojtěcha Kolmana srovnávající ji s hrdinkou normalizačního seriálu Žena za pultem: https://hip.ff.cuni.cz/2018/10/10/jak-my-v-te-filosofii-rikame-bytostne-zvaneni-anny-hogenove-nekracena-verze-stati-s-hyperodkazy/ (Původně vyšlo v Lidových novinách 6. 8. 2022).

239
Například v USA působí téměř čtvrtstoletí značka dr. Phil alias 74letý pop-psycholog Phil McGraw, o jehož odbornosti také panuje řada pochyb, nicméně svými pořady ovlivňuje miliony diváků a divaček

https://en.wikipedia.org/wiki/Phil_McGraw McGrawovy rady a metody byly kritizovány různými psychoterapeuty. Jeho rady jsou podle nich v nejlepším případě zjednodušující, v horším případě neefektivní nebo škodlivé. Organizace The National Alliance on Mental Illness nazvala show Dr. Phil „neetickou a neuvěřitelně nezodpovědnou“. Ostatně, od roku 2006 nemá lékařskou licenci a jeho pořady musí na úvod obsahovat upozornění, že neposkytuje odborné, ale jen osobní rady. Stejně jako Radim Uzel i Phil McGraw se objevil v desítkách zábavných pořadů (https://www.imdb.com/name/nm1114695/). Byl, mimo jiné, schopný v roce 2013 na Twitteru položit otázku do pléna, „Zda je v pořádku mít sex s opilou dívkou“ a pořádat okolo toho se svým publikem plebiscit. (https://www.huffpost.com/entry/dr-phil-sexual-assault-tweet_n_3787984)

239
Můžete se následně stát veřejnou autoritou a pak už nelze rozlišit, co je vaše tajtrlictví a co odbornost

Celou tuto hodnotovou vyšinutost korunuje státní ocenění od prezidenta Miloše Zemana. Ten přitom obvykle neoceňoval lidi, za to, co udělali dávno všeobecně pro jiné lidi, ale za to, co pro něj osobně udělali něco nedávno. V případě Radima Uzla šlo o to, že se Zemana v několika článcích a rozhovorech veřejně zastal, že má právo mluvit sprostě. (https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-co-se-muze-napsat-rici-nebo-udelat-na-silvestra.A171231_171319_p_spolecnost_wag, 1. 1. 2018). V roce 2012 také neúspěšně kandidoval ze Stranu práv občanů Zemanovci. Miloš Zeman si vybíral osobnosti ke státním oceněním jednak na základě toho, že už jenom málo lidí od něj chtělo cenu převzít, a jednak na základě toho, aby výběrem iritoval své oponenty a v podstatě ony oceněné zneužíval k politickému boji. Výsledkem je, že státní ceny dlouhodobě devalvovaly. Radim Uzel za sebou jednoznačně nemá významnou vědeckou práci a je nejspíš jediný lékař, který kdy byl takto oceněn, a nemá akademický titul docent nebo profesor, ale pouze MUDr. s bezvýznamným ocáskem Csc. (kandidát věd), který nedosahuje ani dnešní úrovně PhD. (Přesto je dobré připomenout, že se Radim Uzel běžně nechal v rozhovorech a redakčních chatech titulovat „pane docente“ a neopravoval lidi, co se v tom pletli.) Nejodbornější Uzlovou prací je přitom jeho doktorská práce o použití rašeliny při menstruaci v raných 70.letech. „Lékaři nepíší na konci studia diplomovou práci. Složil jsem státní závěrečné zkoušky z interny, chirurgie, gynekologie a porodnictví a preventivních oborů. Práci jsem psal až později, při udělení titulu kandidáta lékařských věd, což je obdoba dnešního Ph.D. Ta práce se jmenovala Účinek vaginálních lázeňských procedur. Vycházela z mých čtyřletých zkušeností lázeňského gynekologa ve Františkových Lázních v letech 1969–1972.“ (z Uzlova životopisu Rozpomínání, 2012.) Poslední jeho odbornou samostatnou prací je příspěvek ve sborníku Sexuologie z roku 2010, kde doslova a do písmene pouze na necelých deseti stranách popisuje dva obrázky ženského přirození. (Náhled k dispozici zde, s. 57-67: https://www.grada.cz/sexuologie-5185/) Zjevně redakční rada knihy usoudila, že ho na nic jiného není možné připustit. Vedle ostatních příspěvků založených na empirických výzkumech, grafech, statistikách či neurologických měřeních pak ten Uzlův působí jako závan z prehistorické jeskyně.

239
Katolický kněz Petr Piťha o něm prohlásil, že pro jeho názory na sexuální výchovu by mu měl být odebrán lékařský diplom

V případě Petra Piťhy jde i o uraženou ješitnost. V raných 90. letech, kdy byl bigotní katolík Piťha ministrem školství, mu Uzel v přímém televizním přenosu řekl, že omezování sexuální výchovy je chybné, a že i Piťha je ostatně na světě díky sexuálnímu styku svých rodičů, což u puritánského kněze vyvolalo brunátný hněv a odmítl potom Uzlovi podat ruku. In Zvíře nadržené, s. 9-10; reportáž Michaely Jílkové na stejné téma https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/30-let-zpet/3514613-30-let-zpet-nedostatky-v-sexualni-a-rodinne-vychove

239
Radim Uzel byl dlouhodobě terčem odporu i dalších extremisticky uvažujících věřících, jako jsou předseda ultrakonzervativního nacionalistického sdružení Akce D.O.S.T Michal Semín nebo soudně usvědčený antisemita Adam B. Bartoš

Rozhlasová konfrontace s Michalem Semínem ohledně pornografie v roce 2013 (https://prehravac.rozhlas.cz/audio/2934368) a blog Adama B. Bartoše s výmluvným názvem (https://abbartos.wordpress.com/2010/08/03/lepsi-tmar-nez-uchyl/, 3. 8. 2010)

240
Hlavní problém je ale ten, že zdravý rozum je povrchní a neproduktivní, nic nevymyslí a neumí reagovat na nové podněty

Píšou o tom třeba komentátoři Petr Honzejk (https://archiv.ihned.cz/c1-66652740-zdravy-selsky-rozum-casto-neni-rozum-jen-klacek-na-protivnika-a-zpusob-obhajoby-vlastnich-predsudku, 4. 10. 2019) nebo Petr Fischer (https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/1290735-vecne-hledani-zdraveho-rozumu, 19. 1. 2011). „Zdravý smysl (bon sens) je věc ze všeho na světě nejlépe rozdělená; neboť každý se domnívá tak dobře být jím opatřen, že i ti, jež lze nejtíže uspokojit v jakékoli jiné věci, nikterak nemají ve zvyku toužit po tom, aby ho měli více, než ho mají,“ píše filosof René Descartes na začátku spisu Rozprava o metodě již v první polovině 17. století.

242
Možná ale právě proto, jací jsou a jak posunuté nebo vymazané hranice měli, dokázali s takovým nadhledem a lehkostí mluvit o věcech, kde jiní těžko hledají slova

Několik odstavců s minimálními změnami přebírám z jedné facebookové diskuse; autorství rád v případném dalším vydání přiřknu původnímu pisateli, jehož jméno jsem si nepoznamenal.

242
Když člověk pročítá archivní dokumenty, tak z chování některých psychiatrů starší generace, jako byli Josef Nesvadba, Miroslav Plzák a další

https://plus.rozhlas.cz/josef-nesvadba-prvni-vychodoevropsky-autor-sci-fi-ale-taky-spolupracovnik-stb-8187654 (26. 7. 2021) a https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/nejnebezpecnejsi-byl-havel-vaculik-byl-psychopat-znamy-psychiatr-miroslav-plzak-hlasil-stb-i-informace-o-pacientech (7. 12. 2020), https://www.bubinekrevolveru.cz/k-pripadu-cyrila-hoschla (12. 12. 2019).

243
Jak dokládá socioložka Kateřina Lišková v knize Sexual Liberation, Socialist Style (2018)

Sexual liberation, socialist style: Communist Czechoslovakia and the science of desire, 1945-1989 (Cambridge University Press, 2018), jež vyšla později pod názvem Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu (2023, Host)

247
Vlivem toho, že politika vyvolala i během 90. let zklamání a jinou formu cynismu

Za jednu z hlavních příčin deziluze se pokládá tzv. opoziční smlouva v roce 1998, kterou spolu uzavřeli do té doby nesmiřitelní rivalové, Václav Klaus za ODS a Miloš Zeman za ČSSD, kteří celá 90. léta předstírali, že chtějí jeden druhého zničit. Zmizel tak rozdíl a plodné napětí mezi pravicí a levicí a zároveň se tímto paktem zametlo pod koberec vyšetřování korupčních kauz 90. let, do nichž byly zapleteny obě politické strany. Důkladný popis celého tohoto procesu najdeme například v knize Vládneme, nerušit! (2006) novináře Erika Taberyho. Existuje i ve formě filmu z roku 2007 (https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123147075-vladneme-nerusit/).

249
Příkladem mohou být již dříve zmiňovaní bývalí členové KSČ, právnička a senátorka Daniela Kovářová či pseudohistorik a spisovatel Vlastimil Vondruška, kteří na nás v posledních letech shlížejí z titulních stránek magazínů a dostává se jim nebývalého prostoru k šíření svých názorů, aniž by přitom byli špičkami ve svých oborech

O tom, že Vlastimila Vondrušku nelze považovat za legitimního historika, ale člověka, který vlastně ani nechápe, jak se historicky bádá, pojednává 24minutový podcast Přepište dějiny, Michala Stehlíka a Martina Gromana. https://podcasts.apple.com/cz/podcast/d%C4%9Bjepis-podle-vondru%C5%A1ky/id1540840694?i=1000523880209 nebo zde https://ceskepodcasty.cz/episode/lUYfWkHawkegoBVwef7S. (Autory uvádím opakovaně, protože ani Hogenové ani Vondruškovi se seriózními analýzami nikdo nevěnuje, jelikož jsou ve svých oborech bezvýznamní. Proto se i těmto šarlatánům věnuje jenom pop-kritika.) Vlastimilu Vondruškovi a jeho knihám Breviář pozitivní anarchie, Epištoly o elitách a lidu a O svobodě myšlení plným nesedících analogií a nesených neschopností pracovat s primárními zdroji by šlo jistě věnovat samostatnou kapitolu. Z hrstky kritických komentářů k Vondruškově „metodě“, vybírám jenom: https://www.forum24.cz/jak-nejpopularnejsi-cesky-historik-dostal-myslenky-dezinformacnich-webu-do-hlavniho-proudu/ (11. 9. 2019), https://manipulatori.cz/vlastimil-vondruska-a-literatura-postfaktu/(13. 2. 2017), https://denikreferendum.cz/clanek/31117-vlastimil-vondruska---zoufala-doba-si-zada-zoufale-spisovatele (27. 4. 2020), https://www.irozhlas.cz/komentare/konec-sveta-vlastimila-vondrusky_1710041000_zlo (4. 10. 2017) a https://www.penize.cz/spotrebitel/306270-slechtic-vladl-a-tak-to-bylo-diky-nechci (27. 11. 2015).

250
Její normalizací vypěstovaná slepota

Není od věci, že Daniela Kovářová kandidovala na podzim 2022 plzeňském kraji na senátorku se smysluprázdným volebním heslem „Jsem normální“, jež svítilo na obřích billboardech svou čirou hloupostí. Apoteózu tzv. normálnosti, která působí hlavně jako sebevzývání vlastní omezenosti, můžeme pozorovat v desítkách jejích článků zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/novinari/daniela-kovarova.N2144. Vyberme pro ilustraci jenom tři, psané typicky afektovaným slohem bez schopnosti ctít i nejzákladnější logickou konzistenci: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-modlitba-za-normalni-zivot.A220211_165418_p_spolecnost_wag (15. 2. 2022), https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/utlak-nam-se-to-deje-taky.A220615_100918_p_spolecnost_nef (16. 6. 2022) a https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/postoj-mam-pravo-rict-ne-i-manzelstvi-pro-vsechny.A220610_102623_p_spolecnost_nef (13. 6. 2022). Zvláště poslední kousek, kde píše „mé slzy nechcete vidět“, rozesmál tisíce lidí. Slzy homofobů, kaňte dál, oblažujete mou duši…

250
Tvrdí, že je potřeba vést debatu o negativní stránce emancipace, ale sama k tomu neříká nic podnětného

https://video.aktualne.cz/dvtv/s-muzi-nemuzeme-bojovat-na-konci-snu-o-emancipaci-je-casto-o/r~622604ae5d2411ecbc3f0cc47ab5f122/ (15. 12. 2021), https://plus.rozhlas.cz/zadne-emancipacni-hnuti-cloveku-nezaruci-stastny-zivot-odmita-kritiku-feministka-8639211. Účastníci a účastnice konference potvrzují, že původní příspěvek byl výrazně primitivní a ničím nepřipomínal text, jímž by měla být zahájena odborná konference. Daniela Kovářová jej zveřejnila dočasně na svých stránkách a narychlo vyfutrovala pár obecnými informacemi z Wikipedie, aby mohla odbornost aspoň předstírat.

251
A dnes nám někteří příslušníci bývalé šedé zóny nebo dokonce někteří prominenti říkají, jak se v době soustavně zdražujícího se bydlení a základních životních potřeb i zvyšující se prekarizace práce

Viz knihu Guye Standinga: Prekariát. Nová nebezpečná třída. (Rubato, 2018)

251
Lidí narozených v Československu v 70. letech a dříve

V USA se generace „boomers“ počítá od 50. let, kdy byla největší porodnost (baby boom). V Česku lze tuto hranici posunout i do 70. let, kdy byl největší baby boom u nás (tzv. generace Husákových dětí). Je pochopitelné, že termín „boomers“ (ale i „Husákovy děti“) může být danou generací přijímán jako urážlivý. https://wave.rozhlas.cz/ok-boomer-je-ultimatni-nadavka-i-vyhlaseni-generacni-valky-8111662 (18. 11. 2019, Karel Veselý). Nicméně, každý příslušník dané generace je svým vlastním chováním zodpovědný za to, zda tak bude označován. Pokud jeho mentalita a projev odpovídají memu „Starý muž volá na mraky“ (Old man yells at clouds), jinou reakci si nezaslouží.

252
Jeden ze základních znaků české povahy je komplex méněcennosti malého národa – a hlavním projevem tohoto komplexu kromě obviňování ostatních (nejčastěji větších národů) je potřeba srážet ostatní lidi dolů

Jsem si vědom toho, že nejde mluvit o „povaze národa“ jako něčem univerzálním, co se týká všech příslušníků daného národa, a jsem si vědom i toho, že „národ“ je pouhý historický konstrukt. Větami o povaze národa se snažím vysvětlit jen to, proč je některé přesvědčení nebo chování u nás relativně rozšířené.

252
„Hlavně se neprojevuj, nevyčnívej, splyň s davem, dělej to, co máš a moc nepřemýšlej“

Kdo by neznal píseň od Chinaski s názvem 1970 (https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/chinaski/--9429): „Naši mi vždycky říkali – Jen nehas, co tě nepálí – Jakej pán takovej krám – Naši mi vždycky říkali – Co můžeš sleduj zpovzdálí – A nikdy nebojuj sám.“ Tón písně je zjevně sebeironický a snad i lehce kritický, ale chytlavá melodie působí v kontrastu spíš nostalgicky a příjemně.

254
Přitom je to dokázáno psychologickými výzkumy, že je to zejména nejefektivnější cesta ke ztrátě bezpečné vazby s rodičem

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/telesne-tresty-zhorsuji-chovani-deti-stoji-ve-shrnuti-20-let-vyzkumu-168629 (29. 6. 2021), https://www.lidovky.cz/nazory/diky-za-kazdou-facku-ktera-padne-vedle-fyzicke-telesne-tresty-jako-efektivni-nastroj-vychova-deti-de.A220203_102105_ln_nazory_vag (3. 2. 2022) https://cnn.iprima.cz/biti-kleceni-v-koute-kruzitko-ve-stehne-aneb-vzpominky-padesatniku-na-nasili-ucitelu-32580 (31. 8. 2021), https://zpravy.aktualne.cz/domaci/vychovavat-deti-lze-i-bez-pohlavku/r~af88909a8e5211ec8a24ac1f6b220ee8/ (21. 2. 2022), https://eduzin.cz/wp/2022/02/10/vychova-pohlavkem-vyzkumy-mluvi-jasne-trestane-deti-jsou-agresivnejsi-a-nachylnejsi-k-nemocem-i-problemum/ (10. 2. 2022), https://wave.rozhlas.cz/historik-vladan-hanulik-z-deti-cilene-vytvarime-drsne-muze-kteri-se-neustale-8598118 (17. 10. 2021)

254
Učitelé a trenéři šikanovali žáky, rodiče bili děti řemenem, mladí muži v základní vojenské službě se šikanovali skupinově i k smrti

Více k tomu pátá kapitola, první svazek, strany 158-159

255
Z výzkumu UNICEF z roku 2021 víme, že přímo či nepřímo domácí násilí u nás zažívá každé desáté dítě, hádky a křik více než polovina

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/deti-unicef-vyzkum-mlade-hlasy.A211115_164101_domaci_indr (16. 11. 2021) Doplňující info v této studii https://cdn.prod.website-files.com/612ca84c365129cb60d559dc/613e4bc8edac67458262de03_DETI%2C%20RODICE%20A%20DOMACI%20NASILI_text_final_20.6.pdf (Děti, rodiče a domácí násilí
výzkum klientely Acorusu, z.ú., Jana Barvíková a Jana Paloncyová)

255
Všechny psychologické výzkumy posledních dvou desetiletí přitom dokazují, že tělesné tresty nefungují vůbec, a to velké ani malé

Odkazuji na tento status https://www.facebook.com/story.php?story_fbid=893539252775618&id=100063586534347 a web https://detijsoutakylidi.cz/ (zdůrazňuji, že uvádím stránku pouze jako jeden ze zdrojů, jenž se k tématu vyjadřuje); souhrnný text
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/telesne-tresty-zhorsuji-chovani-deti-stoji-ve-shrnuti-20-let-vyzkumu-168629 (29. 6. 2021) a dotyčná studie z odborného časopisu Lancet, jež shrnuje 20 let poznatků: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12081081/

256
A tak dál slýcháme od lidí, jak jsou „díky“ různým trestům „slušnými a šťastnými lidmi“ bez traumat

Doporučuji navštívit instagramový účet @prezilijsme_to (https://www.instagram.com/prezilijsme_to/)

256
Tito lidé, jež svá vlastní dětská traumata běžně a naprosto mylně vydávají za hřejivé vzpomínky

Psycholožka Hedvika Dočekalová mi to vysvětlila kdysi takto – „Zažít trauma a být traumatizovaný je něco jiného. U traumatu jde o to, co je poté. Většinou sekundární trauma z reakce okolí, neuklidnění nervového systému, což třeba děti sami neumí. (C)-PTSD je strašná věc na mnoho let. Někdo může prožít trauma a může být pak šťastnější a změnit život, protože se reguloval. Ale být traumatizovaný, natož mít komplex je zlo. Někdo zažije trauma a je pak v bezpečí. Trauma se léčí pouze, když je v přítomnosti bezpečí. Pokud se třeba oběti nevěří, zlehčuje se to, je to sekundární trauma, a to poškozuje zásadně. Třeba u sexuálního násilí dojdou lidé na terapii až po mnoha letech, protože to chtěli zvládnout sami.“

257
Nechceme se mít líp, chceme, aby se druzí měli stejně špatně jako jsme se měli my

Typickou ukázkou oné neschopnosti přát dětem lepší svět je tento zmatený oběh jedné informace několika médii:
_4d34og8https://www.heroine.cz/spolecnost/9576-ceske-skoly-zjistuji-proc-je-dulezity-wellbeing-zaci-se-lepe-uci-vyucujici-nevyhori-pise-ucitel Článek z 2. září 2022 na Heroine.cz jasně popíše, co znamená pojem wellbeing a jak se tato hodnota či kritérium dá vnést do škol a podle ní učit, a že to prospívá jednoznačně žákům i učitelům. Https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-do-skol-ma-nove-prijit-i-wellbeing-neni-jasne-jak-to-ucit-40407989 - O pár dní později, 6. září na Novinkách.cz vyjde článek se zavádějícím titulkem, že „není jasné, jak to učit“ a u něj nesmyslná anketa hrající na nejnižší pudy a nejnižší společný jmenovatel vzdělanosti. Téměř 60 % hlasujících odmítne zavedení wellbeingu striktně („Ne, je to zbytečná ztráta času na úkor klasického školního vzdělávání“), 10 % to nepovažuje za důležité a zbývá jen 30 % lidí, kteří pochopili větu „Z mezinárodních šetření vyplývá jasná souvislost mezi pocitem wellbeingu a vzdělávacími výsledky“ (čili, že to nemůže být „na úkor vzdělávání“ a podobnou otázku vůbec nelze pokládat). Anketa i diskuse pod článkem dokládají, že většině zúčastněných lidí chybí sekundární gramotnost, jakékoli pozitivní myšlení i otevřenost změnám a jejich projevy se smutnou přesností ukazují, jak špatné vzdělání jim poskytlo školství v minulosti.

257
Tento postoj vyzařuje mnoho lidí, co jsou ubití životem, až úplně ztratí fantazii a naději a najedou na otrockou morálku „tak to vždycky bylo a bude“ a ještě mají pocit, že jsou chytří a musí to někomu „poradit“

Viz otřesně hloupý a přízemní článek Ivy Špačkové míjející se se vším, co bylo na kauze režisérky Darii Kashcheevy podstatné (https://www.irozhlas.cz/komentare/zivot-je-tezky-nikdo-nema-narok-na-nic-za-vse-dobre-nalezi-jen-vdek_2404040629_job); a srovnej, o co doopravdy šlo - https://art.ceskatelevize.cz/inside/komentar-projev-na-ceskych-lvech-aneb-co-ty-filmarky-po-nas-vubec-chteji-jANLr (Kamil Fila, 15. 3. 2024) či podcast https://open.spotify.com/episode/2lr7FB3ZYu0fMkTEchfSWq

257
Není ani divu, že v průzkumu Michiganské univerzity z roku 2022 jsme skončili mezi zeměmi s nejnižší úrovní empatie na světě

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/1949142-psychologove-sestavili-zebricek-nejvice-empatickych-zemi-sveta-cesko-skoncilo-u-dna (3. 11. 2016), americký psaný popularizační zdroj https://msutoday.msu.edu/news/2016/is-america-still-an-empathetic-and-generous-giant (14. 10. 2016) a původní výzkum https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/0022022116673910 (14. 10. 2016). Z něj plyne, že 7 z 10 nejméně empatických zemí se nachází ve Východní Evropě.

257
V Česku bohužel stále lehce převládá až programová snaha předat další generaci stejné trauma, které měla generace předchozí

Opět přiznávám, že jsem tyto formulace nasál z éteru a už nevím, kdo je pronesl. Beru ale poslední dvě kapitoly jako puzzle myšlenek, které se skládají v nějaký souvislý obraz. Uvítám, přihlásí-li se původní autoři či autorky.

258
Naopak proti takovým snahám bojují

Stanovisko Unie rodinných advokátů č. 9/2019 k záměru veřejné ochránkyně práv zakázat fyzické tresty -
„Unie rodinných advokátů nepodporuje přijetí zákona, který výslovně zakáže fyzické trestání dětí, kterýžto záměr zveřejnila veřejná ochránkyně práv. Další právní norma nebude mít žádný praktický dopad, půjde jen o pokrytecké plnění závazků plynoucích naší zemi z mezinárodních smluv. Týrání dětí je již dostatečně sankcionováno vnitrostátním právem a další ingerence státu do rodiny není vhodná ani nezbytná. Výslovný zákaz navíc povede ke zneužívání v opatrovnických sporech. Větším utrpením pro dítě je rodičovská lhostejnost na jedné straně nebo neustálý psychický tlak a dusivá atmosféra v rodině na druhé straně, o čemž se na veřejnosti nehovoří, ani se toto jednání nepranýřuje.“ – Samozřejmě, vůbec se o tom nemluví, nevnímají to především lidé v kómatu. Formulací vhodnou k vypíchnutí je „pokrytecké plnění závazků plynoucích naší zemi z mezinárodních smluv“, z níž plyne, že v zahraničí to dělají špatně, nerozumí lidským právům a u nás jsme opět nejchytřejší a máme tu lepší praxi, přestože tu lidská práva byla desítky let pošlapávána totalitním režimem. Unie rodinných advokátů je rovněž proti zálohovanému výživnému a odmítá pomoci matkám samoživitelkám. Je pochopitelně proti manželství stejnopohlavních párů a Istanbulské úmluvě. Jediným štěstím je, že nejde o důležitou instituci a pouze spolek, jehož příslušníci a příslušnice se sami dobrovolně cejchují jako zpátečníci.

25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku

25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku
262
Těmto mužům podle nich někdo bere svobodu a upírá zásluhy na jejím vybojování v roce 1989 a následném budování demokracie a kapitalismu v 90. letech

Z mužů, kteří si hrají na oběti, vyniká letitou kontinuitou moderátor Jan Kraus ve svém pořadu Uvolněte se, prosím, ale spousta exemplářů tohoto nesmyslného pozérství se rojí v médiích téměř denně – režiséři Jiří Strach či Igor Chaun, herec Marek Vašut, zpěváci Daniel Landa a Ondřej Hejma, bavič František Ringo Čech, herní vývojář Daniel Vávra, sociolog Petr Hampl, publicisté jako Ondřej Neff, Martin Schmarz, Petr Žantovský nebo Alexandr Tomský, spisovatel Vlastimil Vondruška, kněz Dominik Duka, lékaři Lukáš Pollert či Jan Hnízdil, pivovarník Stanislav Bernard, senátoři Jiří Hraba či Jiří Čunek, poslanci Patrik Nacher či Marek Benda, výtvarníci David Černý, Jiří Černický a další a další . (Výčtem jmen mi nejde škatulkovat lidi jednoduše na dobré a špatné, spíše popisuji, že s některými osobami se pojí jisté postoje a ideje. Oni vnášejí do veřejného prostoru určitou náladu a postoje a etablují je; v soukromí se mohou chovat i jinak a být třeba nuancovanějšími osobami.)
https://www.radiouniversum.cz/vasut-marek-2d-v-druhe-polovine-osmdesatych-let-jsme-meli-vice-osobni-svobody-nez-dnes/ (17. 11. 2022) Když se potká Marek Vašut, Martina Kociánová, zmiňuje se pořad Jana Krause, cituje se George Orwell a hamletovské „vymknuta z kloubů, doba šílí“, vesmír imploduje. Skupiny těchto mužů se běžně scházejí v relaci Nejlepší podcast na VOXTV (https://www.voxtv.cz/show/nejlepsi-podcast); bývají členy Spolku heterosexuálního bílého muže (https://www.normalman.cz/kdo) či se setkávají na zámku v Příčovech (https://www.vlasteneckesetkani.cz/).

262
Je zvláštní pozorovat lidi, kteří absolvují mediální tour s tím, že jim nová doba ubližuje, oni jsou umlčováni a putují s tímto stýskáním z jedné mainstreamové štace do další, až se propracují do obskurních kanálů hlásajících „kupředu do minulosti“

Zde popisuji třeba cestu bývalého profesora UMPRUM, Jiřího Černického – Jen namátkou https://www.youtube.com/watch?v=MeF8Yay402k
https://www.youtube.com/watch?v=qtd2o-aEsOQ
https://www.youtube.com/watch?v=V0SmrkV26i8
https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=1003050934187030
https://www.youtube.com/watch?v=9-JSZwqw9wA
Z obrovského množství textů a vystoupení, které bylo poskytnuto Černickému, je fascinující, že nikdo nenechal promluvit studenty a studentky, až na tuto výjimku
https://denikalarm.cz/2023/07/ze-je-nekdo-dobry-umelec-neznamena-ze-bude-taky-dobry-pedagog-rikaji-studentky-jiriho-cernickeho/

263
Jsem hollywoodský režisér, co touží získat Oscara, mám hluchého zvukaře, slepého kameramana, armádní muženu, šviháka Asiata, a šeptají mi do ouška: ´Ještě obsaď tři bílé tlusťochy, co týrají barevné, teplého producenta, lesbickou kostymérku, která k nominaci nalíčí invalidního černouška.´

Baumaxa tu, ať už s jakýmkoli záměrem, opakuje snůšku nesmyslů, které se vážou k oscarovým kvótám. Vyvrácení základních omylů zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/fila-oscar-jen-pro-filmy-s-mensinami-chteji-hlavne-zvysit-sl/r~03ff868cf46811eaa6f6ac1f6b220ee8/ (11. 9. 2020). Konkrétní znění velmi benevolentních pravidel zde: https://www.fandimefilmu.cz/clanek/24458-oscar-zavadi-povinne-kvoty-pro-ucast-minorit-na-vzniku-ocenenych-filmu (9. 9. 2020), debata více novinářů k tématu zde: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/oscar-kvoty-bily-muz-usa_2112291915_pj (29. 12. 2021)

0
„Píseň“ přitom není výrazem rebelie, ale líného zpáprdovatění, a to na všech úrovních, nejen myšlenkové

K písni měl potřebu vyjádřit se například redaktor magazínu Reportér, Tomáš Poláček: https://reportermagazin.cz/a/pSXhk/proc-odchazim-do-globusu (30. 12. 2021)
„Baumaxa v písni někdy hovoří podle všeho sám o sobě, jindy se vžívá do jiných. Návštěvníci koncertů se smějí dokonce i ve chvílích, kdy Baumaxa vydechne absurdní refrén: ´Půjdu do Globusu, tam je svět ještě v pořádku. Anebo do Déemka – zde nakupuji, zde jsem člověkem...´ Většina prvoposluchačů až do té chvíle předpokládala, že se vypravěč proti agresivnímu progresivismu refrénem vymezí, on ale unaveně odchází do míst, na kterých se ještě jakžtakž vyzná; kde je vše při starém. Do míst, kde jsme si rovni. Nevedeme tam kulturní ani politické války, za nic nedemonstrujeme, těšíme se na slevy – občas můžeš pořád ještě sehnat sedmičku slušného vína pod kilo! Nelze předpokládat, že by si zrovna Baumaxovi posluchači libovali v návštěvách samoobsluhy, ale někteří z nich, například Taclík nebo já, si doma po koncertě uvědomili, že je ten refrén zasáhl. (…) Zaráží nás dnešní společenská atmosféra, něco se nám nelíbí, něčemu nerozumíme, z něčeho býváme smutní – příliš s tím ale nebojujeme. (…) Těžko snáším nenávistnou náladu, kterou ventilují mnozí zkušení lidé na vrcholu sil vůči svým názorovým oponentům. Hrotí atmosféru, jenomže já už chci klid, vyštěkal jsem se ve dvaceti.“
– Je to jistě velmi odlišné chápání od toho, co popisuji v hlavním textu. S Tomášem Poláčkem nás přitom nedělí generační příkop, je o pouhého dva a půl roku starší než já. Nemyslím si ani, že přibývající léta vás musí činit konzervativnějším. Naopak jsem obklopený lidmi, kteří jsou s vyšším věkem radikálnější a uvědomují si, že v minulosti byli spíš povrchní, a to i ve své revoltě. (Pankáčem opravdu nejste jen kvůli účesu a pití piva.) Na Poláčkově textu je nejvíc zarážející, jak ignoruje agresivitu a buranství Baumaxova textu a agresivní a buranské reakce, jež vyvolává u publika, co se jím cítí osloveno, a za agresivní označuje požadavek na to, aby lidé byli tolerantnější. (Pakliže chce Poláček tvrdit něco jiného, není jasné, co chce říct.) Jako by se všichni znevýhodnění měli ustavičně úslužně doprošovat, aby se s nimi jednalo slušně a rovnoprávně. Nesouhlasím s Poláčkem ani v tom, že ti, co se odmítají učit novým věcem, jsou na vrcholu sil, neboť právě jejich neochota a neschopnost se učit prozrazuje, že jim síly ubývají. Proto onu energii, kterou věnují svým reakcím, označuji za slabošskou.

264
Anna Urbanová v úvodníku Heroine.cz říká

(vyhazuji tuto pasáž) Česká společnost se za ty tři roky (od založení Heroine.cz) změnila výrazně. Iniciativy jako #PromluvilyJsme a kauza Dominika Feriho zviditelnily problematiku sexuálního násilí široké veřejnosti. Feministická témata pomalu, ale jistě pronikají do mainstreamu. Na Slovensku je prezidentkou žena, kterou mnoho Čechů a Češek vnímá jako inspiraci i pro naši politiku. V parlamentních volbách uspěl rekordní počet žen. Víc než kdy dřív se přiblížila možnost prosadit zákon o manželství stejnopohlavních párů. Stejně tak ale vzniká druh protitlaku, který můžeme popsat jako touhu po ´starých pořádcích´. (…) Tato predikce nebyla příliš přesná, ukázalo se naopak, že vláda, jež vznikla v roce 2021 a byla složena z menších pravicových, konzervativněji založených stran (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09), v tomto šla proti přání většiny veřejnosti.

264
Obávané nástroje aktivistů jako diskuse nebo kritika ještě nepřinesly (v Česku) žádnou nespravedlivě odsouzenou oběť

Dotyčné teze opravdu platí pro především Česko; debata o zahraniční podobě cancel culture je složitější. Nabídnu jen pár textů: https://www.flowee.cz/civilizace/8083-filmovy-kritik-kamil-fila-jak-zrusit-kulturu-ruseni (13. 8. 2020) https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/komentar-kamila-fily-budeme-muset-vycistit-kulturu-aby-nebyl/r~adac4816abeb11eab408ac1f6b220ee8/ (11. 6. 2020), https://kapital-noviny.sk/ideologicke-vzrusenie-konzervativizmus-a-cancel-culture/ (15. 4. 2022), https://www.respekt.cz/cancel-culture (11. 3. 2023), https://slisty.cz/komentar-cancel-kultura-skoncila/ (2. 4. 2022), https://www.politiq.cz/2020/08/28/kdo-mluvi-o-cancel-culture-sam-polarizuje/ (28. 8. 2020).

264
Přesto je to právě tahle falešná realita, na jejímž poli jsme nuceni se pohybovat

Od roku 2022, kdy byly tyto řádky napsány, se změnilo jen to, že Dominik Feri je ve vězení. Nevinné oběti cancel culture a MeToo nikde, naopak záměrně nekorektní média napomohla několika lidem do Senátu či Europarlamentu.

265
Na sítích se potkáváme s větší růzností názorů, bubliny se tedy zviditelňují

https://a2larm.cz/2023/05/tiktok-je-hlavne-interaktivni-televize-efekt-socialnich-bublin-na-sitich-se-precenuje-rika-marie-hermanova/ (16. 05. 2023) Digitální antropoložka a expertka na sociální sítě Marie Heřmanová říká nepříjemnou pravdu: „Se sociálními bublinami je to složitější. Tento koncept z roku 2012 původně popisoval to, co se děje třeba při vyhledávání na Googlu, který nám nabízí věci, o nichž si myslí, že jsou pro nás relevantní. Efekt bublin v oblasti sociálních sítí vůbec není tak velký, jak jsme si dlouho mysleli. Toto ukazuje řada výzkumů z poslední doby.“

265
Jestli si onen „stárnoucí bílý heterosexuál“ myslí, že právě on je „utlačovaný a umlčovaný“, tak přichází na tento digitální večírek extrémně pozdě

Nesrine Malik pro Guardian napsala: „Kdykoli mluvím s lidmi, kteří se najednou obávají cancel culture, pokaždé si nejdřív pomyslím: ‚Kde jsi byl/a posledních deset let?‘ Byla jsem v online prostoru dost dlouho na to – a stejně jako mnoho ostatních jsem tu byla kritizovaná a obtěžovaná – abych věděla, že co někdo chápe jako nový vzorec virtuální cenzury ze strany morálních puristů, je v první řadě příběh o internetu, nikoli o ideologii nebo identitě. Pokud se kritici cancel culture bojí, že jsou názory, příspěvky a texty neustále hlídány rostoucí skupinou haterů, obávám se, že přichází na večírek extrémně pozdě. Nedokážu si vzpomenout na dobu, kdy jsem něco napsala nebo zveřejnila, aniž bych nepřemýšlela o tom, kolika nesprávnými způsoby to může být vyloženo a jestli se ubráním, když k tomu dojde. Už to ani není vědomý myšlenkový proces, je to instinkt.“ https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/13/cancel-culture-elites-power-social-media-age-online-mobs

265
Pro zdejší generaci, která byla v produktivním věku a zažila v 90. letech ostrý sociální vzestup, jde bezpochyby o výjimečné a pamětnicky hýčkané období

Následující dva odstavce reprodukují jednu z facebookových debat, kterou jsem na toto téma zaznamenal právě mezi příslušníky generace, co v 90. letech uspěla – někteří byli k sobě sebereflexivní, jiným stále unikalo, jak moc výjimečné podmínky jejich generace měla. Připadá mi důležité, že onen kritičtější pohled vyjadřují jenom generace mladší, ale sebeuvědomění prostupuje částečně i generací, jíž se to týká.

266
Nemuseli o prosazení se dlouho bojovat, po jejich mládí a nezatíženosti minulým režimem byla poptávka

Jistě je pravda, že mnohé ekonomicky výhodné pozice si udrželi nebo převzali lidí silně svázaní s minulým režimem – bývalí straníci, spolupracovníci StB a veksláci. Ti se ale většinou schovávali před médii a neurčovali svou rétorikou dobovou mentalitu 90. let. Tato podkapitola líčí pouze fascinující fenomén, že do kreativních a exekutivních funkcí se dostali lidé velmi mladí, kteří často ani neměli vysokou školu, opustili ji, nebo si ji jen formálně dodělali při zaměstnání. I toto způsobuje často problémy v komunikaci, kdy lidé, kteří nevyvíjeli námahu chápat složitější koncepty humanitních oborů, je dnes ignorantně označuje za „pseudovědu“, „umělou vědu“ nebo „nesmysly“, aniž by přitom sami rozuměli vědě a rozdílům mezi „vědami“ (sciences) a „studiemi“ (studies, humanities), nebo tušili, že hlavním nesmyslem je výraz „umělá věda“.

268
Spisovatelka a editorka Olga Stehlíková v únoru 2022 napsala na Facebook status o tom, jak probíhala jedna z hodin občanské nauky ve třídě, do níž chodila její tehdy patnáctiletá dcera

https://www.facebook.com/olina.stehlikova/posts/10226409635737749 – Marika Mlčková později tuto zkušenost přetavila do dotazníku, jenž rozeslala po středních školách v Česku. O její aktivitě a nelichotivých výsledcích průzkumu informoval týdeník Respekt 11. února 2023 (https://www.respekt.cz/tydenik/2023/7/v-kuchyni-to-nepotrebujes) a ještě rok později https://www.respekt.cz/v-pasti-pohlavi/tabu-kolem-menstruace-se-droli-jak-vypada-realna-spolecenska-zmena (18. 10. 2024)

269
Z nových výzkumů víme, že na Západě u žen mladších 30 let jsou o 30 % větší emancipované progresivní názory, zatímco u mužů pod 30 se přiklání ke konzervativnějším postojům

https://www.ft.com/content/29fd9b5c-2f35-41bf-9d4c-994db4e12998 - Rozdíly v Jižní Koreji jsou přes 50 %, v USA přes 35 %, v Německu a Británii kolem 20 %. Rozdíly se přitom rapidně zvýšily během posledních 6 let.
Text v češtině https://www.heroine.cz/spolecnost/proc-jsou-mladi-muzi-proti-feminismu-za-vsechno-nemuzou-andrew-tate-a-filip-turek a video v angličtině https://www.youtube.com/watch?v=54H8ppxnp8I

269
V generaci Z (narozených 1995–2010) je 16 % chlapců a mužů přesvědčeno, že feminismus napáchal více škody než užitku, zatímco u baby boomers (1946-64) je to překvapivě o 3 % méně

https://www.theguardian.com/news/2024/feb/01/gen-z-boys-and-men-more-likely-than-baby-boomers-to-believe-feminism-harmful-says-poll; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-z-muzstvi-se-stal-politicky-nazor-v-generaci-z-roste-trhlina-245042 - Politoložka Rosie Campbell to vysvětluje tak, že mladí muži vidí u influencerek na sociálních sítích volání po feminismu, ženské solidaritě a emancipaci, ale zároveň si kvůli nezájmu, nezkušenosti či omezeným informačním zdrojům neuvědomují přetrvávající nerovnosti a diskriminaci, proti které ženy bojují. Mohou tak propadnout dojmu, že se tu na úkor mužů vytváří jakási ženská konspirace, a pak už na scénu snadno vplouvají nenávistní mužští influenceři typu Andrewa Tatea, kteří je v tomto názoru začnou dál utvrzovat (viz kapitolu 13).

270
V tomto bodu knihy už mi přijde zbytečné plýtvat energií a místem na to, kdo co dělá z hlubokého přesvědčení, z vypočítavosti, bludu nebo užitečné idiocie

Odkazuji jen na sadu textů https://wave.rozhlas.cz/ultrakonzervativni-miliardari-proti-rovnosti-a-za-destabilizaci-evropy-8523191,
https://denikn.cz/876373/hnuti-pro-zivot-a-pro-rodiny-nejsou-roztomili-krestane-ale-soucast-vetsi-site-jiz-tecou-i-ruske-penize-upozornuje-expert/,
https://denikn.cz/988195/infiltroval-se-do-mocneho-ultrakonzervativniho-spolku-rikaji-ze-cirkev-uz-prohrala-a-oni-musi-zabrat-jeji-misto/,
https://druhasmena.cz/clanky/valka-proti-genderu-patriarchat-ktery-vraci-uder-nebo-reakce-na-krizi-liberalni-demokracie,
https://druhasmena.cz/clanky/socialni-konzervatismus-a-podpora-tech-spravnych-rodin,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/jen-dva-prsticky-tam-vstrcime/,
https://www.investigace.cz/anti-trans-hnuti-v-usa-vliv-v-cesku/,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/pripad-bannon/ - „The Economist napsal, že Bannon (spolu s politickým analytikem Stephenem Millerem) vidí v Putinovi „kolegu nacionalistu a křižáka proti kosmopolitismu“. Uvedl, že Putin „stojí na straně tradičních institucí a snaží se to dělat formou nacionalismu“. „Bannon je také fanouškem Alexandra Dugina, ruského politického stratéga, s nímž se setkal v Římě v roce 2018. Dugina citoval při různých příležitostech a sám se označil za fanouška jeho knihy Čtvrtá politická teorie z roku 2009.“ „V roce 2018 Bannon založil nadaci s názvem The Movement, v níž se snažil sjednotit pravicově populistické strany po celé Evropě. Navštívil a jednal s mnoha prokremelskými stranami v Evropě, včetně rakouské FPÖ, britské UKIP, německé AfD, italské Lega Nord, maďarský Fidesz, španělský Vox, švýcarská SVP a francouzské Národní shromáždění

271
Jestli se nějaký heterosexuální muž cítí být moderní dobou „ohrožen“ a chystá se podle něj „kriminalizace pářících rituálů“, jak v jednom díle pořadu České televize, Máte slovo, tvrdil v roce 2021 zcela navážno jistý slizoun

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/221411030520033/ Sex se souhlasem, 25. 11. 2021; Nezapomenutelný titulek u člověka z lidu: „heterosexuální muž, který se cítí ohrožen“.

271
Jak popisuje statistik Hans Rosling ve slavné knize Faktomluva, s růstem životní úrovně se vždy a všude automaticky a přirozeně snižuje i růst populace

Hans Rosling, Anna Rosling Rönnlund, Ola Rosling: Faktomluva (2018, Zoner Press). „Snižování růstu populace“ je jeden z nejméně chápaných pojmů a konspiračními pomatenci zaměňovaný za „snížení celkové populace“. Ačkoli jde jen o to, aby se lidem žilo na planetě lépe (respektive byla udržitelná životní úroveň), dezinformátoři a jejich oběti mluví o různých formách genocidy. Zatímco cílem „snižování růstu populace“ je zabránit nebo zmírnit migrační vlny do Evropy a USA, konspirátoři v tom naopak protismyslně vidí snahu o „vyhlazení bělochů“ a jejich „nahrazení jinými etniky“. Teorie tzv. velkého restartu je stupidní od kořenů a není na ní zrnko pravdy, na rozdíl od jiných konspiračních bludů, které do nesmyslnosti rozvíjejí aspoň něco částečného reálného.

272
Individualismus byl posilovaný desítky let předtím (...) shodne se na tom velmi široká vrstva lidí, dokonce i ti, kteří na to pak dovedou v jiných chvílích zapomenout a cítí se být na jiných stranách názorového pole. Tisíce stran o tom napsali sociologové Gilles Lipovesty (Éra prázdnoty, Soumrak povinnosti, Říše pomíjivosti, Paradoxní štěstí, Hyperkonzumní doba), Zygmunt Bauman (Tekutá modernita, Tekutá láska) a Ulrich Beck (Dálková láska) nebo romanopisec Michel Houellebecq (Elementární částice, Platforma, Podvolení, Serotonin, Zničit).

Zygmunt Bauman a Ulrich Beck jsou neradikálně levicoví, Michel Houellebecq spíš pravicově konzervativní a Gilles Lipovetsky z nich nejvíce neutrální a nejhůře zařaditelný.

272
V Scientific American objevilo shrnutí rozsáhlé studie, podle níž mezi všemi věkovými skupinami americké populace došlo za poslední dekádu ke snížení sexuálních aktivit

https://www.scientificamerican.com/article/people-have-been-having-less-sex-whether-theyre-teenagers-or-40-somethings/ (3. 1. 2022), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-potratu-v-cesku-ubyva-za-pozitivnim-trendem-muze-byt-i-mene-sexu-229315 (14. 4. 2023); https://www.youtube.com/watch?v=CxkYrICvwwA

273
Sexuální revoluce rozhodně méně osvobodila ženy než muže. Spíše než větší svobodu ve vztazích a prožívání rozkoše přinesla větší rozšířenost pornografie, u níž masturbujeme v osamocení

Na toto téma ze zklamání sexuální revoluce vznikla řada uměleckých děl – nejznámějšími budou asi Poslední tango v Paříži (1972) od Bernarda Bertolucciho, Velká žranice (1973) od Marka Ferreriho a Saló aneb 120 dnů Sodomy (1975) od Pietra Paola Pasoliniho. Proměnu a „pornografizaci“ společnosti zachycuje třeba film Boogie Nights (1997) od Paula Thomase Andersona.

273
Je absolutní nesmysl, že žijeme v přílišném přepychu. To je lživá a bludná mantra zajištěných starších lidí, co nechtějí vidět, že mladší generace se má hůře než oni

Uvádím záměrně jen snadno dostupné české zdroje, zahraničních je nesčetněnásobně více. Jde mi pouze o to ukázat, že se o tom píše běžně i u nás a není to nic nového nebo kontroverzního. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/412912/nove-generaci-se-povede-hur-nez-jejich-rodicum-eu-chudne-varuji-odbornici.html (17. 8. 2016), https://magazin.aktualne.cz/zatracena-generace-z/r~d1f1da48debd11e9926e0cc47ab5f122/ (2.10. 2019), https://archiv.hn.cz/c1-66903070-jak-nejmladsi-generaci-prodavame-budoucnost-ve-sleve-a-divime-se-ze-se-na-nas-zlobi (8. 4. 2021), https://a2larm.cz/2021/05/jak-to-maji-milenialove-s-bydlenim-casto-mizerne-rodice-jim-ale-vstipili-ze-stat-to-resit-nemusi/ (5. 5. 2021), https://magazin.aktualne.cz/special-o-najemnim-bydleni-cinzak/r~d9e912ae538e11eda873ac1f6b220ee8 (15. 11. 2022)

273
Sociální nůžky se rozevírají. Ti na vrcholu evolučního žebříčku se mají lépe a lépe, mezitím ale střední třída prochází erozí a stále více lidí je na hranici chudoby nebo pod ní

https://www.mesec.cz/clanky/v-cesku-roste-pocet-lidi-ohrozenych-prijmovou-chudobou/ (12. 3. 2020) Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Nejvíce ohroženi jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prijmova-chudoba-v-cesku_2205160500_ank (16. 5. 2022)

273
Střední a starší generace by měla přestat s citovým vydíráním, „jak se mají děti v Africe“

Hans Rosling ve Faktomluvě rozlišuje čtyři úrovně bohatství chudoby, přičemž v západním světě se úroveň 2 považuje za chudobu, zatímco v zemích, kde panuje převážně úroveň 3 a 4, je úroveň 2 vysněným statusem.

274
Pomůžou nám knihy sociologů jako jsou Daniel Prokop (Slepé skvrny, 2019), Pavel Pospěch (Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko, 2021) nebo Martin Buchtík (Různá vyprávění o jedné společnosti, 2023)

Pro představu rozhovory s autory
https://magazin.aktualne.cz/kultura/buchtik-stem-nekterym-nepravdam-veri-vzdelani-lide/r~a1b34b7ed55c11ee86860cc47ab5f122/ (28. 2. 2024),
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-krize-postihne-stredni-tridu-kdo-je-ale-stredni-trida-207946 (3. 7. 2022),
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dan-z-nemovitosti-bohatsvi-paq-research-majetkova-nerovnost-datova-zurnalistika_2110290500_nkr (29. 10. 2021), https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-instituce-jsou-to-nejlepsi-co-mame-rika-sociolog-pavel-pospech-40386030 (10. 2. 2022)

275
Výzkumnice Eva Svatoňová popisuje na základě rozhovorů s lidmi, co se bojí tzv. genderové ideologie, rozbití tradičních rodin či přeoperovávání dětí na jiné pohlaví, že bojují především s chudobou a jejich nejistoty ohledně světa pramení z ekonomických podmínek

https://www.youtube.com/watch?v=A-509-mlAiQ

275
V tomto světě větších sociálních jistot se budou lidé milovat a rozmnožovat raději, byť zvýšení nebude zásadní

https://blog.lexicanium.top/p/proc-evropane-vymiraji; Obří rozbor mnoha faktorů, jež mají vliv na porodnost od anonymizovaného autora konzervativního smýšlení; nicméně zajímavé

275
Přestaňme se bavit o sexu čistě jako o zábavě i o sexu jako povinnosti k výrobě daňových poplatníků

Všimněme si také, že zvyšování porodnosti se navíc vždy má týkat hlavně těch „správně bílých lidí“, nikoli obyvatel Afriky a Asie. V celém tomto volání po zvyšování porodnosti obvykle není nic jiného než starý dobrý rasismus. Přitom globální zvyšování životní úrovně vede k tomu, že růst populace bude klesat i v Africe a Asii a navíc zajistí menší migrační vlny do Evropy, USA, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu.

276
Měli bychom redukovat na minimum ekologicky nevýhodnou průmyslovou živočišnou výrobu – což může mít řadu cest a jedinou možnou určitě není přechod čistě na veganství

Stručně v bodech: a) podněcovat lidi ke střídavému způsobu stravování (flexateriánství), b) podporovat výrobu veganských verzí masa, případně laboratorně pěstovaného masa (momentálně existují silná omezení https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html) či mléčných bílkovin produkovaných bakteriální fermentací, c) pěstovat konzumovatelný hmyz a d) navracet se tam, kde to jde, k původním formám farmaření a zároveň rozvíjet vertikální zemědělství ve sklenících i na výškových budovách. Spisovatel Michael Pollan ve své slavné knize Dilema všežravce (orig. 2006, česky 2013) mluví o organické symbióze mezi polem, loukou, lesem a vodními zdroji, kdy ekologicky výhodnější jsou menší různorodé plochy vedle sebe (a živící sebe navzájem) než pouhé širé lány (které vyčerpávají půdu). Publikaci neuvádím proto, že by byla ve všech ohledech vědecky nezpochybnitelná, beru ji ale jako podnětnou.

276
Chceme, aby lidé chtěli děti, párovali se a vařili si, ale to se nesmí obávat budoucnosti

https://twitter.com/TomKopen3/status/1638124784847319042 Meziroční pokles o 12000 dětí = největší pokles od roku 1994. Stát díky tomu ušetří ročně 1,5 miliardy na mateřské a rodičovském příspěvku. Později se úspory překlopí i do škol.

278
Naším snem i naší seberealizací by přitom měl být vnitřní rozvoj, schopnost vést dobré vztahy s ostatními a nezanechávat po sobě psychickou a ekologickou spoušť.

Něco o tom napovídají rozhovory se zástupkyněmi mladší generace jako jsou herečka Alžběta Malá https://www.stream.cz/dvtv-interview/zijeme-jinou-dobu-nez-generace-pred-nami-precitlivelost-se-snazime-brat-pozitivne-nechceme-vyhoret-65037372 nebo zpěvačka Pam Rabbit https://www.youtube.com/watch?v=ECN77-Ere_g (Generace Z nevidí důvod proč makat, byt si nekoupí, hledáme spíš balanc, říká vítězka ceny Anděl)

279
Velké množství feministických debat je silně sebekritických a téměř každá větší kniha reviduje, co již bylo řečeno a uděláno

Susan Faludi (Backlash: The Undeclared War Against American Women), Roxanne Gay (Bad Feminist), již citované Elisabeth Badinter (Tudy cesta nevede) či Camille Paglia (Svobodné ženy, svobodní muži), byť zrovna Paglia je převážně přijímaná jako neproduktivní kritička, z níž si nelze vzít nic jiného než „nebuďte slabé a nestěžujte si“. Paglia se obecně vyjadřuje jako privilegovaný snob, kterému uniká, že většina nerovností je systémová (viz kapitoly 9, 10, 11, 12) a nejde je odstranit na úrovni individuální vzpoury. Jako by přitom nebylo nejodvážnější mluvit právě o systémových strukturálních problémech a konečně odhlédnout od perspektivy jednotlivců. Publikací, které kritizují feminismus zevnitř (píšící se stále hlásí k feminismu), nebo vnějšku či „zboku“ (píšící se k feminismu již nehlásí), je obrovské množství. S některými námitkami je třeba se poctivě vyrovnávat, mnohdy jde ale spíš o publikace napsané někým, kdo feminismu nikdy příliš neporozuměl a jeho nynější distance není podmíněná předchozím vhledem. Typickým příkladem bude třeba Cassie Ray a její dokumentární film Red Pill (2016), v němž líčí své zklamání z feminismu, aniž by kdy pochopila jeho základy. Kdyby místo točení zavádějícího snímku raději další dva tři roky studovala, nejspíš by našla odpověď na většinu svých otázek. Poctivé studium v soukromí však není tak efektní jako prezentovat nahodile sesbírané výkřiky vytrhané z kontextu.

279
V bezedné propasti mediálního vesmíru, v době mezivládí se rozkládají staré formy, hroutí se řád starého, svět se rozpíjí a rozmlžuje. Přesně odtud také vychází Baumanův nejslavnější pojem či metafora „tekutá modernita“

Přiznaně zde využívám formulací z Baumanova nekrologu, který napsal novinář a filosof Petr Fischer, s jeho svolením. (https://vltava.rozhlas.cz/trojuhelnik-zygmunta-baumana-5011173, (18. 1. 2017)

280
Je to horizont světa, který se nepromění v dystopii, ale ponese některé rysy uskutečněné utopie

O utopiích a dystopiích píšu další knihu a jsem si plně vědom problematičnosti utopických vizí – ty nesmí být statické, ale musí být dynamické, sebekritické a uvědomovat si, že utopie je pouhý horizont, jehož nelze nikdy dosáhnout, protože pohybem vpřed se vytváří horizont nový.

281
Tomuto odhadu odpovídají i některé statistiky, byť přesně zjistit to nelze

https://www.pewresearch.org/social-trends/2021/10/05/rising-share-of-u-s-adults-are-living-without-a-spouse-or-partner/ V USA v roce 2019 bylo 53 % lidí mezi 25-54 lety v manželství. (Tento údaj historicky stále klesá, v roce 1990 to bylo 67 %.) Na to, aby lidé mohli žít v manželství, potřebují být dva, čili číslo 53 dělíme dvěma a dostáváme 26, 5 %. Statistika ovšem neudává, zda jsou lidé v prvním nebo druhém manželství a zda mají či vychovávají společné biologické děti. Lze předpokládat, že číslo tedy výrazně menší než 26, 5 %. Situaci můžou ale zamíchat mladší i starší páry. Jasné číslo tedy k dispozici nemáme. Můžeme pouze říct, že lidé žijící v tradiční rodině, tvoří menšinu společnosti.

281
Toto vše se bude dál dít, vše bude viditelnější a méně ostrakizované, a nelze tomu nijak zabránit

K tomu lehce bokem jeden překvapivý citát: „Budoucnost lidské sexuality je dána jejími proměňujícími se antropologickými základy. Předpokládáme-li, že pohlavnost člověka je spíše společenská, že dnešní pohlavní role byly vytvořeny spíše kulturou než přírodou a že mravní norma je relativní a historicky proměnlivá, pak je samozřejmé, že sama sexualita má určitý dobový charakter a mění se v čase. Člověk se začíná chápat jako bytost obdařená slastí, neboť tuto slast může kdykoliv vyvolat u sebe i u druhých. Zdůraznění prožitku slasti však není možno chápat jako hedonistickou dekadenci, ale jako hominizaci sexuality, je to ryzí akt, který člověka vlastně osvobozuje.“ (kniha Erotova lampa, s. 62) – Toto je ze sledovaného materiálu jediná pasáž, kde Radim Uzel mluví tímto tónem a má svůj moment prozření.

282
Lidé, jimž chybí sociální kontakt, mají co do propojení neuronových sítí ve svém mozku větší mezeru mezi sítěmi svého „já“ vůči sítím vymezeným pro ostatní lidi

https://nedd.tiscali.cz/osameli-lide-maji-divne-propojene-mozky-548844 (7. 1. 2023) Autoři studie během experimentu zaznamenali různé neurální reakce jedinců napříč celým mozkem na různé osobnosti včetně jich samotných.

283
Týdeník Respekt k tomu v létě 2021 přinesl nadějnou reportáž o tom, že i mezi mladou generací vznikají spontánní nová, kvazi-rodinná uskupení

https://www.respekt.cz/tydenik/2021/26/kdyz-se-z-kamaradu-stane-rodina (27. 6. 2021, Barbora Chaloupková) Je nutné připustit, že jde o formace, které se objevují spíše ve větších městech a nejsou typické pro venkov a maloměsta. Odporuje to i tradiční představě, že venkov je více komunitní. Dnes je český venkov spíše místem většího rozpadu společenské soudržnosti.

284
V hlubších evropských dějinách existovaly různé modely rodiny, zahrnující širší příbuzenstvo, ale třeba taky stálou čeleď statku (u sedláků), u aristokracie znamenala "rodina" zase něco úplně jiného

Odstavec je dílem jednoho diskutéra, jehož jméno jsem si nepoznamenal (budu rád, když se mi ozve), ale vystudoval kulturní antropologii a svůj příspěvek uvedl slovy, že toto asi ví všichni, kdo mají základní znalosti o dějinách. Detaily najdete zde - https://www.merriam-webster.com/wordplay/nuclear-family-history-origin,
https://ifstudies.org/blog/the-real-roots-of-the-nuclear-family/ a https://www.science.org/content/article/prehistoric-family-values

285
Vize feminismu, a to i toho nejradikálnějšího, jaký reprezentuje třeba esej Sophie Lewis Zrušte rodinu (orig. 2022, česky 2023) není rozbití lidských vazeb, ale naopak jejich nové posílení

V druhé polovině roku 2022 českými médii proběhla morální panika ohledně myšlenky tzv. rodinného abolicionismu, tedy zrušení rodiny (připodobňované ke zrušení otroctví), jak o ní mluví některé feministky jako Sophie Lewis. Navázáno to bylo na tematické číslo časopisu Druhá směna. Celá idea je značně náročná na pochopení, protože se proti ní bouří většina našich vštípených emocí. Pravděpodobně lepší než číst si složité a velmi abstraktní teoretické úvahy (https://druhasmena.cz/clanky/my-si-to-zaslouzime-kolektivni-recenze-manifestu-sophie-lewis-abolish-the-family a https://druhasmena.cz/clanky/vytvorit-natolik-svobodny-svet-ze-nuklearni-rodinu-uz-nebudeme-potrebovat-rozhovor-se-sophie-lewis), je lepší vzít si osobní esej jedné z členek redakce, Elišky Koldové, kde popisuje, co je na současné (právně i osobně chápané) podobě rodiny nevýhodného (https://druhasmena.cz/clanky/za-blbost-se-plati-proc-by-nam-zruseni-nuklearni-rodiny-umoznilo-zit-lepsi-zivot). Je zjevné, že se tu popisuje něco, k čemu většina společnosti dlouho (a možná nikdy) nebude svolná. https://a2larm.cz/2023/10/kazdy-kdo-miluje-sve-rodice-by-mel-usilovat-o-zruseni-rodiny-rika-feministicka-teoreticka-sophie-lewis/, https://peoplesdispatch.org/2022/09/26/cubans-just-ratified-the-worlds-most-progressive-family-code/

285
Inspiraci můžeme hledat třeba v novém kubánském zákoníku z roku 2022, v němž jsou za rodinu považováni lidé bez ohledu na sexuální orientaci, genderovou identitu a pokrevní příbuznost, je možné adoptovat kohokoli z jakéhokoli státu

https://nacla.org/cubas-new-family-code-window-political-ecosystem a https://www.gacetaoficial.gob.cu/sites/default/files/goc-2022-o99.pdf - I v poznámkovém aparátu mám potřebu zdůraznit, že hledat inspiraci neznamená adorovat kubánský režim

288
Vize úpadku jsou přitom dané především stárnutím – naše paměť má tendenci uchovávat si příjemné vzpomínky a špatné přemazávat, jsme rovněž přesyceni negativními zprávami v médiích. Lidé psychologicky považují za normu životní styl a svět, když jim bylo dvacet

https://www.facebook.com/photo/?fbid=8355146637828783&set=a.608682639141927 a 
https://www.nature.com/articles/s41586-023-06137-x a https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tech-svet-je-cim-dal-horsi-shodli-se-vsichni-ale-vedci-ukazuji-ze-jde-o-iluzi-232933

289
V Rusku je mužům prakticky povoleno bít své partnerky, protože neexistuje zákon proti domácímu násilí, tak jak ho známe v západních zemích

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rusku-pribyva-domaciho-nasili-tady-je-zpoved-jedne-z-tyranych-zen-149721 (7. 4. 2021) Ruské organizace zaznamenaly v roce 2020 velký nárůst domácího násilí. Tamní zákony totiž nepovažují takové trýznění za trestný čin. Pokud se násilník nedopustí činu více než jednou za rok, hrozí mu jen pokuta. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-nechce-zprisnit-zakon-proti-domacimu-nasili-evropsky-s/r~b9b303f05e9811ec9322ac1f6b220ee8/ (16. 12. 2021) Kreml vyloučil jakékoli přitvrzení ruských zákonů proti domácímu násilí, přestože kvůli mezerám v tomto směru Evropský soud pro lidská práva Rusko odsoudil a vyzval k reformě ruských předpisů. Ruský parlament přitom na počátku roku 2017 přijal a následně prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zmírňuje postih pachatelů domácího násilí. Podle nového znění zákona činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost, budou považovány za přestupek. Jako trestný čin bude u téhož pachatele hodnocen až druhý takový případ. O toto zmírnění se zasazovaly mocné konzervativní síly, především vlivná pravoslavná církev. Zákon tak nahrává tyranským členům domácnosti a odrazuje oběti od nahlášení konfliktu. Jen v roce 2018 zemřelo po napadení 5 tisíc žen. Aktivisté v roce 2021 tvrdili, že před pandemií trpělo v největší zemi na světě ročně domácím násilím 16,5 milionu žen (tedy více než 20 % populace). Odborný rozbor zde: https://ethz.ch/content/dam/ethz/special-interest/gess/cis/center-for-securities-studies/pdfs/RAD200.pdf

289
Při projevu 31. září 2022 Putin jasně deklaroval, že hodlá zničit svět i proto, aby neexistovalo slovo gender

http://kremlin.ru/events/president/news/69465 (text si můžete snadno jedním kliknutím přeložit z ruštiny do angličtiny)

289
V prosinci 2022 ruští poslanci schválili zpřísnění „propagace homosexuality“ a zesílily hlasy ohledně toho, že ženy jsou určené hlavně k rozmnožování a měly by mít osm dětí a více

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusti-poslanci-schvalili-zprisneni-takzvane-propagace-homosexuality-219975, https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-rusko-sexismus-zeny-na-rozmnozovani_2311181630_kth, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kreml-utahuje-srouby-v-lgbtq-objevil-hnuti-a-chce-s-nim-zatocit-239991 a https://twitter.com/JanKaprek1/status/1732404373702013367

289
Esencialisté trvající si na věčných podstatách, neměnných vlastnostech a předurčených společenských rolích, stojí víc na straně těch, kdo chtějí zničit svět. Možná ne někdy s otevřeným přiznaným nadšením, ale hlubinné spříznění mezi nimi existuje

V Česku je typickým zástupcem bývalý kancléř prezidenta Václava Klause, Petr Hájek (zakladatel stránky Protiproud.cz), celé hnutí Trikolora a strana SPD Tomia Okamury a vícekrát zmiňovaná Daniela Kovářová
(https://www.nazorypolitiku.cz/pol/432), z níž během senátorské kampaně vypadlo, že bychom měli vystoupit nejen z EU, ale i z NATO (nemáme přitom podle ní ale zvyšovat ani výdaje na obranu). Ukrajina se má vzdát Ruskem okupovaných území, Rusko nemá nést následky za rozpoutání války na Ukrajině a máme uznat Krym za součást Ruska. S podobnými názory souzní řada lidí, které stále dokola jak na točícím se orloji zpovídá moderátorka Martina Kociánová na svém kanálu Kupředu do minulosti. Svobodné universum V zahraničí to jsou typicky Donald Trump, Viktor Orbán či vlivný moderátor Tucker Carlson; výčet by mohl pokračovat dlouho.

289
Čím dál pomatenější psycholog Jordan Peterson naznačil v létě 2023, že „Putin ve skutečnosti vede kulturní válku proti západní dekadenci a zdegenerovanosti“ a tvrdil, že „Rusko ukazuje všechny znaky znovuzrození křesťanství“

https://x.com/P_Kallioniemi/status/1667199658253328385

290
Různé „konzervativní“, nacionalistické, „alternativní“ a podobné antisystémové intelektuální polohy, které se zpočátku zdají být pestrými alternativními pohledy vůči hlavnímu proudu, v pomalé, ale časem stále se zrychlující a zužující spirále končí ve stejném bodu – primitivní tvrdé proruské antizápadní pozici

Celý odstavec je kompresí facebookové diskuse na profilu Radka Batelky; účastnili se jí především Vít Kučík, Ondřej Bratinka a Kateřina Kňapová. Přiznávám tuto inspiraci i převzetí formulací a zároveň z důvodů přehlednosti a plynulosti textu nepřipisuji nikomu autorství jednotlivých vět a výroků.

292
Opozice konstruktivismu a esencialismu není falešná

Esencialismus a konstruktivismus nejsou zavedené akademické směry, ale jde spíše o druhy celkového náhledu na svět, jeden z principů, jimiž členíme realitu. Ve filosofii se takových opozic používá více. Empirismus a racionalismus (podstatný především ve vědě), idealismus a materialismus (podstatný hlavně v klasické filosofii), nominalismus a realismus (důležitý pro scholastickou filosofii) nebo deontologie a utilitarismus (odlišovaný v etice). Vždy zjišťujeme, pro koho je důležitější zkušenost a sbírání dat – pohyb myšlenek zezdola nahoru, nebo zda je důležitější rozum a analytický pohyb myšlení seshora, od abstrakcí a pojmů, směrem dolů – k žité skutečnosti. Jsou prvotní ideje, z nichž se odvozuje podoba reality, nebo jsou důležitější materiální podmínky, v nichž žijeme, a z nichž teprve tvoříme ideje? Jsou určité morální principy předem dané, nebo je morální to, co způsobuje nejméně utrpení a určujeme si to my sami v každé jedinečné situaci? Nejspíš není těžké poznat, že tuto knihu napsal někdo, kdo je jednoznačně konstruktivista a nominalista, kdo je spíše materialista, spíše empirista a spíše utilitarista. Někdo si asi i vyvodí, že knize je cítit duch pragmatismu, zároveň i existencialismu a velký odpor k pozitivismu. Celkové zjištění ale je, že málokdo je ve svém přístupu ke všem problémům konzistentní a není to zásadní problém. Lidé nebývají obvykle dokonale důslední, ale jsou jako osobnosti originální mixem toho, co přejímají.

292
Jsou to doslova tmáři, obskuranti, antiosvícenci

Moderátor Tucker Carlson, jenž patří k největším podporovatelům Donalda Trumpa a šiřitelem lží o volebních podvodech, takto v na podzim 2024 tvrdil, že zvyšující se počet tornád nezpůsobuje globální oteplování a změna klimatu, ale že jde o boží trest za interrupce. Ve stejné době dokázal tvrdit, že nikdo nerozumí štěpení atomů a jaderná energie je démonickou silou. A není v daném názorovém táboře s touto výběrovou antivědeckostí nijak ojedinělý. https://www.yahoo.com/news/tucker-carlson-claims-abortions-cause-231110986.html

293
Jste to vy, kdo střílí jako první a prakticky jako jediní

V současné době je debata tak vyhrocená, že se dnešní neautoritářské levici vyčítají neustále diktatury v Sovětském svazu, Číně, Kambodži nebo Severní Koreji. Poslední výbuchy násilí jsou v případě levicového extremismu spojené s Frakcí rudé armády, v Německu v 70. letech. Fakticky se ale častěji páchají atentáty na levicové politiky a političky a levice je obecně méně násilná, méně si zakládá na právu nosit zbraň a v jejím vidění světa nejde o to chystat se na násilné konflikty, ale spíše budovat prostředí, kde násilí bude méně.
Množství pravicových atentátníků je dlouhodobě jasně vyšší https://polisci.barnard.edu/sites/default/files/inline-files/Emily%20Kramer%20-%20Right-Wing%20Extremism%20and%20Mass%20Shootings%20in%20the%20United%20States.pdf (Right-Wing Extremism and Mass Shootings in the United States, Emily Kramer) - 71 % jsou pravicoví extremisté, 26 % islámští extremisté a 3 % levicoví extremisté. Nenechme se zmást optickým klamem, že například na slovenského premiéra Roberta Fica střílel atentátník, jenž v jednu chvíli chodil na demonstrace opozice. Tentýž člověk zároveň psal rasistické protiromské manifesty, které jsou v naprostém rozporu s progresivním liberalismem.

296
USA v 24. června 2022 začaly na základě stejně esencialisticky smýšlejících kazisvětů panovat zákony omezující interrupce

Opusťme demagogickou rétoriku, že zrušení precedentu Roe vs. Wade Nejvyšším soudem USA není fakticky zákazem potratů, ale „předáním pravomocí jednotlivých státům unie“. Na přípravu zrušení tohoto precedentu republikánští politici a jejich lobbisté pracovali usilovně desítky let s jasným cílem omezit reprodukční práva žen. Ať už k tomu přistupujeme jakkoli, svoboda jednotlivých států vede k omezení svobody žen v těchto státech; z toho se nelze relativisticky vylhat.

296
Otevřeně plánují, že hodlají rušit další vydobytá občanská práva a totéž zaznívá od antiliberálních a neofašistických politiků i v Evropě

Viceprezident USA JD Vance mluví o tom, že by omezil volební práva lidem, co nemají děti https://x.com/KamalaHQ/status/1816492112713818382
Média v Itálii https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kriticti-novinari-jako-terc-obavy-o-svobodu-medii-pod-vladou-meloniove-sili-258281
Ženy v Argentině https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/23/women-rights-argentina-javier-milei-anti-feminist; Další formou omezování bývá lékařská péče a pomoc, což vidíme na dekretech Donalda Trumpa krátce po nástupu k moci - https://x.com/Atul_Gawande/status/1883212990948024416
Práva trans lidi https://slate.com/news-and-politics/2021/04/transgender-rights-bathrooms-sports-alliance-defending-freedom.html
https://www.reuters.com/legal/us-supreme-court-conservatives-complete-another-assertive-term-2023-06-30/
https://www.thenation.com/article/society/supreme-court-2024-term-preview/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-pravicovi-extremiste-chteji-trumpuv-navrat-popisuje-americky-reporter-258115 + https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-madari-muzou-udavat-uradum-lidi-kteri-zpochybnuji-tradicni-rodinu-229263

296
Pseudokonzervativci reálně zakazují mnohem více knih

https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-valkova-ta-delikatni-vec-s-prepisovanim-knih-problem-je-horsi-na-zapade-se-dokonce-zakazuji-5113, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ron-de-santis-florida-usa-donald-trump_2302030958_bko, https://wave.rozhlas.cz/na-floride-vyradili-ze-skolnich-knihoven-1600-knih-zminujicich-sex-florida-9154576, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zakaz-knihy-cenzura-neofasismus-amerikanistka-denisa-krasna-matej-skalicky_2312200600_kac, https://pen.org/index-of-school-book-bans-2022/, https://wave.rozhlas.cz/ptali-jsme-se-co-je-hiv-ucitel-nam-nesmel-odpovedet-jak-florida-cenzuruje-skolni-8976456

297
Všimněte si, jak se bojuje proti smíšeným záchodům, vystoupení drag queen pro děti, proti posílání potratových pilulek znásilněným ženám na Ukrajině. Nikdy za nic pozitivního

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-rusko-toalety-genderove-neutralni-ukrajina-valka-zapad.A240117_193320_zahranicni_jhr
https://denikalarm.cz/2022/04/pepraky-a-houkadla-hnuti-pro-zivot-navrhuje-pomahat-znasilnenym-ukrajinkam-prevenci/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cist-detem-queer-pohadku-bude-muz-v-kostymu-zeny-pod-dohledem-policie-231785 a https://alipro.cz/otevreny-dopis-ve-veci-cteni-drag-queen-detem-hejtmanu-grolichovi-a-primatorce-vankove/
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7953-soudime-a-manipulujeme-jak-hnuti-pro-zivot-zmenilo-strategii-aby-se-vklinilo-mezi-ceske-ateisty

299
Naše vlastnosti a schopnosti většinou nejsou genderově natožpak biologicky vázané. Zažíváme to přece už v posledních dekádách dost viditelně

Pro všechny, kdo přeskočili druhý svazek, doporučuji detailní rozebrání těchto témat v kapitolách 14, 15, 16 a 17; chápu, že takto zkratkovitě řečeno to nemusí být jasné a ideální je cca 120 stran podrobného výkladu