Kniha 3 03 Utopický sitcom
Kapitoly
- 18. „Polonahá dívka zvýší prodej nového vozidla“
- 19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“
- 20. „Nechejme stranou ty nové výmysly s já nevím jakým pohlavím“
- 21. „Barvoslepí se také nechlubí svým postižením“
- 22. Uklidit, uvařit, nezatěžovat starostmi a nechat se znásilnit
- 23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně
- 24. Pohled pro propasti normalizace a devadesátek
- 25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku
19. „Zdravotní a společenské nebezpečí pornografie je pranepatrné“

Nejenže má o ní kapitolu v téměř každé knize a napsal o ní řadu článků
https://www.novinky.cz/zena/clanek/zakazana-pornografie-40180548 (21. 12. 2007); https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/radim-uzel-pornografie-poskytuje-falesny-obraz-intimniho-styku-68227 (12. 11. 2010); https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/radim-uzel-zavislost-na-pornografii-neni-ryze-muzska-zalezitost-198398 (3. 8. 2013)
Minimálně jedna kauza z roku 2019 byla natolik významná, že nějakou dobu okupovala stránky denního tisku
V lednu 2021 padl po několika odvoláních zpřísňující rozsudek, že fotograf vyzývající poloobnažené či nahé děti a dospívající, aby s pořádným vyceněním zubů „udělali tygříka“, půjde na čtyři a půl roku do vězení
V blozích a rozhovorech se oháněl tím, že právní definice pornografie v trestním zákoníku je jiná, než odpovídá jeho fotografiím
Ale ne intelekt ani jemnější emoce
Vycházím z publikace Jiřího Vaňka Estetika v proměnách prožitků (ARSCI, 2012), kde rozlišuje umění, kýč, manýrismus a pornografii právě tímto způsobem.
Poté přišla videoéra 80. a 90. let a následně dnešní digitální éra, kdy kromě veřejných pornostránek existují i soukromé účty pro předplatitele využívající především své smartphony než domácí počítače
PornHub uvádí, že 80 % uživatelů prohlíží stránku přes mobil, 15 % přes stolní počítač, 4 % přes tablet. https://www.xbiz.com/news/258472/pornhub-insights-releases-stats-for-2020-tech-review, detailnější statistiky o vyhledávání zde: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#searches či ještě obecněji zde: https://www.pornhub.com/insights/
Porno nepochybně neustále mění svou podobu, rozhodně není stejné ani co do způsobu zobrazování, ani co do preferovaných praktik a rozšířenosti a je nesmírně kulturně specifické
Každoroční statistiky největšího serveru PornHub dávají na srozuměnou, jak se vkus v jednotlivých zemích nesmírně liší: https://www.pornhub.com/insights/2019-year-in-review#countries
Jak píše mediální teoretik Miroslav Libicher: „Dá se třeba říct, že japonská pornografie je jakýmsi zrcadlově převráceným odrazem pornografie americké. Zatímco v Americe se autocenzura vztahuje na domněle perverzní náměty a motivy (například incest), Japonsko není střídmé v zobrazování fantazií, nýbrž v samotných sexuálních praktikách. Mezi ty kontroverznější přitom řadí například i anální nebo lesbický sex.“ http://www.houpaciosel.cz/2022/02/14/slozity-svet-japonske-pornografie-yua-mikami-v-ni-predstavuje-zensky-ideal-i-pokoru/
Jenom Wikipedie uvádí 42 základních pornografických žánrů a Nu-Bay.com je dovede tematicky rozčlenit na 820 subžánrů
Výborná přehledová publikace The Pornographic Industry (2016) od kalifornské profesorky gender studies Shiry Tarrant uvádí schválně řadu výzkumů, jejichž výsledky se nacházejí v obrovském rozptylu
The Pornographic Industry. What Everyone Needs To Know. Harvard University Press, 2016. Pakliže v této kapitole nebudu nějaké údaje zdrojovat, jsou k dohledání v této 196stránkové knize nabité 94 odkazy na další knihy, studie a rozhovory. Používám tuto publikaci jako základní referenční dílo, podobně jako v kapitole 10 používám knihu Neviditelné ženy (Invisible Women). Doporučuji též ke zhlédnutí osobní stránky autorky s přehledem jejích dalších publikací a rozhovorů: https://www.shiratarrant.com/
Ačkoli nyní největší pornoserver PornHub uvádí každoročně superdetailní statistiky, stále se jedná o jednu jedinou stránku na internetu
V Česku to poprvé v roce 2021 udělal i server Freevideo.cz
Web 2Date4Love uvádí mnohé šokující statistiky
Rovněž u pornografie vlastně nevíme, s jak velkým hyperobjektem máme co do činění
Pojem hyperobjekt přebírám od filosofa Tima Mortona – jedná se o entity, přesahující míru lidské zkušenosti i naši tendenci k sebestřednosti a k uvažování v krátkém časovém horizontu. Hyperobjektem jsou jevy jako globální oteplování, počasí, teorie relativity, pandemie, komplexnost a provázanost přírodních procesů, které jsou obecně mimo naše kompetence a jejichž časový horizont je mimo zkušenost jedné generace. https://www.wired.com/story/timothy-morton-hyperobjects-all-the-way-down/ (16. 11. 2021)
Tuto etapu tzv. sex wars pečlivě mapuje například socioložka Kateřina Lišková v knize Hodné holky se dívají jinam: Feminismus a pornografie (2009)
V následující podkapitole nezdrojuji výroky a odkazuji se k dané publikaci. Kapitolu věnovanou mimo jiné i Radimu Uzlovi můžete najít online: https://www.researchgate.net/publication/340651438_Sprizneni_bez_volby_Pornografie_v_sexuologickem_kriminologickem_a_feministickem_diskursu (2008)
Jejich hlavní tezí bylo, že porno není slovo, ale obrazy a činy, a že tyto obrazy nejsou žádné iluze a fantazie, ale reálné zaznamenání aktů násilí
Kriminalizovatelná definice pornografie A. Dworkin a C. MacKinnon zní: (i) „Ženy jsou prezentovány odlidštěně jako sexuální objekty, věci nebo komodity, nebo (ii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty, které mají potěšení z bolesti nebo ponížení, nebo (iii) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty mající sexuální potěšení, jsou-li znásilňovány, nebo (iv) ženy jsou prezentovány jako sexuální objekty svázané nebo pořezané nebo zmrzačené nebo pohmožděné nebo fyzicky zraněné, nebo (v) ženy jsou prezentovány v polohách a pozicích sexuální podřízenosti, servilnosti, nebo (vi) části ženských těl – včetně, ale ne pouze vagina, prsa nebo hýždě – jsou vystaveny takovým způsobem, že jsou ženy redukovány na tyto části, nebo (vii) ženy jsou prezentovány jako kurvy z podstaty, nebo (viii) ženy jsou prezentovány v situacích penetrace objekty nebo zvířaty, nebo (ix) ženy jsou prezentovány ve scénářích degenerace, zranění, mučení, ukazovány jako nečisté a méněcenné, krvácející, pohmožděné nebo v kontextu, jenž činí tyto okolnosti sexuálními.“
Pokaždé se ukázalo, že jde o planý poplach
Ženám tento přístup vyhovuje jen částečně a jen někdy (většinou v době ovulace)
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3970165/ Kim Wallen, Heather A. Rupp: Women’s Interest in Visual Sexual Stimuli Varies with Menstrual Cycle Phase at First Exposure and Predicts Later Interest. Horm Behav. 2010 Feb; 57(2): 263–268. – Podobné výzkumy operující čistě biologickým vysvětlením je ale třeba vždy brát s rezervou.
Naše tužby nejsou politicky korektní
Podle periodika Journal of Sexual Medicine 30 – 60 % žen má submisivní sexuální fantazie s různými formami spankingu (jednoslovný český termín „plácání“ nevystihuje šíři praktik), svazování a nucení k sexu. V některých statistikách PornHubu vychází, že uživatelky vyhledávají slova jako „tvrdý sex“, „dvojitá penetrace“, „velký pták“, „hardcore“, „gangbang“, „fisting“ o něco nebo i výrazně častěji (o 80 – 100 %) než muži. Nesmíme ale podléhat jednoduchému úsudku, že pouhé vyhledávání znamená automaticky sexuální preferenci a maximální vzrušení daných motivem. Sama technická data nic neříkají. Mnoho věcí lidé vyhledávají jen ze zvědavosti, než aby jimi byli sexuálně vzrušení (čtenářstvo této knihy jistě zkoušelo najít třeba zohavený penis Johna Wayna Bobbita zmiňovaného v kapitole 7), spoustu věcí nacházejí bez potřeby textového vyhledávání pouhým prohlížením obrazových náhledů a je otázka, zda toto umí měření zaznamenat.
Americká psycholožka a sexuální terapeutka Laurie Mintz ve své knize Becoming Cliterate (2017) jako první použila termín „orgasm gap“ (orgasmová propast), jenž ukazuje na nerovnost dosahování vrcholu při sexuálním styku
Jiné evropské výzkumy však naznačují výrazně nižší čísla, kolem 40 – 50 %
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5087699/ Socioaffect Neurosci Psychol. 2016; 6 Determinants of female sexual orgasms, Osmo Kontula, Anneli Miettinen
Například portál Pornhub zaznamenává v průměru 115 milionů návštěv za den a ve stovce jeho nesledovanějších filmů pouze je v 18 % z nich zobrazen ženský orgasmus
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00224499.2017.1332152 Consuming Ecstasy: Representations of Male and Female Orgasm in Mainstream Pornography. Léa J. Séguin, Carl Rodrigue, Julie Lavigne. 20. 6. 2017
Muži navíc často mívají na základě sledování porna návyk provádět sex v polohách, které nejsou pro partnerky vzrušující, ale spíš bolestivé
Tuto informaci přebírám z osobních rozhovorů socioložky Ivy Baslarové se sexuálními pracovnicemi
Z výzkumů navíc plyne, že muži i ženy si myslí, že muž má při pohlavním styku větší právo na sexuální vyvrcholení
Úpadek mužského šovinismu dnes je, že muži jsou stále schopnější jako politici nebo soudci, v podstatě mají vládnout světu, ale jsou – na rozdíl od žen – bez fantazie
V jiné variaci o tom Radim Uzel mluví v textu https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-tajny-zivot-muzu-a-zen-40163517 (3. 7. 2007) „Slavný švýcarský sexuolog Willy Passini vysvětluje pomocí těchto rozdílů to, proč se muži nesrovnatelně častěji dopouštějí úchylného jednání. A proč je mezi nimi mnohem více pedofilů a nepoměrně více sexuálních násilníků. Naprostá většina žen dokáže všechny své možné úchylky ventilovat v oblasti pocitů a představ. Převážná většina mužů není takové představivosti schopná.“ Tak postopadesáté: nemá to nic co dělat se stavbou mozku a jeho předprogramovaným výkonem, dokonce ani s hormony. Je to společnost, která nás k určitému chování podněcuje nebo inhibuje. A muži se dopouštějí takového jednání tehdy a tam, kde se mužům neustále říká: „Nemůžete za to, je to ve vás uložené.“ (více viz kapitola 23)
Vliv porna na svou psychiku ostatně muži občas popisují a nejsou tím nadšení, protože jim to zhoršuje kvalitu vztahů
Na výpovědích téměř 200 mužů je postavena kniha Davida Loftuse Watching Sex: How Men Really Respond to Pornography, 2002
Což je základní definice morálního imperativu, jak ji formuloval filosof Immanuel Kant
Připusťme, že Immanuel Kant měl k sexu i masturbaci vyhýbavý vztah a pravděpodobně zemřel jako panic, jeho citovaná formulace je však obecně platná
Typicky třeba v období evropské imigrační krize v letech 2015–2016 se rozšířila videa, kde bílí Evropané zneužívají muslimské imigrantky
https://video.aktualne.cz/dvtv/cast-nemcu-si-oblibila-porno-se-zenami-v-hidzabech-sociolozk/r~9836bbae5dfc11e88c3dac1f6b220ee8/ (rozhovor s Ivou Baslarovou, 23. 5. 2018)
Nelze popřít, že přímo zakazování pornografie je znakem totalitních režimů
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-byvala-pornohvezda-vyrazila-do-boje-s-ajatollahy-sleduji-ji-miliony-lidi-215611 (Kateřina Motyčková, 29. 9. 2022)
Je dobré být obezřetní v přímých měřitelných dosazích
Typicky zavádějící jsou příklady „zkažených teenagerů“, kdy například zpěvačka Billie Eilish prohlásila, že má „pornem zkažený mozek“, čehož se okamžitě chytilo několik antipornografických organizací. Socioložka Kelsy Burke pak uváděla na pravou míru určité dezinterpretace: https://slate.com/human-interest/2021/12/billie-ellish-howard-stern-brain-destroyed-sex-education.html (17. 12. 2021)
Interdisciplinární datový výzkumník John Foubert
https://www.johnfoubert.com/is-porn-bad – Stránka nabízí odpovědi na 16 základních otázek s výčtem zhruba 130 zdrojů. Vůči práci Johna Fouberta lze namítnout, že k ní přistupuje z pozice věřícího a důsledně hledá hlavně důkazy negativního působení pornografie.
Na serveru PornHub bylo zabráněno nahrávat podobná videa tím, že obsah můžou přidávat jen registrovaní uživatelé, kteří se prokáží úředním průkazem identity
Tuto kauzu důkladně mapuje dokument na Netflixu nazvaný Money Shot: The Pornhub Story (2023, Pornhub: Sex, prachy a internet). Věnoval jsem se mu v tomto videu: https://www.stream.cz/kinobox/70-procent-porna-je-trestny-cin-lze-zakazat-pornhub-pta-se-dokument-na-netflixu-64584823 (2. 4. 2023). Za nejvíce alarmující pokládám citovanou pasáž mezi 10:33 až 11:33.
Odborný článek Deep Tags
Deep tags: toward a quantitative analysis of online pornography. Antoine Mazières, Mathieu Trachman, Jean-Philippe Cointet, Baptiste Coulmont &Christophe Prieur. Porn Studies, Volume 1, 2014. s 80-95 https://coulmont.com/articles/deep-tags/
Výsledkem může být i zcela absurdní situace, kdy algoritmy sociálních sítí vyhodnotí pouhá slova jako vulva či vagina, tedy anatomicky správné názvy částí ženského těla, jako pornografii a takový obsah zablokují
https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/03/socialni-media-vidi-zenske-telo-jako-pornografii-i-kdyz-jde-o-zdravi/ (31. 3. 2024, Ludmila Hamplová); odkaz na dále citovaný text zde: https://theconversation.com/social-media-continues-to-censor-womens-health-posts-as-pornography-and-it-may-cause-serious-harm-224200 (11. 3. 2024).
Ostatně i dnes je často propojena s mafií a organizovaným zločinem
https://open.spotify.com/show/2EU1S3kZdhPp1RgscY473O?si=ca31791e89fa497b – Pro mnohem hlubší ponor do tématu doporučuji podcast Hot Money.
Nebo se předávkovaly drogami, jelikož nedokázaly snášet bolest, stres, ponižování na place a šikanu na sociálních sítích
Excesivně dlouhý seznam s různými příčinami smrti: https://www.iafd.com/deadporn/, kratší seznam pornohereček, jež zemřely na problémy úzce spojenými s natáčením: https://lustfel.com/dead-pornstars/
Muži v gay pornu musejí užívat mnoho prostředků na erekci, a to jak produkty v tabletách, tak injekce, mnozí mají i operované mechanické penisy
Typickými příklady jsou Linda Lovelace z Hlubokého hrdla, v poslední době takto skončila nejvyhledávanější pornoherečka PornHubu Lana Rhodes
Představa o tom, jak je porno „necenzurovanou podívanou“, je naprosto naivní. Například fotograf Jan Saudek
Za problematické považoval, že pornoherci mají „přirození veterinárních rozměrů“, produkují příliš mnoho ejakulátu a ženy mají mokrý orgasmus, což mu připadalo nerealistické
https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-radim-uzel-pornografie-poskytuje-falesny-obraz-intimniho-styku-68227 (12. 11. 2010) Jeden text za všechny; různě v nich varioval pouze to, že herce podezíral z používání maket a filmových triků. Obecně Uzlovy protesty proti ženské ejakulaci působí z dnešního pohledu zvláštně.
„Jsem sexuální v tom smyslu, jako byl Mozart muzikální. Veřejná sexualita pro mě byla od prvního představení tak přirozená, jako bych dýchala“
Hartley, Nina (2013). "Porn: An Effective Vehicle for Sexual Role Modeling and Education". In Taormino, Tristan; et al. (eds.). The Feminist Porn Book: The Politics of Producing Pleasure. New York: The Feminist Press.
Angela White, se stejně jako Hartley považuje za feministku a na University of Melbourne získala v roce 2010 bakalářský titul z gender studies za svou práci The Porn Performer: The Radical Potential of Pleasure in Pornography
Jako třeba 33letou Valentinu Nappi, jež o tom měla v roce 2019 i svůj TED talk
https://www.youtube.com/watch?v=j10BPz6Bhmk – Nappi tu pracuje především s pojmem heterotopie, jenž zavedl Michel Foucault.
Existuje například fenomén „egirl“, což je v současnosti rychle se rozrůstající dívčí subkultura založená na záměrné hypersexualizaci vlastního vzhledu
https://www.vox.com/the-goods/2019/8/1/20748707/egirl-definition-what-is-an-eboy - Pojem si během desátých let tohoto století procházel různými proměnami.
Protože jim tyto účty byly rušeny jako „nevhodný obsah a nyní panuje mnohem více omezení“
https://magazin.aktualne.cz/celebrity/instagram-zrusil-ucty-stovkam-porno-hvezd-je-to-diskriminace/r~ce59ff1a0f6d11ea858fac1f6b220ee8/ (26. 11. 2019), https://www.heroine.cz/domaci/3553-onlyfans-i-explicitni-obsah-je-prace-jak-funguje-a-kdo-ho-v-cesku-tvori (23. 10. 2020), https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/banky-proti-pornografii-tvurci-sit-onlyfans-potlaci-prilis-zrejmy-obsah-1382965 (20. 9. 2021)
Na práci pro OnlyFans bývá často pohlíženo jako na snadný výdělek, přestože se mnohdy jedná o fulltime job s nejistým příjmem, ale téměř automatickým a velice výrazným vyjadřováním nenávisti od mužů
https://www.flowee.cz/civilizace/12327-divky-z-onlyfans-novodobe-sexualni-pracovnice-ktere-sklizi-spoustu-hatu (Olivie Doleželová, 10. 3. 2024)
Svého času velmi populární pornoherečka Bree Olson
https://www.lp-life.cz/zacatky-na-gauci-i-tucne-honorare-toto-jsou-nejbohatsi-zeny-pornoprumyslu-nejbohatsi-pornohvezdy Nejbohatší herečky uváděné v žebříčku měly vrchol kariéry mezi lety 2000–2010.
I přestup z pornoprůmyslu do běžné hrané produkce je téměř nemožný a ani výjimky jako Traci Lords nebo Sasha Grey, jimž byly nabídnuty větší než cameo roličky, se v mainstreamu neohřály dlouho
Miliony, o nichž mluví Bree Olson, jsou víceméně minulostí. Jedna z nejsledovanějších internetových pornohvězd všech dob, Mia Khalifa
Jen na Twitteru Miu Khalifu ve druhé polovině roku 2022 sledovalo 4,7 milionů lidí, na Instagramu pak 27,7 milionů. V téže době byla 8. nejsledovanější pornoherečkou na PornHubu, a to přestože poslední videa natáčela v roce 2015. https://www.washingtonpost.com/business/2019/08/16/mia-khalifa-is-among-worlds-most-watched-women-yet-porn-industry-is-keeping-profits/ (16. 8. 2019).
Její příběh přitom není černobílé melodrama, Khalifa velkou část své image staví na záměrné skandálnosti a také lhaní
https://www.xbiz.com/news/246121/op-ed-heres-what-happened-with-the-mia-khalifa-interview - Zde popis její kariéry, na konci textu odkaz na další dva články popisující její problematičnost. Téma podpory Palestiny a (zdánlivé a spíše ironické) podpory Hamásu tu nebudeme rozebírat. https://factsbeatfiction.com/
Aby jim psychicky ublížili nebo je vydírali
https://www.heroine.cz/spolecnost/3843-spravedlivejsi-porno-je-mozne (David František Wagner, 6. 1. 2021), https://zpravy.aktualne.cz/domaci/porno-z-pomsty-zmapovali-jsme-podsveti-internetu-kde-se-sdil/r~b95bc994810f11ebb2f60cc47ab5f122/ (19. 3. 2021, Tereza Patočková), https://www.dvtv.cz/video/pornografie-z-pomsty-jsou-to-bolestne-pribehy-zrady-obeti-si-to-davaji-za-vinu-rika-patockova (23. 3. 2021)
Respektive neodnášejí si stejné následky
https://www.youtube.com/@offbeatme (dříve LustCast) – zachycuje řadu výpovědi hereček o mocných a nebezpečných lidech v pornoprůmyslu jako jsou Pierre Woodman, Rocco Siffredi či Max Hardcore.
Dnešní feminismus je za dekriminalizaci prostituce
https://a2larm.cz/2021/12/misto-kriminalizace-zadejme-lepsi-pracovni-podminky-pro-sexualni-pracovnice-a-pracovniky/ (Maja Vusilović, 2. 12. 2021)
V normální práci se tomu říká přesčas, tady znásilnění
Série článků v Deníku N
https://denikn.cz/544960/tekla-ze-me-krev-skoncila-jsem-v-nemocnici-zeny-vini-firmu-majitelu-xvideos-z-nasilneho-nataceni-porna/ (27. 1. 2021), https://denikn.cz/595303/byla-jsem-zranena-ale-vydirali-me-abych-pokracovala-lici-zena-nataceni-pro-legal-porno/ (9. 3. 2021, obojí Jakub Zelenka a Lukáš Prchal)
Česko je přitom pornografická velmoc, jsme zemí s největším množstvím pornohereček na milion obyvatel
V Česku v roce 2019 poskytovalo placené sexuální služby minimálně 13 tisíc žen
Sexuální pracovnice přitom zažívají sexuální útok průměrně třikrát do roka
87 % emočně zneužíváno a 93 % bylo zanedbáváno a odmítáno
Sexuální pracovnice mají v USA padesátkrát větší šanci, že budou zavražděny, než je tomu u jiných nebezpečných povolání
Jak ukázala v Česku na přelomu let 2023 a 2024 kauza se zákazem serveru Sex.cz, i ve zdánlivě civilizovaných podmínkách čelí sexuální pracovnice nátlaku a vydírání ze strany poskytovatelů erotických inzerátů
„Temný svět mužské masturbace – závislost, sebeznásilňování a půsty“
https://www.heroine.cz/psychologie/4876-temny-svet-muzske-masturbace-zavislost-sebeznasilnovani-a-pusty (21. 5. 2021) Autorka Zuzana Trachtová věnovala tématu hned čtyři články.
A hlavně, prosím, ne domácí práce, tato vize soukromého pekla zaživa Radima Uzla natolik děsila, že o tom musel mluvit i v nesouvisejících případech
Jestliže na základě daného citátu máte pocit, že Radim Uzel domácí práce u mužů podporuje, počkejte si na kapitolu 22, nebo si vzpomeňte na kapitolu 12.
I když je obtížné dokázat silnou závislost na pornografii coby celospolečenský problém
https://link.springer.com/article/10.1007/s11930-014-0016-8 - Jedna studie a na ní navazující další zdůrazňující, jak je těžké mluvit o jasné závislosti na pornu
Sledování porna může ovlivnit i partnerské vztahy, způsobovat erektilní dysfunkci
Mnohem přesněji přitom vztah fantazie a reality u porna popsal filosof Slavoj Zižek
https://www.youtube.com/watch?v=-Ov_INA8Z9E – Žižek stejnou myšlenku rozvíjí na více místech (https://www.youtube.com/watch?v=cE6_6DFNsVk)
Rozhodně se ale hodí vědět, že už dávno existuje i feministické porno
Rychlý dějinný přehled zde: http://www.feministpornguide.com/fabulousfeministporn.html.
Již v roce 2007 jsme mu s kolegy z časopisu Cinepur věnovali jedno tematické číslo. Dnes je z něj na webu volně přístupný text Kateřiny Liškové Po čem ženy touží? Přepisování binarit ve feministické pornografii. http://cinepur.cz/article.php?article=1228
Spíš o filmy, které si uvědomují, že různorodé publikum je třeba dráždit pestřejším množstvím způsobů
Něco o tom říká i česká pornohvězda: https://refresher.cz/105818-Pornohercka-Angel-Wicky-si-prosla-rakovinou-i-zneuzivanim-na-place-Po-12-letech-v-branzi-chce-pornorevoluci-Rozhovor (Vojtěch Vanda, 12. 11. 2021)
„Tohle doma nemají“
Poměrně rozšířenou oblibu veřejně přiznává málo žen, výjimkou byla třeba hudebnice Terezie Kovalová https://www.mujrozhlas.cz/pot/nejvic-me-vzrusi-gay-porno-hudebnice-terezie-kovalova-o-terapiich-lubrikantu-i-sexismu (30. března 2024); https://www.nbcnews.com/feature/nbc-out/when-no-one-looking-many-women-are-watching-gay-porn-n894266 (25. 7. 2018) a https://www.menshealth.com/sex-women/a28493364/why-women-watch-gay-porn/ (26. 7. 2019)
Pornografie obecně může ženám přinést inspiraci, větší sebedůvěru a lepší komunikaci s partnerem
https://denikn.cz/1347039/pornografie-muze-zenam-prinest-inspiraci-vetsi-sebeduveru-a-lepsi-komunikaci-s-partnerem/ (23. 2. 2024) – rozhovor se socioložkou Michaelou Lebedíkovou z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.
Čím více mají ženy svobody v rozhodování, jak se svou sexualitou nakládat, tak i nahota či předvádění sexuálního aktu může být osvobozující či dokonce dodávající moc
V nepornografických filmech s dějem pak jde o to, aby pohled na ženy nebyl čistě voyeuristický a ženy měly vlastní agendu a osobnost
Na tomto místě by mohlo být několikastránkové pojednání o základním pojmu feministické filmové teorie, tzv. male gaze (upřeném mužském pohledu na ženské tělo). Namísto toho nabídnu jen pár odkazů. Textové heslo: http://cinepur.cz/article.php?article=6 (říjen 200) a video esej: https://www.youtube.com/watch?v=eCPD7Mi9504 (2022)
Poptávka po etickém pornu vzrůstá, stále více lidí se nechce dívat na pornofilmy, u nichž není jasné, zda někdo někomu fyzicky neubližoval nebo ho ekonomicky neodíral
23. Právo na čumendu, poplácání a pohoupání dcer na klíně

Tato kniha by nevznikla, kdyby neexistoval článek Co je to ten harassment?, jenž vyšel na webu Neviditelný pes v červenci 2020
Je obtížné říct, které z vět byly psané vážně, a nakolik se na nich už projevoval pokročilý věk autora s typicky cimrmanovskou neschopností myšlenku udržet i opustit
Nešlo však o náhodu, spíše o součást dlouhodobých tendencí, jak se později ukázalo v rozhovoru s Martinem Veselovským v DVTV s titulkem Chlap je od přírody zvíře, ženy by s tím měly počítat a zařídit se podle toho https://www.dvtv.cz/video/sexualni-obtezovani-chlap-je-od-prirody-zvire-zeny-by-s-tim-mely-pocitat-a-zaridit-se-podle-toho-rika-uzel (8. 12. 2020), dále v článku To nešťastné sexuální obtěžování https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-to-nestastne-sexualni-obtezovani.A210128_112324_p_spolecnost_wag (30. 1. 2021) či v textu Různé pojetí sexuální normy, jenž vyšel v Parlamentních listech https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Ruzne-pojeti-sexualni-normy-655265 (25. 2. 2021). Tyto jednotlivé prezentace jsou především auto-plagiáty, kde se různé věty a sousloví opakují ve stále bizarnějších spojeních. Vřele doporučuji přečíst si je bez přestávky za sebou, budete mít nejspíš dojem, že se nacházíte v zrcadlovém bludišti, kde každý další sál a ulička nabízejí zdeformovanější perspektivu. I z důvodu naprosté repetitivnosti už nebudu uvádět u citátů přímé zdroje. Je nutné zdůraznit, že tyto texty vycházely již poté, co byl zveřejněn desetidílný kritický seriál Uzel zahradníkem na Heroine.cz a měly by být reakcí na něj. Šéfredaktorka Anna Urbanová vyzvala e-mailem Radima Uzla k reakci a on ji odkázal právě na tyto články, což situaci ještě přidává na absurditě. V textu Různé pojetí sexuální normy stojí například: „Pozoruhodná není jenom topografická anatomie dotyků a jejich intenzita, ale i změny časové. Jinak se hodnotí spolužákův dotyk stehna na maturitním večírku a daleko jiných rozměrů nabude tento dotyk po třiceti letech, kdy je z tohoto spolužáka bohatý soudce, a ze spolužačky, nyní ‚oběti‘, chudobná a vlastní vinou opuštěná žena v klimakteriu. Přímo mamutího rozměru nabude tato aféra v případě slavného režiséra a stárnoucí neúspěšné herečky. V této chvíli už jí režisér roli sice nedá, ale zato může po několika desetiletích za toto sáhnutí na stehno zaplatit tučné odškodné, protože oběť je celoživotně poškozena a má prokazatelně škodlivé následky.“ – Uzel zde opakuje blud o sahání na stehno před třiceti lety, za nějž se platí tučné odškodné, ačkoli neexistuje jediný takový mediálně známý případ; stejně jako nikdy neexistoval případ slavného režiséra obviněného stárnoucí herečkou (viz kapitoly 3, 4 a 5 v prvním oddílu knihy; Uzel nikdy nebyl schopný nikoho jmenovat). S tímto bludem začal v roce 2018 v rozhovoru s Pavlem Štruncem a opakoval ho i v roce 2021. Skutečné smotávání nastává ale už v předcházejícím souvětí. I zde jde o echo rozhovoru se Štruncem, kde byla řeč o soudci Nejvyššího soudu USA Brettu Kavanaughovi. Ani zde, v případě obvinění od více žen, nešlo o sahání na stehno, ale o sexuální útoky jako např. stržení na postel, násilné svlékání, zakrývání úst dlaní, aby oběť nemohla křičet, či strkání penisu před obličej. Uzlovo tvrzení, že danou činnost „nelze po letech zpětně rekvalifikovat“, je čirý nesmysl – tehdy i dnes by se to hodnotilo stejně. Šlo o tvrdý sexuální atak, který neskončil znásilněním jenom proto, že se dotyčné vysmekly a utekly. (Spisovatel Michal Viewegh to v jednom svém sloupku pro Lidové noviny v roce 2018 označil na „nevinný gymnaziální petting“, za což by si zasloužil drsnější boomerský pegging. http://www.houpaciosel.cz/2018/10/19/nevtipny-fejetonista-viewegh/). Profesorka psychologie Christine Blasey Ford, která s obviněním přišla, nebyla „vlastní vinou opuštěná“, ale dvacet let vdaná, se dvěma dětmi a pracovala na poměrně prestižním místě. Stejně tak byla vdaná další oběť, Deborah Ramirez, která se profesně věnuje obětem sexuálního násilí. (Jejich výpovědi vyšetřovatelé FBI označili za věrohodné, ale Senát je nepřipustil ke slyšení.) https://en.wikipedia.org/wiki/Christine_Blasey_Ford#Sexual_assault_allegation_against_Brett_Kavanaugh, cca 60 odkazů) Výraz „vlastní vinou opuštěná“ se ovšem v Uzlových textech objevuje často a jeho kořeny lze najít v jeho autobiografiích (2012, 2020), kde takto s těžce skrývanou nelibostí popisuje svou jedinou dceru Irenu. Korunu tomu nasazuje, když v knize Mužský šovinismus pro pokročilé (2005), do níž přispěl jejímu autorovi Josefu Hausmannovi finálními komentáři ke každé kapitole, navrhuje dokonce, že „naprostá většina těchto (sociálních) dávek by měla být snížena ženám vlastní vinou opuštěným“ (s. 46). Zde už jsou na místě pochyby, zda takové nelidské věty píše MUDr. Uzel, nebo MUDr. Mengele. Můžeme i váhat, jak by takovou okolnost, jakou je „byla vlastní vinou opuštěná“, šlo zjišťovat? Že by na to zasedaly nějaké mravnostní komise? Nutno říct, že většina Uzlových rozhovorů a textů z posledních let je primárně tímto zmateným mícháním obsedantních témat, v nichž se dotyčný sám ztrácí. Rozplést byť jen pár jeho vět vyžaduje nemalé úsilí. Uvědomuji si, že čtení těchto řádků musí být pro čtenáře a čtenářky této knihy náročné a možná i otravné. Snažím se však jenom demonstrovat, s jak upatlaným materiálem máme co do činění a že texty Radima Uzla rozhodně nebyly „přístupným čtením pro obyčejné lidi“. Jakmile je nečtete jen zcela povrchně a snažíte se je rozplést, stávají se z nich naopak stále chaotičtěji zašmodrchané slovní cucky.
Jako již tradičně, citát začíná poměrně normálně a čím víc postupuje, tím se z toho stává větší fantasmagorie a paranoia
V jiné verzi tohoto výroku k posazení dcery na kolena už jde hlavně o to, že se Radimu Uzlovi s dotyčným strachem osobně svěřoval jeho známý, politik, který se bál, že by ho to mohlo stát kariéru, a teprve toto Uzel považuje za problém. Nemá asi smysl pátrat, o koho šlo, podstatné je, že tento strach nebyl nikdy naplněn a podle dostupných zpráv z domova i zahraničí z toho nikdo nikdy nebyl obviněn. Pro Uzlovo líčení jakékoli situace jsou tedy typické argumenty ode zdi ke zdi. Buď bagatelizace, že na straně osahávaných není žádný problém a mají si na to zvyknout (stačí, že se ozvou poté, co se jim to stane; osvěta a prevence není třeba). Nebo hystericky přepjatá reakce, co hrozí mužům, kteří by mohli být obviněni z trestného činu. Když se podíváme, co říká současný feminismus, zjistíme, že přesně naopak míří k tomu, aby otcům bylo dovoleno totéž co matkám, protože právě to je rovnost. Dotyky a obecně intimní projevy matek vůči dětem jsou široce tolerované, u otců se na totéž díváme nespravedlivě s podezřením. Jak píše socioložka Elizabeth Badinter: „Ve skutečnosti není dobré otcovství možné bez akceptování (...) špetky pedofilie! Je načase, aby bylo otcům přiznáno to, co se matkám povoluje odjakživa.“ (Tudy cesta nevede, 1999, s. 180) To, že nám toto akceptování rovnostářských norem celospolečensky dosud dělá problém, však není chyba feminismu. Dvojí metr jde naopak proti jeho duchu.
Radim Uzel třeba zmiňuje, že „přátelský dotyk může přispět k proteplení vztahů na pracovišti
Termín „proteplení vztahů na pracovišti“ se v Uzlových textech objevuje nejpozději v roce 2008, v DVTV v roce 2021 tedy jen omílá již mnohokrát vyřčené. (https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/co-bylo-kdysi-povzbuzenim-je-dnes-harasenim-40186820, 15. 2. 2008). Odvolává se zde na „důvěryhodný zdroj“, že „podobné chování na pracovišti prospívá vztahům a zvýší kolektivní sounáležitost“. Jak je již pravidlem, tento zdroj neuvádí.
O čemž ho museli veřejně poučit jeho mladší a příčetnější oborové kolegyně a kolega Petra Vrzáčková, Petra Sejbalová a Vladislav Chvála v anketě Českého rozhlasu
https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/radim-uzel-sexuolog-anketa-petra-vrzackova-vladislav-chvala-petra-sejbalova_2012121421_dok (12. 12. 2020, Vít Svoboda, Dominika Kubištová) Některé postoje Radima Uzla už nejsou přijatelné.‘ Pět sexuologů hodnotí plácnutí po zadku a další chování
V rozhovoru je patrná absence odbornosti, a to do zarážející míry
https://e-psycholog.eu/clanek/386 Bartošová, K., Cíglerová, J., Cígler, H. (2020). Vyjádření k rozhovoru Radima Uzla ze dne 8. 12. 2020. E-psychologie, 14(4), 68-71.
„Psycholožky se zdravým rozumem“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Terapie_pevn%C3%BDm_objet%C3%ADm Vědecká rada České lékařské komory pak v říjnu 2012 vydala stanovisko, podle kterého jde o metodu s neověřeným účinkem, a proto by neměla být zdravotníky a zejména lékaři aplikována. Podle vyjádření bývalého viceprezidenta České lékařské komory, MUDr. Zdeňka Mrozka jde navíc o metodu značně neetickou. Dále: https://psychologie.cz/stop-terapii-pevnym-objetim/
Cokoli s označením „komplex“ má zároveň negativní nádech a vypovídá spíš o nezvládnutí společenské role
Ochranitelský komplex není specificky vymezený termín. Blíží se ale nejvíc termínu spasitelský komplex (případně též mesiášský komplex, božský komplex nebo spasitelský syndrom). Jedná se o stav mysli, při kterém se osoba domnívá, že jejím osudem či předurčením je zachraňovat a zachránit. Nejedná se o zvláštní psychiatrickou diagnózu či duševní poruchu. Spasitelský syndrom se však může objevit jako součást psychotických onemocnění. Je otázka, k čemu se Radim Uzel vlastně hlásil a proč nekriticky pracoval s pojmy, jimž nerozuměl.
Přitom Uzlovým problémem bylo to, že patřil k jedněm z nejvýraznějších veřejných osob, které odmítají a shazují princip individuálního porodního plánu
https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/radim-uzel-muz-je-u-porodu-zbytecny-zenu-spise-stresuje-68841 (18. 10. 2010), https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Radim-Uzel-Umeni-porodnicke-488748 (21. 5. 2017), https://www.mujrozhlas.cz/xaver-host/sexuolog-radim-uzel-s-pritomnosti-otcu-u-porodu-prilis-nesouhlasim (10. 12. 2019), https://www.stream.cz/pod-zakrytym-usmevem/sexuolog-uzel-a-anife-vyskocilova-hosty-zabavne-talkshow-dvojice-krampol-a-grossova-64122857 (Ženy si dnes berou právníka i na porodní sál, 6. 1. 2021), https://www.extra.cz/radim-uzel-natvrdo-tehotnym-zakazat-internet-perverzite-vice-pohlavi-neustupovat (19. 1. 2021) K tomu už jenom vtip: „Když se narodil Radim Uzel, tak po zadečku plácl porodní sestru.“
Nesmíte nikdy sklouznout ke spasitelskému komplexu
https://denikn.cz/793743/obeti-znasilneni-nenutime-jit-na-policii-spasitelsky-syndrom-do-nasi-prace-nepatri-rika-sefka-profem/ (24. 1. 2022, rozhovor vedla Renata Kalenská)
Sám sebe vylíčí jako nevinnou oběť inkvizičního tažení a sarkasticky žádá o amnestii
https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/clanek/znasilneni-na-porodnim-sale-268035 (2. 9. 2003)
Text se nese v tomto duchu: „Americká feministka Leilah McCrackenová se s americkými porodníky nemazlí. Má tu medicínskou pakáž prokouknutou skrznaskrz. Není žádný diletant. Ta dobrá duše absolvovala už pět porodů. Každý z nich prožívala jako kruté znásilnění. Podrobně o tom píše ve své knize Znásilnění dvacátého století. (…) Při četbě její knihy jsem si zavzpomínal na svou porodnickou kariéru. Na těch několik tisíc ‚znásilnění‘, která jsem na porodním sále spáchal. Nejstaršímu dítku, které jsem přivedl na svět, bylo letos čtyřicet let. Tak snad je už většina mých zločinů chválabohu amnestována. (…) Myslím, že jsem ženy při porodech násilím neodhaloval na intimních místech. Ani jsem je schválně a bezdůvodně nezraňoval. To spíš mě rodičky několikrát bolestivě štíply, koply, kously. (…) Závěrem bych chtěl místopřísežně prohlásit, že nejsem bojovníkem proti láskyplnému, něžnému, přirozenému porodnictví. Ani těhotenství nechápu jako nemoc a normální porod jako operaci. Musím ovšem zdůraznit slovo ‚normální‘. Při něm může žena rodit vleže, vsedě, vkleče, vstoje nebo jako v africkém pralese, zavěšená na liánách. Může rodit na souši i do vody, chlupatá nebo oholená, potmě nebo jak je komu libo. O normálním průběhu porodu však zatím nikdo nedokáže rozhodnout. (…) Když si tak někdy probírám všechny ty výčitky nejrůznějších Leilah McCrackenových, říkám si: kéž by na světě existovalo jenom takovéto násilí!“ – Sebereflexe nula a za dalších dvacet let od napsání textu se to téměř nezměnilo.
Zvláště když i nové zprávy a svědectví říkají, že situace v českých porodnicích stále není moc dobrá
Osobní zpověď https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7742-nefungujici-anestezie-rozpad-ega-a-zmanipulovana-zdravotni-dokumentace-porod-v-cesku-v-21-stoleti (Johana Kłusek, 22. 3. 2022) či novinová zpráva https://zena.aktualne.cz/porodnice-u-apolinare-se-pochlubila-rekonstrukci-stovky-lidi/r~b083c686b63e11eca89f0cc47ab5f122/
Potrvá tak deset dvacet let, než se srovnáme s jinými západními zeměmi, které samozřejmě mají i v této oblasti své problémy
Aspoň částečnou představu si můžeme udělat z hraného sedmidílného seriálu britské veřejnoprávní televize BBC This Is Going To Hurt (Bude to bolet, 2022) podle knižní předlohy Doktore, bude to bolet?
V reakci vznikl rozhovor s jinou maskérkou, Veronikou Šorfovou, pro Deník N s titulkem Osahávání jsem zažila mnohokrát, víc mi ale vadí oplzlé vtipy. Mladí kluci neobtěžují
https://denikn.cz/383647/osahavani-jsem-zazila-mnohokrat-vic-mi-ale-vadi-oplzle-vtipy-mladi-kluci-neobtezuji-rika-maskerka/ (23. června 2020, rozhovor vedla Jana Ciglerová). Text silně rezonoval a byl v roce 2021 nominovaný na novinářskou cenu.
Bohužel vysoké vzdělání se vždy nerovná úcta k ženám nebo obecně k lidem
https://www.hatefree.cz/clanky/jezis-je-ultimatnim-vzorem-feministy-rika-nadejna-ceska-vedkyne (19. 1. 2022, rozhovor vedl Jiří Pasz)
Ze studie z roku 2023 provedené ve 117 zemích se se sexuálním obtěžováním přitom setkala každá druhá vědkyně
Viz kauzu letitého šikanování a zneužívání studentů na DAMU a FAMU z roku 2021
Vhodným přehledovým článkem je třeba https://www.respekt.cz/tydenik/2021/29/poprask-na-damu (Silvie Lauder) DAMU: Nemusíš to vydržet: https://video.aktualne.cz/damu-nemusis-to-vydrzet/r~97c0e41c064411ec8fa20cc47ab5f122/r~a297d63e31c711edba63ac1f6b220ee8/ (26. 8. 2021), FAMU: Nemusíš to vydržet, 5. 5. 2022 https://www.facebook.com/100079588028997/videos/486494906500147
V magazínu Balanc na Radiu Wave o tom odstíněně mluví masážní terapeutka Bára Tenčlová
https://wave.rozhlas.cz/pevny-stisk-ruky-i-laskyplne-objeti-jak-se-dotykame-s-druhymi-lidmi-a-proc-za-8575579 (14. 9. 2021, rozhovor vedl Petr Bouška)
V němž se popisuje princip „erotizace nenávisti“
Novinářka a historička Rebecca Solnit popisuje v jednom ze svých esejí ještě další princip podobného chování
V textu Úskalí i půvaby sexuálního předstírání z roku 2007 vyjádřil jako svou hlavní obavu toto
Proč je pro ženy někdy těžké odmítnout sex, i když s ním nesouhlasí
Androvičová proto vyzývá k odvaze mluvit o sexu otevřeně a umět si stanovit hranice mezi dvořením a obtěžováním i dalšími antagonismy
https://www.stream.cz/nebat-se/dvoreni-vs-obtezovani-sexuolozka-renata-androvicova-o-odvaze-mluvit-o-sexu-64098087 (1. 10. 2020, rozhovor vedl Petr Pasz)
Jedním z nejznámějších příkladů zaznamenaných i v odborných pracích na téma mezilidské komunikace
Jedná se o výzkum (již v kapitole 16 citované) antropoložky Margaret Mead, setkat se s ním lze např. v knize Paula Watzlawicka Jak skutečná je skutečnost? Mylné představy, klamání, porozumění. orig. 1976, česky 1998)
Pozoruhodné na tom celém je, že Radim Uzel ve své knize Sexuální mýty a pověry (2018) tento příklad o amerických vojácích a britských dívkách uvádí taky
Radim Uzel, Sexuální mýty a pověry, s. 112-113
A když si vyberu jít na interrupci, tak jsem Satan
Autorku výroku si již nepamatuji, budu rád, když se mi přihlásí
V minulosti se v západní kultuře podobně pohlíželo i na ženino „ne“
Dá se to chápat i jako filosofický problém jazyka – co znamená ne a zda zákaz platí, i když ho nerespektujeme https://www.advojka.cz/archiv/2021/13/ne-znamena-ne (Tomáš Koblížek)
Přistoupí na to a hraje podle těchto pravidel
Při debatách na toto téma vždy přicházejí velmi extrovertní a asertivní jedinci, kteří tvrdí, že si umí prosadit svou a nikdy se nenechají nikým umlčet nebo manipulovat. Jednak je to často proto, že sami bývají manipulátoři a obtěžující, a jednak tím demonstrují, že nechápou nebo chtějí zamlžit, že velká část populace nemá stejnou povahu jako oni nebo ony. A přesto oni nebo ony chtějí všem ostatním vnucovat své standardy chování.
Dokonale zavádějící je v tomto ohledu česká kolektivní publikace Moc krásy (2017)
Moc krásy: Pomáhá krása a atraktivita k životnímu úspěchu? (autoři: Petra Anýžová, Petr Hampl, Dana Hamplová, Marek Loužek, Petr Matějů, Michael L. Smith, Simona Weidnerová; nakl. Karolinum, 2017) Kniha prakticky vůbec nepracuje s údajně použitou literaturou ani necituje jména a myšlenky jejich autorů a autorek. Z 347 knih a 277 jmen autorů a autorek uvedených v sekci Použitá literatura jich je ve jmenném rejstříku 77, což je zarážející nepoměr. Ve skutečnosti většina publikace pracuje pouze s několika špatně pochopenými větami z knihy Mýtus krásy od Naomi Wolf a k nim si pak konstruuje zbytečné výzkumy, které buď nic nedokazují, nebo nevyvracejí argumentaci autorky, jíž mají oponovat. Je opravdu ostudné vydávat něco takového za „odbornou publikaci“. Wolf přitom není nijak nedotknutelnou autoritou, viz kapitola 10.
Alkohol, vaše oblíbená polehčující okolnost pro muže, když něco spáchají, a přitěžující okolnost pro ženu, pokud se stane obětí
Tento a další odstavec jsou výtažkem z tweetů publicistky Ireny Buršové.
Zde coby protřelý kurevník radí „dětsky naivním“ mladým ženám, co jsou podle něj pravidla randění
Ženy byly v dějinách různě promiskuitní podle toho, co jim daná kultura dovolila
Zbytek této podkapitoly přebírám od Martina Fafejty z jeho knihy Úvod do sociologie pohlaví a sexuality (2004), kde cituje jednotlivé odborníky z oblasti sociologie, psychologie a antropologie. Za upozornění vděčím psychologovi Jiřímu Procházkovi; podkapitola je z velké části formulována i podle jeho vět z osobní elektronické komunikace.
Doležalovo přirovnání je zcela mimo a popírá základní etické principy pohledu do lidské tváře
Viz Emanuel Levinas v kapitole 11 v pasáži „Dějiny filosofie jako dějiny mužů“.
Podobně psal roku 2013 v již dříve zmiňovaném textu Válka žen proti mužům v Lidových novinách tehdejší vedoucí rubriky Orientace Matyáš Zrno, že se to s označováním všeho možného za sexuální nebo domácí násilí přehání
http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=1165 Matyáš Zrno: Válka žen proti mužům. Lidové noviny, 18.05.2013+ https://www.respekt.cz/tydenik/1992/32/je-mozny-sex-bez-znasilneni 10. 8. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/39/je-mozne-mluvit-se-zenou-bez-pohlavniho-obtezovani 28. 9. 1992; https://www.respekt.cz/tydenik/1992/46/je-mozne-mluvit-a-psat-spravne-bez-diskriminace 16. 11. 1992
Kdo ji nenásleduje, není „normální zdravý chlap“ a jeho sexuální chování není v pořádku
První fází sbližování je vábení osob preferovaného pohlaví signály svého mužství nebo ženství – mimoslovní atraktivita. Ve druhé fázi je zvolený přitažlivý partner lákán pohledy, mimikou, gesty i slovy, tj. předdotykovým dvořením – pro posouzení normy zcela zásadní proceptivita. Třetí fází je zpřístupnění těla k dotykové stimulaci erotogenních zón – tedy už akceptivita. Následuje vlastní genitální spojení – mužská penetrace a ženská receptivita. Víme, že u většinové sexuality je atraktivita prioritní vůči fázi předdotykové, proceptivita vůči dotykové. (Sexuální násilí a parafilie, existuje patologická sexuální agresivita či nikoliv? (MUDr. Marek Páv, Ph.D., MBA, MUDr. Slavoj Brichcín, Psychiatrická praxe, 2019. https://www.solen.sk/storage/file/article/PSY_1_2020_final%20%E2%80%93%20Pav.pdf)
To, že principům sexuálně motivačního systému nerozuměl ani Radim Uzel, výslovně prohlásila sexuoložka Želmíra Herrová v několika médiích
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/radim-uzel-sexuolog-sexualni-obtezovani-sexualni-nasili-metoo-znasilneni-sex-sexualita.A201208_101556_domaci_knn (10. 12. 2020) Želmíra Herrová přitom coby ročník 1952 generačně patří blíž k Uzlovi než jiní citovaní sexuologové a sexuoložky v této kapitole.
Zásah do rozkroku muže spíš rozzuří, zatímco dočasné oslepení dává šanci na útěk
Soudní znalkyně a policejní psycholožka Ludmila Čírtková v Lidových novinách publikovala asi nejpodstatnější postřeh na dané téma
Většinou jde o předstírání nepochopení a v ostatních případech jde o důkaz slabé sociální inteligence
V hlavě mi utkvěl screenshot z jedné elektronické konverzace, kde náctiletý chlapec posílal stejně staré dívce hned v prvním příspěvku větu: „Máš hezké oči, pošli mi piču“.
Vidíme rovněž, jak jsou a vždy byli i v dřívější zdánlivě svobodnější společnosti určití lidé vytlačováni ze „sexuálního trhu“ na základě indexu „šukatelnosti“ (fuckability), jak to nazývá oxfordská filosofka Amia Srinivasan, autorka první knihy
Než tu byla kniha, existovala dříve tato esej. https://www.lrb.co.uk/the-paper/v40/n06/amia-srinivasan/does-anyone-have-the-right-to-sex (26. 3. 2018). Celá 276stránková kniha se skládá z šesti velmi rozdílně pojatých esejů. Česky o knize referoval třeba Deník N https://denikn.cz/779712/muze-nahota-znamenat-kontrolu-a-existuje-pravo-na-sex/ (4. 1. 2022) a https://www.respekt.cz/special/2021/budoucnost-zapadu (2021).
Odhadem mezi 3 až 5 %
https://www.medicinenet.com/paraphilia/article.htm - Slovem parafilik se označují lidé, kteří mají silné preference pro neobvyklé sexuální objekty nebo pro neobvyklé sexuální aktivity, které často zahrnují nějakou formu nesouhlasu ze strany sexuálního objektu či přímo násilí při sexu," uvádí vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervence Kateřina Klapilová.
Příčiny vzniku parafilií nejsou dosud podle odborníků dobře známy, dispozice jsou ale vrozené. Pedofilie, neboli zaměření na předpubertální osoby, se v Česku podle dřívějších informací Ústavu duševního zdraví vyskytuje asi u 0,3 procenta populace. Hebefilie či efebofilie, zaměření na pubertální osoby, přibližně u 1,9 procenta lidí. Asi 3,6 procenta preferuje znehybnění partnera a procento má preferenci pro patologickou sexuální agresi. Velká část z nich se podle odborníků nikdy nedopustí delikventního jednání. Většina se se svou sexualitou snaží vyrovnávat sama a nevyhledá pomoc odborníka. Vznikl proto projekt Parafilik.cz, který nabízí krizovou linku, anonymní poradnu či terapii. Podle průzkumu na začátku projektu mezi členy svépomocných a podpůrných komunit bylo více než 60 % osob nespokojených se systémem péče v Česku. Více než 68 % se bálo i před odborníkem vyjádřit své obavy a pocity.
A 80 – 90 % znásilnění a zneužívání se stane mezi lidmi, co se dobře znají, tedy mezi partnery a příbuznými
„Když se oteplí, nechci být žena“, zněl výstižný titulek v deníku Aktuálně v květnu 2022, kde více žen popisovalo své každodenní zkušenosti z ulic
https://zena.aktualne.cz/slusi-ti-to-kocicko-jakmile-se-otepli-zeny-se-stavaji-tercem/r~621755f8c15c11eb8335ac1f6b220ee8/ (Veronika Vlachová, 6. 5. 2022) – Text kromě popisů každodenní reality obsahuje i praktické návody, jak na obtěžování reagovat
(Naštěstí a již navždy) bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová
Daniele Kovářové by mohla být věnována samostatná kapitola, podobně jako třeba Benjaminu Kurasovi, Josefu Hausmannovi, Marku Hermanovi, Alexandru Tomskému, Vlastimilu Vondruškovi, Jana Bobošíkové, Evě Hrindové, Karolíně Stonjekové, Martině Kociánové a (současným i bývalým) poslancům a senátorům Patriku Nacherovi, Nině Novákové, Pavlíně Nytrové, Jiřímu Horákovi, Tomáši Zdechovskému, Zdeňku Hrabovi či dalším. Původně tato kapitola s názvem Šovinista k šovinistovi sedá, šarlatán šarlatána si hledá měla demonstrovat, že Radim Uzel skutečně není ústřední figurou „kulturní války“, ale vše padlo za oběť nutného krácení. V této poznámce zmíním jen ilustrativně jednu neomluvitelnou nepravdu, kterou Daniela Kovářová šíří opakovaně a dlouhodobě. Ve videu pro organizaci Aliance pro rodinu ze srpna 2019 říká, že by Istanbulská úmluva mohla prolamovat mlčenlivost advokátů. (https://www.voxpopuli.sk/cs/pravo/hlidame-legislativu-pravo/istambulska-umluva-vnese-do-spolecnosti-rozpory-a-bude-vytvaret-dalsi-problemy-rikaji-experti.html; video má 22 minut a vystupují zde známí výtečníci Roman Joch, Hana Lipovská, Lenka Zlámalová či Stanislav Křeček s náloží hoaxů a dezinterpretací, z nichž většinu tato kniha vyvrací – https://www.youtube.com/watch?v=N0h2_89WoGU&ab_channel=Alianceprorodinu). Kovářová zde perfidně naznačuje, že by dotyčná mezinárodní úmluva mohla zrušit jedno svaté pravidlo, podle něhož advokáti nemohou prozrazovat o svých klientech, že se dopustili trestného činu, tedy že advokáti nemají stejnou oznamovací povinnost jako obyčejní „civilové“. Pokud by advokát měl klienta, jenž se dopustil znásilnění, musel by ho tedy nově podle pravidel Istanbulské úmluvy udat, a to dokonce, i kdyby měl jenom podezření na spáchání trestného činu (aspoň podle tvrzení Kovářové v čase 11:40-13:05). Tato úvaha je zcela ulítlá i s použitím nejprostší selské logiky. Znamenalo by to prakticky nemožnost zastupovat většinu obžalovaných ze znásilnění, jelikož většina obžalovaných se činu dopouští (většina falešných obvinění je stažena už v době policejního vyšetřování a k soudu se nedostane). Daniela Kovářová tento nesmysl nicméně hlásá a ohání se přitom svou pochybnou autoritou bývalé ministryně spravedlnosti a bezvýznamným titulem prezidentky
rodinných advokátů, kterou si sama založila jenom proto, aby se měla jak prezentovat v médiích. Bezvýznamnost Unie rodinných advokátů dokládá, že jejím členem byl i Radim Uzel, který neměl žádné advokátní vzdělání, nebo právo nepraktikující, ale o to konzervativnější teolog Max Kašparů, jenž je členem pouze z ideologických důvodů. Daniela Kovářová se dokonce v roce 2018 snažila předstírat, že tlumočí odmítavé stanovisko České advokátní komory vůči Istanbulské úmluvě, která přitom dodnes žádné oficiální stanovisko nevydala. (https://advokatnidenik.cz/2018/10/25/cak-proti-istanbulske-umluve/, 25. 10. 2018) Podstatné na těchto zavádějících postojích Kovářové je, že přesně tento problém řešila nezávislá Benátská komise již v říjnu 2019: (https://www.venice.coe.int/webforms/documents/?pdf=CDL-AD(2019)018-e, dokument 26 stran). Jedná se o sbor zhruba 60 ústavních právníků a právniček, kteří svou odborností Danielu Kovářovou strčí hravě do kapsy. Komise se jednoznačně shodla, že z Istanbulské úmluvy v žádném případě neplyne, že by se mlčenlivost advokátů mohla prolomit. Tuto informaci v Česku potvrdil i Úřad vlády (https://www.tojerovnost.cz/cs/istanbulska-umluva-cr/) s uveřejněním celého materiálu. „V kolika z těch 33 zemí, co úmluvu už ratifikovaly, k prolomení mlčenlivosti advokátů došlo? Z našich poznatků vyplývá, že v žádné.“ https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Rozbor-dopadu-Istanbulske-umluvy_4.pdf. V listopadu 2019 vyšel v odborném časopise Jurisprudence devítistránkový komentář advokáta Daniela Bartoně http://www.jurisprudence.cz/cz/casopis/jak-ne-uvazovat-o-nasili-a-istanbulske-umluve.m-371.html, kde vyvrací i další omyl Kovářové, že IÚ zakazuje smírné a alternativní řešení sporů, například formou mediace. Kovářová přitom ještě v prosinci 2019 poskytla dvoudílný rozhovor, kde dále šířila hoaxy dané nepochopením celého dokumentu. (https://www.youtube.com/watch?v=VDRm97MF7B0, 12. 12. 2019) Právnička Veronika Bílková popsala svou zkušenost členky Benátské komise za Českou republiku, která se jako odbornice zabývala implementací úmluvy v jiných státech. Ta zdůraznila, že argumenty proti jsou všude podobné, ale také jsou podle ní všude stejně chybné. (https://denikn.cz/1239530/dve-hodiny-odbornych-argumentu-prebije-veta-nechci-gender-jak-se-v-cesku-rozhoduje-o-istanbulske-umluve/, 21. 9. 2023) Daniela Kovářová je českou obdobou stejně prolhané a zákeřné americké antifeministické aktivistky Phyllis Schlafly ze 70. let, která si v televizi v přímém přenosu vymýšlela neexistující soudní případy, jimiž hodlala podpořit své falešné pseudoargumenty. O Schlafly a tehdejší vlně feminismu vznikla v roce 2020 devítidílná minisérie HBO, Mrs. America s Cate Blanchett v hlavní roli.
Hraje dlouhodobě roli oné včelí královny, strážkyně patriarchátu a pick me girl
Pojem „strážkyně patriarchátu“ v knize již několikrát padnul, vysvětlený je třeba v kapitolách 8 a 11. Definice termínů jinak viz https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/pick-me-girl; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/syndrom-vceli-kralovny; https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/strazkyne-patriarchatu a https://www.heroine.cz/feministicky-slovnik/internalizovana-misogynie (Autorkou hesel je Irena Buršová.)
V rozhovoru pro Prima CNN v červnu 2021 v návaznosti na kauzu Dominika Feriho prohlásila
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ondrej-trojan-sexuolog-daniela-kovarova-sexualni-nasili.A210610_153513_domaci_vlc (11. června 2021) Výchova dívek je prevencí sexuálního násilí. Na tom se shodla advokátka Daniela Kovářová a sexuolog Ondřej Trojan. „Základ je výchova v rodinách. Ženy by si měly uvědomit, ať už mají jakékoliv pokrokové názory, že když jsou ve společnosti muže, je on většinou silnější,“ nechal se v debatě CNN Prima News o kauze Dominika Feriho slyšet Trojan, podle kterého ani zvyšování trestů za sexuální zločiny nemá smysl. Trojanovi podle instruktora sebeobrany a právníka Pavla Houdka chybí základní znalost problematiky. „Pak by věděl, že znásilnění není o síle, ale o moci. Drtivá většina znásilnění není spáchána pomocí velké fyzické síly, ale nadvlády.“
Novinářka Lucie Stuchlíková k tomu napsala na Twitteru
Status Stuchlíkové (https://twitter.com/StuchlikovLucie/status/1570765475340222464, 16. 9. 2022) byl reakcí na naprosto mimózní projev starosty Běchovic Ondřeje Martana, který se celou dobu soustrastně tvářil, jako by právě sděloval tajemství všehomíra: https://twitter.com/ZaloudekMatej/status/1570374982995410946
„Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál,“ prohlásila s přihlouplou chichotavou koketností v rozhovoru pro Seznam zprávy o hnutí MeToo
https://www.stream.cz/vyzva/kovarova-rodice-umetaji-detem-cestu-je-chyba-ze-je-nepripravuji-na-stres-a-trauma-340342 (21. 11. 2017, rozhovor vedla Renata Kalenská) Muži mě obtěžují celý život a doufám, že budou dál. #MeToo je nafouknutá bublina. Myslela jsem, že je to americká legrace, která k nám nepřijde, hodnotí právnička Daniela Kovářová celosvětovou kampaň upozorňující na sexuální obtěžování. Ve stejném duchu se nese i tento rozhovor https://www.reflex.cz/clanek/video/83418/za-sexualni-obtezovani-si-zeny-casto-mohou-samy-rika-exministryne-kovarova.html (24. 11 2017)
Nějak to ale nedomyslela a po dvou letech napsala na Twitteru, ať ji muži neobtěžují posíláním fotek svých penisů
V září 2022 na sklonku své senátorské kampaně napsala na Facebook i Twitter
https://www.facebook.com/photo?fbid=5570979829616079&set=a.1213548608692578 (zde jí její hloupý výrok ještě posloužil k dezinformování den před volbami) a https://twitter.com/DanielaKovarova/status/1575038663422984192
Pískání na ulici na ženy bylo před několika dekádami komplimentem
Pískání bylo pro ženy komplimentem především v tom smyslu, protože se potřebovaly zalíbit mužům, kteří by s nimi jinak zametli chodník. Schválně si představte tuto situaci třeba v první polovině 20. století – kde by vůbec žena vzala odvahu vymezit se vůči skupince pohvizdujících mužů a jak by asi dopadla, kdyby to udělala? Nemusíme si nutně představovat vraždu nebo skupinové znásilnění, ale rozhodně by to nebylo nic, co by velmi negativně neovlivnilo ženinu náladu na celý den či podstatně delší dobu. Ono „přijetí komplimentu“ nebyl tedy akt emoční potěchy, ale převážně akt nutné obranné přetvářky. A glorifikace takové reality je přinejmenším zaslepená a hloupá.
Ráda se odvolává na „přírodu“ a popisuje muže jako „lovce“ a ženy jako „návnady
Takto se třeba v březnu 2023 na Twitteru odkazovala na diletantské blábolení jistého Dalibora Matušinského v tomto textu: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/vztahy-proc-sexualne-harasime.A240313_194519_p_spolecnost_nef (18. 3. 2024)
V textu s citlivým názvem Domácí zabijačky, jenž jí byl vydán krátce po zvolení senátorkou na celou stránku v Mf DNES
Uveřejněno i zde: https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/kriminalistika-domaci-zabijacky.A221009_190955_p_spolecnost_nef (10. 10. 2022)
Jeho základem není nahodilost, rychlost a neovladatelnost, ale naopak systematičnost, cílenost, pozvolný přechod od psychické manipulace a týrání k tomu fyzickému
Je pozoruhodné, jak se v tomto Kovářová kryje s Radimem Uzlem. Ten v blivajzní publikaci Mužský šovinismus pro pokročilé na s. 108 píše obdobně: „Domácí násilí ženské je často chronické. Vyznačuje se třeba i dlouholetým ponižováním, šikanou a všelijakou buzerací. Mužské násilí bývá naproti tomu akutní jednorázovou odezvou, náhlou odplatou, která vyhřezne po dopadu poslední kapky do přeplněné nádoby hořkosti. Ale vykládejte to u soudu, zejména když předsedkyní senátu je třeba zrovna taková doma šikanující nestvůra!“ - Uzel i Kovářová vidí v mužském násilí něco nezvladatelného a něco, co ani nejde zmírnit zákony, ale nejspíš ani nijak jinak. Nejde o to, že by neexistovaly jednotlivé popisované projevy. Jde o to, že mužské brachiální „akutní“ násilí není nahlíženo jako systematické, plynoucí z pocitů zautomatizované převahy a je klasifikováno jako „jednorázové“, což je zkrátka nepravda a nechápání povahy stupňujícího se násilí agresorů. Problémem není, že by Uzel a Kovářová popisovali celkovou situaci zcela nesprávně, ale vybírají jen ty projevy, které jsou příliš schematizované.
Protože to činí z pozice legislativní tvůrkyně, bývalé ministryně a šéfky vlastního advokátního spolku
Toto poslední souvětí je citátem neznámého autora či autorky.
Jak píše třeba socioložka Lucie Jarkovská v textu Za všechno nemůže Uzel aneb Výchova dívek v Čechách z roku 2020
https://a2larm.cz/2020/12/vychova-divek-v-cechach-aneb-za-vsechno-nemuze-uzel/ (21. 12. 2020) Pro nepamětníky – Výchova dívek v Čechách je název románu Michala Viewegha, proto i mezititulek nepoužívá správný termín v Česku, z kterého lezli Václavu Havlovi „slimáci po těle“ (https://radiozurnal.rozhlas.cz/cesko-neznam-prohlasil-vaclav-havel-v-jednech-z-prvnich-hovoru-z-lan-6266967, 11. 3. 2015).
Vzdělávejte své syny
https://www.facebook.com/photo/?fbid=3264013240368277&set=a.205540276215604 (například zde, ale po zadání hesla, najdete spousty kopií a verzí). V reálu rovněž: https://twitter.com/mabifam/status/1331851451442802689 či https://www.dreamstime.com/white-papers-letters-attached-to-wall-forming-crossed-out-french-text-protect-your-daughters-educate-sons-undern-image174138396
Akorát že 70-80 % mužů kondom nepoužívá a mnozí to vyloženě odmítají
Britský výzkum z roku 2004 s muži, co měli pohlavní choroby: https://www.webmd.com/sex-relationships/news/20040126/many-men-dont-use-condoms a americký výzkum z let 2011-2015: https://www.nbcnews.com/health/health-news/third-u-s-men-use-condoms-not-every-time-n791426
Současnou generaci už naštěstí učí rozumnější lidé jako například arabská výzkumnice a básnířka Farida D
Rodiče by se měli mnohem méně starat o to, jestli je jejich dcera coura, protože i kdyby byla, je to její věc
Autorka zde mluví o neprovdaných, nezadaných ženách, ne o ženách v pevných svazcích, které ubližují nevěrami svému partnerovi.
Ženy mužům nedluží být cudné, aby získaly respekt, ženy mužům nedluží být krásné
Stejně se jmenuje i celá kniha 21 esejů od Florence Given: Women Don't Owe You Pretty (2020).
Momentálně tu stále máme dvě základní skupiny lidí
Vycházím z diskuse ve facebookové skupině Everyday Patriarchy Bullshit, kterou vedly ministerská úřednice Hana Cucuová a socioložka Johana Chylíková. https://www.facebook.com/groups/967870373283278
Nelze ale brát na lehkou váhu to, o čem píše sociolog Martin Fafejta
Martin Fafejta, Sexualita a sexuální identita – Sociální povaha přirozenosti (2016, Portál), citované pasáže jsou výběrem ze stran 93 až 101. Tuto knihu obecně doporučuji ke čtení všem. Zabývá se mnoha stejnými tématy jako Velmi pozdní odpoledne a mnohá z nich pojednává podrobněji. Pokud vám určité pasáže v této publikaci připadají zkratkovité, bude Fafejtova publikace vhodnou doplňující četbou. Jeho kniha je navíc psána méně konfrontačním jazykem.
Sexuální scénáře jsou mnohem nejasnější, nepředvídatelnější a složitější, než tomu bylo dříve
Jistým problémem je, že o nešťastných výsledcích sexuální komunikace a jednání se dozvídáme více z komunity, která klade důraz na konsent a korektnost. Náhle to vypadá, jako by to byl problém jenom zde (a šlo o výsledek pouhé přecitlivělosti), zatímco o stejných a mnohem horších situacích v komunitách, které žijí podle genderových stereotypů, se dozvídáme málo, jelikož jsou pro ně tabu nebo jsou přijímány jako „nevyhnutelné“. V současné debatě bolestně chybí přiznání žen z konzervativnějšího tábora, že se jim děje totéž. (Výjimkou může být netflixovský dokument Keep Sweet: Prey and Obey z roku 2022 o komunitě amerických mormonů, kde ovšem také většina obětí vypovídat nechce a o jejich osudech se dozvídáme jen zprostředkovaně.) Prozatím tito konzervativnější lidé jen připravují velmi nevýhodnou půdu pro své potomky, kteří budou v koloběhu násilí žít dál a přijímat to jako druh hrdosti a síly. Sebezapření se zde považuje za hlavní hodnotu a ctnost. Narativním filmem na toto téma je například Women Talking (2022) od režisérky Sarah Polley.
Téměř 50 % dotazovaných navíc prohlásilo, že z výuky nezískalo o intimním životě naprosto žádné informace
Z výzkumu organizace Konsent v roce 2021 vyplývá, že ze 400 oslovených učitelů a učitelek si je 25 % z nich během sexuální nauky nejistých a 50 % dotazovaných potřebuje poradit s tématy sexuálního násilí a mýtů a stereotypů o sexualitě. https://zena.aktualne.cz/na-zachodcich/r~059469b4b0e511ec8b18ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 5. 4. 2022) https://stredoskolskaunie.cz/wp-content/uploads/2020/11/Zprava-z-pruzkumu-sexualni-vychova-na-strednich-skolach.pdf
V rodinách je situace ještě horší – pouze 15 % dětí získává informace o sexu od rodičů
V srpnu 2022 vyšel na hojně sledované stránce Psychology Today článek o narůstajícím počtu osamělých mužů
V USA bylo v roce 2019 38 % mužů ve věku 25-64 let dlouhodobě single
Což je při průměrném čase 90 minut denně v aplikaci brutální K.O. na sebevědomí.“, píše ve svém obřím reportu Pavlína Louženská
https://www.pavlinaspeaks.com/blog/incel (1. 4. 2023, 29 tisíc znaků děsivého čtení, výrazně depresivnějšího, než co s lehkou nadsázkou píšu v této kapitole a kapitole 13) a zde jeden ze zdrojů https://ifstudies.org/blog/male-sexlessness-is-rising-but-not-for-the-reasons-incels-claim (14. 5. 2018)
Jak se poškleboval Radim Uzel v DVTV a ještě ostřeji v již zaniklých Haló novinách
https://web.archive.org/web/20210126130821/http://www.halonoviny.cz/articles/view/54734249 (Často vítězí blbost nad moudrostí, 31. 12. 2020) „Díky mužskému hormonu testosteronu jsou sexuální karty seznamovacího, sbližovacího a párovacího obřadu předem rozdány. Mužská a ženská role je rozdílná. A ten, kdo se předem ženy ptá, zda jí může někam sáhnout, nebo ne, nebo zda jí smí sundat nějakou oděvní součást a žádá o svolení, je prostě blbec.“ Z tohoto blbského citátu je ale možné si dovodit především to, že Radim Uzel nejspíš nikdy neměl sex se sebevědomou nebo dominantnější ženou nebo cizinkou. Bylo by ale s podivem, kdyby ano, jelikož neoplýval ničím, čím by je mohl okouzlit.
Od 90. let se začalo upozorňovat na velké množství případů tzv. campus rape (znásilnění na studentských kolejích)
Pro úplnost zopakujme poznatek z druhé kapitoly, že spor ohledně „campus rape“ přinesl i feministické sociologické výzkumy, které počet znásilnění nadsazovaly. (A odtud se rozjela vlna feministické sebekritiky a požadavek na větší přesnost výzkumů.) Zároveň nelze říct, že by i tak nešlo o závažný problém a že by ho univerzity mohly ignorovat.
Vzhledem k tomu, že naprostá většina případů znásilnění je „slovo proti slovu“, nemění se na výchozí situaci nic
Detailněji to popisuje toto twitterové vlákno https://twitter.com/verimti/status/1649287207633526790 (21. 4. 2023)
Ale snížíme počet činů z šedé zóny, kdy je znásilnění spíše trestnou činností z nedbalosti než z jasného úmyslu
Typický případ trestné činnosti z neznalosti zobrazuje seriál Pět let (2022) uváděný na ČT online: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14254296396-pet-let/
Dejte nám znamení z arginmaxového nebe!
V rozhovoru pro Parlamentní listy na sklonku roku 2020 bohužel padlo i toto
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vlozky-od-vlady-Vyjadril-se-sexuolog-Radim-Uzel-A-pridava-diagnozu-kritika-Fily-Pokud-si-predstavuje-prezidenta-pri-sexu-to-uz-je-snad-uchylka-645334 (28. 11. 2020) K titulku článku jenom pro ty, co nečetli nebo zapomněli druhou kapitolu: Miloš Zeman v mnoha veřejných výrocích mluvil o svém sexuálním životě a fantaziích a zjevně chtěl, aby si ho lidé představovali při sexu. Radim Uzel se ale zjevně vyjadřoval k pasáži textu, kterou nečetl, nebo nepochopil.
Radim Uzel zpochybňoval i případ svého kolegy Jana Cimického, jehož obvinilo přes padesát žen ze sexuálních útoků a znásilnění
Radim Uzel nebyl jediný, kdo je Jana Cimického zastal. Publicistka a spisovatelka Marie Formáčková mu ještě v říjnu 2023 dokonce věnovala z vlastní vůle (aniž by byla tázána jako Uzel) celý článek, kde s nebetyčnou naivitou líčí Cimického obětavost, slušnost a plachost a za důkaz považuje to, že nikdo z jejích známých, kdo u Cimického byl, si na něj nestěžoval. (https://medium.seznam.cz/clanek/formackova-jan-cimicky-je-muj-kamarad-a-bojim-se-o-neho-27078) Formáčková je autorkou desítek servilních životopisů o českých hercích, herečkách, zpěvácích a zpěvačkách a politicích, a prakticky je najímána, aby všem pouze vylepšovala veřejný obraz. Byla šéfredaktorkou nerozeznatelných ženských časopisů Vlasta a Květy, které vytvářely atmosféru nekritické pohody a udržování genderových stereotypů. Cimický do těchto časopisů dlouhá léta přispíval psychologickými radami a komentáři. Prakticky mu to vytvářelo status laskavého odborníka a tím poskytovalo krytí k páchání sexuální delikvence.
Dokonce se tomu v listopadu 2021 cynicky vysmíval
Honzu si jako sexuálního násilníka ani při nejlepší vůli nedokážu představit
Právník, instruktor sebeobrany a feministický aktivista Pavel Houdek k tomu měl velmi trefný komentář na Twitteru. Ten se týkal psychologického kouče Vratislava Hláska, ale dá se vztáhnout i na Cimického (a Uzlův naivní výrok): „Už se zase objevuje argument ´znám ho dlouho a nikdy by něco takového neudělal´. To o ničem ale nevypovídá. Predátoři jsou mistrní manipulátoři; není výjimkou, že jsou velmi úspěšní a okolí je má rádo. Je to ale součástí jejich strategie. Pokud by se někdo projevoval jako predátor neustále, byl by velmi brzy odhalen, není šance, že by mu to mohlo procházet delší dobu. Skutečný predátor si velmi pečlivě buduje svou pozici a image a často ji i proti obětem používá: ´kdo Ti bude věřit, podívej se na mé známosti!´ Jeho spolupracovníci, kamarádi, známí ho znají v určitém kontextu – v takovém, jak si ho on sám vytvořil. Nemohou nijak vědět, co dělá za zavřenými dveřmi ordinace. Vyloučit nelze ani to, že (některé) vztahy pěstoval právě za účelem podpory své verze událostí. Stejně tak o ničem nevypovídá prohlášení bývalých klientek, ´ke kterým se vždy choval slušně´. Pokud je někdo sexuální predátor, nechová se tak ke všem (to by mu to těžko procházelo delší dobu), ale naopak, pouze velmi selektivně k pečlivě vytipovaným, zranitelným obětem.“ Lékař týmu amerických gymnastek Larry Nassar tak během osmnácti let zneužil 265 sportovkyň (viz film Atletka A na Netflixu), zatímco byl svým okolím nahlížen jako naprostý samaritán, a obviněním nevěřili a tutlali je i mnozí rodiče nezletilých obětí. (https://twitter.com/pavelhoudek/status/1564634901319745538, 30. 8. 2022). Případ Vratislava Hláska sledoval Deník N a další média: https://denikn.cz/944491/studio-n-pribeh-kouce-ktery-zneuzil-duvery-zen/ (22. 8. 2022) a https://denikn.cz/942428/nahota-je-prirozena-masturbace-soucasti-tantry-nesmi-dojit-k-propojeni-sliznic-reaguje-kouc-na-svedectvi-klientek/ (19. 8. 2022).
Toto chování k pacientkám, studentkám, uchazečkám o práci či ženám, které zajišťovaly jeho různá vystoupení, bylo totiž standardem
Vždy musíme brát v potaz, že obtěžování znamená to, pokud chování jedné osoby druhé osobě vadí. Nelze tvrdit, že chování Radima Uzla vadilo všem ženám nebo většině žen, s nimiž se kdy potkal. Čtyři konkrétní případy, kdy Uzel obtěžoval mladé ženy, budou zdokumentované později na webu a zceřejněné na sociálních sítích.
25. Není se kam vracet, svět nebyl nikdy v pořádku

Šéfredaktorka časopisu Heroine.cz, Anna Urbanová, napsala v lednu 2022 text, v němž říká, že se „nechceme vracet do doby, kdy byl svět ještě v pořádku“
Těmto mužům podle nich někdo bere svobodu a upírá zásluhy na jejím vybojování v roce 1989 a následném budování demokracie a kapitalismu v 90. letech
Z mužů, kteří si hrají na oběti, vyniká letitou kontinuitou moderátor Jan Kraus ve svém pořadu Uvolněte se, prosím, ale spousta exemplářů tohoto nesmyslného pozérství se rojí v médiích téměř denně – režiséři Jiří Strach či Igor Chaun, herec Marek Vašut, zpěváci Daniel Landa a Ondřej Hejma, bavič František Ringo Čech, herní vývojář Daniel Vávra, sociolog Petr Hampl, publicisté jako Ondřej Neff, Martin Schmarz, Petr Žantovský nebo Alexandr Tomský, spisovatel Vlastimil Vondruška, kněz Dominik Duka, lékaři Lukáš Pollert či Jan Hnízdil, pivovarník Stanislav Bernard, senátoři Jiří Hraba či Jiří Čunek, poslanci Patrik Nacher či Marek Benda, výtvarníci David Černý, Jiří Černický a další a další . (Výčtem jmen mi nejde škatulkovat lidi jednoduše na dobré a špatné, spíše popisuji, že s některými osobami se pojí jisté postoje a ideje. Oni vnášejí do veřejného prostoru určitou náladu a postoje a etablují je; v soukromí se mohou chovat i jinak a být třeba nuancovanějšími osobami.)
https://www.radiouniversum.cz/vasut-marek-2d-v-druhe-polovine-osmdesatych-let-jsme-meli-vice-osobni-svobody-nez-dnes/ (17. 11. 2022) Když se potká Marek Vašut, Martina Kociánová, zmiňuje se pořad Jana Krause, cituje se George Orwell a hamletovské „vymknuta z kloubů, doba šílí“, vesmír imploduje. Skupiny těchto mužů se běžně scházejí v relaci Nejlepší podcast na VOXTV (https://www.voxtv.cz/show/nejlepsi-podcast); bývají členy Spolku heterosexuálního bílého muže (https://www.normalman.cz/kdo) či se setkávají na zámku v Příčovech (https://www.vlasteneckesetkani.cz/).
Je zvláštní pozorovat lidi, kteří absolvují mediální tour s tím, že jim nová doba ubližuje, oni jsou umlčováni a putují s tímto stýskáním z jedné mainstreamové štace do další, až se propracují do obskurních kanálů hlásajících „kupředu do minulosti“
Zde popisuji třeba cestu bývalého profesora UMPRUM, Jiřího Černického – Jen namátkou https://www.youtube.com/watch?v=MeF8Yay402k
https://www.youtube.com/watch?v=qtd2o-aEsOQ
https://www.youtube.com/watch?v=V0SmrkV26i8
https://www.facebook.com/watch/live/?ref=watch_permalink&v=1003050934187030
https://www.youtube.com/watch?v=9-JSZwqw9wA
Z obrovského množství textů a vystoupení, které bylo poskytnuto Černickému, je fascinující, že nikdo nenechal promluvit studenty a studentky, až na tuto výjimku
https://denikalarm.cz/2023/07/ze-je-nekdo-dobry-umelec-neznamena-ze-bude-taky-dobry-pedagog-rikaji-studentky-jiriho-cernickeho/
Pomyslnou hymnu těchto stěžovatelů s názvem Půjdu do Glóbusu složil v roce 2021 tehdy 48letý písničkář Xavier Baumaxa
Jsem hollywoodský režisér, co touží získat Oscara, mám hluchého zvukaře, slepého kameramana, armádní muženu, šviháka Asiata, a šeptají mi do ouška: ´Ještě obsaď tři bílé tlusťochy, co týrají barevné, teplého producenta, lesbickou kostymérku, která k nominaci nalíčí invalidního černouška.´
Baumaxa tu, ať už s jakýmkoli záměrem, opakuje snůšku nesmyslů, které se vážou k oscarovým kvótám. Vyvrácení základních omylů zde: https://video.aktualne.cz/dvtv/fila-oscar-jen-pro-filmy-s-mensinami-chteji-hlavne-zvysit-sl/r~03ff868cf46811eaa6f6ac1f6b220ee8/ (11. 9. 2020). Konkrétní znění velmi benevolentních pravidel zde: https://www.fandimefilmu.cz/clanek/24458-oscar-zavadi-povinne-kvoty-pro-ucast-minorit-na-vzniku-ocenenych-filmu (9. 9. 2020), debata více novinářů k tématu zde: https://www.irozhlas.cz/kultura/film/oscar-kvoty-bily-muz-usa_2112291915_pj (29. 12. 2021)
Podle rozhovoru v DVTV, jež Baumaxa poskytl po vydání desky, to vypadá, že je popletený jako hrdina jeho písně
„Píseň“ přitom není výrazem rebelie, ale líného zpáprdovatění, a to na všech úrovních, nejen myšlenkové
K písni měl potřebu vyjádřit se například redaktor magazínu Reportér, Tomáš Poláček: https://reportermagazin.cz/a/pSXhk/proc-odchazim-do-globusu (30. 12. 2021)
„Baumaxa v písni někdy hovoří podle všeho sám o sobě, jindy se vžívá do jiných. Návštěvníci koncertů se smějí dokonce i ve chvílích, kdy Baumaxa vydechne absurdní refrén: ´Půjdu do Globusu, tam je svět ještě v pořádku. Anebo do Déemka – zde nakupuji, zde jsem člověkem...´ Většina prvoposluchačů až do té chvíle předpokládala, že se vypravěč proti agresivnímu progresivismu refrénem vymezí, on ale unaveně odchází do míst, na kterých se ještě jakžtakž vyzná; kde je vše při starém. Do míst, kde jsme si rovni. Nevedeme tam kulturní ani politické války, za nic nedemonstrujeme, těšíme se na slevy – občas můžeš pořád ještě sehnat sedmičku slušného vína pod kilo! Nelze předpokládat, že by si zrovna Baumaxovi posluchači libovali v návštěvách samoobsluhy, ale někteří z nich, například Taclík nebo já, si doma po koncertě uvědomili, že je ten refrén zasáhl. (…) Zaráží nás dnešní společenská atmosféra, něco se nám nelíbí, něčemu nerozumíme, z něčeho býváme smutní – příliš s tím ale nebojujeme. (…) Těžko snáším nenávistnou náladu, kterou ventilují mnozí zkušení lidé na vrcholu sil vůči svým názorovým oponentům. Hrotí atmosféru, jenomže já už chci klid, vyštěkal jsem se ve dvaceti.“
– Je to jistě velmi odlišné chápání od toho, co popisuji v hlavním textu. S Tomášem Poláčkem nás přitom nedělí generační příkop, je o pouhého dva a půl roku starší než já. Nemyslím si ani, že přibývající léta vás musí činit konzervativnějším. Naopak jsem obklopený lidmi, kteří jsou s vyšším věkem radikálnější a uvědomují si, že v minulosti byli spíš povrchní, a to i ve své revoltě. (Pankáčem opravdu nejste jen kvůli účesu a pití piva.) Na Poláčkově textu je nejvíc zarážející, jak ignoruje agresivitu a buranství Baumaxova textu a agresivní a buranské reakce, jež vyvolává u publika, co se jím cítí osloveno, a za agresivní označuje požadavek na to, aby lidé byli tolerantnější. (Pakliže chce Poláček tvrdit něco jiného, není jasné, co chce říct.) Jako by se všichni znevýhodnění měli ustavičně úslužně doprošovat, aby se s nimi jednalo slušně a rovnoprávně. Nesouhlasím s Poláčkem ani v tom, že ti, co se odmítají učit novým věcem, jsou na vrcholu sil, neboť právě jejich neochota a neschopnost se učit prozrazuje, že jim síly ubývají. Proto onu energii, kterou věnují svým reakcím, označuji za slabošskou.
Bonmot humoristického Dua docentky: „Muži prý zažívají krizi, protože ztratili role, na něž byli po tisíciletí zvyklí. Jak ale může být nějaký muž na něco po tisíciletí zvyklý, kdy žije jen pár desítek let?“
Anna Urbanová v úvodníku Heroine.cz říká
(vyhazuji tuto pasáž) Česká společnost se za ty tři roky (od založení Heroine.cz) změnila výrazně. Iniciativy jako #PromluvilyJsme a kauza Dominika Feriho zviditelnily problematiku sexuálního násilí široké veřejnosti. Feministická témata pomalu, ale jistě pronikají do mainstreamu. Na Slovensku je prezidentkou žena, kterou mnoho Čechů a Češek vnímá jako inspiraci i pro naši politiku. V parlamentních volbách uspěl rekordní počet žen. Víc než kdy dřív se přiblížila možnost prosadit zákon o manželství stejnopohlavních párů. Stejně tak ale vzniká druh protitlaku, který můžeme popsat jako touhu po ´starých pořádcích´. (…) Tato predikce nebyla příliš přesná, ukázalo se naopak, že vláda, jež vznikla v roce 2021 a byla složena z menších pravicových, konzervativněji založených stran (ODS, KDU-ČSL, STAN, TOP 09), v tomto šla proti přání většiny veřejnosti.
Obávané nástroje aktivistů jako diskuse nebo kritika ještě nepřinesly (v Česku) žádnou nespravedlivě odsouzenou oběť
Dotyčné teze opravdu platí pro především Česko; debata o zahraniční podobě cancel culture je složitější. Nabídnu jen pár textů: https://www.flowee.cz/civilizace/8083-filmovy-kritik-kamil-fila-jak-zrusit-kulturu-ruseni (13. 8. 2020) https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/komentar-kamila-fily-budeme-muset-vycistit-kulturu-aby-nebyl/r~adac4816abeb11eab408ac1f6b220ee8/ (11. 6. 2020), https://kapital-noviny.sk/ideologicke-vzrusenie-konzervativizmus-a-cancel-culture/ (15. 4. 2022), https://www.respekt.cz/cancel-culture (11. 3. 2023), https://slisty.cz/komentar-cancel-kultura-skoncila/ (2. 4. 2022), https://www.politiq.cz/2020/08/28/kdo-mluvi-o-cancel-culture-sam-polarizuje/ (28. 8. 2020).
Přesto je to právě tahle falešná realita, na jejímž poli jsme nuceni se pohybovat
Od roku 2022, kdy byly tyto řádky napsány, se změnilo jen to, že Dominik Feri je ve vězení. Nevinné oběti cancel culture a MeToo nikde, naopak záměrně nekorektní média napomohla několika lidem do Senátu či Europarlamentu.
Na sítích se potkáváme s větší růzností názorů, bubliny se tedy zviditelňují
https://a2larm.cz/2023/05/tiktok-je-hlavne-interaktivni-televize-efekt-socialnich-bublin-na-sitich-se-precenuje-rika-marie-hermanova/ (16. 05. 2023) Digitální antropoložka a expertka na sociální sítě Marie Heřmanová říká nepříjemnou pravdu: „Se sociálními bublinami je to složitější. Tento koncept z roku 2012 původně popisoval to, co se děje třeba při vyhledávání na Googlu, který nám nabízí věci, o nichž si myslí, že jsou pro nás relevantní. Efekt bublin v oblasti sociálních sítí vůbec není tak velký, jak jsme si dlouho mysleli. Toto ukazuje řada výzkumů z poslední doby.“
Jestli si onen „stárnoucí bílý heterosexuál“ myslí, že právě on je „utlačovaný a umlčovaný“, tak přichází na tento digitální večírek extrémně pozdě
Nesrine Malik pro Guardian napsala: „Kdykoli mluvím s lidmi, kteří se najednou obávají cancel culture, pokaždé si nejdřív pomyslím: ‚Kde jsi byl/a posledních deset let?‘ Byla jsem v online prostoru dost dlouho na to – a stejně jako mnoho ostatních jsem tu byla kritizovaná a obtěžovaná – abych věděla, že co někdo chápe jako nový vzorec virtuální cenzury ze strany morálních puristů, je v první řadě příběh o internetu, nikoli o ideologii nebo identitě. Pokud se kritici cancel culture bojí, že jsou názory, příspěvky a texty neustále hlídány rostoucí skupinou haterů, obávám se, že přichází na večírek extrémně pozdě. Nedokážu si vzpomenout na dobu, kdy jsem něco napsala nebo zveřejnila, aniž bych nepřemýšlela o tom, kolika nesprávnými způsoby to může být vyloženo a jestli se ubráním, když k tomu dojde. Už to ani není vědomý myšlenkový proces, je to instinkt.“ https://www.theguardian.com/commentisfree/2020/jul/13/cancel-culture-elites-power-social-media-age-online-mobs
Pro zdejší generaci, která byla v produktivním věku a zažila v 90. letech ostrý sociální vzestup, jde bezpochyby o výjimečné a pamětnicky hýčkané období
Následující dva odstavce reprodukují jednu z facebookových debat, kterou jsem na toto téma zaznamenal právě mezi příslušníky generace, co v 90. letech uspěla – někteří byli k sobě sebereflexivní, jiným stále unikalo, jak moc výjimečné podmínky jejich generace měla. Připadá mi důležité, že onen kritičtější pohled vyjadřují jenom generace mladší, ale sebeuvědomění prostupuje částečně i generací, jíž se to týká.
Dnes lidé s doktoráty a zahraničními stážemi, jimž je těsně pod třicet, tyto možnosti u nás nemají, a často se naopak musí odstěhovat za prací do zahraničí
Nemuseli o prosazení se dlouho bojovat, po jejich mládí a nezatíženosti minulým režimem byla poptávka
Jistě je pravda, že mnohé ekonomicky výhodné pozice si udrželi nebo převzali lidí silně svázaní s minulým režimem – bývalí straníci, spolupracovníci StB a veksláci. Ti se ale většinou schovávali před médii a neurčovali svou rétorikou dobovou mentalitu 90. let. Tato podkapitola líčí pouze fascinující fenomén, že do kreativních a exekutivních funkcí se dostali lidé velmi mladí, kteří často ani neměli vysokou školu, opustili ji, nebo si ji jen formálně dodělali při zaměstnání. I toto způsobuje často problémy v komunikaci, kdy lidé, kteří nevyvíjeli námahu chápat složitější koncepty humanitních oborů, je dnes ignorantně označuje za „pseudovědu“, „umělou vědu“ nebo „nesmysly“, aniž by přitom sami rozuměli vědě a rozdílům mezi „vědami“ (sciences) a „studiemi“ (studies, humanities), nebo tušili, že hlavním nesmyslem je výraz „umělá věda“.
Spisovatelka a editorka Olga Stehlíková v únoru 2022 napsala na Facebook status o tom, jak probíhala jedna z hodin občanské nauky ve třídě, do níž chodila její tehdy patnáctiletá dcera
https://www.facebook.com/olina.stehlikova/posts/10226409635737749 – Marika Mlčková později tuto zkušenost přetavila do dotazníku, jenž rozeslala po středních školách v Česku. O její aktivitě a nelichotivých výsledcích průzkumu informoval týdeník Respekt 11. února 2023 (https://www.respekt.cz/tydenik/2023/7/v-kuchyni-to-nepotrebujes) a ještě rok později https://www.respekt.cz/v-pasti-pohlavi/tabu-kolem-menstruace-se-droli-jak-vypada-realna-spolecenska-zmena (18. 10. 2024)
Z nových výzkumů víme, že na Západě u žen mladších 30 let jsou o 30 % větší emancipované progresivní názory, zatímco u mužů pod 30 se přiklání ke konzervativnějším postojům
https://www.ft.com/content/29fd9b5c-2f35-41bf-9d4c-994db4e12998 - Rozdíly v Jižní Koreji jsou přes 50 %, v USA přes 35 %, v Německu a Británii kolem 20 %. Rozdíly se přitom rapidně zvýšily během posledních 6 let.
Text v češtině https://www.heroine.cz/spolecnost/proc-jsou-mladi-muzi-proti-feminismu-za-vsechno-nemuzou-andrew-tate-a-filip-turek a video v angličtině https://www.youtube.com/watch?v=54H8ppxnp8I
V generaci Z (narozených 1995–2010) je 16 % chlapců a mužů přesvědčeno, že feminismus napáchal více škody než užitku, zatímco u baby boomers (1946-64) je to překvapivě o 3 % méně
https://www.theguardian.com/news/2024/feb/01/gen-z-boys-and-men-more-likely-than-baby-boomers-to-believe-feminism-harmful-says-poll; https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-pod-carou-z-muzstvi-se-stal-politicky-nazor-v-generaci-z-roste-trhlina-245042 - Politoložka Rosie Campbell to vysvětluje tak, že mladí muži vidí u influencerek na sociálních sítích volání po feminismu, ženské solidaritě a emancipaci, ale zároveň si kvůli nezájmu, nezkušenosti či omezeným informačním zdrojům neuvědomují přetrvávající nerovnosti a diskriminaci, proti které ženy bojují. Mohou tak propadnout dojmu, že se tu na úkor mužů vytváří jakási ženská konspirace, a pak už na scénu snadno vplouvají nenávistní mužští influenceři typu Andrewa Tatea, kteří je v tomto názoru začnou dál utvrzovat (viz kapitolu 13).
V tomto bodu knihy už mi přijde zbytečné plýtvat energií a místem na to, kdo co dělá z hlubokého přesvědčení, z vypočítavosti, bludu nebo užitečné idiocie
Odkazuji jen na sadu textů https://wave.rozhlas.cz/ultrakonzervativni-miliardari-proti-rovnosti-a-za-destabilizaci-evropy-8523191,
https://denikn.cz/876373/hnuti-pro-zivot-a-pro-rodiny-nejsou-roztomili-krestane-ale-soucast-vetsi-site-jiz-tecou-i-ruske-penize-upozornuje-expert/,
https://denikn.cz/988195/infiltroval-se-do-mocneho-ultrakonzervativniho-spolku-rikaji-ze-cirkev-uz-prohrala-a-oni-musi-zabrat-jeji-misto/,
https://druhasmena.cz/clanky/valka-proti-genderu-patriarchat-ktery-vraci-uder-nebo-reakce-na-krizi-liberalni-demokracie,
https://druhasmena.cz/clanky/socialni-konzervatismus-a-podpora-tech-spravnych-rodin,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/jen-dva-prsticky-tam-vstrcime/,
https://www.investigace.cz/anti-trans-hnuti-v-usa-vliv-v-cesku/,
https://www.visegradsky-jezdec.cz/pripad-bannon/ - „The Economist napsal, že Bannon (spolu s politickým analytikem Stephenem Millerem) vidí v Putinovi „kolegu nacionalistu a křižáka proti kosmopolitismu“. Uvedl, že Putin „stojí na straně tradičních institucí a snaží se to dělat formou nacionalismu“. „Bannon je také fanouškem Alexandra Dugina, ruského politického stratéga, s nímž se setkal v Římě v roce 2018. Dugina citoval při různých příležitostech a sám se označil za fanouška jeho knihy Čtvrtá politická teorie z roku 2009.“ „V roce 2018 Bannon založil nadaci s názvem The Movement, v níž se snažil sjednotit pravicově populistické strany po celé Evropě. Navštívil a jednal s mnoha prokremelskými stranami v Evropě, včetně rakouské FPÖ, britské UKIP, německé AfD, italské Lega Nord, maďarský Fidesz, španělský Vox, švýcarská SVP a francouzské Národní shromáždění
Jestli se nějaký heterosexuální muž cítí být moderní dobou „ohrožen“ a chystá se podle něj „kriminalizace pářících rituálů“, jak v jednom díle pořadu České televize, Máte slovo, tvrdil v roce 2021 zcela navážno jistý slizoun
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/221411030520033/ Sex se souhlasem, 25. 11. 2021; Nezapomenutelný titulek u člověka z lidu: „heterosexuální muž, který se cítí ohrožen“.
Jak popisuje statistik Hans Rosling ve slavné knize Faktomluva, s růstem životní úrovně se vždy a všude automaticky a přirozeně snižuje i růst populace
Hans Rosling, Anna Rosling Rönnlund, Ola Rosling: Faktomluva (2018, Zoner Press). „Snižování růstu populace“ je jeden z nejméně chápaných pojmů a konspiračními pomatenci zaměňovaný za „snížení celkové populace“. Ačkoli jde jen o to, aby se lidem žilo na planetě lépe (respektive byla udržitelná životní úroveň), dezinformátoři a jejich oběti mluví o různých formách genocidy. Zatímco cílem „snižování růstu populace“ je zabránit nebo zmírnit migrační vlny do Evropy a USA, konspirátoři v tom naopak protismyslně vidí snahu o „vyhlazení bělochů“ a jejich „nahrazení jinými etniky“. Teorie tzv. velkého restartu je stupidní od kořenů a není na ní zrnko pravdy, na rozdíl od jiných konspiračních bludů, které do nesmyslnosti rozvíjejí aspoň něco částečného reálného.
U mnoha lidí přestala existovat jakákoli pevná pracovní doba
V životním prostředí narůstá množství hormonálních disruptorů
Individualismus byl posilovaný desítky let předtím (...) shodne se na tom velmi široká vrstva lidí, dokonce i ti, kteří na to pak dovedou v jiných chvílích zapomenout a cítí se být na jiných stranách názorového pole. Tisíce stran o tom napsali sociologové Gilles Lipovesty (Éra prázdnoty, Soumrak povinnosti, Říše pomíjivosti, Paradoxní štěstí, Hyperkonzumní doba), Zygmunt Bauman (Tekutá modernita, Tekutá láska) a Ulrich Beck (Dálková láska) nebo romanopisec Michel Houellebecq (Elementární částice, Platforma, Podvolení, Serotonin, Zničit).
Zygmunt Bauman a Ulrich Beck jsou neradikálně levicoví, Michel Houellebecq spíš pravicově konzervativní a Gilles Lipovetsky z nich nejvíce neutrální a nejhůře zařaditelný.
Různé vlivy se slévají ve výsledný efekt, že nejen mladí lidé mají méně sexu, než v jejich věku měli jejich rodiče, ale obecně všichni mají trochu méně sexu
V Scientific American objevilo shrnutí rozsáhlé studie, podle níž mezi všemi věkovými skupinami americké populace došlo za poslední dekádu ke snížení sexuálních aktivit
https://www.scientificamerican.com/article/people-have-been-having-less-sex-whether-theyre-teenagers-or-40-somethings/ (3. 1. 2022), https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-potratu-v-cesku-ubyva-za-pozitivnim-trendem-muze-byt-i-mene-sexu-229315 (14. 4. 2023); https://www.youtube.com/watch?v=CxkYrICvwwA
Generace Z dokonce vyžaduje méně sexu i ve filmech a seriálech
Sexuální revoluce rozhodně méně osvobodila ženy než muže. Spíše než větší svobodu ve vztazích a prožívání rozkoše přinesla větší rozšířenost pornografie, u níž masturbujeme v osamocení
Na toto téma ze zklamání sexuální revoluce vznikla řada uměleckých děl – nejznámějšími budou asi Poslední tango v Paříži (1972) od Bernarda Bertolucciho, Velká žranice (1973) od Marka Ferreriho a Saló aneb 120 dnů Sodomy (1975) od Pietra Paola Pasoliniho. Proměnu a „pornografizaci“ společnosti zachycuje třeba film Boogie Nights (1997) od Paula Thomase Andersona.
Je absolutní nesmysl, že žijeme v přílišném přepychu. To je lživá a bludná mantra zajištěných starších lidí, co nechtějí vidět, že mladší generace se má hůře než oni
Uvádím záměrně jen snadno dostupné české zdroje, zahraničních je nesčetněnásobně více. Jde mi pouze o to ukázat, že se o tom píše běžně i u nás a není to nic nového nebo kontroverzního. https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/412912/nove-generaci-se-povede-hur-nez-jejich-rodicum-eu-chudne-varuji-odbornici.html (17. 8. 2016), https://magazin.aktualne.cz/zatracena-generace-z/r~d1f1da48debd11e9926e0cc47ab5f122/ (2.10. 2019), https://archiv.hn.cz/c1-66903070-jak-nejmladsi-generaci-prodavame-budoucnost-ve-sleve-a-divime-se-ze-se-na-nas-zlobi (8. 4. 2021), https://a2larm.cz/2021/05/jak-to-maji-milenialove-s-bydlenim-casto-mizerne-rodice-jim-ale-vstipili-ze-stat-to-resit-nemusi/ (5. 5. 2021), https://magazin.aktualne.cz/special-o-najemnim-bydleni-cinzak/r~d9e912ae538e11eda873ac1f6b220ee8 (15. 11. 2022)
Sociální nůžky se rozevírají. Ti na vrcholu evolučního žebříčku se mají lépe a lépe, mezitím ale střední třída prochází erozí a stále více lidí je na hranici chudoby nebo pod ní
https://www.mesec.cz/clanky/v-cesku-roste-pocet-lidi-ohrozenych-prijmovou-chudobou/ (12. 3. 2020) Počet domácností s příjmem pod hranicí chudoby vzrostl z 9 % koncem roku 2021 na momentálních 16 %. Nejvíce ohroženi jsou samostatně žijící senioři, samoživitelé a samoživitelky. Vyplývá to z exkluzivních dat projektu Život k nezaplacení, na němž spolupracují Český rozhlas a PAQ Research. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prijmova-chudoba-v-cesku_2205160500_ank (16. 5. 2022)
Jistě, být chudý v celkově bohatší společnosti je něco jiného než být chudý v chudší společnosti dříve
O vypočítávání chudoby https://www.indexprosperity.cz/, o situaci v Česku https://www.irozhlas.cz/zivot (Život k nezaplacení, vychází od 11. 5. 2022)
Střední a starší generace by měla přestat s citovým vydíráním, „jak se mají děti v Africe“
Hans Rosling ve Faktomluvě rozlišuje čtyři úrovně bohatství chudoby, přičemž v západním světě se úroveň 2 považuje za chudobu, zatímco v zemích, kde panuje převážně úroveň 3 a 4, je úroveň 2 vysněným statusem.
Rolníci ve středověku měli díky různým svátkům více volna než je dnešní průměrná pracovní doba v USA, ale i u nás
Pomůžou nám knihy sociologů jako jsou Daniel Prokop (Slepé skvrny, 2019), Pavel Pospěch (Neznámá společnost: Pohledy na současné Česko, 2021) nebo Martin Buchtík (Různá vyprávění o jedné společnosti, 2023)
Pro představu rozhovory s autory
https://magazin.aktualne.cz/kultura/buchtik-stem-nekterym-nepravdam-veri-vzdelani-lide/r~a1b34b7ed55c11ee86860cc47ab5f122/ (28. 2. 2024),
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-krize-postihne-stredni-tridu-kdo-je-ale-stredni-trida-207946 (3. 7. 2022),
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/dan-z-nemovitosti-bohatsvi-paq-research-majetkova-nerovnost-datova-zurnalistika_2110290500_nkr (29. 10. 2021), https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-instituce-jsou-to-nejlepsi-co-mame-rika-sociolog-pavel-pospech-40386030 (10. 2. 2022)
Průměrná mzda v Česku stoupla za posledních dvacet let asi na dvojnásobek, ale cena bydlení stoupla v různých krajích na více než čtyřnásobek nebo pětinásobek
Dostupnost bydlení je v Česku dlouhodobě jedna z nejhorších v Evropě a je nejhorší za posledních 25 let
Obecně zažíváme v posledních letech největší propad životní úrovně od roku 1989. V roce 2023 skončilo se soukromým podnikáním nejvíce lidí od roku 1993
https://forbes.cz/nejvice-od-roku-1993-v-cesku-loni-ukoncilo-podnikani-277-tisic-zivnostniku/ (14. 1. 2024) - 277 tisíc skončilo, 68 tisíc začalo
Statistický úřad potvrdil, že v meziročním srovnání byly reálné mzdy v roce 2023 opět nižší
Česko se v nerovném rozdělení majetku umisťuje na předních pozicích - 80 % majetku vlastní nejbohatší pětina lidí
Nejnovější data z českých porodnic naznačují, že dojde k prudkému propadu porodnosti. Na vině je především extrémní nárůst životních nákladů
Problémy provázejí mladší generaci už na základních životních křižovatkách – s přijetím na střední školy mají i talentované děti a jejich rodiče pro ně nevidí dobrou budoucnost
Děti z příjmově chudších rodin se téměř nedostávají na vysoké školy a nemají šanci zlepšit si svůj status
Politici nám pořád nesmyslně nutí, že potřebujeme více učňů, přestože budeme potřebovat vysoce kvalifikované pracovníky se soft skills
Výzkumnice Eva Svatoňová popisuje na základě rozhovorů s lidmi, co se bojí tzv. genderové ideologie, rozbití tradičních rodin či přeoperovávání dětí na jiné pohlaví, že bojují především s chudobou a jejich nejistoty ohledně světa pramení z ekonomických podmínek
V tomto světě větších sociálních jistot se budou lidé milovat a rozmnožovat raději, byť zvýšení nebude zásadní
https://blog.lexicanium.top/p/proc-evropane-vymiraji; Obří rozbor mnoha faktorů, jež mají vliv na porodnost od anonymizovaného autora konzervativního smýšlení; nicméně zajímavé
Přestaňme se bavit o sexu čistě jako o zábavě i o sexu jako povinnosti k výrobě daňových poplatníků
Všimněme si také, že zvyšování porodnosti se navíc vždy má týkat hlavně těch „správně bílých lidí“, nikoli obyvatel Afriky a Asie. V celém tomto volání po zvyšování porodnosti obvykle není nic jiného než starý dobrý rasismus. Přitom globální zvyšování životní úrovně vede k tomu, že růst populace bude klesat i v Africe a Asii a navíc zajistí menší migrační vlny do Evropy, USA, Kanady, Austrálie či Nového Zélandu.
Nemusí se rozmnožovat podle tabulek „2,1 dítěte na jednu ženu“
Ale může to být vyšší číslo než dnes
V ČR připadalo 1, 71 dítěte na jednu dospělou ženu v roce 2019 https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce (3. 8. 2022). Nová čísla hovoří dokonce o stoupání porodnosti: https://twitter.com/petr_barton/status/1633839393336352769
Pro velké korporace by neměly existovat daňové ráje, kam každoročně bez obecného užitku odtékají vysoké miliardy až jednotky bilionů dolarů
Informované odhady kolísají podle toho, za se počítá EU nebo celý svět https://www.investigace.cz/evropske_danove_uniky/ a https://www.imf.org/en/Publications/fandd/issues/2019/09/tackling-global-tax-havens-shaxon
Měli bychom redukovat na minimum ekologicky nevýhodnou průmyslovou živočišnou výrobu – což může mít řadu cest a jedinou možnou určitě není přechod čistě na veganství
Stručně v bodech: a) podněcovat lidi ke střídavému způsobu stravování (flexateriánství), b) podporovat výrobu veganských verzí masa, případně laboratorně pěstovaného masa (momentálně existují silná omezení https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html) či mléčných bílkovin produkovaných bakteriální fermentací, c) pěstovat konzumovatelný hmyz a d) navracet se tam, kde to jde, k původním formám farmaření a zároveň rozvíjet vertikální zemědělství ve sklenících i na výškových budovách. Spisovatel Michael Pollan ve své slavné knize Dilema všežravce (orig. 2006, česky 2013) mluví o organické symbióze mezi polem, loukou, lesem a vodními zdroji, kdy ekologicky výhodnější jsou menší různorodé plochy vedle sebe (a živící sebe navzájem) než pouhé širé lány (které vyčerpávají půdu). Publikaci neuvádím proto, že by byla ve všech ohledech vědecky nezpochybnitelná, beru ji ale jako podnětnou.
V dalším kroku se musíme co nejvíc zbavit závislosti na fosilních palivech – ať už posilováním současných „zelených technologií“ a podporou výzkumu jaderné fúze
Chceme, aby lidé chtěli děti, párovali se a vařili si, ale to se nesmí obávat budoucnosti
https://twitter.com/TomKopen3/status/1638124784847319042 Meziroční pokles o 12000 dětí = největší pokles od roku 1994. Stát díky tomu ušetří ročně 1,5 miliardy na mateřské a rodičovském příspěvku. Později se úspory překlopí i do škol.
Finanční expertka a influencerka Marie Melchor popisuje zesilující trend fatalismu, kdy se nejmladší generace vzdává naděje na vlastní bydlení nebo pořízení dětí a zároveň nepochopitelně utrácí za zbytné a luxusní zboží
termín na to je doom spending https://www.straitstimes.com/world/united-states/gen-z-is-splurging-on-luxury-goods-to-soothe-their-economic-despair
Naším snem i naší seberealizací by přitom měl být vnitřní rozvoj, schopnost vést dobré vztahy s ostatními a nezanechávat po sobě psychickou a ekologickou spoušť.
Něco o tom napovídají rozhovory se zástupkyněmi mladší generace jako jsou herečka Alžběta Malá https://www.stream.cz/dvtv-interview/zijeme-jinou-dobu-nez-generace-pred-nami-precitlivelost-se-snazime-brat-pozitivne-nechceme-vyhoret-65037372 nebo zpěvačka Pam Rabbit https://www.youtube.com/watch?v=ECN77-Ere_g (Generace Z nevidí důvod proč makat, byt si nekoupí, hledáme spíš balanc, říká vítězka ceny Anděl)
Ti, jimž se během 90. let zadařilo a jejich úroveň šla výrazně nahoru (jedná se o více než třetinu české populace
Nevyřeší to podnikatelské startupy, ani rychlejší povolování komerční výstavby bytů
expert na architekturu a urbanistiku Jakub Nakládal https://x.com/J_Nakladal/status/1757748366119764446 (14. 2. 2024)
Česko má, mimo jiné, obrovský problém s tím, že asi jen čtvrtina mladých lidé tu věří, že podnikání prospívá společnosti
Velké množství feministických debat je silně sebekritických a téměř každá větší kniha reviduje, co již bylo řečeno a uděláno
Susan Faludi (Backlash: The Undeclared War Against American Women), Roxanne Gay (Bad Feminist), již citované Elisabeth Badinter (Tudy cesta nevede) či Camille Paglia (Svobodné ženy, svobodní muži), byť zrovna Paglia je převážně přijímaná jako neproduktivní kritička, z níž si nelze vzít nic jiného než „nebuďte slabé a nestěžujte si“. Paglia se obecně vyjadřuje jako privilegovaný snob, kterému uniká, že většina nerovností je systémová (viz kapitoly 9, 10, 11, 12) a nejde je odstranit na úrovni individuální vzpoury. Jako by přitom nebylo nejodvážnější mluvit právě o systémových strukturálních problémech a konečně odhlédnout od perspektivy jednotlivců. Publikací, které kritizují feminismus zevnitř (píšící se stále hlásí k feminismu), nebo vnějšku či „zboku“ (píšící se k feminismu již nehlásí), je obrovské množství. S některými námitkami je třeba se poctivě vyrovnávat, mnohdy jde ale spíš o publikace napsané někým, kdo feminismu nikdy příliš neporozuměl a jeho nynější distance není podmíněná předchozím vhledem. Typickým příkladem bude třeba Cassie Ray a její dokumentární film Red Pill (2016), v němž líčí své zklamání z feminismu, aniž by kdy pochopila jeho základy. Kdyby místo točení zavádějícího snímku raději další dva tři roky studovala, nejspíš by našla odpověď na většinu svých otázek. Poctivé studium v soukromí však není tak efektní jako prezentovat nahodile sesbírané výkřiky vytrhané z kontextu.
V bezedné propasti mediálního vesmíru, v době mezivládí se rozkládají staré formy, hroutí se řád starého, svět se rozpíjí a rozmlžuje. Přesně odtud také vychází Baumanův nejslavnější pojem či metafora „tekutá modernita“
Přiznaně zde využívám formulací z Baumanova nekrologu, který napsal novinář a filosof Petr Fischer, s jeho svolením. (https://vltava.rozhlas.cz/trojuhelnik-zygmunta-baumana-5011173, (18. 1. 2017)
Je to horizont světa, který se nepromění v dystopii, ale ponese některé rysy uskutečněné utopie
O utopiích a dystopiích píšu další knihu a jsem si plně vědom problematičnosti utopických vizí – ty nesmí být statické, ale musí být dynamické, sebekritické a uvědomovat si, že utopie je pouhý horizont, jehož nelze nikdy dosáhnout, protože pohybem vpřed se vytváří horizont nový.
Jak řekl v nedávném rozhovoru psycholog a terapeut Jiří Procházka
https://www.e15.cz/the-student-times/vsechny-lidi-automaticky-povazujeme-za-heterosexualni-rika-psycholog-prochazka-1346194 (29. 4. 2018, Terezie Kosíková)
Tomuto odhadu odpovídají i některé statistiky, byť přesně zjistit to nelze
https://www.pewresearch.org/social-trends/2021/10/05/rising-share-of-u-s-adults-are-living-without-a-spouse-or-partner/ V USA v roce 2019 bylo 53 % lidí mezi 25-54 lety v manželství. (Tento údaj historicky stále klesá, v roce 1990 to bylo 67 %.) Na to, aby lidé mohli žít v manželství, potřebují být dva, čili číslo 53 dělíme dvěma a dostáváme 26, 5 %. Statistika ovšem neudává, zda jsou lidé v prvním nebo druhém manželství a zda mají či vychovávají společné biologické děti. Lze předpokládat, že číslo tedy výrazně menší než 26, 5 %. Situaci můžou ale zamíchat mladší i starší páry. Jasné číslo tedy k dispozici nemáme. Můžeme pouze říct, že lidé žijící v tradiční rodině, tvoří menšinu společnosti.
Je možné, že se ustanoví manželství na dobu určitou, kdy lidé budou vždy po deseti nebo více letech potvrzovat, zda spolu musí být dále, když už vychovali děti
Toto vše se bude dál dít, vše bude viditelnější a méně ostrakizované, a nelze tomu nijak zabránit
K tomu lehce bokem jeden překvapivý citát: „Budoucnost lidské sexuality je dána jejími proměňujícími se antropologickými základy. Předpokládáme-li, že pohlavnost člověka je spíše společenská, že dnešní pohlavní role byly vytvořeny spíše kulturou než přírodou a že mravní norma je relativní a historicky proměnlivá, pak je samozřejmé, že sama sexualita má určitý dobový charakter a mění se v čase. Člověk se začíná chápat jako bytost obdařená slastí, neboť tuto slast může kdykoliv vyvolat u sebe i u druhých. Zdůraznění prožitku slasti však není možno chápat jako hedonistickou dekadenci, ale jako hominizaci sexuality, je to ryzí akt, který člověka vlastně osvobozuje.“ (kniha Erotova lampa, s. 62) – Toto je ze sledovaného materiálu jediná pasáž, kde Radim Uzel mluví tímto tónem a má svůj moment prozření.
Konzervativní americký komentátor David Brooks to skvěle popsal v dlouhém eseji Nukleární rodina byla chyba pro magazín The Atlantic v roce 2021
https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2020/03/the-nuclear-family-was-a-mistake/605536/, český překlad Velký rodinný omyl, ve speciálu týdeníku Respekt Budoucnost Západu, 4. 4/2021, s. 6-19. Video digest zde: https://www.theatlantic.com/video/index/606157/modern-family/
Lidé, jimž chybí sociální kontakt, mají co do propojení neuronových sítí ve svém mozku větší mezeru mezi sítěmi svého „já“ vůči sítím vymezeným pro ostatní lidi
https://nedd.tiscali.cz/osameli-lide-maji-divne-propojene-mozky-548844 (7. 1. 2023) Autoři studie během experimentu zaznamenali různé neurální reakce jedinců napříč celým mozkem na různé osobnosti včetně jich samotných.
Týdeník Respekt k tomu v létě 2021 přinesl nadějnou reportáž o tom, že i mezi mladou generací vznikají spontánní nová, kvazi-rodinná uskupení
https://www.respekt.cz/tydenik/2021/26/kdyz-se-z-kamaradu-stane-rodina (27. 6. 2021, Barbora Chaloupková) Je nutné připustit, že jde o formace, které se objevují spíše ve větších městech a nejsou typické pro venkov a maloměsta. Odporuje to i tradiční představě, že venkov je více komunitní. Dnes je český venkov spíše místem většího rozpadu společenské soudržnosti.
Bývalý viceprezident Asociace ředitelů základních škol Jaroslav Jirásko v létě 2023 napsal na Facebook ironický dotaz
V hlubších evropských dějinách existovaly různé modely rodiny, zahrnující širší příbuzenstvo, ale třeba taky stálou čeleď statku (u sedláků), u aristokracie znamenala "rodina" zase něco úplně jiného
Odstavec je dílem jednoho diskutéra, jehož jméno jsem si nepoznamenal (budu rád, když se mi ozve), ale vystudoval kulturní antropologii a svůj příspěvek uvedl slovy, že toto asi ví všichni, kdo mají základní znalosti o dějinách. Detaily najdete zde - https://www.merriam-webster.com/wordplay/nuclear-family-history-origin,
https://ifstudies.org/blog/the-real-roots-of-the-nuclear-family/ a https://www.science.org/content/article/prehistoric-family-values
Římané ale nepoužívali toto slovo pro označení pokrevních vztahů, nýbrž pro všechen majetek domácnosti – pole, dům, peníze i otroky
Rodina se do doby moderní podobá spíše širšímu klanovému společenství – ve středověku si ho zkuste představit třeba jako klany Kozlíka a Lazara z díla Vladislava Vančury Marketa Lazarová
Vize feminismu, a to i toho nejradikálnějšího, jaký reprezentuje třeba esej Sophie Lewis Zrušte rodinu (orig. 2022, česky 2023) není rozbití lidských vazeb, ale naopak jejich nové posílení
V druhé polovině roku 2022 českými médii proběhla morální panika ohledně myšlenky tzv. rodinného abolicionismu, tedy zrušení rodiny (připodobňované ke zrušení otroctví), jak o ní mluví některé feministky jako Sophie Lewis. Navázáno to bylo na tematické číslo časopisu Druhá směna. Celá idea je značně náročná na pochopení, protože se proti ní bouří většina našich vštípených emocí. Pravděpodobně lepší než číst si složité a velmi abstraktní teoretické úvahy (https://druhasmena.cz/clanky/my-si-to-zaslouzime-kolektivni-recenze-manifestu-sophie-lewis-abolish-the-family a https://druhasmena.cz/clanky/vytvorit-natolik-svobodny-svet-ze-nuklearni-rodinu-uz-nebudeme-potrebovat-rozhovor-se-sophie-lewis), je lepší vzít si osobní esej jedné z členek redakce, Elišky Koldové, kde popisuje, co je na současné (právně i osobně chápané) podobě rodiny nevýhodného (https://druhasmena.cz/clanky/za-blbost-se-plati-proc-by-nam-zruseni-nuklearni-rodiny-umoznilo-zit-lepsi-zivot). Je zjevné, že se tu popisuje něco, k čemu většina společnosti dlouho (a možná nikdy) nebude svolná. https://a2larm.cz/2023/10/kazdy-kdo-miluje-sve-rodice-by-mel-usilovat-o-zruseni-rodiny-rika-feministicka-teoreticka-sophie-lewis/, https://peoplesdispatch.org/2022/09/26/cubans-just-ratified-the-worlds-most-progressive-family-code/
Inspiraci můžeme hledat třeba v novém kubánském zákoníku z roku 2022, v němž jsou za rodinu považováni lidé bez ohledu na sexuální orientaci, genderovou identitu a pokrevní příbuznost, je možné adoptovat kohokoli z jakéhokoli státu
https://nacla.org/cubas-new-family-code-window-political-ecosystem a https://www.gacetaoficial.gob.cu/sites/default/files/goc-2022-o99.pdf - I v poznámkovém aparátu mám potřebu zdůraznit, že hledat inspiraci neznamená adorovat kubánský režim
Moderní výzkumy nám každopádně naznačují, že děti se dlouhodobě evolučně vyvinuly k tomu, aby měly více než dva rodiče
Vize úpadku jsou přitom dané především stárnutím – naše paměť má tendenci uchovávat si příjemné vzpomínky a špatné přemazávat, jsme rovněž přesyceni negativními zprávami v médiích. Lidé psychologicky považují za normu životní styl a svět, když jim bylo dvacet
Moskevský patriarcha Kirill ve svém kázání z března 2022 obvinil z ruské invaze na Ukrajinu liberální západní hodnoty, přičemž upozornil zejména na průvody gay hrdosti
V Rusku je mužům prakticky povoleno bít své partnerky, protože neexistuje zákon proti domácímu násilí, tak jak ho známe v západních zemích
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-rusku-pribyva-domaciho-nasili-tady-je-zpoved-jedne-z-tyranych-zen-149721 (7. 4. 2021) Ruské organizace zaznamenaly v roce 2020 velký nárůst domácího násilí. Tamní zákony totiž nepovažují takové trýznění za trestný čin. Pokud se násilník nedopustí činu více než jednou za rok, hrozí mu jen pokuta. https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusko-nechce-zprisnit-zakon-proti-domacimu-nasili-evropsky-s/r~b9b303f05e9811ec9322ac1f6b220ee8/ (16. 12. 2021) Kreml vyloučil jakékoli přitvrzení ruských zákonů proti domácímu násilí, přestože kvůli mezerám v tomto směru Evropský soud pro lidská práva Rusko odsoudil a vyzval k reformě ruských předpisů. Ruský parlament přitom na počátku roku 2017 přijal a následně prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který zmírňuje postih pachatelů domácího násilí. Podle nového znění zákona činy, které nezpůsobí zranění nebo v případě dospělých pracovní neschopnost, budou považovány za přestupek. Jako trestný čin bude u téhož pachatele hodnocen až druhý takový případ. O toto zmírnění se zasazovaly mocné konzervativní síly, především vlivná pravoslavná církev. Zákon tak nahrává tyranským členům domácnosti a odrazuje oběti od nahlášení konfliktu. Jen v roce 2018 zemřelo po napadení 5 tisíc žen. Aktivisté v roce 2021 tvrdili, že před pandemií trpělo v největší zemi na světě ročně domácím násilím 16,5 milionu žen (tedy více než 20 % populace). Odborný rozbor zde: https://ethz.ch/content/dam/ethz/special-interest/gess/cis/center-for-securities-studies/pdfs/RAD200.pdf
Při projevu 31. září 2022 Putin jasně deklaroval, že hodlá zničit svět i proto, aby neexistovalo slovo gender
http://kremlin.ru/events/president/news/69465 (text si můžete snadno jedním kliknutím přeložit z ruštiny do angličtiny)
V prosinci 2022 ruští poslanci schválili zpřísnění „propagace homosexuality“ a zesílily hlasy ohledně toho, že ženy jsou určené hlavně k rozmnožování a měly by mít osm dětí a více
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusti-poslanci-schvalili-zprisneni-takzvane-propagace-homosexuality-219975, https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-rusko-sexismus-zeny-na-rozmnozovani_2311181630_kth, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kreml-utahuje-srouby-v-lgbtq-objevil-hnuti-a-chce-s-nim-zatocit-239991 a https://twitter.com/JanKaprek1/status/1732404373702013367
Mimo zákon se má v Rusku stavět i feminismus označený za extremistickou ideologii
Esencialisté trvající si na věčných podstatách, neměnných vlastnostech a předurčených společenských rolích, stojí víc na straně těch, kdo chtějí zničit svět. Možná ne někdy s otevřeným přiznaným nadšením, ale hlubinné spříznění mezi nimi existuje
V Česku je typickým zástupcem bývalý kancléř prezidenta Václava Klause, Petr Hájek (zakladatel stránky Protiproud.cz), celé hnutí Trikolora a strana SPD Tomia Okamury a vícekrát zmiňovaná Daniela Kovářová
(https://www.nazorypolitiku.cz/pol/432), z níž během senátorské kampaně vypadlo, že bychom měli vystoupit nejen z EU, ale i z NATO (nemáme přitom podle ní ale zvyšovat ani výdaje na obranu). Ukrajina se má vzdát Ruskem okupovaných území, Rusko nemá nést následky za rozpoutání války na Ukrajině a máme uznat Krym za součást Ruska. S podobnými názory souzní řada lidí, které stále dokola jak na točícím se orloji zpovídá moderátorka Martina Kociánová na svém kanálu Kupředu do minulosti. Svobodné universum V zahraničí to jsou typicky Donald Trump, Viktor Orbán či vlivný moderátor Tucker Carlson; výčet by mohl pokračovat dlouho.
Čím dál pomatenější psycholog Jordan Peterson naznačil v létě 2023, že „Putin ve skutečnosti vede kulturní válku proti západní dekadenci a zdegenerovanosti“ a tvrdil, že „Rusko ukazuje všechny znaky znovuzrození křesťanství“
Různé „konzervativní“, nacionalistické, „alternativní“ a podobné antisystémové intelektuální polohy, které se zpočátku zdají být pestrými alternativními pohledy vůči hlavnímu proudu, v pomalé, ale časem stále se zrychlující a zužující spirále končí ve stejném bodu – primitivní tvrdé proruské antizápadní pozici
Celý odstavec je kompresí facebookové diskuse na profilu Radka Batelky; účastnili se jí především Vít Kučík, Ondřej Bratinka a Kateřina Kňapová. Přiznávám tuto inspiraci i převzetí formulací a zároveň z důvodů přehlednosti a plynulosti textu nepřipisuji nikomu autorství jednotlivých vět a výroků.
Jejich heslem je „vše dobré už tu bylo, čím méně budoucnosti, tím lépe“
Hlubší rozbor v tomto rozhovoru https://denikalarm.cz/2023/09/liberalismus-je-na-ustupu-na-autoritarske-tendence-zatim-nema-odpoved-rika-politolog-kratochvil/
Je to dokonalý protiklad demokracie a křesťanské lásky
Od konce února 2022 ničí svět ona víra v pevně dané esence. Je to víra zoufalá a slabá – když vidí, že prohrává, raději chce zničit vše, i sebe v jaderné výhni
https://cnn.iprima.cz/rusko-zacina-prohravat-je-cas-na-svatou-valku-zapad-jaderny-utok-podcenuje-rika-dugin-187079 Můžeme to chápat jako plané výhružky, ale stále jde o oficiální rétoriku daného státu, jde bezpochyby o jeho ideologii
Jestli má nějaká země problém s vymíráním obyvatelstva a setrvalým odlivem nejlepších mozků, pak je to Rusko
Opozice konstruktivismu a esencialismu není falešná
Esencialismus a konstruktivismus nejsou zavedené akademické směry, ale jde spíše o druhy celkového náhledu na svět, jeden z principů, jimiž členíme realitu. Ve filosofii se takových opozic používá více. Empirismus a racionalismus (podstatný především ve vědě), idealismus a materialismus (podstatný hlavně v klasické filosofii), nominalismus a realismus (důležitý pro scholastickou filosofii) nebo deontologie a utilitarismus (odlišovaný v etice). Vždy zjišťujeme, pro koho je důležitější zkušenost a sbírání dat – pohyb myšlenek zezdola nahoru, nebo zda je důležitější rozum a analytický pohyb myšlení seshora, od abstrakcí a pojmů, směrem dolů – k žité skutečnosti. Jsou prvotní ideje, z nichž se odvozuje podoba reality, nebo jsou důležitější materiální podmínky, v nichž žijeme, a z nichž teprve tvoříme ideje? Jsou určité morální principy předem dané, nebo je morální to, co způsobuje nejméně utrpení a určujeme si to my sami v každé jedinečné situaci? Nejspíš není těžké poznat, že tuto knihu napsal někdo, kdo je jednoznačně konstruktivista a nominalista, kdo je spíše materialista, spíše empirista a spíše utilitarista. Někdo si asi i vyvodí, že knize je cítit duch pragmatismu, zároveň i existencialismu a velký odpor k pozitivismu. Celkové zjištění ale je, že málokdo je ve svém přístupu ke všem problémům konzistentní a není to zásadní problém. Lidé nebývají obvykle dokonale důslední, ale jsou jako osobnosti originální mixem toho, co přejímají.
Jsou to doslova tmáři, obskuranti, antiosvícenci
Moderátor Tucker Carlson, jenž patří k největším podporovatelům Donalda Trumpa a šiřitelem lží o volebních podvodech, takto v na podzim 2024 tvrdil, že zvyšující se počet tornád nezpůsobuje globální oteplování a změna klimatu, ale že jde o boží trest za interrupce. Ve stejné době dokázal tvrdit, že nikdo nerozumí štěpení atomů a jaderná energie je démonickou silou. A není v daném názorovém táboře s touto výběrovou antivědeckostí nijak ojedinělý. https://www.yahoo.com/news/tucker-carlson-claims-abortions-cause-231110986.html
Jste to vy, kdo střílí jako první a prakticky jako jediní
V současné době je debata tak vyhrocená, že se dnešní neautoritářské levici vyčítají neustále diktatury v Sovětském svazu, Číně, Kambodži nebo Severní Koreji. Poslední výbuchy násilí jsou v případě levicového extremismu spojené s Frakcí rudé armády, v Německu v 70. letech. Fakticky se ale častěji páchají atentáty na levicové politiky a političky a levice je obecně méně násilná, méně si zakládá na právu nosit zbraň a v jejím vidění světa nejde o to chystat se na násilné konflikty, ale spíše budovat prostředí, kde násilí bude méně.
Množství pravicových atentátníků je dlouhodobě jasně vyšší https://polisci.barnard.edu/sites/default/files/inline-files/Emily%20Kramer%20-%20Right-Wing%20Extremism%20and%20Mass%20Shootings%20in%20the%20United%20States.pdf (Right-Wing Extremism and Mass Shootings in the United States, Emily Kramer) - 71 % jsou pravicoví extremisté, 26 % islámští extremisté a 3 % levicoví extremisté. Nenechme se zmást optickým klamem, že například na slovenského premiéra Roberta Fica střílel atentátník, jenž v jednu chvíli chodil na demonstrace opozice. Tentýž člověk zároveň psal rasistické protiromské manifesty, které jsou v naprostém rozporu s progresivním liberalismem.
Na Ukrajině, kde probíhala skutečná válka, zvládli uznat Istanbulskou úmluvu i otevřít debatu o úpravě svazků v ústavě
Ženy jsou zase ty, kdo i v mírové éře lockdownů zůstávají víc doma a starají se téměř výhradně o děti, přicházejí víc o své posty a musí brát méně lukrativní práce. Nebo ty, kdo ve válečném světě prchají před bombardováním za hranice, stávají se oběťmi cíleného znásilňování a obchodu s lidmi
Toto není žádný žádoucí tradiční dobrý svět, přestože jsme slýchali, jak to krásně ukazuje, že muži bojují a brání ženy, jež se starají o děti
Pro připomenutí – tento nesmysl o rozdělení genderových rolí ve válce rozebírá v závěru kapitola 10. Zde bez podobné statistiky navrch jen osobní svědectví https://denikn.cz/1021632/syn-musi-pochopit-ze-bojuji-aby-za-par-let-nemusel-do-valky-on-rika-ze-zakopu-ukrajinka/ (5. 12. 2022)
USA v 24. června 2022 začaly na základě stejně esencialisticky smýšlejících kazisvětů panovat zákony omezující interrupce
Opusťme demagogickou rétoriku, že zrušení precedentu Roe vs. Wade Nejvyšším soudem USA není fakticky zákazem potratů, ale „předáním pravomocí jednotlivých státům unie“. Na přípravu zrušení tohoto precedentu republikánští politici a jejich lobbisté pracovali usilovně desítky let s jasným cílem omezit reprodukční práva žen. Ať už k tomu přistupujeme jakkoli, svoboda jednotlivých států vede k omezení svobody žen v těchto státech; z toho se nelze relativisticky vylhat.
Otevřeně plánují, že hodlají rušit další vydobytá občanská práva a totéž zaznívá od antiliberálních a neofašistických politiků i v Evropě
Viceprezident USA JD Vance mluví o tom, že by omezil volební práva lidem, co nemají děti https://x.com/KamalaHQ/status/1816492112713818382
Média v Itálii https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-kriticti-novinari-jako-terc-obavy-o-svobodu-medii-pod-vladou-meloniove-sili-258281
Ženy v Argentině https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/23/women-rights-argentina-javier-milei-anti-feminist; Další formou omezování bývá lékařská péče a pomoc, což vidíme na dekretech Donalda Trumpa krátce po nástupu k moci - https://x.com/Atul_Gawande/status/1883212990948024416
Práva trans lidi https://slate.com/news-and-politics/2021/04/transgender-rights-bathrooms-sports-alliance-defending-freedom.html
https://www.reuters.com/legal/us-supreme-court-conservatives-complete-another-assertive-term-2023-06-30/
https://www.thenation.com/article/society/supreme-court-2024-term-preview/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-5-59-pravicovi-extremiste-chteji-trumpuv-navrat-popisuje-americky-reporter-258115 + https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-madari-muzou-udavat-uradum-lidi-kteri-zpochybnuji-tradicni-rodinu-229263
Chtějí zákaz „potratových pilulek“
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-florida-schvalila-zakaz-potratu-40428601, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-wyoming-zakazal-potratove-pilulky-boj-o-leky-se-siri-po-usa-228004, https://www.theguardian.com/world/2024/apr/16/italy-passes-measures-to-allow-anti-abortion-activists-to-enter-abortion-clinics, https://www.zdravotnickydenik.cz/2023/04/nejistota-kolem-potratove-pilulky-v-usa-pretrvava/
zrušení manželství pro LGBTQ páry
znemožňování nebo komplikování rozvodů
další komplikaci a omezení volebních práv pro etnické menšiny a chudší vrstvy obyvatelstva, ideálně vzít i volební právo ženám a dát ho jen jejich manželům a vzít volební právo lidem, co nemají děti
Pseudokonzervativci reálně zakazují mnohem více knih
https://medium.seznam.cz/clanek/zuzana-valkova-ta-delikatni-vec-s-prepisovanim-knih-problem-je-horsi-na-zapade-se-dokonce-zakazuji-5113, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ron-de-santis-florida-usa-donald-trump_2302030958_bko, https://wave.rozhlas.cz/na-floride-vyradili-ze-skolnich-knihoven-1600-knih-zminujicich-sex-florida-9154576, https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zakaz-knihy-cenzura-neofasismus-amerikanistka-denisa-krasna-matej-skalicky_2312200600_kac, https://pen.org/index-of-school-book-bans-2022/, https://wave.rozhlas.cz/ptali-jsme-se-co-je-hiv-ucitel-nam-nesmel-odpovedet-jak-florida-cenzuruje-skolni-8976456
Jediný reálně plánovaný puč za mnoho desetiletí proti demokratickému zřízení pocházel od ultra-konzervativních reakcionářů v Německu v roce 2022
Jediný, do kryje pedofilii, jsou zastánci tradičních hodnot, jak se ukázalo při skandálu v Maďarsku v letech 2023 a 2024
Jediný reálný plán totality a diktatur, který má oficiální podobu, je americký Project 2025, za nímž stojí desítky lidí z bývalé Trumpovy administrativy
video https://www.youtube.com/watch?v=rB-jvD0SgPY, heslo https://en.wikipedia.org/wiki/Project_2025, oficiální stránka https://www.project2025.org/; Trump se sice distancoval, ale nyní bod po bodu tento program naplnuje https://time.com/7209901/donald-trump-executive-actions-project-2025
Všimněte si, jak se bojuje proti smíšeným záchodům, vystoupení drag queen pro děti, proti posílání potratových pilulek znásilněným ženám na Ukrajině. Nikdy za nic pozitivního
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-rusko-toalety-genderove-neutralni-ukrajina-valka-zapad.A240117_193320_zahranicni_jhr
https://denikalarm.cz/2022/04/pepraky-a-houkadla-hnuti-pro-zivot-navrhuje-pomahat-znasilnenym-ukrajinkam-prevenci/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cist-detem-queer-pohadku-bude-muz-v-kostymu-zeny-pod-dohledem-policie-231785 a https://alipro.cz/otevreny-dopis-ve-veci-cteni-drag-queen-detem-hejtmanu-grolichovi-a-primatorce-vankove/
https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7953-soudime-a-manipulujeme-jak-hnuti-pro-zivot-zmenilo-strategii-aby-se-vklinilo-mezi-ceske-ateisty
Naše vlastnosti a schopnosti většinou nejsou genderově natožpak biologicky vázané. Zažíváme to přece už v posledních dekádách dost viditelně
Pro všechny, kdo přeskočili druhý svazek, doporučuji detailní rozebrání těchto témat v kapitolách 14, 15, 16 a 17; chápu, že takto zkratkovitě řečeno to nemusí být jasné a ideální je cca 120 stran podrobného výkladu