Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
16
Nemá ani příliš smysl hledat protiváhy mužského znevýhodnění

Existuje 332stránková kniha Druhotný sexismus jihoafrického filosofa Davida Benatara zaměřená na diskriminaci mužů, která velmi zdlouhavě líčí pouhých šest problémů (oproti desítkám zmíněným jen v této kapitole). Všechny Benatarovy námitky jsou v této knize v různých kapitolách (neadresně, nicméně konkrétně) probrány a některé i vyvráceny. Základním problémem Benatarovy knihy je, že se vlamuje do otevřených dveří a řeší to, co feministické texty řešily dávno předtím a pouze on to ignoruje. Je pozoruhodné, že byl za totéž kritizován již v roce 2006, kdy vydal první článek na toto téma a za osm let psaní knihy se mu podařilo tuto kritiku ignorovat dále a už vůbec nezaznamenal proměnu dobové atmosféry a diskurzu. Jím uváděné příklady převážně ze 70. až 90. let se z perspektivy roku 2022 jeví již extrémně zastarale. Benatarova kniha je upřímnou, ale poměrně neinformovanou snahou vysvětlovat něco, co už bylo dávno vysvětleno lépe jinde. Feminismus problémy přijímá a uvědomuje si, kde přesně se s muži nakládá nerovnoprávně. Není od věci připomenout, že knihu do češtiny přeložil český hrdý šovinista Josef Hausmann (kvalita překladu není uspokojivá) a vybavil ji předmluvou, která je velmi nechápavá vůči pozici samotného Benatara, jenž se označuje za feministu, což překladatel opomíjí. Celé čtení knihy v češtině je pak tímto dvojitě zdeformováno.

17
Žen je překvapivě více

The Unequal Burden of War: The Effect of Armed Conflict on the Gender Gap in Life Expectancy. Thomas Plümper, Eric Neumayer (2006) https://www.jstor.org/stable/3877825 či https://www.cambridge.org/core/journals/international-organization/article/abs/unequal-burden-of-war-the-effect-of-armed-conflict-on-the-gender-gap-in-life-expectancy/24F105AFCFC3F6DF7DEF51E0EFD7DF1F. Dále materiál Amnesty International: https://www.amnesty.ie/wp-content/uploads/2016/05/SVAW-Casualties-of-War-womens-bodies-womens-lives.pdf (2004) a materiál Spojených národů: https://www.un.org/press/en/2003/sc7908.doc.htm. Počítání mrtvých ve válečných konfliktech je komplikované, základní rozdělení platí, že více mužů umírá v přímých ozbrojených konfliktech, a ženy více na následky války (bombardování, podvýživu apod.)

17
Takže cca 80 % pacientů dětských oddělení tvoří chlapci

Angela Saini, Od přírody podřadné. s. 46. (česky 2018, nakl. Academia)

18
Jak si to občas někdo mylně vykládá

Je příznačné, že slova homicida a femicida nezná textový editor Word. Jednou z akcí, které tato kniha má vyvolat, je zařazení těchto pojmů do standardního slovníku.

18
Tyto vraždy z vášně, pomsty, „ze cti“ a z pocitů ponížení se v Česku týkají možná až 60–70 zavražděných žen ročně, v Maďarsku, jež má nižší počet obyvatel, kolem 70–80

https://www.heroine.cz/spolecnost/3004-femicida-vrazdy-zen-jejich-partnery-nejsou-nahodne-zlociny-z-vasne-ale-systemovy-problem (9. 9. 2020) a https://www.heroine.cz/psanicko/10410-vztahy-ktere-konci-vrazdou-femicide-by-se-dalo-zabranit-obeti-ale-system-nechrani (11. 10. 2022). Počet vražd meziročně kolísá. Problém je, že policie na femicidu neeviduje oficiální statistiky. Nově za femicidu (cílenou vraždu, nikoli úmrtí v důsledku domácího násilí) považuje policie 195 případů za 20 let – to je však výrazně podhodnocené. Případy, které definici naplňují, dohledávají často sociální organizace ručně. Odhady se pohybují kolem 15-40 případů ročně. Vychází se i z extrapolací a porovnávání s ostatními zeměmi. Většina vražd u nás se v policejních statikách řadí pod kolonku „motivováno osobními vztahy“. Za rok 2019 jich bylo 74 z celkových 143. Z dat OSN pro Českou republiku (https://dataunodc.un.org/data/homicide/Homicide%20rate%20by%20sex) víme, že ženy u nás tvoří zhruba polovinu obětí vražd, tedy za loňský rok někde okolo sedmdesáti. Nakolik se tyto dvě množiny protínají, můžeme jen spekulovat, ale nejspíš výrazně. Už jen proto, že drtivou většinu pachatelů vražd, okolo 90 %, tvoří muži. Data přitom existují. Podle článku v Časopise pro právní vědu a praxi https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/12661 se ročně stane okolo dvaceti vražd, kdy je obětí vraha manželka, družka nebo bývalá manželka. V tomto počtu nejsou uvedeny vraždy, kdy muž zabil svou přítelkyni, se kterou nesdílel společnou domácnost, ani případy, kdy žena pokus o vraždu přežila; skutečné číslo femicidy bude tedy ještě výrazně vyšší; musí se nacházet mezi těmito dvěma póly – 20 a 70. Poslední odhady pro Česko v roce 2023 bylo 30 případů - https://twitter.com/pavelhoudek/status/1728151425329275372. Obecně nejvíce zamíchávají statistikou případy, kdy původní páry už nežijí spolu a nešlo o manžele, proto odhady kolísají v násobcích.

19
Ještě v roce 2002 zastávaly ženy ve sféře angloamerického byznysu jenom 10 % ve správních radách a pouhá 3 % výkonných ředitelských pozic

Aurora Manning: Managing Gender Capital. Interní dokument British American Tobacco 2002, citováno též zde: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9780230522435_9

20
Přesto dodnes panují předsudky, že „ženy nejsou dobré na byznys“

Annabelle Williams: Why Women Are Poorer Than Men. (s. 69-71, vydáno 2020)

22
A nižší daně znamenají vyšší zisky pro ty, kteří jsou již na horních příčkách příjmového žebříčku – většinou muže

Kristen R. Ghodsee: Proč mají ženy za socialismu lepší sex. A další argumenty pro ekonomickou nezávislost. (Host, 2020) Pod provokativním názvem se ukrývá seriózní historická a sociologická analýza, jejíž některé poznatky budou uplatněny ještě v předposlední kapitole této knihy.

22
A existuje řada dalších motivací, proč děláme, co děláme, například pocit povinnosti nebo empatie, se kterými ekonomická teorie vůbec nepočítá

https://www.e15.cz/rozhovory/kdo-vari-ekonomum-prace-zen-v-domacnosti-patri-do-hdp-rika-novinarka-katrine-marcalova-1385246 (Kristina Veinbender, 13. 11, 2021) Marçal přímo navrhuje: „První vědkyní, která začala mluvit o tom, že by to šlo, byla zakladatelka feministické ekonomie Marilyn Waring. Usilovala o to už v 80. letech minulého století. Jsou různé způsoby, jak neplacenou práci započítat do hrubého domácího produktu. Výpočet může například vycházet z času, který lidé touto prací stráví, a aktuální tržní hodnoty této práce. K tomu by ovšem byla třeba politická vůle, která ovšem chybí.“ Nejslavnější knihou Waring je If Women Counted (1988, 386 s.). Filmová verze je zdarma dostupná zde: https://www.nfb.ca/film/whos_counting/ Tato kniha netvrdí, že ženská domácí práce se má započítávat do HDP, a že se tím změní celá společnost. Uvádí tuto ideu pouze k zamyšlení, abychom viděli, jak obří ekonomický dopad tato práce má.

23
Tyto údaje nezahrnují nakupování a péči o děti, na níž se muži rovněž podílejí méně

Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, 2012, s. 232.

25
A to přestože kvóty zdaleka nebyly zavedeny všude, nikde nepřesahují více než 40 % pouze na kandidátkách

Nalezneme strany, jež mají zastoupení mužů a žen na kandidátkách 1:1, ale to je vnitrostranické rozhodnutí, nikoli počet vynucený ze zákona.

25
Nemá smysl říkat, že „ženy vládnou doma“, což samo o sobě není tak úplně pravda, pokud čteme studie o tom, kdo doma spravuje finance

Různorodé pohledy skýtají např. tyto zdroje: https://www.theatlantic.com/family/archive/2019/05/breadwinning-wives-gender-inequality/589237/ (12. 5. 2019) nebo https://www.oecd.org/gender/Gender-Budgeting-in-OECD-countries.pdf (zde zjistíme, že Česko je na tom v rámci zemí OECD velmi špatně) a https://hbr.org/2009/09/the-female-economy.

27
50. léta v USA jsou dnes považována za období ekonomického vzestupu, ale též kulturního úpadku, „mcdonaldizaci společnosti“

George Ritzer: Mcdonaldizace společnosti (orig. 1993, česky 1996). Pro rychlou představu, jak hluboce zasahuje masová výroba a rychlo-uspokojování potřeb do struktury společnosti, pojednávají tato dvě encyklopedická hesla: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mcdonaldizace a https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Spole%C4%8Dnost_mcdonaldizovan%C3%A1_(PSpol)

27
To podnítilo psycholožku Betty Friedan napsat knihu The Feminine Mystique (1963), jež s více než jedním milionem prodaných výtisků měla za následek vzedmutí druhé vlny feminismu v 60. letech

Pokud chcete představu o kulturní atmosféře oné doby, doporučuji filmy jako Pleasantville Městečko zázraků (1998), Hodiny a Daleko do nebe (oboje 2002) či Nouzový východ (2008). Popkulturní reflexi provedenou se silnou fantaskní stylizaci přestavují film Střihoruký Edward (1990) nebo seriál WandaVision (2021).

27
Medicínská kontrola způsobila pacifikaci velkého potenciálu nespokojených žen

Citováno dle knihy Libora Oates-Indruchová: Tvrdošíjnost myšlenky. Od feministické kriminologie k teorii genderu, Praha 2011, kapitola Sociální kontrola a vztah mezi pohlavími od Gerlindy Šmausové, s. 124 s odvoláním na práce autorů a autorek: I. Voght, Catherine Kohler-Riessmann, U. Rodel, T. Guldimann ze 70. a 80. let.

28
Která hledá cestu, na koho populisticky hodit vinu

http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/197963.stm (21. 11. 1998). Kromě samoživitelek to mohou být kteříkoli „parazité“ a „nepřizpůsobiví“, přestože většinou za špatný stav veřejných financí násobně více můžou korupce ve veřejných zakázkách a převádění kapitálu do daňových rájů. Tzv. zneužívání sociálních dávek v Česku přitom není ekonomický problém, přinejmenším ho nelze ani přesně vyčíslit. Viz články https://zpravy.tiscali.cz/zneuzivani-davek-v-cesku-zanedbatelne-navzdory-tomu-co-tvrdi-babis-325996 (25. 3. 2019) či https://hlidacipes.org/zneuziva-se-jen-zlomek-socialnich-davek-prisnost-ale-musi-byt-hlavne-pred-volbami/ (26. 7. 2021). Nejdetailnější pokus vyčíslení provedl v roce 2011 sociolog Ondřej Lánský (https://denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky): „Zneužívání sociálních dávek přináší státnímu rozpočtu ztráty maximálně v rozsahu jednotek miliard korun za rok. Lze jim zabránit využíváním existujících zákonů a — vzhledem k tomu, že velké a nejproblematičtější úniky lze spatřovat v práci načerno. (…) Ztráty ze zneužívání sociálních dávek jsou nepatrné ve srovnání s úniky prostřednictvím podivných investic, nákupů a korupce ve vládních resortech: podle zveřejněných zpráv proteklo ve veřejných zakázkách za uplynulé roky více než 250 miliard Kč, podle studie doktorandů z Univerzity Karlovy o polovině z nich nejsou veřejně dostupné informace.“ Sám prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák uvedl, že korupce ve veřejných zakázkách se v některých letech pohybovala kolem 40–100 miliard ročně. (https://www.kurzy.cz/zpravy/270535-pravo-statni-pokladna-rocne-zchudne-kvuli-korupci-o-40-az-100-miliard-korun/). Dále do daňových rájů či přesněji skrýší odplave z ČR ročně přes 50 miliard. (https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/danove-raje-pripravi-cesko-rocne-o-57-miliard-na-danich_378544.html). Čísla meziročně, pochopitelně, kolísají. Nicméně mluvit v porovnání s těmito výše uvedenými problémy o matkách samoživitelkách je zcela prázdný populismus k odvádění pozornosti. Potenciálně nejzneužitelnější příspěvky na bydlení pak čerpá pouze třetina těch, co na ně mají nárok, protože většinou považují za stigmatizující o ně požádat, čili v sociálním systému zůstávají naopak přebytky. (https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/zneuzivani-davek-je-fake-news-sloupek-apoleny-rychlikove-40373603, 4. 10. 2021)

29
Benedict Cumberbatch v roce 2018 prohlásil, že nebude hrát ve filmech, kde by jeho herecké partnerky neměly stejné honoráře

https://www.vanityfair.com/hollywood/2018/05/benedict-cumberbatch-equal-pay-interview (13. 5. 2018) Ve stejném duchu mluvili např. Bradley Cooper, Chris Rock, Mark Wahlberg či Liam Neeson: https://filmdaily.co/obsessions/male-stars-equal-pay-hollywood/ (14. 5. 2018); Příklady toho, jak se ozývají ženské herecké hvězdy: https://www.insider.com/celebrities-actors-equal-pay-gender-wage-gap-hollywood-times-up-2020-12 (1. 1. 2021). Při sledování rozdílů v honorářích přitom nelze říct, že by se za několik let situace jasně změnila. Zatím jsme stále především v éře gest a proklamací. Změnit podmínky v hollywoodském systému, kde se složitě licituje o podmínkách (nejenom honorářích, ale i podílech z tržeb) nebude nijak jednoduché.

29
V současnosti si umělkyně vydělají ročně v průměru o 31,5 % méně než umělci

An Asymmetrical Portrait: Exploring Gendered Income Inequality in the Arts. Danielle J. Lindemann, Carly A. Rush, Steven J. Tepper. 15. 3. 2016, SAGE Journals. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/2329496516636399

30
Polovina žen v Itálii nemá žádný vlastní příjem

Mary Daly, Catherine Rake: Gender and the Welfare State (Cambridge: Polity Press, 2004) s. 122

31
Britský institut CMI vydal roku 2011 studii

Goodley, Simon (2011-08-31). "Women executives could wait 98 years for equal pay, says report". The Guardian. London. 31 srpna, 2011.

32
A muži si na důchod dokážou v západních zemích našetřit asi o 40 % více než ženy

(Annabelle Williams, s. 76)

33
Téměř všechny ženy mají o hodně méně času samy na sebe než mají muži, a přitom mají více nákladů na kosmetiku, hygienu i oblečení

Britská studie od MoneySuperMarket.com z roku 2016 odhalila, že vychovat dívku stojí rodiče průměrně přes 108 tisíc liber, zatímco výchova (výživa, ošacení a kosmetika) chlapců vyjde výrazně pod 80 tisíc liber. https://www.dailymail.co.uk/femail/article-3920148/Study-finds-girls-cost-30-000-raise-boys.html

34
[nadpis] Pokud to krvácí, zdaňme to

Doufám, že dojde ocenění tato jemná narážka na výrok Ronalda Reagana: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“

36
To je ale typická situace v dnešním Česku – ukážou se jasná čísla a reakcí jsou stupidní vtipy a neochota věci řešit

O rok později přibývají články na téma „drogistická chudoba“, tedy nutnost odpírat si hygienické potřeby, čímž se nízkopříjmová část společnosti propadá svým sociálním statusem ještě níž. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/drogisticka-menstruacni-chudoba-cesko-penize_2203291102_ako) Co k tomu napíše bývalý ministr financí, Miroslav Kalousek? Pokusí se o laskavý moudrý humor, který ale jen zastírá nepochopení problému: „´Drogistická chudoba´? Hezký příklad toho, že slovo ´chudoba´ je relativní pojem. Pro moji generaci byly plíny na jedno použití nedosažitelným luxusem. Prali jsme, vyvářeli a žehlili bavlněné plíny a chudí jsme se přitom necítili.“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1508785120400056324, 29. 3. 2022) Přitom je jasné, že Miroslav Kalousek tomuto problému nerozumí, protože plenky nikdy nepral, nevyvářel a nežehlil a nikoho se neptal, jak se u toho cítí nebo cítil. Všechno za něj udělaly jeho matka a manželka. On je teď může poučit, jak jim to hezky šlo a cítily se bohaté. 17. srpna 2022 v tweetování na téma menstruační chudoby pokračoval: „V těchto vedrech si při cestách MHD uvědomuji, že jsme ohroženi mýdlovou a parfémovou chudobou. Která strana si jako první dá do programu, že každý má nárok na mýdlo a parfém zdarma? Jistě neuškodí zakotvit to i do Ústavy“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1559859763206299649) Byly to obecně ony horké dny, kdy se tisíce mužů měly na Twitteru potřebu vyjadřovat se k menstruaci, o níž, jak správně prohlásila jedna komentující „vědí piču, protože nemají piču a mluví jako pičusové“. Předpokladem pro jakékoli veřejné vyjadřování se k jakémukoli problému by přitom měla být vůbec ochota ho nejprve chápat. Není nutné nechávat si narůst jiný orgán než mozek.

39
Jak nesmírně pečlivě pomocí analýz velkých dat ukazuje novinářka Caroline Criado Perez v knize Neviditelné ženy: Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže

Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, Abrams Press. (Vyšlo i slovensky 2021 a česky 2024 pod titulem Neviditelné ženy. Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže.) Na knihu jsem napsal recenzi do tištěné verze časopisu Heroine č. ?? 2022. Vycházela již z této dříve hotové kapitoly, některé formulace se tedy opakují.

39
Nadobro změnila otázku z váhavého „Děje se vůbec něco?“ na „Co s tím, proboha, budeme dělat?“

Od tohoto bodu v této kapitole nebudu zdrojovat údaje, které je možné vyhledat v dotyčné knize Invisible Women. Pakliže uvádím zdroje, nevycházejí z této knihy. Kdybych zdroje uváděl, bude jich mít tato kapitola cca přes 300 a ne přes 230 (ve více jak 170 poznámkách).

40
Celých 5 % figurín má nadefinované ženské znaky

Oblíbenou námitkou je, že crash test figuríny byly původně reální muži a potom mužské mrtvoly. Znamenalo by to přinejmenším symbolicky, že muži se více obětují pro pokrok lidstva (a tedy i pro ženy) a mužský život má nižší cenu. Jedná se však o sofistický pseudoargument, který nemůže popřít, že stále více umírají ženy a mají těžší následky. Historický kontext nic neosvětluje, nerelativizuje ani neospravedlňuje dnešní stav.

43
Ale kdo by se tím zabýval, když už se ničily běžně vršky těl šněrované do korzetů?

https://www.charlestonmuseum.org/news-events/killer-fashion-the-consequences-of-corsetry/ - Ohledně korzetů se vede debata, jak moc byly reálně nebezpečné. Existují mýty o tom, že lámaly ženám žebra, ale zároveň mělo jejich časté dlouhé nošení vedlejší následky. Neshoda panuje třeba i na tom, jestli zlepšují postoj těla, nebo naopak přispívají k oslabení svalů, jež jsou za zdravý postoj zodpovědné. Obecně ale nepřejímám tvrzení, že především korzety jsou symbolem mučení žen v dějinách a stál bych spíše o to, aby jím být přestaly.

44
Na stovky medicínských výzkumů, týkajících se zkoumání mužů, připadá jen pár studií zkoumajících pohlaví obě

Angela Saini, Od přírody podřadné, s. 56-62.

45
Ženy totiž nebolí tak často na hrudi, bolí je místo toho čelist, krk nebo rameno, mají svalové napětí, závrať, zažívací potíže nebo jim vyraší studený pot

Občas o tom referují i česká média, ale stále to nepatří ke všeobecnému povědomí https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zeny-a-infarkt.A150806_135818_zdravi_pet (6. 8. 2015) či https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/443330-zeny-umiraji-na-infarkt-vice-nez-muzi-mivaji-netypicke-priznaky-prehled (4. 9. 2021)

46
A ti, kdo ho používají, na sebe prozrazují svou neodbornost

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-wiki-nemoci-co-je-hysterie-a-proc-ve-skutecnosti-neexistuje-85676 (Dominika Four, 11. 1. 2023). Důkladný přehled o klasifikaci poruch popisuje tento odborný text, který naznačuje, že pojem hysterie je „out“ někdy od 90. let: https://www.cambridge.org/core/journals/the-british-journal-of-psychiatry/article/hysteria-conversion-and-functional-disorders-a-neurological-contribution-to-classification-issues/45FB5FFA5A8223CAA33676E363CE50E5

48
Namísto o hysterických lidech mluvme o panikářích

Termín morální panika má i své encyklopedické heslo (https://en.wikipedia.org/wiki/Moral_panic). Týkala se především vytváření strachu z lidí, co měli AIDS, kampaní proti „nebezpečným videohrám“ nebo metalu a rapu, „bojovým psům“ nebo pedofilům. Vždy se přitom nadhodnocuje reálná nebezpečnost daných jevů. V současnosti je nejrozšířenější typem morální paniky brojení proti „transgender ideologii“ a varování, že LGBTQ lidé chtějí „krást děti“. Pojem pochází od kriminologa a sociologa Stanleyho Cohena a jeho knihy Folk Devils and Moral Panics z roku 1972 a popisuje proces davové psychózy, kdy se „z netypického dělá typické“.

48
V případě vlekoucí se diagnostiky endometriózy lékaři dokonce až v polovině případů mylně spojují gynekologické obtíže s psychickým zdravím

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18439195/ (2008)

50
Velká část autoimunitních onemocnění postihuje převážně nebo výhradně ženy

Souhrn nedostatků a omylů a genderového biasu v medicíně shrnuje například tento text. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8603716/ (Muži gender bias odnášejí v případě roztroušené sklerózy a osteoporózy, ovšem zde jde o to, že tyto choroby skutečně mají většinou ženy.) Odkaz na zmiňovanou studii z toku 2011 zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3008499/

50
Odborný časopis Nature zveřejnil roce 2023 přelomovou studii, která říká, co může za nadměrné nevolnosti v těhotenství

https://www.nature.com/articles/s41467-018-03258-0 (studie z roku 2018) a https://www.nature.com/articles/s41572-019-0120-1 (článek z roku 2019) a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10808057/ (studie z roku 2023); česky o tom popularizačně pojednala spisovatelka Klára Vlasáková (https://www.irozhlas.cz/komentare/vedecke-vysvetleni-nadmernych-tehotenskych-nevolnosti-ukazuje-na-prehlizeni_2401300630_nel, 30. 1. 2024)

50
Dívky mnohdy zůstávají bez diagnózy a nedostávají náležitou péči

Mezi lety 2003 a 2011 narostl podle studie z roku 2015 publikované v Journal of Clinical Psychiatry počet diagnóz u dívek o 55 %, zatímco u chlapců 40 %. Anderson, Jenny. Decades of failing to recognize ADHD in girls has created a “lost generation” of women. Quartz. Vydáno 19. 1. 2016. Dostupné z: https://qz.com/592364/decades-of-failing-to-recognize-adhd-in-girls-has-created-a-lost-generation-of-women/ (19. 1. 2016). České shrnutí zde: https://www.feminismus.cz/cz/clanky/chybna-diagnoza-divek-s-adhd-ma-na-svedomi-ztracenou-generaci-zen (30. 11. 2017), další článek v češtině zde: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/7198-proc-taky-nezlobis-holcicko-diagnoza-adhd-ma-take-gender-gap (31. 1. 2021)

51
Mnohé autistky tak svou diagnózu dostávají až v dospělém věku a značnou část života nejsou chápány okolím, ani nerozumějí samy sobě

Viz knihu švédské spisovatelky Clary Törnvall Autistky: O ženách na spektru, která vyšla v roce 2023 i v českém překladu Petry Hesové.

52
O tom, jak lékaři dovedou přehlížet problémy a potřeby svých pacientek a chovají se k nim jinak než k mužským pacientům, vypovídá dnes již mnoho svědectví sdílených na internetu ve veřejně dostupných diskusních skupinách a článcích

Zde třeba hned 30 takovýchto případů: https://www.boredpanda.com/male-doctors-dismissing-women-stories/ (20. 12. 2021) (Při podrobnějším rozkliknutí se dostanete až na 45 případů). Podstatný samozřejmě není počet, ani nahodilost výběru, ale to, že se tyto situace dějí neustále a velké množství žen má podobnou zkušenost.

56
Rozhodně ne v tomto světě, v němž momentálně žijeme

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/ladislav-spacek-etiketa-spolecnost.A210908_104626_lidicky_frum (16. 10. 2021) V tomto rozhovoru Ladislav Špaček prohlásil: „Ženy, jež prosazují tzv. genderovou vyváženost, přicházejí o to, čeho si celé dějiny vážily. Že jsou předmětem obdivu a zájmu, stojí na piedestalu společenské významnosti.“ Naťuknout tvrdou špičkou lodičky takového pomýleného snoba do šimpánu by dámám nejspíš doporučil i prvorepublikový učitel etikety Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.

57
Z hlediska běžného každodenního života mimo pracoviště se zjišťuje, že města jsou vystavěna značně nepřátelsky vůči ženám

V Česku v březnu 2022 vzbudil poprask rozhovor s urbanistkou Milotou Sidorovou (https://refresher.cz/112010-Mesta-jsou-navrzena-pro-bile-a-bohate-muze-Z-ferove-sdilenych-mest-by-mohli-tezit-vsichni-vysvetluje-urbanistka-Rozhovor). Je velmi snadné se vysmívat tezi, že města jsou sexistická a vše redukovat na „falické symboly“ mrakodrapů. O ně tu ovšem v praktické dimenzi vůbec nejde. Sidorová přitom vychází z delší tradice feministické urbanistiky, která má kořeny už někde u Hannah Arendt. Představu si můžete udělat třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Feminist_urbanism. Slavnou se stala především kniha Feminist City (2021) od Leslie Kern. https://www.vox.com/the-highlight/2020/6/5/21279320/feminist-geography-cities-urbanism-safety-motherhood

57
Pouze asi šestina mužů

Česká situace je takováto: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kazda-druha-ceska-zazila-obtezovani-v-doprave-ctvrtinu-nekdo-osahaval-a-libal-173127 (25. 8. 2021) Každá druhá žena zažila ve veřejné dopravě lehčí formu sexuálního obtěžování, čtvrtiny žen se pak v dopravě někdo pokoušel dotýkat nebo je líbat, skoro třetina se setkala s nějakou formou exhibicionismu a 7 % žen v dopravě zažilo pokus o znásilnění. Každý čtvrtý člověk, ať muž či žena, byl svědkem sexuálního obtěžování. Zhruba čtvrtina z nich vůbec nezasáhla. Muži si mnohem častěji myslí, že sexuální obtěžování ve veřejné dopravě je ojedinělý jev, je jich 27 %. Totéž si myslí jen 9 % žen.

57
Aplikace Uber a Bolt evidují i v našem prostředí již od roku 2019 stížnosti mnohých zákaznic

https://refresher.cz/126022--Zeny-by-si-mely-odinstalovat-Bolt-Slovenska-novinarka-Kovacic-Hanzelova-popisuje-desivou-prihodu-z-vikendove-jizdy-taxikem (29. 11. 2022), https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/sexualni-obtezovani-taxi-uber-bolt-zeny-ridici-pavel-houdek-nouzova-veta_2207231245_kac (2020) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/taxi-obtezovani-znasilneni-zeny-svedectvi-policie-oznameni.A210201_205134_domaci_lisv (2. 2. 2021)

57
Představu o tom, co to může postupně znamenat, si lze utvořit třeba díky stránce Moudrá města.cz

https://www.moudramesta.cz/

58
Proto byla tak důležitá práce filosofky a historičky Élisabeth Badinter, jakými cestami „falšování výsledků“ se feminismus nesmí ubírat

Titul Tudy cesta nevede (Karolinum 2004, orig. 2003) byl využit hned ve druhé kapitole knihy u statistik znásilnění.

60
Ovšem ani o něm vlastně nemluví realisticky

Více v kapitolách 11, 15, 17 a 22.

62
Slovenský Word neuznává ani slovo „odborníčky“ a nabízí jako opravu „odborníci“

https://pop.inquirer.net/107105/google-translate-gender-bias (11. 3. 2021) případně https://thelanguagenerds.com/2022/google-translate/ či https://www.facebook.com/terezanvotova/posts/pfbid021UDRbRfbZNg5ZLgGyV38m8MvezUNJYbSFk5p9G5TS7wCAMYyD3EKhiRvMScuGkeel - přidám vlastní úlovek: režisérka Tereza Nvotová k fotografii z premiéry svého filmu Světlonoc (2022), kam přišla i prezidentka Zuzana Čaputová, na Facebooku napsala: „Plačúci diváci, prezidentka a ľudia čo ten film so mnou spáchali.“ Automatický překlad do češtiny zněl: „Plačící diváci, prezident a lidé, kteří se mnou ten film spáchali.“

62
Fitness aplikace většinou špatně počítají spalování kalorií a tuku, protože mužský a ženský metabolismus fungují odlišně

Toto podporují tři různé studie citované od C. Criado Perez v knize Od přírody podřadné, zdůrazňující například to, že ženy produkují delší zvuky samohlásek.

63
Tu potom začali aktivně zneužívat a sadisticky se ukájet nad jejími projevy „strachu“, že bude odinstalována a vymazána

https://futurism.com/chatbot-abuse (18. 2. 2022)

63
Naopak chatovací aplikace Replika, která pro konverzace využívá principy umělé inteligence, se naučila sexuálně obtěžovat své uživatele

https://wave.rozhlas.cz/agresivni-flirt-a-nevhodne-navrhy-chatbot-aplikace-replika-sexualne-obtezuje-sve-8909457 (13. 1. 2023, Barbora Součková) Replika funguje od roku 2017, kdy ji založila ruská programátorka Eugenie Kuyda, a to po náhlé smrti svého přítele. Algoritmus tehdy naprogramovala tak, aby jí přítele „vrátil“. Nahrála tedy do aplikace jeho staré textové zprávy, na základě nichž se systém naučil programátorce odpovídat stejně, jako její zesnulý partner.

66
Toto varování není žádnou verzí dávného ludditského hnutí, kdy dělníci v 19. století rozbíjeli tovární stroje, „protože jim braly práci“

Častou reakcí na představení těchto hrozeb bývá ovšem tzv. solucionismus, jenž publicista Michal Kašpárek popisuje takto: „Spousta lidí chápe svět jako nekonečný zástup problémů, které se mu dostanou do inboxu. Hledají proto jednoduché řešení, kterým si je všechny můžou odfajfkovat. ´Řešení problémů´ je myšlenkový rámec, u kterého si ani neuvědomíš, kdy a jak se ti dostal do hlavy. Vede to třeba k tomu, že když se vynoří společenský problém, hodně lidí uvažuje čistě technicky: stačí udělat nový zákon nebo technickou inovaci, která věc vyřeší – a od té chvíle bude vyřešená. Má to dva háčky. Zaprvé, takhle civilizace nefunguje, skoro každé řešení přinese nové problémy. Zadruhé, je to zploštění světa kolem nás, ze spousty rozměrů se najednou stane vektor. Jednoduchá úsečka, na které jsou dva body. Bod A, tady jsi, bod B, tam míříš. Můžeš buď dopředu, nebo zpátky. To je brutální zjednodušení.“ (https://www.zive.cz/clanky/vidim-nejlepsi-hlavy-sve-generace-znicene-marketingem/sc-3-a-170256/default.aspx, ??). Kašpárek původně recenzoval i knihu Jevgenije Morozova, výzkumníka, který se zabývá politickými a společenskými dopady digitálních technologií ve své knize To Save Everything, Click Here: The Folly of Technological Solutionism (Chceš-li vše uložit-zachránit, klikni zde. Pošetilost technologického solucionismu) https://www.finmag.cz/firemni-kultura/268291-bida-kremikove-mentality. Jiný popis i zde: https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/digitalni-technologie-vsechny-problemy-nevyresi.A131218_102151_pozice_138253

68
Případně si budeme myslet, že se to nějak vyřeší samo

Lidé snažící se relativizovat poznání, že mezi muži a ženami existují systémové nerovnosti, si obvykle nabíhají na smeč. Nenastane varianta, že by kdokoli z nich měl nachystaný soubor studií, které dokazují opak, než co tvrdí tato kapitola a v ní citované články a knihy. Jednoduše nic takového neexistuje a za celá léta, co tyto články a knihy vycházejí, se jejich rádoby oponenti nic nepokusili sestavit a nikdy nevyvrátili základní premisy nebo metodiku textů, s nimiž jen na základě povrchního odporu nesouhlasí. Poslední zoufalou taktikou zdržování je to, že se začne podsouvat, že „výzkumy jistě obsahují replikační chyby“, tedy, že pokud existuje více výzkumů potvrzujících určitou hypotézu, znamená to, že od sebe opisují tytéž chyby a/nebo špatné premisy. Znamená to ale pouze, že pokud se popírači nerovnosti náhodou uráčí přijít s nějakými vlastními výzkumy nebo budou nalézat ty, co potvrzuje jejich názory, budou dělat nejspíš také replikační chyby a tyto nalezené výzkumy je budou rovněž obsahovat. Tím se tedy nikam nedostaneme a budeme zdržovat jakékoli řešení. Tato kniha říká už jenom to, že na zdržování nemáme čas a debata o řešeních má být konstruktivní. Ne, že se budeme stále vracet na počátek, jestli vůbec dané problémy existují. Trik s replikačními chybami je navíc zavádějící v tom, že byl prokázán u psychologických výzkumů, nikoli u výzkumů ekonomických, sociologických a technologických, na nichž stojí tato kapitola.

68
Na tyto podvodné rétorické triky, které jsou jen maskováním lenosti, už nesmíme skákat

Oblíbeným trikem popíračů bývá, že začnou mluvit o tom, že současné gender studies přece nerozlišují lidstvo na „muže“ a „ženy“ (což je částečně pravda, jedná-li se o inteligenci a pracovní kompetence), že mezi muži a ženami nejsou rozdíly (čistá nepravda a nepochopení) a že tímto upozorňováním na rozdíly mezi muži a ženami zapomínají na „nebinární lidi“, kteří nezapadají nikam. Jde o klasicky úskočnou taktiku: dotyční pseudo-kritičtí posměváčci využívají princip nebinarity jen tam, kde se jim hodí. Sociální realita je přitom takováto: 1) 98-99 % lidí sama sebe i ostatními je chápána binárně jako „muži“, nebo „ženy“. 2) Nebinární lidé jsou obvykle znevýhodnění v mnoha ohledech také (často proto, že jsou považování okolím určitý gender), ale to nijak nekoliduje s poznáním, že ženy jsou „druhotné, podřadné pohlaví, na nějž první, nadřazené pohlaví nemyslí“. Za opomíjení nebinárních a trans lidí byla kritizována i citovaná Caroline Criado Perez. Kritika ze strany teoretiků a teoretiček gender studies dává smysl, protože se upozorňuje na další „gender data gap“ a jde jim o zpřesnění. Nedává smysl ze strany těch, kteří gender studies jinak neuznávají a prakticky ani nechápou, o zpřesňování jim nejde a nechtějí problémy řešit, jen je zpochybnit. Bavíme se přitom stále jen o problému „first things first“. Je-li nějaký problém větší, má přednostní právo na řešení. Menší problémy nemáme ignorovat a popírat, jen na jejich praktické řešení, vyžadující jemnější nástroje, vyjde řada později. V teoretickém uchopení neexistují primární a sekundární problémy, všechny existují naráz. V praktickém řešení to bohužel bývá naopak. V ideálním světě pak problémy umíme řešit paralelně.

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“

14. „Proč si myslíte, že je desetkrát více zdravotních sester než bratrů?“
228
Pokusit se z nich složit úplnější obraz poznání

Pro rychlý přehled, co znamenala tzv. standpoint theory, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Standpoint_theory. Neprezentuji tento přístup jako dokonalý a nekritizovatelný. Chápání objektivity ve vědě podléhá stálému vývoji.

229
Jinak se to v jeho textech odvolávkami na něj jenom hemží

Uzlova kniha Intimní slasti a strasti (2009) má na obálce kresbu pralidí: muž s kyjem a pazourkem podává přesličku ženě, která má na hlavě kokosový ořech a na ramenou malého krokodýla jako kabelku. Jedná se o druh karikatury, který je myšlený vážně – odmyslíme si přehnané či nerealistické znaky, ale ve sdělení zůstane určité významové jádro. Muži jsou lovci, dvoří se ženám, ty jsou marnivé parádnice a žijí z darů od mužů.

229
A na základě toho si pak začali přisvojovat větší zásluhy a následně i větší část výsledků práce

Obecně známý fakt formulačně přebírám z blogu feministického praotce Igora Indrucha: https://indruch.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=499210 (15. 3. 2016)

231
Tak se ctnosti, specificky ženské ctnosti, obracejí proti nim samým, tak se mravné a něžné stránky jejich povahy stávají prostředkem k jejich utrpení

Karl Marx: Kapitál I, Praha 1963, s. 429-430.

231
Sociolog Raymond E. Pahl ve své knize O práci

Raymond Edward Pahl: On Work. Historical, Comparative, and Theoretical Approaches. Oxford 1988.

234
Vede ke stálosti struktury dělby práce

Pierre Bourdieu. Nadvláda mužů, česky 1998 (s. 85-86)

234
Velká část z nich však nejsou Arabové, ale filipínští imigranti

Případ Saúdské Arábie je excesivní a rozhodně zde nejde o příklad rovnoprávnosti. Jedná se o stejný fenomén jako se stevardy v letadlech – tuto práci musí dělat muži, protože někteří z věřících by nedovolili, aby se o ně starala cizí žena.

234
Stejný problém řeší i Čína, další zprávy mluví o tom, že policisté v Thajsku běžně asistují u porodů a součástí jejich výcviku je i školení na tyto situace

https://realmanswork.wordpress.com/2012/05/05/male-nurses-worldwide/ Tento zdroj uvádí i příklad thajského policisty, který za deset let služby pomohl odrodit přes 80 dětí.

236
Více ještě v poznámce, kde je řada dalších konkrétních čísel, rozlišujících nejen ženy a muže, ale i věkové skupiny, vzdělání, regiony a profese…

Text z webu cíleně utínám v polovině, zde jeho dokončení: Pokud odhlédneme od jednotlivých pracovních oborů a zaměříme se na jednotlivé pracovní pozice a ocenění práce žen a mužů, nacházíme naopak největší GPG tam, kde je zastoupení žen velmi malé – například v řídicích pozicích. V kategorii nejvyšší představitelé či představitelky společností jsou ženy zastoupeny jen z 18 % a GPG (rozdíl v odměňování) dosahuje výše 36 %. Vysoký rozdíl na řídicích pozicích je ovlivněn i tzv. skleněným stropem neboli neviditelným systémem překážek, který ženám znemožňuje přístup do vyšších pozic. K dalším příčinám samotné existence GPG patří též netransparentní odměňování, nedostatečné či nedostupné možnosti slaďování práce a rodinných záležitostí a často též stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“). Hodnota GPG se výrazně mění s věkem. Nejvyšší je mezi 40 – 44 lety, kdy dosahuje 25 %. Je to období, kdy na ženy v největší míře dopadá péče o děti. Poměrně vysoké rozdíly 10 % se však vyskytují i mezi muži a ženami do 24 let, z nichž většina ještě vlastní děti nemá. Vliv na výši GPG tedy nemá jen péče o dítě, ale už samotné očekávání, že žena jednou pečovat bude (bez ohledu na to, zda a kdy k tomu dojde). GPG je nejnižší u lidí se základním vzděláním (15 %). Nejvyšší (26 %) je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných. A to i přesto, že v ekonomicky aktivní populaci (16–64 let) převládají vysokoškolačky nad vysokoškoláky. Výše GPG se liší i podle regionů. Největší rozdíly v odměňování aktuálně existují v Praze (22 %) a v krajích s vyššími průměrnými mzdami. S největším průměrným GPG se setkáváme u zaměstnání s nejvyšší průměrnou měsíční mzdou. Vůbec nejvyšší rozdíly v odměňování (neuvěřitelných 45 %) jsou mezi finančními makléři a makléřkami, což představuje téměř 400 000 Kč ročně. Nejnižší rozdíly jsou naopak u kuchařů a kuchařek (-1 %). Průměrnou mzdu mužů převyšuje průměrná mzda žen jen ve 2 % typů zaměstnání – hodnota GPG se tu ale v přepočtu pohybuje maximálně v řádu stokorun, přičemž častěji se jedná o rozdíly ještě menší. Pokud na pracovišti existuje kolektivní smlouva, představuje průměrný GPG 17 %, bez ní se jeho výše pohybuje okolo 19 %. Kolektivní smlouva se zároveň vyplatí i mužům, zajišťuje totiž vyšší průměrné mzdy všem, a to bez ohledu na pohlaví. To samozřejmě platí i pro firmy ve státním vlastnictví (GPG 16 %), v nichž se – ve srovnání se sektorem soukromým (GPG 22 %) – obecně setkáváme s vyššími průměrnými mzdami mužů i žen i menšími rozdíly v odměňování. Pakliže chcete tyto poznatky podané jednodušeji v mluvené formě, můžete si dohledat rozhovor s  Helenou Skálovou v DVTV z 20. dubna 2016: : https://video.aktualne.cz/dvtv/kvoty-narovnavaji-startovni-caru-rika-sefka-gender-studies/r~de5195c0e44511e4875c002590604f2e/ Všimněte si rovněž, že rozdíl v odpracovaných hodinách mezi českými muži a ženami je zhruba 13 % (viz minulá kapitola), zatímco GPG kolísá a oněch 13 % výrazně překračuje.

236
Jak vidno, jde o komplexní problém, ale existuje v něm přehledné rozlišování

http://sok.bz/clanky/2022/jsou-zeny-za-stejnou-praci-skutecne-odmenovani-mene-nez-muzi (text vyšel 6. 8. 2022 i v Lidových novinách) Do polemiky se zavedeným pojetím GPG se pustil např. filosof Petr Kužel. Dočkal se přitom velmi kritických reakcí a byl obviněný z nekompetence. Tím, že odstranil všechny proměnné, které mají vliv na konečná čísla u GPG, počítal jen „srovnávání právníka s právničkou, co jsou ve stejné firmě na stejné pozici“, takže rozdíl podle něj činí pouhých 5 %. GPG však nikdy nestál jen na takto počítaném čísle, ale na všech faktorech kolem, jako je např. vliv mateřské. Tyto faktory se promítají do náboru žen, které děti nemají, a dostávají tak horší typy smluv. Text trpí obvyklými slepými skvrnami, např. neřeší odlišný přístup při vyjednávání vyšší mzdy – tedy že zaměstnavatelé často jinak vnímají, když vyjednává žena, a když muž.

237
Nejlépe na budoucnost připravenou mladou generaci

Je oblíbené tuto tezi rozporovat, protože Finsko lehce kleslo v mezinárodním srovnávacím žebříčku. Vtip je v tom, že finské školství preferuje i jiné kvality, než jsou v mezinárodních měřítcích, děti dosahují srovnatelných výsledků s menší mírou biflování a celkově jsou lépe připraveny na praktický život. (Viz např. inspiraci zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/finske-skolstvi-patri-k-nejlepsim-zde-jsou-jeho-vychytavky/r~62801878814311e9819e0cc47ab5f122/) Obecně ale nelze žádný systém stavět na piedestal, každá země a kultura čelí vlastním problémům. Podstatné je, že bez zvýšení investic do školství a reformy systému výuky se nepohneme a budeme dále zaostávat.

238
Důležitost těchto profesí jsme pocítili během pandemie covidu

Viz zdroj v poznámce 17

240
V USA mezi řídicími pracovníky má 90 % mužů děti, avšak pouze 35 % žen je matkami

Kniha Sexuální všehochuť (2014), kapitola Ženy v politice, s 201

240
Zatímco u mužů za tu dobu vzrostla šance na získání stálého úvazku o 19 %

Caroline Criado Perez. Invisible Women: Exposting Data Bias in a World Designed for Men. 2019

241
Neposílají je ani na školení a nepočítají s nimi předem jako s vedoucími týmu

U tohoto odstavce si nepamatuji autora nebo autorku, ale přebírám celou myšlenku s minimálními úpravami.

243
Na stejné pozici mají konkrétní ženy v porovnání s konkrétními muži velký rozdíl v platu

Existují rozbory jako ten z týdeníku The Economist z roku 2017, které říkají, že „to není tak zlé“. https://www.reflex.cz/clanek/komentare/81055/platove-rozdily-mezi-zenami-a-muzi-prakticky-neexistuji-ukazuje-studie.html (6. 8. 2017) Pod zavádějícím titulkem se pak ukrývá již diferencovanější popis: „V Británii sice tedy ženy v průměru vydělávají o 29 % méně“ (pohoda, tabáček, koho to vzrušuje, však ať ty důchodkyně bez úspor klidně jedí jen suché kůrky), ale „při práci na stejné úrovni, pak je rozdíl už jenom 9 %. Pokud navíc budeme zjišťovat rozdíly jen uvnitř stejných firem, rozdíl se smrskne na 2,6 %. (…) Příčina rozdílů je v drtivé většině případů čistě v tom, jaké pozice muži a ženy obsazují. Tedy, že ženy jsou v průměru na hůře placených pozicích, které však, obsadí-li muž, bude placen stejně (špatně) jako žena.“ – Tímto se ale víceméně opakuje jen to, co v této kapitole padlo už dříve. Problém je, že podceňujeme, jak často jsou ženy na nižších pozicích nebo dělají obecně méně placená povolání, a jak málokdy mají při srovnatelné kvalifikaci opravdu stejná místa, natožpak platy. Toto přehlížení je pro celou debatu o gender pay gapu nesmírně typické a opakuje se s takovou úmorností, že si nezaslouží si nic jiného než opakování pouze pod čarou v poznámkovém aparátu.

245
Napsala knihu Proč jsme tak naštvané (2022) a provozuje podcast Pay Gap

https://a2larm.cz/tema/podcast-pay-gap/ - Podcast začal v říjnu 2022, v době uzávěrky této kapitoly v září 2024 měl 28 dílů.

245
Přitom panuje celkem shoda na tom, že pro společnost je z různých důvodů výhodnější, aby trh práce byl segregovaný méně

Osobní sdělení v elektronické komunikaci, srpen 2021.

246
Zároveň by bylo nutné vytvořit dostatek míst v předškolní péči pro nejmenší děti

Ve Švédsku si oba rodiče mohou dohromady vzít až 480 dní rodičovské dovolené, o které se mohou různými způsoby podělit. Finsko rovněž zavedlo genderově neutrální systém rodičovských dovolených, který umožňuje oběma rodičům nastoupit na 160 dní placené dovolené, které si mezi sebou mohou do určité míry převádět. Rodičovská dovolená v ČR nás vypadá tak, že jediný rozdíl, který děláme, je mezi prvním a druhým rodičem. První, který chce využít větší část své rodičovské dovolené, dostane volno a finanční kompenzaci na 18 týdnů, ten druhý má opět volno a kompenzaci na 8 týdnů a je to jen na rodičích, jestli bude první muž a pak žena, nebo naopak https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/finsky-ministr-obrany-kaikkonen-rodicovska-dovolena_2212200740_gen (20. 12. 2022)

249
Je jich mnoho, nejsou to výjimky, ale až pětina z nich

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (Lucie Zídková, 19. 9. 2016) – V Německu vznikl i první názorový průzkum na toto téma. Téměř pětina z 1200 oslovených rodičů obou pohlaví udala, že kdyby se měli dnes rozhodovat znovu, děti by neměli (osm procent s tímto výrokem souhlasilo „naprosto“, dalších jedenáct procent „spíše“). https://yougov.co.uk/topics/society/articles-reports/2021/06/24/one-twelve-parents-say-they-regret-having-children Novější výzkum z Británie potvrzuje zhruba totéž, každý dvanáctý rodič (8 % z celkového počtu) silně lituje toho, že má děti. Se vzrůstajícím věkem respondentů klesá počet těch, co litují. Buďto je to dáno jistou ztrátou paměti, anebo se zvyšuje odměna v podobě odchovaných dětí, případně dalších generací.

249
Nejde ani o ty ženy, jež se předem rozhodnou děti nemít a nikdy svůj názor nezmění

https://www.ted.com/talks/christen_reighter_i_don_t_want_children_stop_telling_me_i_ll_change_my_mind Je pozoruhodné, že zatímco mužům se nevyčítá, že nemají děti, u žen, které se rozhodnou být bezdětné, je to vždy téma, něco, co je negativně definuje a co lidem dává zdánlivé právo je zpochybňovat, přemlouvat a citově vydírat („Budeš osamělá, kdo se o tebe ve stáří postará?“).

249
V roce 2014 uveřejnila izraelská socioložka Orna Donath kvalitativní studii o ženách, které litují, že se staly matkami

https://www.lidovky.cz/domov/ja-to-dite-nemela-mit-litovat-materstvi-patri-mezi-nejvetsi-soucasna-tabu.A160917_144113_ln_domov_ele (19. 9. 2016). Další články na stejné téma, vždy s jiným úhlem pohledu a různými osobními příběhy: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/3881-lituji-ze-se-staly-matkami-a-boji-se-o-tom-mluvit (Michaela Sladká, 14. 1. 2021), https://zena.aktualne.cz/dceru-miluji-ale-materstvi-nesnasim-matky-ktere-tato-role-ne/r~d49a0516a44211eca0d8ac1f6b220ee8/ (Klára Elšíková, 24. 3. 2022) a https://refresher.cz/119144--Posledni-den-meho-zivota-byl-den-pred-synovym-narozenim-Rodicovstvi-neni-pro-kazdeho-aneb-kdyz-matky-lituji (Tereza Šnajdrová, 4. 8. 2022). Navazující článek, kde se srovnávají podmínky na mateřské v Česku a ve Francii a ukazuje se, že každý systém má své nevýhody: https://refresher.cz/119314-Proc-se-ceske-matky-citi-v-pasti-Francouzska-materska-je-jako-z-jineho-sveta-rika-kulturolozka-Tereza-Konradova (Alena Julie Novotná, 8. 8. 2022)

251
V dílu Teorie rovnosti předvedl směšné divadlo, že jeho synové domácí práce dělat nebudou, protože nechtějí

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10408111009-cesky-zurnal/216562262600003-teorie-rovnosti/ Tomského konfrontace s Lauder začíná zhruba od 40. minuty, předtím film necelých deset minut věnuje semináři spolku Bílého heterosexuálního muže, kde defilují jedny z nejhorších postav české mediální scény: Tomio Okamura, Ladislav Jakl, Petr Hampl, Benjamin Kuras či Václav Vlk st.