Velmi
pozdni.cz

Přesně naopak, lze uvést minimálně tři autorky, které popisují sexualitu ve značné komplexnosti: psychoanalytička Jessica Benjamin vydala knihu Pouta lásky. Psychoanalýza, feminismus a problém dominance (orig. 1988, česky 2016), Anita Phillips zase knihu Obrana masochismu (orig. 1998, česky 2016), a výraznou kritičkou původní feministické upjatosti (typické pro některé texty „druhé vlny“) je Camille Paglia v řadě svých esejí; v češtině vyšel jejich soubor Svobodné ženy, svobodní muži. Eseje o pohlaví, genderu a feminismu (orig. 2017, česky 2019), jinak její nejslavnější knihou je asi Sexual Personae: Art and Decadence from Nefertiti to Emily Dickinson (1990, 712 s.). Více k tomu ale v kapitole 19 věnované pornografii.

https://www.space4water.org/sdgs/sdg-5-gender-equality

https://lordslibrary.parliament.uk/women-hereditary-peerages-and-gender-inequality-in-the-line-of-succession/

https://www.nbcnews.com/think/opinion/fertility-rates-are-dropping-except-among-older-women-being-40-ncna1230911 (13. 6. 2020) či https://www.nytimes.com/interactive/2018/08/04/upshot/up-birth-age-gap.html (4. 8. 2018). Přestože má šance na otěhotnění s rostoucím věkem klesat, nejvíce stoupající věkovou skupinou matek jsou nyní ženy po čtyřicítce. Do hry se mnohem více dostává „biologický věk“, čili celková kondice a vitalita než samotný nominální věk. Obecně ale nelze tvrdit, že jsou ženy po třicítce na mateřství „staré“. I lékařská komunita neustále posouvá onen údajně ideální biologický věk dopředu.

V celé podkapitole vycházím z knihy Why Women are Poorer than Men (2021), kde ekonomická novinářka Annabelle Williams všechny údaje pečlivě zdrojuje a uvádí mnohem víc konkrétních příkladů.

https://www.history.com/news/england-divorce-18th-century-wife-auction (5. 10. 2023)

O tomto vypráví třeba film Ridleyho Scotta Poslední souboj (2021), odehrávající se podle skutečného případu ve Francii 14. století; scénář k dílu napsali Nicole Holofcener, Ben Affleck a Matt Damon.

https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/irsko-ustava-postaveni-zen-referendum_2303080637_ula (8. 3. 2023) a  https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-irsko-vyhlizi-rozhodnuti-zda-se-zbavi-sexistickeho-pohledu-na-zenu-v-ustave-247447 (9. 3. 2024)

https://www.theatlantic.com/culture/archive/2022/04/why-baby-names-arent-usually-mother-names/629693/ (29. 4. 2022) - Pojmenovávání po babičkách, tetách a sestrách není neobvyklé, ale po matkách ano.

Za různé postřehy děkuji sociolingvistce Janě Valdrové. (https://www.valdrova.cz/)

https://rarehistoricalphotos.com/franca-viola-marry-rapist-1966/

Podáno zábavnou videoformou zde: https://www.youtube.com/watch?v=1ikXim4wevc (7. 12. 2015), v serióznějším videoformátu https://www.youtube.com/watch?v=fBQnQTkhsq4 (18. 5. 2017), i česky v textové podobě: https://a2larm.cz/2019/09/mytus-o-panenske-blane/ (Johanna Nejedlová, 25. 9. 2019), a https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/myty-o-panenstvi-zkouska-panenstvi-co-je-hymen.A180308_151811_vztahy-sex_haa (9. 3. 2018). Vrcholem komičnosti je, pokud věřící dívky a mladé ženy údajně „nemají sex před manželstvím“, což znamená, že nemají vaginální styk, ale běžně uspokojují své partnery rukou, ústy nebo svolí ke styku do konečníku. Jen aby se neporušila „panenská blána“, kterou vůbec nemusí mít, dávno už ji můžou mít protrženou díky jiným aktivitám nebo se nikdy ani při vaginálním styku neporuší.

https://www.forbes.com/advisor/credit-cards/when-could-women-get-credit-cards/ (6. 12. 2024)

Annabelle Williams, Why Women Are Poorer Than Men (2020), s. 56; https://www.theguardian.com/theguardian/from-the-archive-blog/2012/nov/15/el-vino-women-ban-fleet-street-1982

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nejsi-sam-1-kapitola/r~f7e34ad82ab411e996370cc47ab5f122/

Statistiky Světové zdravotnické organizace – https://apps.who.int/gho/data/node.main.MHSUICIDEASDR. Situace v Číně je ovlivněna dostupností psychologické péče a ženy jako méně majetné k ní mají horší přístup než na Západě.

V současnosti vidíme trend, že muži na demokratickém Západě, kteří se nedovedou smířit s emancipací žen, hledají mnohem „tradičnější“ a poddajnější ženy na Východě, ať už se jedná o Ukrajinky či Rusky, nebo Thajky, Vietnamky a Filipínky. Tím, že si tyto ženy berou za manželky, získávají najednou poslušné hospodyňky i sexuální otrokyně v jednom. V očích těchto mužů tedy jakýsi lepší kulturní systém existuje. Pro ženy na Západě už ovšem není cesty zpět.

https://magazin.aktualne.cz/kultura/film/recenze-prisnost-musi-bejt-di-psychoteror-bila-stuha/r~i:article:657835/ (13. 1. 2010) „Hanekeho estetický formalismus je plně v souladu s morálním formalismem postav – především oněch autoritativních otcovských figur. Je jich tu několik a každá z nich je svého druhu unikátním exemplářem despoty a domácího tyrana, podle jehož pískání, podmračených pohledů, úmorného kázání a občasného cholerického řvaní tancují manželky, posluhovačky i děti – které tu jsou poníženy na úroveň zvířat, jež je potřeba neustále trestat, aby věděly, kde mají místo. (…) Jakmile se objeví kazatelé, kteří vyžadují absolutní autoritu a chtějí v sobě vidět propojené zosobnění moci boha, státu i rodiny, vede to nakonec ve slepé následování neosobních příkazů, jež ničí jakékoli lidské štěstí, svobodu a cit. Každý z několika otcovských despotů si vynucuje různé mocenské nároky a každý nakonec selže, ale není schopný si to přiznat. Jde v přeneseném i doslovném významu o přehlídku stárnoucích impotentů, kteří sex z různých důvodů nahradili mocí, dozíráním, šikanováním, případně i bitím.“

https://zena.aktualne.cz/krize-muzstvi-je-tady-od-zacatku-dejin-nova-dokumentarni-div/r~48a9a9fce0b611ec93abac1f6b220ee8/ (31. 5. 2022, rozhovor vedla Klára Elšíková)

V 70. a 80. letech byla kultura nasycena podobným strachem, jenž si ani jako strach nepřipouštěla a snažila se ho podávat coby alegorické satiry – Felliniho film Město žen (1980) nebo romány Muži pod ochranou (1974) od Roberta Merleho či Země žen (1987) od Vladimíra Párala. Ovšem i tato díla jsou podstatně sofistikovanější, sebekritičtější a uznalejší než současné paranoidní fóbie; u Párala jde třeba vyloženě o snahu založit svět na neválčení a nenásilí. S postupující ženskou emancipací se v Česku opět začínají rodit podobné novely a romány popisující matriarchální totalitu, tentokrát ale již lehce překvapivě psané ženami: Stručné dějiny hnutí (2018) od Petry Hůlové, Zlo je rodu mužského (2019) od Evy Grestenbergerové a Rozkošný zákon (2020) Věry Noskové.

https://msmagazine.com/2011/05/23/do-we-really-want-a-matriarchy/ (23. 5. 2011)

https://www.quora.com/Do-feminists-want-to-replace-the-patriarchy-with-a-matriarchy

https://en.wikipedia.org/wiki/Matriarchy Heslo bez 346 bibliografických odkazů čítá cca 75 000 znaků.

Matriarchální formy kultury ostatně existují dodnes, například u kmene Torajů na indonéském ostrově Celebes nebo v kmeni Bontuků v Luzonu na Filipínách, jak uvádí někdejší předsedkyně patentového soudu v Německu Marianne Grabrucker v knize Typické dievča? (nakl. Aspekt, originál 1985, slovensky 2006).

Nejde zdaleka jen o politickou záležitost, ale i o vyjasnění pojmů „matriarchální“, „matrilineární“, „matrifokalistická“, „matrilokální“, „gynocentrická“ a „gynokratická“.

https://aeon.co/essays/for-97-of-human-history-equality-was-the-norm-what-happened (10. 6. 2021)

Využívám tu popis z oficiální anotace knihy na stránce vydavatele Argo.

https://www.lidovky.cz/orientace/veda/byl-nejslavnejsi-socialni-pokus-zmanipulovany-pochybnosti-nad-stanfordskym-experimentem.A180620_160839_ln_veda_mber (21. 6. 2018)

V mezititulku ponechávám častěji používaný termín „protipotratová“. V zásadě ale rozlišuji potrat jako samovolný tělní proces vypuzení plodu a interrupci jako umělé přerušení těhotenství. Mnohdy v běžném jazyce přetrvávají termíny jako „potratová pilulka“ nebo „potratové kliniky“, já se ale snažím dodržovat termíny co nejpřesněji. I z řady zdrojů, které uvádím, je zjevné, že novinové titulky stále používají výraz „potrat“. Potratů přitom každá sexuálně aktivní žena za život prodělá řadu, mnohdy aniž by o tom věděla. Proto jsou také mnohé katolické představy, jak se ženy v nebi setkávají se svými potracenými dětmi, tedy různými deformovanými zárodky bez projevu vědomí, dost strašidelně komické až surrealistické.

https://www.healthline.com/health-news/most-people-dont-know-theyre-pregnant-at-6-weeks-what-that-means-for-texas-abortion-law (2. 9. 2021) a https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3212602-polsky-ustavni-soud-vyrazne-pritvrdil-zakaz-potratu. (22. 10. 2020) Detailní popis otřesné situace v Polsku zde: https://www.heroine.cz/komentare/4053-zakaz-potratu-v-polsku-zeny-jsou-vydesene-jsme-v-pasti-rika-reditelka-organizace-pomahajici-zenam (6. 2. 2021) a https://www.heroine.cz/ze-zahranici/6486-uz-ani-jedna-smrt-mlade-zeny-v-dusledku-polskeho-potratoveho-zakona-vyvolala-dalsi-vlnu-protestu (11. 11. 2021), https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6039-misto-detskeho-psychologa-exorcista-s-polskou-aktivistkou-o-zivote-v-zemi-kde-lidska-prava-drti-vliv-cirkve (1. 10. 2021) a https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-tehotna-polka-nechtela-zemrit-na-otravu-krve-uzila-proto-potratovou-tabletku-policie-ji-to-spocitala-40438818 (26. 7. 2023)

V Ohiu nedovolili interrupci desetileté dívce, která otěhotněla po znásilnění. Zákrok nakonec podstoupila v sousední Indianě. V Indianě však vstoupil v platnost úplný zákaz interrupcí, který nepovoluje ani výjimku v případě znásilnění. (Přičemž výjimka je stejně víceméně k ničemu, když si uvědomíme, jak dlouho trvá vyšetření a odsouzení, pokud oběti vůbec někdo uvěří.) Lékařka, které dívce z Ohia pomohla, čelila šikaně a pokusům profesně ji zničit. https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-desetileta-divka-po-znasilneni-otehotnela-potrat-ji-urady-zatrhly-40401966 (3. 7. 2022), https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-soud-na-floride-zakazal-16lete-divce-interrupci-protoze-je-na-to-jeste-mala-takze-musi-porodit-40405941 (16. 8. 2022), https://twitter.com/JessicaValenti/status/1644429135874256941 https://www.nola.com/news/healthcare_hospitals/article_d08b59fe-1e39-11ed-a669-a3570eeed885.html (17. 8. 2022), https://www.nytimes.com/2022/08/19/us/politics/louisiana-abortion-law.html?smtyp=cur&smid=tw-nytimes (19. 8. 2022)

https://www.voxpot.cz/tehotnych-po-znasilneni-je-vic-nez-si-myslite-ukazuje-to-nova-americka-studie/ (1. 2. 2024)

https://www.governing.com/archive/no-more-parental-rights-for-rapists-in-alabama.html (27. 6. 2019)

https://twitter.com/janacigler/status/1660630189611548676 (22. 5. 2023)

Čísla byla v roce 1999 odhadnuta na 78 tisíc ročně (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12294838/). The British Medical Bulletin v roce 2003 odhadl množství 70 tisíc žen, jež ročně zemřou při nebezpečných interrupcích (https://academic.oup.com/bmb/article/67/1/99/330367). WHO mluví o tom, že zhruba 45 % všech interrupcí je nebezpečných, ve své zprávě z roku 2016 odhaduje počet kolem 23 tisíc žen, které ročně zemřou na následky ilegálních interrupcí, což zároveň vypovídá i něco o zlepšující se zdravotní péči v chudých zemích. (https://www.guttmacher.org/fact-sheet/induced-abortion-worldwide) Dalších 2,7 milionu žen má ale velmi vážné zdravotní následky. Rozsáhlé heslo k tomu zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Unsafe_abortion

Seznamy konzervativních pokrytců, jejichž pokoutné aktivity se provalily, vydaly třeba v roce 2017 The New York Times, a stále se rozšiřují https://www.nytimes.com/2017/10/06/opinion/sunday/conservative-men-abortion-hypocrisy.html (6. 10. 2017). Jedna z nejlegračnějších kauz propukla u republikánského kandidáta do senátu. Bývalý hráč amerického fotbalu Herschel Walker chtěl zakázat všechny interrupce včetně případu znásilnění, incestu a ohrožení života matky. Jeho expřítelkyně však vystoupila s důkazy, že jí uhradil interrupci. https://denikn.cz/978563/v-kampani-do-kongresu-bojuje-proti-potratum-ted-byvala-pritelkyne-rekla-ze-ji-zaplatil-interrupci/ (4. 10. 2022).

Tento postoj přebírám od Lindy West, z jejího vystoupení v pořadu Daily Show Trevora Noaha a z knihy Shout Your Abortion (2018). https://www.youtube.com/watch?v=GP79UoP4WY8

https://wikijii.com/wiki/History_of_Christian_thought_on_abortion či https://legacy.blisty.cz/art/17540.html (1. 4. 2004) nebo https://denikreferendum.cz/clanek/33979-stary-zakon-rozlisuje-zivot-s-mnohem-vetsim-detailem-nezli-dominik-duka (7. 5. 2022) Nechci říct, že nutně ubývá věřících, nebo že věřící jsou jakýmisi občany druhé kategorie. Jen vliv církví na život věřících i nevěřících slábne. Jinak je tomu v Africe či Asii. Nicméně, například u polských katolíků se zjišťuje, že většina z nich vůbec nevěří základním dogmatům víry a katolictví je pro ně čistě formální záležitost; cosi, u čeho vědí, že by se tak měli vykazovat, ale prakticky tomu nevěří a nechovají se podle toho. (https://www.voxpot.cz/cirkev-v-polsku-po-skandalech-ztraci-sve-ovecky-krize-vsak-muze-byt-sanci-pro-jeji-obrodu/ (27. 2. 2 2023)

Text dostupný zde: https://spot.colorado.edu/~heathwoo/Phil160,Fall02/thomson.htm). Později jej do 368stránkové knihy A Defense of Abortion rozšířil cambridgeský filosof David Boonin v roce 2002.

Paradox geniálního houslisty je druhem tzv. trolley problem, neboli tramvajového dilematu. Představuje situaci, kdy zatažením za výhybku na kolejích vždy rozjetým tramvajovým vozem zabijete nějaké lidi, musíte se tedy dopředu rozhodnout, čí život je hodnotnější. Problém má mnoho verzí a řešení, přičemž neexistují správné odpovědi, pouze různé osobní příklony k jistému řešení. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajové_dilema či https://simple.wikipedia.org/wiki/Trolley_problem

Shrnutí najdete např zde http://bioetika.cz/clanky/2003-4-prace.pdf Většina debat o interrupcích však není subtilní a útočí se při nich na emoce. Ze strany antiinterrupčních hnutí se mluví o „kultuře smrti“, „genocidě dětí“ a ukazují se záběry na zkrvavené plody. Ty přitom ve skutečnosti vypadají jinak: https://zena.aktualne.cz/zadna-zkrvavena-embrya-fotky-zachycuji-potracene-plody-v-ran/r~d4f68326537a11ed8980ac1f6b220ee8/ (24. 10. 2022). I slavný film Němý výkřik (1984) je dezinformačním podvrhem (https://www.csfd.cz/film/272153-the-silent-scream/recenze/). V roce 1985 prohlásil odborný panel svolaný na popud Planned Parenthood, předního amerického poskytovatele interrupcí, video za „zaplavené vědeckými, lékařskými a právními nepřesnostmi, zavádějícími prohlášeními a nadsázkou“. https://web.archive.org/web/20120717132514/http://www.plannedparenthood.org/files/PPFA/Facts_Speak_Louder_than_the_Silent_Scream_03-02.pdf
Mimořádná úroveň lhavosti – https://x.com/ClaireAccendit/status/1776210075146649807

https://denikn.cz/1357284/lepsi-nez-trhani-osmicek-muzi-popisuji-proc-sli-na-vasektomii-i-co-to-udelalo-s-jejich-sexualnim-zivotem/?ref=list /(22. 2. 2024)

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Nucene-sterilizace-se-tykaly-tisicu-zen-odskodneni-nedosahly (28. 06. 2018). Odhaduje se, že od začátku sedmdesátých let 20. století byly sterilizovány tisíce československých žen převážně romského původu. K nuceným sterilizacím docházelo i ve Spojených státech, Švýcarsku nebo Japonsku. Ve Švédsku bylo v letech 1933–1975 sterilizováno více než 60 000 žen.

Natrefíme i na sofistické argumenty, že se třeba v Polsku nezvyšuje počet nezletilých matek nebo sebevražd mladistvých, což se porovnává s jinými postsocialistickými zeměmi východního bloku. Tímto má být dokázána neškodlivost omezení interrupcí. Polsko ovšem není zemí s velkými sociálními rozdíly – neexistují zde tak velké skupiny chudých a vyloučených, nejsou tu výrazné etnické menšiny, na něž tato omezení dopadají nejhůře. Funguje tu mnohem větší záchranná sociální síť, i v samotných rodinách, kdy se starší generace méně rozvádějí nebo se při nechtěném těhotenství častěji uzavírají manželství. Situace navíc není nijak přehledná, protože nemáme data o duševní pohodě obyvatelstva – v Polsku se psychické problémy řeší málo, takže o nich ani nevíme. Dětské psychology nahrazují ve školách kněží (věc v 21. století nevídaná a neuvěřitelně zpátečnická), kteří nemají kompetence, ani se jim nikdo moc nesvěřuje. Nejzákladnější argument je tento: vůbec nejde o statistická čísla, jestli určité ukazatele rostou více nebo méně oproti jiným zemím. Jde pouze o to, zda určitá omezení vedou k tomu, že jsou ženy zbytečně stavěny před dilema, jež by předtím řešit nemusely. Pakliže omezení vytvářejí problémy, kdy ženy zbytečně umírají, jsou špatná principiálně. Proto bylo správné heslo na demonstracích v Polsku: „Ani o jednu víc!“ (Ani jednej więcej!)

Nejpřísnější antiinterrupční zákony panovaly ve vymírajícím Rumunsku v 80. letech (viz film Christiana Mungiu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny) a momentálně v KLDR, kde ženy zjevně rodit nechtějí, ale musí. Od roku 1993 tu jsou zakázány interrupce a od roku 2015 i antikoncepce.

https://www.gynultrazvuk.cz/uploads/news/102/doc/gp-lubusky-metodika-organizace-komplexni-pece-o-tehotnou-zenu-v-cr-2021-02-reprint.pdf

Česká ženská lobby zveřejnila otevřený dopis, ve kterém žádá revizi dokumentu České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a veřejnou omluvu ženám. Své rozhořčení nad tímto přirovnáním zveřejnil také přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava, senátor Ondřej Šimetka. https://zena.aktualne.cz/stavime-proti-sobe-zeny-a-lekare-v-cesku-chybi-poporodni-pec/r~e7781c16120411ec8a900cc47ab5f122/ (10. 9. 2021)
a https://www.heroine.cz/zdravi/k-rodickam-se-v-cesku-chovame-jako-k-nemocnym-a-chybi-u-nas-nasledna-pece-rika-porodnik-simetka (13. 8. 2024)

https://wave.rozhlas.cz/je-cas-mluvit-o-porodnickem-nasili-nic-neomlouva-jak-se-v-tom-systemu-chovam-8925120 (6. 2. 2023, rozhovor Michaely Sladké s porodní asistentkou Magdalenou Ezrovou)

https://www.extra.cz/radim-uzel-natvrdo-tehotnym-zakazat-internet-perverzite-vice-pohlavi-neustupovat (19. 1. 2021). Pro pořádek ještě zmiňme, že problémy se nevyhýbají ani jiným zemím; Japonsko patří k zemím s nejnižší úrovní genderové rovnosti, viz čísla z článku (https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-japonsko-pobouril-letak-s-ponizujicimi-radami-rodickam-234801, 29. 7. 2023) Ještě v roce 2023 zde barevný leták s kreslenými obrázky poskytoval nastávajícím rodičkám například rady, jaké chování muži „nemají rádi“. Řadí se mezi něj „zaneprázdněnost péčí o dítě, nedělání domácích prací nebo bezdůvodná frustrace“. Budoucí rodičky také dostávaly doporučení, aby manželům každý den připravovaly oběd, děkovaly za provedení základních domácích prací včetně umývání nádobí, vyměňování plen nebo držení dítěte, a vždy se usmívaly.

Více o tom v kapitolách 14 a 16. Doporučuji rovněž knihy antropologů Davida Graebera a Davida Wengrowa Úsvit všeho: Nová historie lidstva (orig. 2021, česky 2024), dále od Silvie Federici: Caliban and the Witch (2004); Kinship and Gender: An Introduction (první vydání 1997, poslední revidované 2018) od Lindy Stone a The Patriarchs: The Origins of Inequality (2023) od Angely Saini. Všechny tyto knihy kritizují zjednodušující narativy evoluční biologie o tom, že „muži jsou agresivní dominantní samci“ a nabízejí věrohodnější a plastičtější vysvětlení. Popisují i různé zlomy v dějinách, kdy bylo rovnostářštější uspořádání společnosti svázáno patriarchálním autoritářstvím.

https://denikn.cz/1410075/stredovek-nebyl-tak-mizogynni-jak-si-predstavujeme-historicky-umeni-bori-myty-o-zenach-ve-stredoveku/ (19. 7. 2024)

Walby, Sylvia (1990). Theorizing Patriarchy. (Oxford, UK Cambridge, Massachusetts: Wiley-Blackwell.) Zjednodušený výtah a revize zde: https://revisesociology.com/2017/01/10/patriarchy-structure-walby-sylvia/

Jedním z nepříliš povedených argumentů na téma údajného mužského znevýhodnění je to, že jsou muži více odsuzováni k odnětí svobody a že za stejné činy dostávají tvrdší tresty, zatímco ženám je trest často zkracován a podmínky v ženských věznicích jsou méně tvrdé. Jednak – problém je v tom, že muži opravdu páchají mnohem více trestné činnosti a automaticky se na ně nahlíží jako na podezřelejší a nebezpečnější, čistě na základě statistické pravděpodobnosti. Dále jsou častěji recidivisty, a proto dostávají i tvrdší tresty. Ženy odsuzované za násilné trestné činy mnohem častěji jednají v sebeobraně (a to nejčastěji proti domácímu/partnerskému násilí ze strany mužů). V Kanadě je takových žen přes 65 % a je pravděpodobné, že jinde budou čísla podobná (https://www.american.edu/cas/news/domestic-violence-and-self-defense-what-happens-when-women-fight-back.cfm). Ženy dostávají podmíněné tresty nebo kratší tresty proto, že se primárně starají o děti a velmi často je chrání před násilím ze strany svého partnera. Tuto logiku nemůžeme nazývat feministickou a nejde o žádný důkaz systémového zvýhodnění žen. Vše se odehrává v rámci patriarchální logiky, kdy je na muže nahlíženo jako na násilnější a nebezpečnější a na ženy jako křehčí a pečovatelky. Toto je ale tradiční vidění světa. Muži jsou ostatně odsuzování k vyšším trestům především mužskými soudci. Mluvit o jakékoli formě „feministického státu“ nebo „gynokracii“ apod. je zavádějící a paranoidní. Feminismus si všímá, že ženy jsou mnohem častěji oběťmi domácího násilí a vražd ze strany partnerů, a vidí v tom systémový problém. Není ale nic feministického na tom požadovat za stejné činy tvrdší tresty pro muže. Tvrdší tresty pro muže jsou jádrem patriarchálního systému. Muži si tento bič na sebe upletli sami, s podporou žen, které jsou „strážkyněmi patriarchátu“.

Kdykoli někdo uvádí příklad jakýchkoli panovnic či političek, které vedly v dějinách války (https://qz.com/967895/throughout-history-women-rulers-were-more-likely-to-wage-war-than-men), zapomíná na to, že šlo o osamocené ženy obklopené mužskými rádci, aristokraty a vojenskými veliteli. Tyto války navíc vedly proti jiným mužským vůdcům; ty nejbojovnější byly vdané a ovlivňované svými manžely – právě to máme statisticky podchyceno. Vzorky vládců a vládkyň jsou také výrazně odlišně velké. Chování těchto vládkyň bylo nastaveno tak, aby se projevovaly „mužsky“ – v duchu dobývání, upevňování moci a projevování tvrdosti. I ony byly plnou součástí patriarchálního řádu, žádnou deviací či alternativou. Nesmíme nikdy ustrnout v debatě o jednotlivcích, jde o klasické argumentační omyly, tzv. cherry picking a tokenismus. (https://www.e-ir.info/2013/03/28/would-more-female-leadership-lead-to-less-conflict/, 28. 3. 2013) Podstatné je, co z nás dělají určité role. Ženy ale obecně v průzkumech veřejného mínění méně podporují války (v USA to platí od války ve Vietnamu až po Afghánistán a Irák.) Lze uvést i známý paradox: ve feudálním systému bylo pro ženy aristokratického původu snadnější dostat se k moci i na nejvyšší příčky (čistě na základě zákonů o pokrevní linii), než to bylo možné pozorovat po zavedení demokratických voleb, protože ve zdánlivě svobodné volbě hrají větší roli předsudky. Tento fakt ale zároveň není užitečným argumentem pro nic dalšího.

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_women_who_led_a_revolt_or_rebellion

https://jezebel.com/cheng-i-sao-the-vicious-pirate-who-banned-rape-in-her-1665758677 – Tato historická figura, mimochodem, inspirovala i postavu paní Ching v třetím díle Pirátů z Karibiku: Na konci světa (2007), kde ji hraje japonská herečka Takayo Fischer (https://pirates.fandom.com/wiki/Ching).

Nejznámější je asi tento sebedojímavě plačtivý výstup: https://www.youtube.com/shorts/knq-Ld5pk7U

https://www.discovermagazine.com/mind/female-serial-killers-exist-but-their-motives-are-different (5. 10. 2022)

https://whichmba.economist.com/careers/2016/03/31/gender-imbalance-in-business-as-at-business-school (31. 3. 2016)

Citát jsem zaznamenal prvně na Facebooku a je v přepracované formě k nalezení i v knize V pasti pohlaví (2023).

Základní dvě knihy k tomuto – Hans Rosling, Anna Rönnlund Rosling, Ola Rosling: Faktomluva: Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají (Jan Melville Publishing, 2018). Richard Wilkinson, Kate Pickett: Rovnováha. Proč je rovnost výhodná pro každého (Grimmus, 2013, orig. 2010).

V tuto chvíli začínají v západní společnosti opět převládat hlasy, že znevýhodnění jsou ve vzdělávání chlapci a mladí muži a volá se po pomoci, „aby nezaostávali za dívkami“. (Viz zpětně kapitoly 9 a 10). Tato kniha nemá ambici nabídnout jednoduché řešení. V jiných státech než zemích „bohatého Severu“ a západních liberálních demokraciích, což je většina zemí na světě, jsou jasně znevýhodněny ženy a dívky. V našich podmínkách jde o jiné problémy, které ale nevyřeší genderová segregace nebo větší koncentrace na výsledky chlapců a mladých mužů, jak bývá občas navrhováno. Vyřeší to naopak ještě výrazněji bezpředsudečná výchova a setření dosavadních (často nevědomě činěných) rozdílů v přístupu k chlapcům a dívkám. Téma je každopádně otevřeno podrobné veřejné debatě.

Asi nejzábavnější a nejpřesnější rozbor Petersonových inkonzistencí a slovních triků předvedla filosofická youtuberka ContraPoints v tomto 28minutovém videu: https://www.youtube.com/watch?v=4LqZdkkBDas, případně Magic Skeptic alias Dara McGrath ve 43minutovém videu zde: https://www.youtube.com/watchv=3nmmKoBdORo.
Velice podrobný rozbor rozkladu Petersonovy osobnosti provádí tento esej jeho zklamaných bývalých příznivců: https://unherd.com/newsroom/david-fuller-what-happened-to-jordan-peterson/ (1. 8. 2022) Tato kniha bohužel přichází v době, kdy se z Jordana Petersona stala karikatura, nicméně tato kapitola byla psána dříve a věnuje se pouze jeho starším textům, nikoli vyšinuté poslední éře, kdy se zesměšňuje na platformě Daily Wire a působí jako padouch z bondovek. Mnohé následující poznámky v této kapitole referují o dalších Petersonových tezích, kdy ukazují, že jím užívaný diskurs nemá náležitě pevnou filosofickou oporu a jde spíše o mystický šamanismus než skutečné kritické myšlení.

Ženy ve spektru civilizací. K proměnám postavení žen ve vývoji lidské společnosti. (Sociologické nakladatelství, 2009).

Ano, v Listu Galatským zase Pavel píše, že „Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši“ (3:28). Pavel učil i vzájemnou podřízenost mužů a žen v manželství https://www.christianitytoday.com/ct/2024/may-web-only/paul-taught-mutual-submission-ephesians-wayne-grudem.html (7. 5. 2024) Co ale všechny nezadané ženy, a co vdané ženy mimo sféru manželství – jaká práva a možnosti měly?

Jedná se o postavy jako Judit, Dalila nebo Lilith: „Na počátku, dříve než byla stvořena Eva, byla stvořena Lilith, což byla první žena vytvořená s Adamem ve stejný okamžik. Tento první pár si byl roven ve všech směrech, jak si to přál Stvořitel. Problém nastal záhy, neboť Lilith byla velmi schopná, kdežto Adam byl naopak dosti omezený a hádali se tedy neustále, kdo z nich bude ,mít navrch‘. A jelikož se ani jeden z nich nechtěl podřídit, Lilith se tento ráj přestal zdát pravým rájem a roztáhla křídla a uletěla daleko pryč od tohoto falešného ráje. Adam po ní pátral, ale marně“ (https://www.rovne-prilezitosti.cz/clanky/clanek-1.html); citováno dle: Jacqueline Kelen: Ženy z Bible (Brno: Books, 1999). Pro přehled se hodí i kniha Jana Fingerlanda: Hebrejky – Biblické matky, démonky, královny i milenky (Pražské příběhy 2022). Zde se objevuje i postřeh: „Postava Máří Magdaleny by možná měla být čtena v kontextu Starého zákona. Ten se silnými a nezávislými ženami jen hemží, od Sáry až po královnu Ester. Takové postavy v Novém zákoně téměř nenajdeme a evangelia jsou v tomto smyslu spíše součástí řecké, a nikoli hebrejské literatury. Evangelia byla ostatně sepsána řecky pro řeckojazyčné publikum, s jinými představami o ženách, cudnosti i svatosti.“, s. 286.

https://plus.rozhlas.cz/vystavu-nazvala-zeny-si-musi-zakryt-hlavu-protoze-nejsou-obrazem-bozim-je-symbol-9159208 (23. 1. 2024)

Nikdy jsem ale nenatrefil na vážně míněnou iniciativu, že by se všechna slova obsahující kořen „he“, „his“, „him“ nebo „man“ měla povinně nahrazovat „she“, „her“ nebo „woman“. Nedává to ani praktický ani lingvistický smysl. Objevují se pouze slovní hříčky, doplňování a vyvažování, ne vymazávání a nahrazování mužů z dějin či jazyka.

Mirek Vodrážka. Smích thrácké služky a slzy paní Jaspersové. Feministická skica studniční filosofie. In Decivilizace, s. 173–199. (napsáno 2003, vydáno 2007)

Emmanuel Levinas: Totalita a nekonečno. orig. 1961, česky 1997. Samotného Levinase ze 40. let ale de Beauvoir kritizuje v úvodní kapitole Druhého pohlaví. Je pravděpodobné, že Levinas její kritiku přijal a svou filosofickou koncepci v pozdější citované knize přepracoval.

Hodí se uvést i příklad českého filosofa Milana Machovce, jenž v roce 1983, za hluboké totality, napsal ve své knize Filosofie tváří v tvář zániku: „Muž, po dlouhá tisíciletí v prvotní společnosti vykonávající spíše úkony druhotné, ochránce rodu na okraji biotopu, z používání zbraní vytvořil nejen princip techniky a politiky jako své kompetentní sféry (to by samo o sobě nevadilo), ale prohlásil scestně tento původně očividně pomocný svět ,za pravý‘, nadřazený, jedině plnohodnotně lidský, zatímco prapůvodní centrum – svět ženy a rodiny prohlásil za cosi druhotného a méněcenného. Žena se stala ,pouhou‘ udržovatelkou rodu, pouhou ,pomocnicí podobnou člověku‘- již tím byl znehodnocen i pojem lidského rodu samého a byla navozena cesta, jejíž tragické důsledky dozrály až dnes. ,Mužská civilizace‘- již proto, že stála na této generální lži a podvodu, na záměně prostředku a cíle – nikdy nemohla utvořit opravdu účinně fungující všelidskou morálku a provždy se zmítala mezi tou či onou jednostranností a sebeklamem mužů subjektivně nejpoctivějších.“

Současná teorie diskursu vycházející zejména z díla filosofa a historika Michela Foucaulta. Podstatné jsou přitom jeho knihy Slova a věci (orig. 1966), Myšlení vnějšku (1966), Archeologie vědění (1969) a Diskurs, autor, genealogie (1969). Všechny vyšly i v češtině a slovenštině.

George Lakoff a Mark Johnson: Metafory, kterými žijeme (orig. 1980, česky 2002, Host). Pojetí těchto autorů je složitější – snaží se dokázat, že metafory jsou svým způsobem doslovné a vycházejí z naší tělesnosti (plné ruce práce), prostorové orientace (ponížit-povýšit) a vnitřního prožívání (good feeling). Nicméně ve výsledku už mnohé jazykové spoje a významy nejsou ukotvené ve fyzické realitě.

https://www.stoplusjednicka.cz/po-vetsinu-historie-byla-barvou-smutku-bila-kdy-ji-vystridala-cerna (26. 11. 2021) a https://www.funeralguide.net/blog/mourning-colours (26. 10. 2017)

Jedním ze zdrojů mu je starořecký filosof a matematik Pythagoras. Jeho citát najdeme v úvodu Druhého pohlaví od Simone de Beauvoir: „Je tu dobrý princip, který vytvořil řád, světlo a muže, a zlý princip, který vytvořil chaos, temnotu a ženu.“

Pro bližší dělení registrů skutečnosti na reálno, imaginárno a symbolično viz práce psychoanalytika Jacquese Lacana: Imaginárno a symbolično = Imaginaire et symbolique (Academia 2016. orig. 1949 a 1953). Stručně vysvětleno zde: http://cinepur.cz/article.php?article=934 (autorka hesla filmová teoretička Petra Hanáková) a zde: https://sok.bz/clanky/2008/michael-hauser-strucny-slovnik-nekolika-lacanovsko-zizkovskych-pojmu (autor hesel filosof Michal Hauser).

Tento odstavec přebírám z recenze Petersonovy knihy Mapy smyslu od teologa a etika Petra Viziny: https://magazin.aktualne.cz/kultura/jordan-peterson-mapy-smyslu-recenze/r~4d009dfc044711ee8980ac1f6b220ee8/ (6. 6. 2023) V textu se objevuje i tato podnětná poznámka: „O lidech, kteří se odváží zpochybňovat hierarchický řád světa, tedy o progresivistech a levičácích, jak je Peterson často nazývá, se v Mapách smyslu vyjadřuje jako o osobách ,degenerovaných‘ nebo ,zkažených‘. Že zrovna znalec a kritik totalit 20. století používá jazyk třetí (nacistické) říše, patří k ambivalencím a ironiím jeho obsáhlého díla. Když píše o ,absolutně platných morálních hodnotách‘ jako obraně proti relativismu, prakticky vylučuje postřeh, že věci a děje lze nahlížet z více perspektiv a stran.“

Zjednodušeně řečeno: umělec používá archetypy, řemeslník používá „stock characters“ a kýčař používá stereotypy.
Různé zdroje a rozlišení najdete zde: https://ografologii.blogspot.com/2010/01/klise-archetyp.html a https://www.youtube.com/watch?v=V97PeZBCGgo či https://en.wikipedia.org/wiki/Stock_character

https://www.youtube.com/watch?v=qOJ0lUSBI14 Maté Petersonovi vyčítá jeho opresivní přístup, ale zároveň je odpůrce i zcela permisivního přístupu. Sám nabízí pozitivní řešení v řadě svých knih https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/gabor-mate-125638

Slovníkové heslo z roku 2017 od psychologa Saula McLeoda: https://www.simplypsychology.org/katz-braly.html.

Susan A. Basow: Gender Stereotypes; Traditions and Alternatives, 1986.

Hartmut Karsten: Ženy – muži: Genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál 2006.

O tom, jak dělení povolání nevychází z žádných přirozených vlastností, pojednává kapitola 14. I z pasáže v této kapitole jasně vyplývá, že třeba povolání kněží je omezeno na muže pomocí utlačování žen. Povšimněte si i silně genderovaného jazyka u výrazu „mateřská školka“ – jako by učitelky zde byly zároveň náhradními matkami dětí.

Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádoba s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočka, a nerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud krabici otevřeme, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“. Fyzik Erwin Schrödinger, jenž tento paradox formuloval v roce 1935, samozřejmě nikdy nezamýšlel tento pokus realizovat, aby zjistil, zda se kočka opravdu nachází v tomto polomrtvém/položivém stavu. Namísto toho konstatoval, že teorie kvantové mechaniky je nekompletní a neodpovídá v tomto znění skutečnosti. Kočka musí být buď živá, nebo mrtvá (neexistuje žádný stav mezi životem a smrtí) a stejné pravidlo (dovozuje Schrödinger) musí platit i pro radioaktivní nuklid. Musí být buď rozložený, nebo ne. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka). V populárním diskursu se často používá výraz tak, že platí oba stavy zároveň, což popírá to, co se slavný vědec snažil vyvrátit. Dopouštím se toho vědomě i v této kapitole, protože žádný jiný pojem není po ruce a memů se „Schrödingerovým mužem“ existují již desítky.

https://science.ku.dk/english/press/news/2019/women-are-beautiful-men-rational (27. 8. 2019)

psychiatr Vladimír Borecký pojem „mašíbl“ rozpracovává ve více knihách, především v Zrcadle obzvláštního (1999). Dobová recenze zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1999/cislo-9/nesmirne-jsou-lany-ceskeho-masiblu.html Současná psychiatrie tyto lidi neléčí ani je nechce na základě jejich přebujelé a ujeté kreativity nikam zavírat; považuje je spíše za ozvláštnění společnosti. Problém dnešního světa je, že zatímco dříve žili na okraji společnosti, dnes je jim dopřáváno sluchu jako jednomu z legitimních hlasů.

Nemám na mysli jen to, že ženy jsou s dnešními střelnými zbraněmi zhruba stejně nebezpečné jako muži. Mluvíme i o povaze dnešních válek, které probíhají pomocí supermoderních stíhacích letounů, dronů a kybernetických útoků a nade všemi visí hrozba jaderné války. V žádné z těchto oblastí nehraje roli fyzická síla nebo odolnost. Bezmocní jsme všichni úplně stejně. Naopak pseudoargumentem je, že není možné podporovat práva žen a zároveň podporovat omezování střelných zbraní. Toto podpásové tvrzení používají lidé z řad amerických republikánů a konzervativců, kteří tím směšují dva zcela odlišné problémy. Jádrem sporu o omezení není zabránit všem lidem (mužům i ženám bez rozdílu) pořídit si jakékoli zbraně. Restrikce se ale mají týkat zavedení kvalitnějších psychologických testů a posudků o způsobilosti vlastnit zbraň, a dále omezení typů zbraní, jež si lze běžně koupit. Existuje totiž rozdíl mezi obranou pistolí nebo revolverem, které mohou vystřelit jednotlivě většinou šest až osm ran, a mezi masovým útokem poloautomatickými a automatickými zbraněmi, jež mohou vypálit na jedno stisknutí desítky střel za minutu či několik za sekundu. Americká ústava, v níž stojí pasáž o právu nosit zbraň, vznikala v době, kdy střelné zbraně mohly vystřelit obvykle jenom jednou a opětovné nabití trvalo značnou dobu. Situace je dnes natolik odlišná, že je zavádějící odvolávat se na historický dokument. Zákaz automatických a poloautomatických zbraní jasně snižuje možnost zabít více lidí, a statistiky nám jasně říkají, že z 98 % jsou oněmi „mass shooters“ muži. (viz článek: https://www.npr.org/2021/03/27/981803154/why-nearly-all-mass-shooters-are-men, 27. 3. 2021) Ostatně, kde jsou ty tisíce či miliony žen, co si v kabelce nebo batohu nosí poloautomatickou útočnou pušku?

Oblíbeným útokem a domnělým triumfem antifeministů bývá: „Vy byste jako muž neochránil svou partnerku před jiným mužem? Chcete tvrdit, že ani tady neuznáváte tradiční rozdělení rolí?“ Na to se dá odpovědět strukturovaně. 1) Pokud bude více mužů feministů, budou méně útočit na ženy. Čili problém je ve vás, antifeministech. Udělejte si pořádek v sobě. Být pouhým gentlemanem nestačí – starodávní gentlemani běžně bičovali černošské otrokyně. Vždy se to děje z pozice nadřazenosti, kdy druhou lidskou bytost neuznáváte za stejně hodnotnou. Spousta gentlemanů za zavřenými dveřmi své družky bila. 2) Většinu konfliktů v liberální společnosti vyřešíte verbálně a vůči jednomu muži se žena může ozvat dostatečně rázně sama. 3) Málokterý muž si troufne na dvě ženy či ještě větší množství. Velkou ochranou je již teď „duchovní sesterství“ či „neviditelná síť žen“, ochota jedné ženy pomoci ve veřejném prostoru druhé. (Názorným příkladem budiž toto twitterové vlákno: https://twitter.com/martinkap/status/1644218630576414721, 7. 4. 2023) Většina žen se totiž nepohybuje celý den v doprovodu svého partnera. A lesby na mužského partnera nemohou spoléhat vůbec. Veškeré mluvení o ochraně souvisí primárně s omezováním pohybu žen. Ven buď vůbec, nebo jenom s doprovodem. 4) Žena se střelnou zbraní nebo paralyzérem je mnohem nebezpečnější než neozbrojený partner, přičemž těch neozbrojených je většina. 5) Jistě se vyskytnou situace, kdy existuje přímé ohrožení ženy nějakým mužem, které může vyřešit svým zásahem jiný muž. Ale zkuste zapátrat v paměti, zda jste něco takového zažili či dokonce sami udělali, nebo zda znáte jakoukoli rodinnou historku, kdy nějaký váš mužský příbuzný ochránil fyzicky nějakou ženu před akutním nebezpečím. Pokud nežijete v extrémně nebezpečném prostředí, jsou takové situace zcela výjimečné. 6) Většinu zásadního ohrožení na své partnerky beztak přitahují sami muži tím, že se živí nepoctivou činností a jde po nich mstivá konkurence. 7) Ochrana je obecně princip partnerství či hlubšího vztahu mezi kýmkoli, mužem a ženou, ženou a ženou, mužem a mužem, starší sestrou a mladším bratrem, matkou a synem atd. Přestaňte se pořád vidět jako jedineční rytíři na bílém koni. Mužská ochranitelská role není ničím výjimečná a není základem „mužské přirozenosti“. Každá ochrana kohokoli kýmkoli vyplývá jen z konkrétní situace.