Velmi
pozdni.cz

Kniha 2 02 Datový horor

Kapitoly

Vše Kapitoly

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů

09. Nerovnost mezi muži a ženami začíná u počtu záchodů
16
Nemá ani příliš smysl hledat protiváhy mužského znevýhodnění

Existuje 332stránková kniha Druhotný sexismus jihoafrického filosofa Davida Benatara zaměřená na diskriminaci mužů, která velmi zdlouhavě líčí pouhých šest problémů (oproti desítkám zmíněným jen v této kapitole). Všechny Benatarovy námitky jsou v této knize v různých kapitolách (neadresně, nicméně konkrétně) probrány a některé i vyvráceny. Základním problémem Benatarovy knihy je, že se vlamuje do otevřených dveří a řeší to, co feministické texty řešily dávno předtím a pouze on to ignoruje. Je pozoruhodné, že byl za totéž kritizován již v roce 2006, kdy vydal první článek na toto téma a za osm let psaní knihy se mu podařilo tuto kritiku ignorovat dále a už vůbec nezaznamenal proměnu dobové atmosféry a diskurzu. Jím uváděné příklady převážně ze 70. až 90. let se z perspektivy roku 2022 jeví již extrémně zastarale. Benatarova kniha je upřímnou, ale poměrně neinformovanou snahou vysvětlovat něco, co už bylo dávno vysvětleno lépe jinde. Feminismus problémy přijímá a uvědomuje si, kde přesně se s muži nakládá nerovnoprávně. Není od věci připomenout, že knihu do češtiny přeložil český hrdý šovinista Josef Hausmann (kvalita překladu není uspokojivá) a vybavil ji předmluvou, která je velmi nechápavá vůči pozici samotného Benatara, jenž se označuje za feministu, což překladatel opomíjí. Celé čtení knihy v češtině je pak tímto dvojitě zdeformováno.

17
Žen je překvapivě více

The Unequal Burden of War: The Effect of Armed Conflict on the Gender Gap in Life Expectancy. Thomas Plümper, Eric Neumayer (2006) https://www.jstor.org/stable/3877825 či https://www.cambridge.org/core/journals/international-organization/article/abs/unequal-burden-of-war-the-effect-of-armed-conflict-on-the-gender-gap-in-life-expectancy/24F105AFCFC3F6DF7DEF51E0EFD7DF1F. Dále materiál Amnesty International: https://www.amnesty.ie/wp-content/uploads/2016/05/SVAW-Casualties-of-War-womens-bodies-womens-lives.pdf (2004) a materiál Spojených národů: https://www.un.org/press/en/2003/sc7908.doc.htm. Počítání mrtvých ve válečných konfliktech je komplikované, základní rozdělení platí, že více mužů umírá v přímých ozbrojených konfliktech, a ženy více na následky války (bombardování, podvýživu apod.)

17
Takže cca 80 % pacientů dětských oddělení tvoří chlapci

Angela Saini, Od přírody podřadné. s. 46. (česky 2018, nakl. Academia)

18
Jak si to občas někdo mylně vykládá

Je příznačné, že slova homicida a femicida nezná textový editor Word. Jednou z akcí, které tato kniha má vyvolat, je zařazení těchto pojmů do standardního slovníku.

18
Tyto vraždy z vášně, pomsty, „ze cti“ a z pocitů ponížení se v Česku týkají možná až 60–70 zavražděných žen ročně, v Maďarsku, jež má nižší počet obyvatel, kolem 70–80

https://www.heroine.cz/spolecnost/3004-femicida-vrazdy-zen-jejich-partnery-nejsou-nahodne-zlociny-z-vasne-ale-systemovy-problem (9. 9. 2020) a https://www.heroine.cz/psanicko/10410-vztahy-ktere-konci-vrazdou-femicide-by-se-dalo-zabranit-obeti-ale-system-nechrani (11. 10. 2022). Počet vražd meziročně kolísá. Problém je, že policie na femicidu neeviduje oficiální statistiky. Nově za femicidu (cílenou vraždu, nikoli úmrtí v důsledku domácího násilí) považuje policie 195 případů za 20 let – to je však výrazně podhodnocené. Případy, které definici naplňují, dohledávají často sociální organizace ručně. Odhady se pohybují kolem 15-40 případů ročně. Vychází se i z extrapolací a porovnávání s ostatními zeměmi. Většina vražd u nás se v policejních statikách řadí pod kolonku „motivováno osobními vztahy“. Za rok 2019 jich bylo 74 z celkových 143. Z dat OSN pro Českou republiku (https://dataunodc.un.org/data/homicide/Homicide%20rate%20by%20sex) víme, že ženy u nás tvoří zhruba polovinu obětí vražd, tedy za loňský rok někde okolo sedmdesáti. Nakolik se tyto dvě množiny protínají, můžeme jen spekulovat, ale nejspíš výrazně. Už jen proto, že drtivou většinu pachatelů vražd, okolo 90 %, tvoří muži. Data přitom existují. Podle článku v Časopise pro právní vědu a praxi https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/12661 se ročně stane okolo dvaceti vražd, kdy je obětí vraha manželka, družka nebo bývalá manželka. V tomto počtu nejsou uvedeny vraždy, kdy muž zabil svou přítelkyni, se kterou nesdílel společnou domácnost, ani případy, kdy žena pokus o vraždu přežila; skutečné číslo femicidy bude tedy ještě výrazně vyšší; musí se nacházet mezi těmito dvěma póly – 20 a 70. Poslední odhady pro Česko v roce 2023 bylo 30 případů - https://twitter.com/pavelhoudek/status/1728151425329275372. Obecně nejvíce zamíchávají statistikou případy, kdy původní páry už nežijí spolu a nešlo o manžele, proto odhady kolísají v násobcích.

19
Ještě v roce 2002 zastávaly ženy ve sféře angloamerického byznysu jenom 10 % ve správních radách a pouhá 3 % výkonných ředitelských pozic

Aurora Manning: Managing Gender Capital. Interní dokument British American Tobacco 2002, citováno též zde: https://link.springer.com/chapter/10.1057/9780230522435_9

20
Přesto dodnes panují předsudky, že „ženy nejsou dobré na byznys“

Annabelle Williams: Why Women Are Poorer Than Men. (s. 69-71, vydáno 2020)

22
A nižší daně znamenají vyšší zisky pro ty, kteří jsou již na horních příčkách příjmového žebříčku – většinou muže

Kristen R. Ghodsee: Proč mají ženy za socialismu lepší sex. A další argumenty pro ekonomickou nezávislost. (Host, 2020) Pod provokativním názvem se ukrývá seriózní historická a sociologická analýza, jejíž některé poznatky budou uplatněny ještě v předposlední kapitole této knihy.

22
A existuje řada dalších motivací, proč děláme, co děláme, například pocit povinnosti nebo empatie, se kterými ekonomická teorie vůbec nepočítá

https://www.e15.cz/rozhovory/kdo-vari-ekonomum-prace-zen-v-domacnosti-patri-do-hdp-rika-novinarka-katrine-marcalova-1385246 (Kristina Veinbender, 13. 11, 2021) Marçal přímo navrhuje: „První vědkyní, která začala mluvit o tom, že by to šlo, byla zakladatelka feministické ekonomie Marilyn Waring. Usilovala o to už v 80. letech minulého století. Jsou různé způsoby, jak neplacenou práci započítat do hrubého domácího produktu. Výpočet může například vycházet z času, který lidé touto prací stráví, a aktuální tržní hodnoty této práce. K tomu by ovšem byla třeba politická vůle, která ovšem chybí.“ Nejslavnější knihou Waring je If Women Counted (1988, 386 s.). Filmová verze je zdarma dostupná zde: https://www.nfb.ca/film/whos_counting/ Tato kniha netvrdí, že ženská domácí práce se má započítávat do HDP, a že se tím změní celá společnost. Uvádí tuto ideu pouze k zamyšlení, abychom viděli, jak obří ekonomický dopad tato práce má.

23
Tyto údaje nezahrnují nakupování a péči o děti, na níž se muži rovněž podílejí méně

Deborah Cameron, Mýtus o Marsu a Venuši, 2012, s. 232.

25
A to přestože kvóty zdaleka nebyly zavedeny všude, nikde nepřesahují více než 40 % pouze na kandidátkách

Nalezneme strany, jež mají zastoupení mužů a žen na kandidátkách 1:1, ale to je vnitrostranické rozhodnutí, nikoli počet vynucený ze zákona.

25
Nemá smysl říkat, že „ženy vládnou doma“, což samo o sobě není tak úplně pravda, pokud čteme studie o tom, kdo doma spravuje finance

Různorodé pohledy skýtají např. tyto zdroje: https://www.theatlantic.com/family/archive/2019/05/breadwinning-wives-gender-inequality/589237/ (12. 5. 2019) nebo https://www.oecd.org/gender/Gender-Budgeting-in-OECD-countries.pdf (zde zjistíme, že Česko je na tom v rámci zemí OECD velmi špatně) a https://hbr.org/2009/09/the-female-economy.

27
50. léta v USA jsou dnes považována za období ekonomického vzestupu, ale též kulturního úpadku, „mcdonaldizaci společnosti“

George Ritzer: Mcdonaldizace společnosti (orig. 1993, česky 1996). Pro rychlou představu, jak hluboce zasahuje masová výroba a rychlo-uspokojování potřeb do struktury společnosti, pojednávají tato dvě encyklopedická hesla: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mcdonaldizace a https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Spole%C4%8Dnost_mcdonaldizovan%C3%A1_(PSpol)

27
To podnítilo psycholožku Betty Friedan napsat knihu The Feminine Mystique (1963), jež s více než jedním milionem prodaných výtisků měla za následek vzedmutí druhé vlny feminismu v 60. letech

Pokud chcete představu o kulturní atmosféře oné doby, doporučuji filmy jako Pleasantville Městečko zázraků (1998), Hodiny a Daleko do nebe (oboje 2002) či Nouzový východ (2008). Popkulturní reflexi provedenou se silnou fantaskní stylizaci přestavují film Střihoruký Edward (1990) nebo seriál WandaVision (2021).

27
Medicínská kontrola způsobila pacifikaci velkého potenciálu nespokojených žen

Citováno dle knihy Libora Oates-Indruchová: Tvrdošíjnost myšlenky. Od feministické kriminologie k teorii genderu, Praha 2011, kapitola Sociální kontrola a vztah mezi pohlavími od Gerlindy Šmausové, s. 124 s odvoláním na práce autorů a autorek: I. Voght, Catherine Kohler-Riessmann, U. Rodel, T. Guldimann ze 70. a 80. let.

28
Která hledá cestu, na koho populisticky hodit vinu

http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/197963.stm (21. 11. 1998). Kromě samoživitelek to mohou být kteříkoli „parazité“ a „nepřizpůsobiví“, přestože většinou za špatný stav veřejných financí násobně více můžou korupce ve veřejných zakázkách a převádění kapitálu do daňových rájů. Tzv. zneužívání sociálních dávek v Česku přitom není ekonomický problém, přinejmenším ho nelze ani přesně vyčíslit. Viz články https://zpravy.tiscali.cz/zneuzivani-davek-v-cesku-zanedbatelne-navzdory-tomu-co-tvrdi-babis-325996 (25. 3. 2019) či https://hlidacipes.org/zneuziva-se-jen-zlomek-socialnich-davek-prisnost-ale-musi-byt-hlavne-pred-volbami/ (26. 7. 2021). Nejdetailnější pokus vyčíslení provedl v roce 2011 sociolog Ondřej Lánský (https://denikreferendum.cz/clanek/11822-kdo-zneuziva-socialni-davky): „Zneužívání sociálních dávek přináší státnímu rozpočtu ztráty maximálně v rozsahu jednotek miliard korun za rok. Lze jim zabránit využíváním existujících zákonů a — vzhledem k tomu, že velké a nejproblematičtější úniky lze spatřovat v práci načerno. (…) Ztráty ze zneužívání sociálních dávek jsou nepatrné ve srovnání s úniky prostřednictvím podivných investic, nákupů a korupce ve vládních resortech: podle zveřejněných zpráv proteklo ve veřejných zakázkách za uplynulé roky více než 250 miliard Kč, podle studie doktorandů z Univerzity Karlovy o polovině z nich nejsou veřejně dostupné informace.“ Sám prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák uvedl, že korupce ve veřejných zakázkách se v některých letech pohybovala kolem 40–100 miliard ročně. (https://www.kurzy.cz/zpravy/270535-pravo-statni-pokladna-rocne-zchudne-kvuli-korupci-o-40-az-100-miliard-korun/). Dále do daňových rájů či přesněji skrýší odplave z ČR ročně přes 50 miliard. (https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/danove-raje-pripravi-cesko-rocne-o-57-miliard-na-danich_378544.html). Čísla meziročně, pochopitelně, kolísají. Nicméně mluvit v porovnání s těmito výše uvedenými problémy o matkách samoživitelkách je zcela prázdný populismus k odvádění pozornosti. Potenciálně nejzneužitelnější příspěvky na bydlení pak čerpá pouze třetina těch, co na ně mají nárok, protože většinou považují za stigmatizující o ně požádat, čili v sociálním systému zůstávají naopak přebytky. (https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/zneuzivani-davek-je-fake-news-sloupek-apoleny-rychlikove-40373603, 4. 10. 2021)

29
Benedict Cumberbatch v roce 2018 prohlásil, že nebude hrát ve filmech, kde by jeho herecké partnerky neměly stejné honoráře

https://www.vanityfair.com/hollywood/2018/05/benedict-cumberbatch-equal-pay-interview (13. 5. 2018) Ve stejném duchu mluvili např. Bradley Cooper, Chris Rock, Mark Wahlberg či Liam Neeson: https://filmdaily.co/obsessions/male-stars-equal-pay-hollywood/ (14. 5. 2018); Příklady toho, jak se ozývají ženské herecké hvězdy: https://www.insider.com/celebrities-actors-equal-pay-gender-wage-gap-hollywood-times-up-2020-12 (1. 1. 2021). Při sledování rozdílů v honorářích přitom nelze říct, že by se za několik let situace jasně změnila. Zatím jsme stále především v éře gest a proklamací. Změnit podmínky v hollywoodském systému, kde se složitě licituje o podmínkách (nejenom honorářích, ale i podílech z tržeb) nebude nijak jednoduché.

29
V současnosti si umělkyně vydělají ročně v průměru o 31,5 % méně než umělci

An Asymmetrical Portrait: Exploring Gendered Income Inequality in the Arts. Danielle J. Lindemann, Carly A. Rush, Steven J. Tepper. 15. 3. 2016, SAGE Journals. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/2329496516636399

30
Polovina žen v Itálii nemá žádný vlastní příjem

Mary Daly, Catherine Rake: Gender and the Welfare State (Cambridge: Polity Press, 2004) s. 122

31
Britský institut CMI vydal roku 2011 studii

Goodley, Simon (2011-08-31). "Women executives could wait 98 years for equal pay, says report". The Guardian. London. 31 srpna, 2011.

32
A muži si na důchod dokážou v západních zemích našetřit asi o 40 % více než ženy

(Annabelle Williams, s. 76)

33
Téměř všechny ženy mají o hodně méně času samy na sebe než mají muži, a přitom mají více nákladů na kosmetiku, hygienu i oblečení

Britská studie od MoneySuperMarket.com z roku 2016 odhalila, že vychovat dívku stojí rodiče průměrně přes 108 tisíc liber, zatímco výchova (výživa, ošacení a kosmetika) chlapců vyjde výrazně pod 80 tisíc liber. https://www.dailymail.co.uk/femail/article-3920148/Study-finds-girls-cost-30-000-raise-boys.html

34
[nadpis] Pokud to krvácí, zdaňme to

Doufám, že dojde ocenění tato jemná narážka na výrok Ronalda Reagana: „Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to.“

36
To je ale typická situace v dnešním Česku – ukážou se jasná čísla a reakcí jsou stupidní vtipy a neochota věci řešit

O rok později přibývají články na téma „drogistická chudoba“, tedy nutnost odpírat si hygienické potřeby, čímž se nízkopříjmová část společnosti propadá svým sociálním statusem ještě níž. (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/drogisticka-menstruacni-chudoba-cesko-penize_2203291102_ako) Co k tomu napíše bývalý ministr financí, Miroslav Kalousek? Pokusí se o laskavý moudrý humor, který ale jen zastírá nepochopení problému: „´Drogistická chudoba´? Hezký příklad toho, že slovo ´chudoba´ je relativní pojem. Pro moji generaci byly plíny na jedno použití nedosažitelným luxusem. Prali jsme, vyvářeli a žehlili bavlněné plíny a chudí jsme se přitom necítili.“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1508785120400056324, 29. 3. 2022) Přitom je jasné, že Miroslav Kalousek tomuto problému nerozumí, protože plenky nikdy nepral, nevyvářel a nežehlil a nikoho se neptal, jak se u toho cítí nebo cítil. Všechno za něj udělaly jeho matka a manželka. On je teď může poučit, jak jim to hezky šlo a cítily se bohaté. 17. srpna 2022 v tweetování na téma menstruační chudoby pokračoval: „V těchto vedrech si při cestách MHD uvědomuji, že jsme ohroženi mýdlovou a parfémovou chudobou. Která strana si jako první dá do programu, že každý má nárok na mýdlo a parfém zdarma? Jistě neuškodí zakotvit to i do Ústavy“ (https://twitter.com/kalousekm/status/1559859763206299649) Byly to obecně ony horké dny, kdy se tisíce mužů měly na Twitteru potřebu vyjadřovat se k menstruaci, o níž, jak správně prohlásila jedna komentující „vědí piču, protože nemají piču a mluví jako pičusové“. Předpokladem pro jakékoli veřejné vyjadřování se k jakémukoli problému by přitom měla být vůbec ochota ho nejprve chápat. Není nutné nechávat si narůst jiný orgán než mozek.

39
Jak nesmírně pečlivě pomocí analýz velkých dat ukazuje novinářka Caroline Criado Perez v knize Neviditelné ženy: Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže

Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, Abrams Press. (Vyšlo i slovensky 2021 a česky 2024 pod titulem Neviditelné ženy. Jak data a výzkumy utvářejí svět pro muže.) Na knihu jsem napsal recenzi do tištěné verze časopisu Heroine č. ?? 2022. Vycházela již z této dříve hotové kapitoly, některé formulace se tedy opakují.

39
Nadobro změnila otázku z váhavého „Děje se vůbec něco?“ na „Co s tím, proboha, budeme dělat?“

Od tohoto bodu v této kapitole nebudu zdrojovat údaje, které je možné vyhledat v dotyčné knize Invisible Women. Pakliže uvádím zdroje, nevycházejí z této knihy. Kdybych zdroje uváděl, bude jich mít tato kapitola cca přes 300 a ne přes 230 (ve více jak 170 poznámkách).

40
Celých 5 % figurín má nadefinované ženské znaky

Oblíbenou námitkou je, že crash test figuríny byly původně reální muži a potom mužské mrtvoly. Znamenalo by to přinejmenším symbolicky, že muži se více obětují pro pokrok lidstva (a tedy i pro ženy) a mužský život má nižší cenu. Jedná se však o sofistický pseudoargument, který nemůže popřít, že stále více umírají ženy a mají těžší následky. Historický kontext nic neosvětluje, nerelativizuje ani neospravedlňuje dnešní stav.

43
Ale kdo by se tím zabýval, když už se ničily běžně vršky těl šněrované do korzetů?

https://www.charlestonmuseum.org/news-events/killer-fashion-the-consequences-of-corsetry/ - Ohledně korzetů se vede debata, jak moc byly reálně nebezpečné. Existují mýty o tom, že lámaly ženám žebra, ale zároveň mělo jejich časté dlouhé nošení vedlejší následky. Neshoda panuje třeba i na tom, jestli zlepšují postoj těla, nebo naopak přispívají k oslabení svalů, jež jsou za zdravý postoj zodpovědné. Obecně ale nepřejímám tvrzení, že především korzety jsou symbolem mučení žen v dějinách a stál bych spíše o to, aby jím být přestaly.

44
Na stovky medicínských výzkumů, týkajících se zkoumání mužů, připadá jen pár studií zkoumajících pohlaví obě

Angela Saini, Od přírody podřadné, s. 56-62.

45
Ženy totiž nebolí tak často na hrudi, bolí je místo toho čelist, krk nebo rameno, mají svalové napětí, závrať, zažívací potíže nebo jim vyraší studený pot

Občas o tom referují i česká média, ale stále to nepatří ke všeobecnému povědomí https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/zeny-a-infarkt.A150806_135818_zdravi_pet (6. 8. 2015) či https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/443330-zeny-umiraji-na-infarkt-vice-nez-muzi-mivaji-netypicke-priznaky-prehled (4. 9. 2021)

46
A ti, kdo ho používají, na sebe prozrazují svou neodbornost

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-wiki-nemoci-co-je-hysterie-a-proc-ve-skutecnosti-neexistuje-85676 (Dominika Four, 11. 1. 2023). Důkladný přehled o klasifikaci poruch popisuje tento odborný text, který naznačuje, že pojem hysterie je „out“ někdy od 90. let: https://www.cambridge.org/core/journals/the-british-journal-of-psychiatry/article/hysteria-conversion-and-functional-disorders-a-neurological-contribution-to-classification-issues/45FB5FFA5A8223CAA33676E363CE50E5

48
Namísto o hysterických lidech mluvme o panikářích

Termín morální panika má i své encyklopedické heslo (https://en.wikipedia.org/wiki/Moral_panic). Týkala se především vytváření strachu z lidí, co měli AIDS, kampaní proti „nebezpečným videohrám“ nebo metalu a rapu, „bojovým psům“ nebo pedofilům. Vždy se přitom nadhodnocuje reálná nebezpečnost daných jevů. V současnosti je nejrozšířenější typem morální paniky brojení proti „transgender ideologii“ a varování, že LGBTQ lidé chtějí „krást děti“. Pojem pochází od kriminologa a sociologa Stanleyho Cohena a jeho knihy Folk Devils and Moral Panics z roku 1972 a popisuje proces davové psychózy, kdy se „z netypického dělá typické“.

48
V případě vlekoucí se diagnostiky endometriózy lékaři dokonce až v polovině případů mylně spojují gynekologické obtíže s psychickým zdravím

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18439195/ (2008)

50
Velká část autoimunitních onemocnění postihuje převážně nebo výhradně ženy

Souhrn nedostatků a omylů a genderového biasu v medicíně shrnuje například tento text. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8603716/ (Muži gender bias odnášejí v případě roztroušené sklerózy a osteoporózy, ovšem zde jde o to, že tyto choroby skutečně mají většinou ženy.) Odkaz na zmiňovanou studii z toku 2011 zde: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3008499/

50
Odborný časopis Nature zveřejnil roce 2023 přelomovou studii, která říká, co může za nadměrné nevolnosti v těhotenství

https://www.nature.com/articles/s41467-018-03258-0 (studie z roku 2018) a https://www.nature.com/articles/s41572-019-0120-1 (článek z roku 2019) a https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10808057/ (studie z roku 2023); česky o tom popularizačně pojednala spisovatelka Klára Vlasáková (https://www.irozhlas.cz/komentare/vedecke-vysvetleni-nadmernych-tehotenskych-nevolnosti-ukazuje-na-prehlizeni_2401300630_nel, 30. 1. 2024)

50
Dívky mnohdy zůstávají bez diagnózy a nedostávají náležitou péči

Mezi lety 2003 a 2011 narostl podle studie z roku 2015 publikované v Journal of Clinical Psychiatry počet diagnóz u dívek o 55 %, zatímco u chlapců 40 %. Anderson, Jenny. Decades of failing to recognize ADHD in girls has created a “lost generation” of women. Quartz. Vydáno 19. 1. 2016. Dostupné z: https://qz.com/592364/decades-of-failing-to-recognize-adhd-in-girls-has-created-a-lost-generation-of-women/ (19. 1. 2016). České shrnutí zde: https://www.feminismus.cz/cz/clanky/chybna-diagnoza-divek-s-adhd-ma-na-svedomi-ztracenou-generaci-zen (30. 11. 2017), další článek v češtině zde: https://www.heroine.cz/rodina-a-vychova/7198-proc-taky-nezlobis-holcicko-diagnoza-adhd-ma-take-gender-gap (31. 1. 2021)

51
Mnohé autistky tak svou diagnózu dostávají až v dospělém věku a značnou část života nejsou chápány okolím, ani nerozumějí samy sobě

Viz knihu švédské spisovatelky Clary Törnvall Autistky: O ženách na spektru, která vyšla v roce 2023 i v českém překladu Petry Hesové.

52
O tom, jak lékaři dovedou přehlížet problémy a potřeby svých pacientek a chovají se k nim jinak než k mužským pacientům, vypovídá dnes již mnoho svědectví sdílených na internetu ve veřejně dostupných diskusních skupinách a článcích

Zde třeba hned 30 takovýchto případů: https://www.boredpanda.com/male-doctors-dismissing-women-stories/ (20. 12. 2021) (Při podrobnějším rozkliknutí se dostanete až na 45 případů). Podstatný samozřejmě není počet, ani nahodilost výběru, ale to, že se tyto situace dějí neustále a velké množství žen má podobnou zkušenost.

56
Rozhodně ne v tomto světě, v němž momentálně žijeme

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/ladislav-spacek-etiketa-spolecnost.A210908_104626_lidicky_frum (16. 10. 2021) V tomto rozhovoru Ladislav Špaček prohlásil: „Ženy, jež prosazují tzv. genderovou vyváženost, přicházejí o to, čeho si celé dějiny vážily. Že jsou předmětem obdivu a zájmu, stojí na piedestalu společenské významnosti.“ Naťuknout tvrdou špičkou lodičky takového pomýleného snoba do šimpánu by dámám nejspíš doporučil i prvorepublikový učitel etikety Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.

57
Z hlediska běžného každodenního života mimo pracoviště se zjišťuje, že města jsou vystavěna značně nepřátelsky vůči ženám

V Česku v březnu 2022 vzbudil poprask rozhovor s urbanistkou Milotou Sidorovou (https://refresher.cz/112010-Mesta-jsou-navrzena-pro-bile-a-bohate-muze-Z-ferove-sdilenych-mest-by-mohli-tezit-vsichni-vysvetluje-urbanistka-Rozhovor). Je velmi snadné se vysmívat tezi, že města jsou sexistická a vše redukovat na „falické symboly“ mrakodrapů. O ně tu ovšem v praktické dimenzi vůbec nejde. Sidorová přitom vychází z delší tradice feministické urbanistiky, která má kořeny už někde u Hannah Arendt. Představu si můžete udělat třeba zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Feminist_urbanism. Slavnou se stala především kniha Feminist City (2021) od Leslie Kern. https://www.vox.com/the-highlight/2020/6/5/21279320/feminist-geography-cities-urbanism-safety-motherhood

57
Pouze asi šestina mužů

Česká situace je takováto: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kazda-druha-ceska-zazila-obtezovani-v-doprave-ctvrtinu-nekdo-osahaval-a-libal-173127 (25. 8. 2021) Každá druhá žena zažila ve veřejné dopravě lehčí formu sexuálního obtěžování, čtvrtiny žen se pak v dopravě někdo pokoušel dotýkat nebo je líbat, skoro třetina se setkala s nějakou formou exhibicionismu a 7 % žen v dopravě zažilo pokus o znásilnění. Každý čtvrtý člověk, ať muž či žena, byl svědkem sexuálního obtěžování. Zhruba čtvrtina z nich vůbec nezasáhla. Muži si mnohem častěji myslí, že sexuální obtěžování ve veřejné dopravě je ojedinělý jev, je jich 27 %. Totéž si myslí jen 9 % žen.

57
Aplikace Uber a Bolt evidují i v našem prostředí již od roku 2019 stížnosti mnohých zákaznic

https://refresher.cz/126022--Zeny-by-si-mely-odinstalovat-Bolt-Slovenska-novinarka-Kovacic-Hanzelova-popisuje-desivou-prihodu-z-vikendove-jizdy-taxikem (29. 11. 2022), https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/sexualni-obtezovani-taxi-uber-bolt-zeny-ridici-pavel-houdek-nouzova-veta_2207231245_kac (2020) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/taxi-obtezovani-znasilneni-zeny-svedectvi-policie-oznameni.A210201_205134_domaci_lisv (2. 2. 2021)

57
Představu o tom, co to může postupně znamenat, si lze utvořit třeba díky stránce Moudrá města.cz

https://www.moudramesta.cz/

58
Proto byla tak důležitá práce filosofky a historičky Élisabeth Badinter, jakými cestami „falšování výsledků“ se feminismus nesmí ubírat

Titul Tudy cesta nevede (Karolinum 2004, orig. 2003) byl využit hned ve druhé kapitole knihy u statistik znásilnění.

60
Ovšem ani o něm vlastně nemluví realisticky

Více v kapitolách 11, 15, 17 a 22.

62
Slovenský Word neuznává ani slovo „odborníčky“ a nabízí jako opravu „odborníci“

https://pop.inquirer.net/107105/google-translate-gender-bias (11. 3. 2021) případně https://thelanguagenerds.com/2022/google-translate/ či https://www.facebook.com/terezanvotova/posts/pfbid021UDRbRfbZNg5ZLgGyV38m8MvezUNJYbSFk5p9G5TS7wCAMYyD3EKhiRvMScuGkeel - přidám vlastní úlovek: režisérka Tereza Nvotová k fotografii z premiéry svého filmu Světlonoc (2022), kam přišla i prezidentka Zuzana Čaputová, na Facebooku napsala: „Plačúci diváci, prezidentka a ľudia čo ten film so mnou spáchali.“ Automatický překlad do češtiny zněl: „Plačící diváci, prezident a lidé, kteří se mnou ten film spáchali.“

62
Fitness aplikace většinou špatně počítají spalování kalorií a tuku, protože mužský a ženský metabolismus fungují odlišně

Toto podporují tři různé studie citované od C. Criado Perez v knize Od přírody podřadné, zdůrazňující například to, že ženy produkují delší zvuky samohlásek.

63
Tu potom začali aktivně zneužívat a sadisticky se ukájet nad jejími projevy „strachu“, že bude odinstalována a vymazána

https://futurism.com/chatbot-abuse (18. 2. 2022)

63
Naopak chatovací aplikace Replika, která pro konverzace využívá principy umělé inteligence, se naučila sexuálně obtěžovat své uživatele

https://wave.rozhlas.cz/agresivni-flirt-a-nevhodne-navrhy-chatbot-aplikace-replika-sexualne-obtezuje-sve-8909457 (13. 1. 2023, Barbora Součková) Replika funguje od roku 2017, kdy ji založila ruská programátorka Eugenie Kuyda, a to po náhlé smrti svého přítele. Algoritmus tehdy naprogramovala tak, aby jí přítele „vrátil“. Nahrála tedy do aplikace jeho staré textové zprávy, na základě nichž se systém naučil programátorce odpovídat stejně, jako její zesnulý partner.

66
Toto varování není žádnou verzí dávného ludditského hnutí, kdy dělníci v 19. století rozbíjeli tovární stroje, „protože jim braly práci“

Častou reakcí na představení těchto hrozeb bývá ovšem tzv. solucionismus, jenž publicista Michal Kašpárek popisuje takto: „Spousta lidí chápe svět jako nekonečný zástup problémů, které se mu dostanou do inboxu. Hledají proto jednoduché řešení, kterým si je všechny můžou odfajfkovat. ´Řešení problémů´ je myšlenkový rámec, u kterého si ani neuvědomíš, kdy a jak se ti dostal do hlavy. Vede to třeba k tomu, že když se vynoří společenský problém, hodně lidí uvažuje čistě technicky: stačí udělat nový zákon nebo technickou inovaci, která věc vyřeší – a od té chvíle bude vyřešená. Má to dva háčky. Zaprvé, takhle civilizace nefunguje, skoro každé řešení přinese nové problémy. Zadruhé, je to zploštění světa kolem nás, ze spousty rozměrů se najednou stane vektor. Jednoduchá úsečka, na které jsou dva body. Bod A, tady jsi, bod B, tam míříš. Můžeš buď dopředu, nebo zpátky. To je brutální zjednodušení.“ (https://www.zive.cz/clanky/vidim-nejlepsi-hlavy-sve-generace-znicene-marketingem/sc-3-a-170256/default.aspx, ??). Kašpárek původně recenzoval i knihu Jevgenije Morozova, výzkumníka, který se zabývá politickými a společenskými dopady digitálních technologií ve své knize To Save Everything, Click Here: The Folly of Technological Solutionism (Chceš-li vše uložit-zachránit, klikni zde. Pošetilost technologického solucionismu) https://www.finmag.cz/firemni-kultura/268291-bida-kremikove-mentality. Jiný popis i zde: https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/digitalni-technologie-vsechny-problemy-nevyresi.A131218_102151_pozice_138253

68
Případně si budeme myslet, že se to nějak vyřeší samo

Lidé snažící se relativizovat poznání, že mezi muži a ženami existují systémové nerovnosti, si obvykle nabíhají na smeč. Nenastane varianta, že by kdokoli z nich měl nachystaný soubor studií, které dokazují opak, než co tvrdí tato kapitola a v ní citované články a knihy. Jednoduše nic takového neexistuje a za celá léta, co tyto články a knihy vycházejí, se jejich rádoby oponenti nic nepokusili sestavit a nikdy nevyvrátili základní premisy nebo metodiku textů, s nimiž jen na základě povrchního odporu nesouhlasí. Poslední zoufalou taktikou zdržování je to, že se začne podsouvat, že „výzkumy jistě obsahují replikační chyby“, tedy, že pokud existuje více výzkumů potvrzujících určitou hypotézu, znamená to, že od sebe opisují tytéž chyby a/nebo špatné premisy. Znamená to ale pouze, že pokud se popírači nerovnosti náhodou uráčí přijít s nějakými vlastními výzkumy nebo budou nalézat ty, co potvrzuje jejich názory, budou dělat nejspíš také replikační chyby a tyto nalezené výzkumy je budou rovněž obsahovat. Tím se tedy nikam nedostaneme a budeme zdržovat jakékoli řešení. Tato kniha říká už jenom to, že na zdržování nemáme čas a debata o řešeních má být konstruktivní. Ne, že se budeme stále vracet na počátek, jestli vůbec dané problémy existují. Trik s replikačními chybami je navíc zavádějící v tom, že byl prokázán u psychologických výzkumů, nikoli u výzkumů ekonomických, sociologických a technologických, na nichž stojí tato kapitola.

68
Na tyto podvodné rétorické triky, které jsou jen maskováním lenosti, už nesmíme skákat

Oblíbeným trikem popíračů bývá, že začnou mluvit o tom, že současné gender studies přece nerozlišují lidstvo na „muže“ a „ženy“ (což je částečně pravda, jedná-li se o inteligenci a pracovní kompetence), že mezi muži a ženami nejsou rozdíly (čistá nepravda a nepochopení) a že tímto upozorňováním na rozdíly mezi muži a ženami zapomínají na „nebinární lidi“, kteří nezapadají nikam. Jde o klasicky úskočnou taktiku: dotyční pseudo-kritičtí posměváčci využívají princip nebinarity jen tam, kde se jim hodí. Sociální realita je přitom takováto: 1) 98-99 % lidí sama sebe i ostatními je chápána binárně jako „muži“, nebo „ženy“. 2) Nebinární lidé jsou obvykle znevýhodnění v mnoha ohledech také (často proto, že jsou považování okolím určitý gender), ale to nijak nekoliduje s poznáním, že ženy jsou „druhotné, podřadné pohlaví, na nějž první, nadřazené pohlaví nemyslí“. Za opomíjení nebinárních a trans lidí byla kritizována i citovaná Caroline Criado Perez. Kritika ze strany teoretiků a teoretiček gender studies dává smysl, protože se upozorňuje na další „gender data gap“ a jde jim o zpřesnění. Nedává smysl ze strany těch, kteří gender studies jinak neuznávají a prakticky ani nechápou, o zpřesňování jim nejde a nechtějí problémy řešit, jen je zpochybnit. Bavíme se přitom stále jen o problému „first things first“. Je-li nějaký problém větší, má přednostní právo na řešení. Menší problémy nemáme ignorovat a popírat, jen na jejich praktické řešení, vyžadující jemnější nástroje, vyjde řada později. V teoretickém uchopení neexistují primární a sekundární problémy, všechny existují naráz. V praktickém řešení to bohužel bývá naopak. V ideálním světě pak problémy umíme řešit paralelně.

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím

10. Mlč, zhubni, usmívej se, já ti to vysvětlím
72
Ženy jsou ty, co častěji nemluví, neprosazují se, ale obdivně vzhlížejí k mužům, následují je a nechají se zachraňovat

Nejrozsáhlejší databáze sledující kolem 2000 filmů ukazuje, jak dlouho v nich mluví muži a ženy. Slabinou statistiky je, že preferuje anglicky mluvené filmy a sleduje produkci velmi výběrově do roku 2016 https://pudding.cool/2017/03/film-dialogue/

73
Ve filmech i v televizi ještě kolem roku 2015 až 2016 ztělesňovali postavy nad 40 let ze 74,3 % muži, ženy tvořily pouhou čtvrtinu

https://www.cbsnews.com/news/damning-study-finds-a-whitewashed-hollywood/ (22. 2. 2016) - Podobně je to s rolemi etnických a sexuálních minorit. Přestože někomu připadá, že lidí z etnických menšin je ve filmech a seriálech mnoho, statistiky ukazují, že v amerických filmech je jich o 10 % méně než v reálné americké populaci, podobně LGBTQ+ postav je pouze kolem 2 %, ne 5–6 %, jako je tomu ve skutečnosti. Situace se za několik let změnila, v letech 2021–2022 poskočila reprezentace LGBTQ+ postav v amerických televizních seriálech na 11,9 % (https://ew.com/tv/glaad-reports-record-high-lgbtq-tv-characters/); neplatí to ale pro hrané filmy. https://www.statista.com/statistics/696850/lead-actors-films-ethnicity/ Ještě v roce 2011 měli bělošští herci a herečky přes 85 % hlavních rolí, v posledních letech klesla jejich převaha na 65 %.

75
To je demografická skupina starých bílých mužů, kteří bývají ve svých názorech a vkusu poměrně nepružní a jedou v dlouhodobé setrvačnosti, že kino je zábava převážně pro kluky v teenagerovském věku

Zdrojů pro toto téma je téměř nekonečně a jedná se o základní know-how, s nímž pracuje většina filmových publicistů a publicistek v posledních mnoha dekádách; jedná se prakticky o axiom. https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/hollywoods-revenge-old-white-male-990667/

75
Přitom naopak, v 30., 40., 50., 60. a 90. letech minulého století se na ženské publikum myslelo více a vznikalo více filmů s ženskými postavami, které spolu vedly více dialogů

https://www.bbc.com/news/world-43197774 (2. 3. 2018)

75
Existují (či existovaly) stránky, kde se sdružují extrémně machističtí muži jako Return of the Kings

https://web.archive.org/web/20210310041918/https://www.returnofkings.com/ - Zrovna tato stránka byla v průběhu psaní knihy v roce 2022 smazána, ale svou činnost ukončila kvůli finančním problémům už v roce 2018. Paypal autorovi zrušil účet, přestali tam inzerovat mnohé firmy, web kvalitativně upadal a klesala návštěvnost. Nakonec Disqus zablokoval oblíbené diskuze. Tato poznámka také prozrazuje, že některé kapitoly byly v základu hotové již v roce 2021 a při revizi bylo nutné aktualizovat některé informace. Zajímavé na této stránce je, že autor ji smazal sám, protože se dal na víru (pravoslavný katolík) a začal mít morální problémy s obsahem serveru. Od prosince 2022 tam rok byl pouze tento vysvětlující text: https://web.archive.org/web/20230101071136/https://www.returnofkings.com/index.html

76
Ženské postavy ve hrách navíc bývají velmi často nefunkčně oblečené (či spíše neoblečené) a vypadají a pohybují se tak, aby působily přehnaně sexy pro oko mužských hráčů

Pokud se nechcete pročítat celou kauzou Gamergate (https://en.wikipedia.org/wiki/Gamergate_(harassment_campaign)), můžete v rychlosti zkusit tento článek: https://www.heroine.cz/zena-a-svet/7288-videohry-pro-feministky-mame-co-hrat-nebo-jsme-navzdy-odsouzene-k-sims (Brigita Zemen, 10. 2. 2022)

77
Ženy zjevně nedělají většinu činností; což známe i z našich starších slabikářů s básničkami Jiřího Žáčka

Ve sporu o básničku K čemu jsou holky na světě? označil v roce 2017 Jiří Žáček kritiky za „genderové džihádistky“. Přitom sám tuto básničku před již čtrnácti lety pro potřeby slabikáře upravil, aby splňovala nároky „genderové korektnosti“ a vznikla z ní „genderově neutrální“ varianta K čemu jsou dospělí na světě. Nechal si za to zaplatit a po letech ze sebe dělal oběť, aniž by slovem zmínil, že předtím bez řečí text pozměnil. Nakladatelství Alter to vysvětlilo takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Původní, neupravená verze básničky s veršem „K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký,“ která vzbudila poprask, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a s ignorováním doporučujících pokynů ministerstva školství. Kauzu důkladně popsala Silvie Lauder v týdeníku Respekt: https://www.respekt.cz/spolecnost/polemika-spor-o-zacka-neni-bojem-mensiny-genderovych-aktivistek-proti-vetsine (20. 1. 2017) Další detaily zde: http://www.ceskaskola.cz/2017/03/jiri-zacek-sam-sobe-dzihadistou-aneb-k.html (27. 3. 2019) Ústřední námitka zní, že Žáčkova báseň má dvě části, o klucích a o holkách. Ta o klucích zní: „Páni kluci jsou tu k tomu, aby svět byl veselý, vystartují ráno z domu, jako když je vystřelí. Nebojí se blesku, hromu, nevadí jim mráz a led, páni kluci jsou tu k tomu, aby se svět točil vpřed.“ Dívkám je naopak vyhrazena pouze a jedině mateřská role, aktivní podíl na pohybu světa vpřed nemají. Zkuste toto vtloukat do hlav chlapečkům od první třídy…

77
V knihách, jež se od roku 1960 do roku 1990 používaly k výuce historie, bylo na 100 obrázků mužů pouze 18 obrázků žen a pouze 9 % ženských jmen bylo uvedeno v indexech (toto číslo přetrvávalo do roku 2002)

Podnětný může být tento 52stránkový materiál organizace UNESCO z roku 2007: https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000155509 (Gender bias in textbooks: A hidden obstacle on the road to gender equality in education, (Rae Lesser Blumberg)

78
Pocit, že vás někdo v médiích reprezentuje, je nesmírně důležitý, a jak vidno, před několika desítkami let nebyly některé skupiny lidí téměř vůbec součástí mainstreamového světa

Můžu uvést jeden paradox týkající se remaku disneyovské Malé mořské víly z roku 2023. Na jednu stranu zde mnoho černošských holčiček dostalo svou první princeznu tmavé barvy pleti v hrané podobě, na druhou stranu dívky se zrzavými vlasy přišly o možnost vidět svou obdobu na plátně. V disneyovské produkci už je jedinou zrzkou pouze Merida v pixarovském snímku Rebelka (2012).

79
Internetová televize DVTV uveřejnila za půl roku od začátku března do konce srpna 2021 440 videí, z nichž ve 340 byly vedeny rozhovory s muži, a 97 videí, kde šlo o rozhovor s nějakou ženou

Statistiku s veřejnoprávním rozhlasem zveřejnila na své facebookovém profilu Zuzana Pilzová, statistiku u DVTV spočítala Irena Tomančák.

79
Mužští hosté tedy tvoří přes 77 %, ženy přes 22 % (zbývají tři interview, kde byla zpovídána dvojice muž a žena)

Mezi ženami ovšem byly zpovídané i samotné moderátorky televize Daniela Písařovicová a Daniela Drtinová (ta dokonce dvakrát), televizní radní Hana Lipovská a poslankyně Olga Richterová absolvovaly rovněž dva rozhovory na odlišná témata, čili celkově nešlo o 97 individuálních žen, jež by přišly zvenčí.

79
Hospodářské noviny v listopadu 2021 uveřejnily, že v posledních 30 rozhovorech k poslednímu červnu v DVTV (na téma politika) bylo 23 hostů mužů

https://archiv.hn.cz/c7-67001360-13tg56-37940389f6df599 (Proč se k veřejným tématům vyjadřují převážně postarší muži? A proč je to problém editorů a redakcí? 19. 11. 2021, Nicole Štýbnarová)

80
To, jak média přehlížejí ženy jako seriózní mluvčí, je jen další střípek do celkové mozaiky toho, v čem žijeme

V této situaci vystoupil v únoru 2022 v Českém rozhlase Plus biolog a jeden z mnoha přežilých mediálních mudrců Stanislav Komárek a prohlásil: „Nebylo by také dobře, kdyby byla média vedená a produkovaná výhradně ženami? Aby tam byla, abych tak řekl, čistokrevná platforma? (…) Líbil by se mi model typu, že by ženy měly více samosprávy mezi sebou. Měly by své firmy, své televizní stanice, své rozhlasové stanice, šla by na to půlka peněz. (…) Moderní to není, ale bylo by to jakýmsi způsobem efektivní a dobře by to řešilo současnou kvadraturu kruhu, kde se operuje střídavě s tím, že pohlaví jsou stejná, a střídavě s tím, že jsou pohlaví různá. Takovou stejnost šancí, tak tu bych velmi uvítal. (…) Doma by pak bylo o čem mluvit, protože by něco jiného vysílaly televize a rádia pro muže a něco jiného pro ženy.“ – Nebylo by to dobře, nikomu dalšímu soudnému se to nelíbí a nic to neřeší, navíc ona údajná kvadratura kruhu ani neexistuje jinde než v hlavě Stanislava Komárka. Problém je přesně opačný – mužské a ženské světy se málo prolínají. Mainstreamová média se naoko tváří, že jsou pro všechny, ale jsou primárně o mužích a pro muže. Navrhovaná segregace by narušila možnost prosazovat společné cíle mužů i žen. Návrh mediálního oddělení obsahů pro muže a pro ženy navíc pomíjí, že jedna strana je na tom ekonomicky a mocensky výrazně lépe, čili by druhou segregovanou část obyvatelstva mohla ignorovat ještě víc. Opravdu tu nejde o to, aby byla doma témata k hovoru – co je to vůbec za maloměšťácké kritérium? (Navíc v době, kdy lidé žijí v rekordních počtech osamoceně v jednočlenných domácnostech.) Jde o to, aby se ve veřejném prostoru vedl dialog a činily nutné změny, zlepšující životní podmínky většiny. https://plus.rozhlas.cz/filozof-komarek-zeny-mohly-mit-vlastni-televize-a-radia-resilo-kvadraturu-kruhu-8682795 (16. 2. 2022)

80
Oblíbenou výmluvou bývá „prostě to tak vyšlo“, což je jen převlečený výrok „nijak zvlášť jsme se o vyváženost nesnažili a je nám to celkem jedno“

To, že jde o pouhé výmluvy, dokládá tento článek, kde se Česká televize vymlouvala, že nebylo možné sehnat do debaty k prezidentským volbám dvě expertky proti dvěma expertům, a nakonec „museli“ přijít čtyři muži. Deník Refresher oslovil přes zmiňovanou databázi expertek 50 kompetentních žen. Učinili tak v sedm večer a ještě ten den dostali 37 kladných odpovědí. https://refresher.cz/129254-Mila-CT-oslovili-jsme-za-Tebe-expertky-do-volebniho-vysilani-Prislo-by-jich-37 (Adéla Ježková, 18. 1. 2023)

81
Novinářky přitom tvoří v českých médiích kolem 45 % osazenstva redakcí, a čtenářek, divaček a posluchaček médií je zhruba 40 %

Čísla z daného odstavce stále pocházejí ze zdroje citovaného v poznámce 12

81
Na vině je i maskulinní atmosféra v redakcích založená na ostrých loktech a obecně vylučování žen z kolektivu, znevažování jejich schopností a nevycházení vstříc novinářkám starajícím se o děti

https://open.spotify.com/episode/5sIR2yf8pJbQ1a6rsSjp6I (14. 4. 2023) – Diskuse s Terezou Engelovou, zahraniční zpravodajkou a novinářkou z investigativního webu Hlidacipes.org, Lucií Stuchlíkovou, editorkou a šéfkou politické sekce na Seznam Zprávách, a Ivanou Chvátalovou, sportovní redaktorkou, editorkou a moderátorkou z České televize. Diskusi moderuje Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK.

81
Obdobná je i situace v Českém rozhlase, kde v devítičlenném vedení najdeme také pouze jednu ženu

Český rozhlas by mohl přijít s obhajobou, že tři ze šesti celoplošných stanic v roce 2022 řídily šéfredaktorky, čili je naplněný poměr 1:1. Nelze to nijak rozporovat, zároveň bychom to u média veřejné služby měli považovat spíše za standard.

82
Pak se divíme, proč je společnost tak málo kultivovaná, tolerantní a solidární…

Opět tu není řečeno, že ženy a „ženská témata“ jsou esenciálně lepší a mají na společnost pozitivnější vliv. Spíše jde o problém monotematičnosti a stereotypu, jistého typu zpravodajství a mediální reality, která vzbuzuje v lidech více agrese a úzkosti a obecně se málo vytváří prostředí k dialogu.

82
Jako v případě povinně předepsaných sportovních úborů plážových volejbalistek na olympiádě nebo minisukní a výstřihů grid girls u Formule 1

ttps://www.idnes.cz/sport/motorsport/grid-girls-formule-1konec.A180131_175401_motorsport_ten Zpráva z 31. ledna 2018, že grid girls ve Formuli 1 končí, vyvolala bouřlivý odpor mužských fanoušků. Po šesti letech nejspíš grid girls nikomu doopravdy nechybí a stal se z nich stejný přežitek jako reverzní striptýzová relace Počasíčko na NOVĚ, kde se nahé ženy a nazí muži postupně oblékali podle toho, jaký mělo být druhý den počasí. (Prakticky stejnou dobu jako grid girls tady s námi je zákaz kouření v restauracích a na zastávkách MHD, a opět to prakticky nikomu nevadí. Nářek mužů středního a vyššího věku na internetu v té době ale věštil kulturní apokalypsu.)

82
Ve školách jsou přitom dívky často povinné se co nejvíc zahalovat, ve sportu mají ženy povinnost se co nejvíc odhalovat

Cituji zde Faridu D. – https://www.instagram.com/p/CuZqN6MyKIH/

84
Během minulého a začátku tohoto století byl poměr 90 % žen a 10 % mužů, výzkumy od roku 2013 naznačují, že mužů v této oblasti přibývá a tvoří nyní asi čtvrtinu

https://www.cmaj.ca/content/185/3/E151.full Gender perceptions on eating disorders slow to change (únor 2013)

85
Jedná se o druhou nejsmrtelnější mentální chorobu po závislosti na opioidech, která končí obvykle předávkováním

https://www.drugabuse.gov/drug-topics/trends-statistics/overdose-death-rates Předávkování opioidy (často legálně předepsanými léky) se v USA zvýšilo od roku 2010 z 21 099 úmrtí na 47 600 úmrtí v roce 2017 a od té doby se drží zhruba na této úrovni.

85
V Česku tak kvalitně provedené výzkumy nemáme, nicméně i u nás se jedná o epidemii

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2144616-facebook-a-dalsi-socialni-site-zhorsuji-epidemii-anorexie (7. 6. 2017) Rozhovor s lékařkou centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, profesorkou Hanou Papežovou. Dále: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-2020-dospivajici-epidemie-koronavirus_2107221047_ako (22. 6. 2021)

88
Přestože jde o momenty zachycené většinou ve chvíli, kdy se dotyčné ženy vědomě nedívaly do objektivů

Velmi zvláštní výjimku tvoří modelky předvádějící vysokou módu. U nich často převládají neutrální, nadřazené nebo až pohrdlivé výrazy v tváři. Fotografie s těmito výrazy ale nevycházejí běžně na předních stranách časopisů a odměřenost těchto žen bývá často hodnocena mužským publikem negativně.

90
Navíc u mužských profesorů je za vřelé pokládáno již to chování, jež je u žen vyhodnocováno jako slabá nebo chybějící vřelost

Lilian McNell, Adam Driscoll, Andrea Hut: (2015) Whats in a Name: Exposing Gender Bias in Student Ratings of Teaching. Innovative Higher Eduacation, 40:4. 291-303.

90
Sebevnímání a sebehodnocení přitom závisí na společenském postavení, protože v různých vrstvách jsou kladeny různé nároky

Pierre Bourdieu: Nadvláda mužů. Karolinum 2000 (La Domination masculine, 1998).

91
Tímto způsobem proměňuje žena sebe samu v předmět, a to především v předmět vidění: v podívanou

John Berger: Způsoby vidění. Labyrint 2016. (Ways of Seeing, 1972).

91
Velmi slavná je rovněž kniha Naomi Wolf Mýtus krásy

Naomi Wolf: The Beauty Myth: How Images of Beauty Are Used Against Women (1990, slovensky 2000).

92
Jak popisuje podcast Českého rozhlasu z roku 2022 s příznačným názvem Krása

https://wave.rozhlas.cz/krasa-8854458 Autorkou 30 rozhovorů je novinářka Linda Bartošová, která byla sama v roce 2012 finalistkou soutěže Česká Miss a následně českou zástupkyní na Miss World. Její pokus reflektovat fenomén krásy i některé negativní zkušenosti vedl pochopitelně k další vlně kyberšikany a veřejného výsměchu: „Někdo si chce stěžovat, že je krásný?“

95
Jak píše novinářka Silvie Lauder ve svém sloupku v Respektu

Silvie Lauder: Síla červené rtěnky. Respekt, 10. ledna, č. 2/2022. Lauder zmiňuje i tento specifický případ: „Proto dává smysl, že červená rtěnka pomáhá ve vězení jedné mimořádně odvážné ženě. Maryja Kalesnikava ji dostala za vůdčí úlohu v protestech proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Bělorusku.“

97
V současné společnosti nám obecně chybí hodnota „tělesné neutrality“, tedy přijímání různých typů těl bez neustálých výhrad, jak mají vypadat ostatní lidé

Tělesná pozitivita nicméně může mít i problematické stránky, jak ukazuje toto twitterové vlákno: https://twitter.com/druhasmenamag/status/1600461664104521729 (7. 12. 2022)

100
Měli posoudit, zda přerušení pomohlo rozhovoru dále rozvíjet téma, nebo zda šlo o hrubé, nekonstruktivní nebo dokonce agresivní přerušení

Pro představu, jak zněly ukázky: https://youtu.be/sr2gkBzgCOM (Was that an interruption? Listen to audio used in new Stanford linguistics research)

102
Solnit na téma vysvětlování, přerušování a umlčování žen napsala i knížku osmi krátkých esejů Men Explain Things to Me (Muži mi to vysvětlí, 2014)

Vyšlo ve slovenštině jako Muži mi to vysvětlia. Inaque 2018. Překlad Aňa Ostrihoňová.

104
Nicméně u žen se vyskytuje častěji

Studie má název: The Imposter Phenomenon in High Achieving Women: Dynamics and Therapeutic Intervention (Imposter syndrom a vysoce kvalifikované ženy), dostupná na adrese https://www.paulineroseclance.com/pdf/ip_high_achieving_women.pdf; česky viz třeba článek Kláry Zajíčkové https://www.respekt.cz/tydenik/2021/35/pockej-az-na-to-prijdou (29. 8. 2021); Existuje zhruba pět typů tohoto syndromu https://alvcoaching.com/blog/imposter-syndrome/

104
Jeho kořeny lze najít již ve školství. Socioložka Lucie Jarkovská, jež o rozdílném vzdělávání chlapců a dívek napsala knihu Gender před tabulí (s narážkou na slavný film z 50. let Džungle před tabulí), to vysvětluje takto

Lucie Jarkovská. Gender před tabulí. Sociologické nakladatelství 2013.

106
Přesto platí, že mladí muži s nízkým vzděláním tvoří významnou část nezaměstnaných a lepí se na ně další sociálně problémové situace

Lucie Jarkovská tu pracuje s různorodými texty socioložky Ivy Šmídové z roku 2008 a sociologa Milana Tučka z roku 2000.

107
Tento systém zástěn zároveň eliminoval i rasové předsudky

Claudia Goldin, Cecilia Rouse: Orchestrating Impartiality. The Impact of „Blind“ Audition on Female Musicians. American Economic Review 90, č. 4 (2000). s. 715-741.

108
U žen je také v různých zemích dvakrát až třikrát větší pravděpodobnost, že se setkají s kyberšikanou, než se to děje mužům

https://partner.sciencenorway.no/forskningno-gender-harassment/young-women-twice-as-exposed-to-cyber-bullying-as-men/1418553 (29. 5. 2015) Výzkum se týkal norských novinářů a novinářek mezi 25 a 35 lety. Výsledek je šokující i proto, že Norsko jinak patří k zemím s největší genderovou rovností. Zpráva z roku 2019 zkoumající situaci v 15 zemích OECD přináší komplexnější náhled. Česko je na tom samozřejmě hůř než Norsko. https://www.oecd.org/gender/data/girls-are-more-exposed-than-boys-to-cyberbullying.htm. Nejhorší je ze sledovaných zemí situace v USA: https://www.globaltimes.cn/content/1166555.shtml

110
A jsou vystaveny nutnosti udržovat svůj vzhled mnohem více a za mnohem více peněz než muži

Oblíbená šovinistická námitka, že muži platí ženám plastické operace či drahé kabelky, nemá vůbec univerzální platnost. Jednak, většina mužů nemá absolutně ponětí, kolik stojí kosmetika, ženské oblečení a doplňky na běžné měsíční bázi, jednak je mnoho žen single a vydělávají si na to úplně samy. Hezky se o mýtu rozhazovačných žen píše v tomto eseji: https://www.nytimes.com/2019/10/04/us/myth-frivolous-female-spender.html

111
Nejmenší uznání si nezaslouží druh vojenského „kavalírství“, kdy ženy léta teskní za mrtvými a musejí se starat o všechny invalidy, porodit nové syny a hledat si nové partnery mezi psychicky narušenými muži s válečným posttraumatickým syndromem, případně být na všechno úplně samy

V poslední době tento proces líčilo drama režisérky Jasmily Žbanić Quo vadis, Aida? (2020) o válce v bývalé Jugoslávii.

111
Podle vyjádření různých pseudokonzervativců prý válka na Ukrajině v roce 2022 ukázala, že „muži jsou muži a ženy jsou ženy“, jelikož muži bojují a chrání, ženy prchají a starají se o děti

V Česku na konci března 2022 pozvala Aliance pro rodinu a CEVRO institut amerického sociologa Marka Regneruse, který v anotace své přednášky tvrdí: „Ve válce na Ukrajině jsme svědky uznávání rozdílů mezi muži a ženami, matkami a otci, a to navzdory všudypřítomnému úsilí o genderovou rovnost“. Hloupost tohoto souvětí ve světle výše uvedených faktů nevyžaduje další komentář. Regnerus už dříve proslul nekvalitně dělanými výzkumy: https://www.jsmefer.cz/regnerusova_studie či https://www.washingtonpost.com/news/volokh-conspiracy/wp/2015/05/10/new-criticism-of-regnerus-study-on-parenting-study/.

112
Momentálně jich je v ukrajinské armádě 15 %, protože jsou prostě potřeba

https://www.reuters.com/world/europe/ukraines-unicorn-lgbtq-soldiers-head-war-2022-05-31/ Stejně tak ukrajinská armáda začala přijímat do svých řad transgender a nebinární lidi, přidělila jim na uniformu výšivku jednorožce a striktně zakázala jejich šikanu. Tato inkluzivita má především praktické důvody, ale ve výsledku i symbolický význam uznání těchto menšin. Tvrzení, že LGBTQ lidé jsou ve válce kvůli své „zženštilosti“ k ničemu, se ukazuje jako zoufalý blábol lidí, co ve skutečné válce nejsou a nedokážou překonat vlastní stereotypní myšlení.

113
Dopadnete jako bývalý prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček s údajným Peroutkovým článkem Hitler je gentleman

Pro čtenáře a čtenářky, kteří budou číst knihu později než v roce 2023 a již si nebudou moci vzpomenout, kdo to Jiří Ovčáček byl či je, malé shrnutí kauzy: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_Hitler_je_gentleman

113
V dnešní době opravdu platí, že „ženy potřebují muže asi tak jako ryba bicykl“, což je heslo, které razila už na přelomu 60. a 70. let minulého století všestranně nadaná australská spisovatelka, filmařka a politička Irina Dunn

Nesprávně, jak to opakovaně dělá třeba Benjamin Kuras ve svých „knihách“, je autorství tohoto výroku připisováno Glorii Steinem, šéfredaktorce časopisu Ms., která slogan zpopularizovala na základě rozhovoru, který s Dunn vedla.

114
Jako by jejich nevyřčeným účelem byla hlavně izolace od sebe navzájem a vyhýbání se společně trávenému času, kdy by bylo nutné projevovat hlubší lidské kvality

Buranské „knihy“ Josefa Hausmanna (Základy mužského šovinismus, Mužský šovinismus pro pokročilé) mluví o této izolaci mužů a žen jako o nepřekročitelné danosti, jen však ukazují autorovu omezenost v náhledu na svět. Podle Hausmanna se mužské a ženské světy v zásadě neprolínají kromě provozování sexu, a proto ani nemá smysl pěstovat jakékoli hlubší vztahy nebo dokonce vést konverzaci poté, co sex proběhl. Ze všeho nejvíc to vypovídá o autorově patologické povaze a zoufalé situaci žen, které s ním někdy omylem měly neplacený sex.