Velmi
pozdni.cz

Kniha 1 01 True crime satira

Kapitoly

Vše Kapitoly

07. Už si brousí nože na kastrování mužů. Nosí je pochvě!

07. Už si brousí nože na kastrování mužů. Nosí je pochvě!
208
Zřejmě nejkoncentrovanější útok na feminismus provedl Radim Uzel v knize Užitečné pohlaví (2012), v sedmistránkové kapitole nazvané Ženský boj

Dlužno opět dodat, že Radim Uzel se neustále opakuje. Velkou část „argumentů“ v Užitečném pohlaví prakticky slovo od slova opsal ze šestistránkového výlevu v knize Zákony ženské přitažlivosti (1995, s. 103-108). Tím se jen potvrzuje, že se myšlenkově desítky let vůbec nevyvíjel. Pokud píšu „opsal“, domnívám se, že Radim Uzel psal totéž víceméně po paměti, jelikož většinu věcí, které kdy publikoval, mezitím (bez velké nadsázky) tisíckrát říkal na různých vystoupeních a uměl je nazpaměť. Nemusel ani používat funkci Ctrl+C a Ctrl+V, už jenom proto, že kniha z roku 1995 vznikla jako série dopisů psaných na psacím stroji na papír, a nejspíš neexistovala v digitální podobě.

209
A kdo se vůči knize nakonec vymezil nejvíce? Francouzské Ministerstvo pro genderovou rovnost, které na ni podalo žalobu kvůli podněcování k nenávisti

http://www.h7o.cz/nenavist-prodava/ (Zdeněk Staszek, 11. 09. 2020)

213
„Diskuze o rovnosti žen a mužů se dá vést věcně, racionálně, bez emocí, bez aktivismu a sklonů k feminismu.“

https://www.respekt.cz/komentare/hlavne-bez-sklonu-k-feminismu (27. 4. 2022) Výraz „Bez sklonů k feminismu“ se stal natolik populární, že se dnes s tímto nápisem prodávají trička. Podobně jako Uzlův výrok „muži jsou zvířata“ přinesl trička s nápisy „Nejsem zvíře“. https://www.youngblock.cz/eshop/doplnky/bile-damske-triko-mam-sklony-k-feminismu-vysivane-v-cechach

215
Stála například za rodinným zákonem, který od roku 1950 zcela zrovnoprávňoval muže a ženu, což v mnoha zemích na Západě neplatilo ještě další dvě až tři dekády

https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/alena-wagnerova-antikomunismus-a-zenska-otazka-40274638 (18. 3. 2019), https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/muzi-znovu-ziskali-sva-stara-loviste-rika-spisovatelka-a-publicistka-alena-wagnerova-40047806 (11. 10. 2017). Citát z rozhovoru: „Návrat o dvacet let zpět“ – tak z hlediska emancipace popisujete svůj odchod do Německa v roce 1969. Díky masarykovsky laděné rodinné výchově, na ni naroubovanému modelu socialistické emancipace ženy a osobnostním dispozicím jsem se v Československu cítila coby svéprávný, s mužem rovnoprávný subjekt, tedy člověk s vlastním statusem. V Německu jsem se naopak setkala s tím, že jsem byla definována postavením svého manžela. Na jedné návštěvě mi chtěla hostitelka představit svých šest dcer a začala vypočítávat: Gerdin manžel je učitel, Magdin knihovník, Uršulin farář… Náš pan domácí se zase podivil, když jsem sama zaplatila účet za topení. Primární rolí a úkolem ženy byla tehdy v Německu práce v domácnosti a rodině. Tak to stálo i v rodinném zákoně platném až do roku 1977: „Žena je oprávněna být zaměstnaná, jestliže to není v rozporu s jejími povinnostmi v rodině a manželství.“ Zároveň ale byla žena povinna coby „rodinná pomocnice“ pomáhat manželovi třeba v obchodě. Ještě krátce předtím, než jsem do NSR přišla, měl muž právo bez ženina souhlasu vypovědět její pracovní místo.

218
Zahraničním představitelem „mužských studií“ je třeba letos 72letý americký sociolog Michael Kimmel, od nějž v Česku zatím nevyšla žádná kniha, pouze rozhovor v časopisu Respekt

https://www.respekt.cz/spolecnost/slusni-muzi-se-musi-postavit-tem-neslusnym (14. 11. 2017) Z Kimmelových knih uveďme: The Politics of Manhood (2009), The Gender of Desire: Essays on Male Sexuality (2012), Angry White Men: American Masculinity at the End of an Era (2017) a Guyland: The Perilous World Where Boys Became Men (2018). Oblíbenou disciplínou bývá znevěrohodnění autora, že byl sám nařčený ze sexuální obtěžování (nešlo o hrubé útoky) a z nevhodných poznámek vůči trans lidem. (https://web.archive.org/web/20190414104242/https://medium.com/@bmcoston/reclaiming-my-fear-i-will-no-longer-stay-silent-about-michael-kimmel-bde8602fee55) Kimmel však již odešel do důchodu, pedagogicky nepůsobí a jeho texty můžou být dál předmětem nezaujatého studia. Kdybych měl k dispozici někoho lepšího, kdo o daných tématech mluvil a psal, použil bych jej místo něj. Tuto poznámku uvádím jen pro pořádek, abych nebyl obviněný, že opomíjím něčí problematické stránky.

220
Neschopnost mnohých mužů snést debatu o jiných problémech než svých

Velmi typickým příkladem bývají každoroční reakce na Mezinárodní den žen 8. března. „Proč není mezinárodní den mužů?“, zní pořád dokola. Jenomže MDŽ je den, který je založen na faktickém stavu nerovného postavení žen a byl ustanoven kvůli reálným historickým událostem. Podnětem byl požár v textilní továrně v New Yorku v roce 1911, který přispěl k větší diskuzi o pracovních podmínkách žen. Pracovní podmínky žen a dětí se totiž řešily ještě méně než podmínky mužů, měly i ztížený přístup do odborů atd. Poté se za tento den vedla kampaň. Je to výsledek úsilí boje žen za rovnoprávnost. https://refresher.cz/31940-Dnes-oslavujeme-Mezinarodni-den-zen-Jeho-historie-vsak-napovida-ze-neslouzil-vzdy-jen-neznemu-pohlavi (8. 3. 2016. Michal Kovačík)

221
Z feminismu jako boje „pouze za ženy“ se postupně stává boj proti všem typům systematického znevýhodnění, proti tomu, aby se na některé lidi úplně zapomínalo

Dobrý přehled poskytuje třeba kniha Kimberlé Williams Crenshaw s názvem On Intersectionality: Essential Writings (The New Press, 2017). Autorka použila tento termín poprvé v roce 1989. Výrazně tyto postoje zastávají jedny z nejkomplexnějších feministických myslitelek Iris Marion Young či bell hooks (psaní malými písmeny je záměr „nesoustředit se na jméno, ale na text“).

222
Zvláštní asociaci můžeme slyšet v Trumpově uctívání velkých a tvrdých chlápků – „strong guys“, „big fellas“, „tough cookies“ – o nichž neustále mluví ve svých projevech

https://www.youtube.com/watch?v=hgoIajELUds&ab_channel=VICENews – Jeho projev má v tomto směru nádech až homosexuální adorace. Prakticky jde ale o vzývání jistého typu mužnosti, který je spojován s velikostí a silou Ameriky, a hlavně jejím zbrojním arzenálem. Ideálem Trumpa jsou USA jako „největší tvrďák, s nímž si nikdo nemá zahrávat“.

224
Jde to ruku v ruce – nejprve omezování interrupcí (svobody žen), omezování médií a nakonec omezování vzdělání, typicky právě rušení kateder gender studies

https://a2larm.cz/2020/06/navrat-do-stredoveku-poslanci-v-rumunsku-zakazali-vyuku-gender-studies/ (19. 6. 2020) Národní aliance studentských organizací v Rumunsku a Národní rada studentů sepsaly petici, kterou zatím podepsalo téměř 45 tisíc lidí. „Zákon vrací naše školství kamsi do středověku“, píše se v ní. Rumunsko v tomto následovalo Maďarsko, kde byl podobný diskriminační zákon schválen v roce 2018.

225
V Brně na Fakultě sociálních studií pak existuje jen bakalářský program, jenž lze studovat pouze dvouoborově, nikoli samostatně a celkově(!) ho studují nižší desítky lidí

https://is.muni.cz/obory/6087

225
Naopak ekonomické obory studuje o 60 % více než před dvaceti lety, inženýrství dvakrát tolik a medicínu třikrát tolik co dříve

(Čísla z EU jsou podobná, zde humanitní obory studuje kolem 14 % lidí. https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/w/ddn-20230703-1 - U občasně vyšších čísel kolem 20 % je nutné si uvědomit, že polovinu tvoří lidé studující cizí jazyky, čtvrtinu lidé studující umění a deset procent lidí studujících žurnalistiku, zbytek architekturu.

226
Nejzkorumpovanější sport, fotbal, zato dostává ročně asi půl miliardy korun, hokejisté čtvrt miliardy a basketbalisté, volejbalisté, tenisté, kanoisté, atletický a olympijský výbor získali bez nějakých drobných jednu miliardu korun

https://hlidacipes.org/statni-penize-pro-neziskovky-fotbaliste-i-s-496-miliony-skoncili-druzi-nejvic-dostal-cesnet/ (Robert Břešťan 24. května 2021) Jedničkou je zájmové neziskové sdružení právnických osob CESNET, u něhož stát za loňský rok zaznamenal rekordní sumu podpory v celkové výši 733,4 milionu korun. Stamilionové dotace jdou rovněž do biskupství a arcibiskupství či horské služby. Jedinou typickou, bohatě dotovanou neziskovku, jež je součástí občanské společnosti, představuje Člověk v tísni (cca 190 milionů korun). Ten ovšem poskytuje především humanitární pomoc v zahraničí, nebo se snaží zmírnit dopady imigrace do Česka. Neexistuje žádná neziskovka zabývající se genderovými tématy, která by čerpala byť jen desítky milionů korun ze státního rozpočtu. Obvykle dostávají statisíce nebo nižší miliony korun a dělají práci, kterou stát nedělá, neumí dělat a kdyby ji dělal, stály by tyto služby mnohem více. Ani všechny tyto neziskovky přitom ve svém úhrnu nedosáhnou na to, co libovolný sportovní svaz nebo zájmové skupiny typu rybářů a myslivců. O stavu financování po roce 2000 vypovídá i tato 90stránková bakalářská práce: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/18628/130008625.pdf?sequence=1

228
Kvůli zprávě, že jedna lékařka, Sonnet Ehlers v JAR, vyvinula „zubatý kondom proti znásilnění“ zvaný Rape-aXe

Cca čtyřminutová videoreportáž k tomu zde: https://www.youtube.com/watch?v=6Ny2WtwuO3w (The Anti-Rape Device That Bites Back)

228
Uvnitř měl rozeklané řady zahnutých latexových háčků, které se zachytí na penisu muže, pokud do ženy násilím vnikne

Design produktu lehce připomíná německo-švýcarskou bláznivou hororovou komedii Killer Condom z roku 1996 o homosexuálním detektivovi, jenž vyšetřuje sérii amputovaných mužských přirození v jednom pochybném motelu. I zde mají démonicky oživlé prezervativy ostré zuby.

232
Neexistují ani žádné informace o tom, že by Lorena Bobbitt knihu, o níž mluví Uzel, napsala a titul není dohledatelný na Amazon.com, Goodreads.com ani přes jiné služby

Dohledatelná je pouze neautorizovaná biografie z pera jiného autora, Christophera Marka Kudely, s názvem Forever Scared (Navždy vyděšen), jež byla ale vydána až v roce 2014 (a Uzel si ji v 90. letech nemohl splést) a je vyprávěna z perspektivy Johna W. Bobbitta, byť ho autor celkově odsuzuje. O případu vznikl i čtyřdílný dokument Lorena v roce 2019 na službě Prime Video, který pracuje s archivními zpravodajskými materiály a dále existuje dokument televize ABC s názvem The Bobbitts: Love Hurts (2019).

232
Nebere v potaz, že jako imigrantka z Ekvádoru, která neměla americké občanství, a coby katolička věřila v manželství, z nějž se nedá odejít, byla ve svém chování silně omezena a její akt násilí byl projevem absolutního zoufalství

Lorena Bobbitt nakonec byla u soudu osvobozena. John Wayne Bobbitt nemohl být následně souzen za znásilnění v manželství, protože to tehdejší legislativa neumožňovala – pouze v případech, že by manželé žili odděleně a manžel by přijel manželku znásilnit do jiného domu než vlastního, případně, že by stopy násilí na ženě byly zcela čerstvé a důkladně zdokumentované. Souzen byl pouze za napadení; svědectví dalších lidí, již potvrdili jeho násilnictví, nebyla brána v potaz, a vzhledem k tomu, že Lorena Bobbitt na Johna Waynea Bobbitta útočila také, nebyl dotyčný odsouzen.

233
Přitom ani s oním oslavováním to není tak jednoduchá pravda, jak dokazuje dobový sloupek v LA Times z prosince 1993, kde jinak feministicky naladěná publicistka Robin Abcarian píše doslova a do písmene už v titulku: Nedělejme z Loreny Bobbitt dítě z feministického plakátu

https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1993-12-05-vw-64250-story.html

233
A je v tom je zcela zajedno s drtivou většinou antifeministů

Přestože to v textu zaznívá v předmluvě i dále opakovaně, považuji za důležité zdůraznit, že populaci nedělím na feministickou a antifeministickou. Víme pouze, že počty lidí hlásících se k feminismu vzrůstají, počty lidí striktně odmítajících feminismus klesají. Velká část lidí je nevyhraněných a mnozí se stydí přihlásit se k feminismu nebo se feministickými myšlenkami zabývat hlouběji proto, že feminismus má špatnou pověst primárně kvůli antifeministickému aktivismu. Z mé zkušenosti většina lidí souhlasí s většinou feministických tezí a hodnot a není to dáno uzavřeností myšlenkové bubliny, v níž bych se pohyboval. Vycházím i ze sledování diskusí zcela mimo svou bublinu i sledování anonymních anket v médiích, jež nejsou ostře názorově vyhraněná, či výzkumů nezávislých institucí (viz kapitoly v druhém oddíle knihy). Nejčastějším druhem reakce bývá: „Souhlasím s tím, co feminismus říká, ale nesouhlasím s tím, jak to říká“. Proto se tato kniha pokouší mluvit co nejpřijatelnějším jazykem, i když se nemůže vzdát základně kritického tónu.

08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš

08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš
237
„Žena se ženou nerodí, ale stává“

Druhé pohlaví. (franc. orig. 1949, český, výrazně zkrácený překlad Jana Patočky 1966)

237
„Člověk nejprve existuje, setkává se, narůstá ve světě – a poté se definuje sám.“

Jean-Paul Sartre: Existencialismus je humanismus. (orig. 1946, česky 2004, nakl. Vyšehrad)

239
Jedná se o jeden z nejlepších stěrů v dějinách televizního vysílání a vychází z argumentačního faulu „sloučení společnou vlastností“, kdy Zappa odhalil nesmyslnost původního pseudoargumentu

Donna L. Halper (2009). Icons of Talk: The Media Mouths that changed America. Greenwood Press. s. 187.

239
Staré zlaté časy, tehdy se ještě muži uměli oblékat!

Komentář volně přejímám od politologa Andreje Ruščáka; má i dovětek: „Důvod, proč se pánské sukně udržely mimo Západ (zejména v Indii), je daný právě tím, že tyto země neměly etapu, kdy by udělaly z celé společnosti homogenizovanou masu ve jménu pokroku, který měl odvrhnout vše, co nebylo čistě funkcionální. Později modernita přispěla k větší svobodě a diverzitě, na počátku ale taková nebyla.“

240
Dokonce se vytvářejí mýty, že třeba „feministky nenosí růžovou“, protože je to údajně uráží, což je tak donebevolající nesmysl, že dal vzniknout názvu celé knihy s růžovým obalem

Feministky nenosí růžovou a jiné lži. (Editorka Scarlet Curtis), Albatros 2019.

241
Index Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) 2021

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/index-ukazal-genderovou-propast-cesky-chybi-u-reseni-zasadni/r~6a41ad643df411eb9c800cc47ab5f122/ (Adéla Otčenášková, 22. 12. 2020), https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2021/CZ Česko získalo o půl bodu víc než v roce 2020 a o jeden bod víc než v roce 2019, což je tempo růstu, jímž evropský průměr nedoženeme nikdy, protože ten se posouvá mnohem rychleji. Ohrožení chudobou v Česku u žen meziročně vzrostlo – u seniorek je nyní na pokraji hmotné nouze 22 % oproti 9 % seniorů.

242
Sám Radim Uzel přitom řešil, jestli by muži mohli kojit, a dospěl k tomu, že to je fyziologicky možné

Kapitola Budou kojit muži? v knize Užitečné pohlaví (s. 79–91)

243
Už jenom to by mohlo něco napovědět o zvláštním paradoxu, že lidé, kteří rozumějí gender studies, nakonec genderují (nálepkují) výrazně méně než ti, kteří jim nerozumějí

Mimořádně absurdním příkladem nesmyslného genderování je tento pseudofilosofující blog o tom, že by ženy neměly nosit hodinky, jelikož jim to bere ženskost. „Zatímco časem ženy je kairos, čas vhodný k tomu něco udělat, časem muže je chronos. Čas přesně určený. A tak máme odpověď na to, proč jsou hodinky atributem muže. Muže, mužského způsobu bytí, mužského stylu. Muž vynalézá hodinky, aby se vytrhl z cyklického času. Aby se vytrhl z těla Matky.“ https://www.synestesis.com/post/proc-hodinky-kradou-zenam-zenstvi. Podobně, ale až strašidelně legrační je tento příspěvek fanatického katolíka o tom, proč ženy musí nosit sukně. http://www.stjoseph.cz/zeny-nepatri-do-kalhot/

244
„Pohlaví zůstává skryto, ale pomocí genderu vyjadřujeme, zda se cítíme být mužem či ženou“

Lucie Jarkovská, Prohlédněme genderové stereotypy. In Valdrová, Jana. ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004.

244
Biologie tvoří jenom malou část toho, jací jsme, v každodenní praxi převládají spíš společenské konvence v tom, co děláme, říkáme a myslíme si

Tato věta ani celá kniha nepopírá vliv genů. (Viz ještě kapitola 15.) Pouze tvrdí, že „koncové stavy, jak se chováme“, nejde vysvětlit biologií, ale že naše jednání je na vědomé i nevědomé úrovni regulováno různými institucemi a společenskými konvencemi. Svůj genový základ výchovou a prostředím úplně nezměníme. Ale výrazně ovlivňujeme, co je společensky preferované. Banální příklad – lidé, kteří mají predispozice k alkoholismu, se mohou na základě regulací hůře dostávat k alkoholu a můžou si kolem sebe vytvářet prostředí a pěstovat návyky, které je uchrání alkoholu propadnout.

245
Polské ženy mluví výrazně afektovaněji než Češky, aby si jich machističtější polští muži všimli, protože, kdyby mluvily „ploše česky“, nevnímali by je a domnívali by se, že si ženy mluví samy pro sebe

Poláci a Polky se nejvíce chápou jako totálně maskulinní a totálně femininní; většina západních národů to ale tak nemá – https://yougov.co.uk/society/articles/45096-young-westerners-less-likely-see-themselves-totall (30. 1. 2023)

245
Když sociolog Erving Goffman mluvil o tom, že „všichni hrajeme divadlo“, jak zní i název jeho nejslavnější knihy z 50. let

The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999 a 2018)

246
Starání se o dům a domácnost se tak podle Goffmana stává věcí, kterou podle společnosti „nemá dělat“ muž

http://uregina.ca/~gingrich/319f1506.htm - Sociology 319 – Contemporary Social Theories, 15. 2. 2006, Goffman’s approach to symbolic interactionism (Adams and Sydie, pp. 167-179).

246
Současný sociolog Michael Kimmel k tomu říká podobně: „Spíše než vlastnost jednotlivce je gender produkt interakce s ostatními.“

Michael S. Kimmel: The Gendered Society (2000, s. 106)

247
Butler chápe gender jako „konstruovaný prostřednictvím performativních vyjádření“

Základními prameny jsou esej Performative Acts and Gender Constitution (1988) a knihy Gender Trouble (1990) a Bodies That Matter (1993), jež v češtině vyšla jako Závažná těla: O materialitě a diskurzivních mezích „pohlaví“ (Karolinum, 2016).

248
Neděje se to jenom u svatby a změny stavu ze „svobodná“ na „vdaná“, ale v desítkách až stovkách situací a každodenních praktik

Zůstaňme chvíli u svatby. Zatímco muži je na závěr obřadu stisknuta ruka, žena dostává polibek (social kiss), což demonstruje diferenci mezi nimi a příslušnost k určitému genderu. Příslušnost k danému genderu a hierarchie mezi nimi je demonstrována například při svatebním obřadu probíhajícím v tradiční křesťanské euroamerické kultuře. Muž přichází k oddávajícímu první a jako první je také tázán, zda chce vstoupit do manželství. Žena v obou těchto případech figuruje jako druhá. U většiny případů navíc žena přijímá jméno svého manžela. Pokud bychom se pokusili tyto role náhle obrátit, nastane sociální chaos. Přitom není příliš jasné, proč mají muži v dnešní společnosti tento druh přednosti.

248
Gender jako konstrukt vymezuje ve společnosti určité transakce přiměřené pouze pro jedno pohlaví

Rozdíl mezi Goffmanem a Butler je zhruba následující: u Goffmana je performance hraním, jež se blíží předstírání. Je velice uvědomovanou, dalo by se říci až manipulativní činností ze strany hráče. Naopak perspektiva Judith Butler pojetí člověka jako sebe-vědomého aktéra vylučuje. Většinu toho, co děláme, děláme neuvědoměle, zautomatizovaně. Právě proto je tak nepříjemné o tom mluvit a přemýšlet, právě proto se nám to zdá divné a „nepřirozené“.

248
Nejde o to, že by tyto rozdíly vycházely pouze z anatomie, ale jsou námi dotvářeny

Feministická autorka Donna Haraway známá svým esejem A Cyborg Manifesto (jenž vyšel již v roce 1985) k tomu namítá, že úplné oddělování pohlaví a genderu nefunguje a nelze z těl dělat pouhé „prázdné stránky“, do nichž lze vepsat cokoliv v duchu „biologie vám dává jisté tělo, ale společnost určuje podmínky, jak v něm žijete“.  Tělo je podle Haraway důležité a ona si, coby představitelka kyberfeminismu uvědomuje, že právě tělesnými modifikacemi a propojováním organického těla s technologiemi se bude ubírat další cesta evoluce. Navazuje na ni celá linie xenofeministek, mluvících o radikálně odlišném pojetí identity již v poměrně blízké budoucnosti. Viz kniha Xenofeministická čítanka (Display, 2022).

248
K válečnicím se navíc připočítávají ženy, jež vystupovaly jako mužští špioni, piráti či mniši, nebo zápolily v judu či běhaly maratony spolu s muži (a dokonce i vyhrávaly)

https://www.bustle.com/articles/112732-11-badass-women-in-history-who-pretended-to-be-men-because-gender-equality-back-then-was (25. 9. 2015), https://www.ranker.com/list/women-disguised-as-men-in-history/ či https://blogs.loc.gov/headlinesandheroes/2021/03/women-who-dressed-as-men-and-made-history/ (30. 3. 2021)

250
Její identita byla odhalena až po smrti, ale i tehdy byla popisovaná jako „zvláštní malý muž“ a mnoho lidí nedovedlo uvěřit, že je desítky let oklamávala

https://www.sciencehistory.org/distillations/how-history-keeps-ignoring-james-barry - Přetrvávají spory, zda Margaret Anne Bulkley byla žena, nebo intersexuální či transgender osoba. Každopádně za ženu byla označena u porodu a v životě se prosadil/a jako muž. Možná se někdy dočkáme i filmového zpracování: https://deadline.com/2016/12/rachel-weisz-secret-life-of-dr-james-miranda-barry-maven-pictures-1201868743/

250
I slovo „girl“ v angličtině až do 14. století označovalo dítě bez ohledu na pohlaví, tedy dívku i chlapce

https://www.etymonline.com/word/girl (Anonymní objevitel této zajímavosti má u mě pivo nebo kávu.)

250
Zvláště misogynsky naladěný (tehdy 73letý) spisovatel Ludvík Vaculík

Vaculíkův prapodivný vztah k ženám popsala nedávno jeho dcera Cecílie Jílková: „Především jsem se ho ohromně bála, ale současně jsem na něm velmi lpěla a ničilo mě, že s námi byl tak málo. Tehdy jsem ještě nevěděla, že má dvě rodiny. Když jsem se dozvěděla pravdu, byla jsem v šoku několik let (…) Další problém byl, že jsem žena a on byl muž. Ženy pro něho byly fascinující artefakty, ale jen málokdy respektoval jejich názory.“ https://magazin.aktualne.cz/cecilie-jilkova-o-knize-otec-buh-a-matka-laska/r~8f1eded425f911ec9106ac1f6b220ee8/ (13. 10. 2021)

251
Jenže z prohlášení typu ‚jel jsem v kupé se třemi ukřičenými dospívajícími osobami a ani jsem si nemohl číst knížku‘ by asi článek pro noviny nevznikl.“

https://www.feminismus.cz/cz/clanky/nezeny-ludvik-vaculik (14. 2. 2001) Citace krácena se svolením autorky.

252
Money každopádně není žádným oslavovaným hrdinou gender studies

Klíčovou roli v definování pak sehrál americký psychoanalyticky orientovaný profesor psychiatrie Robert Jessie Stoller v roce 1968 v knize Sex and Gender: On the Development of Masculinity and Femininity. Jeho pojetí vytváření genderu-pohlavní identity muže a ženy je komplexní a má tři složky: 1) biologické a hormonální (endokrinologické) vlivy, 2) přiřazení pohlaví při narození a 3) ekologické a psychologické vlivy s účinky podobnými imprintingu (vtiskování, vtištění, vpečetění), což je specifický proces učení vázaný na časově omezené období v určité fázi ontogenetického vývoje vedoucí k dlouhodobým a případně trvalým formám chování a prožívání. (Toto chápání zůstává i v současných gender studies v zásadě dodnes stejné, jen se stále více zkoumá ona třetí rovina.)

254
V latině jde prvotně téměř o synonyma, kdy penis popisuje mužský pohlavní úd v jakémkoli stavu, zatímco falus popisuje úd především v erekci

https://www.etymonline.com/search?q=penis

254
Erekce byla dokonce dávána do souvislosti se svalovou ochablostí

Vzdáleně se v tom projevuje starost o účelnost vynaloženého testosteronu. Ten, kdo příliš často souloží či masturbuje, nemusí mít dostatek tohoto anabolického hormonu k atletickému výkonu a růstu svalů. Jedná se ale spíš o mýtus šířený různými sportovními trenéry. Zákaz sexu před sportovním výkonem dává smysl jen částečně, aby byli sportovci a sportovkyně soustředěnější, případně agresivnější. Pro mnoho z nich je ale naopak uvolnění se při sexu ideálním způsobem, jak se psychicky vyladit na výkon. Endorfiny mohou být z tohoto hlediska důležitější než pohlavní hormony. https://www.sciencealert.com/scientists-just-debunked-the-no-sex-before-sports-myth (12. 10. 2016)

256
Je pouze v našich hlavách, že si z nějakých 80 % představujeme převážně muže

Caroline Criado Perez, Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, s. 9.

257
Právě tady se ukáže, že pod falickou symbolickou ochranou není ukrytý zdravý penis a silný muž, ale jen zoufale trapný chlápek za zenitem

Velmi typické je to ve více filmech Davida Lynche – u postavy Franka v Modrém sametu, barona Harkonena v Duně, Dicka Laurenta (jak příznačné jméno!) v Lost Highway nebo u hlavního hrdiny v Příběhu Alvina Straighta. V roce 2006 jsem tuto (nepůvodní) tezi rozvíjel v knize David Lynch: Temné stránky duše (nakl. Jota) na základě snímku Perverzní průvodce filmem (2006), v němž vystupuje filosof a psychoanalytik Slavoj Žižek.

257
„Matrix“ klamající smysly a rozum lží těch, co vládnou, že se ovládaní mají dobře

Toto pojetí ideologie volně přebírám od italského politického myslitele Antonia Gramsciho (1891-1937), jenž byl dlouhodobě vězněn Mussoliniho fašistickým režimem. Při soudním procesu se státní žalobce nechal slyšet: „Na dvacet let musíme zastavit tento mozek“. Tak moc se jeho pronikavých myšlenek báli.

259
Jak alespoň rozhodnout, jestli je „mužnější“ indiánská čelenka z ptačích per, vikingská helma s rohy

Vycházím tu spíš ze zavedených popkulturních obrazů než z historické reality. „Vikingské helmy s rohy zůstávají romantickou smyšlenou vizí devatenáctého století, u jejíhož zrodu byl švédský malíř Gustav Malmström a kostýmní návrhář Carl Emil Doepler, který takové helmy nadělil vikingským postavám opery Prsten Nibelungův Richarda Wagnera.“ Nicméně stále zůstává pravdou, že helmy s rohy byly primárně odznakem moci. Nebyly typickou výbavou válečníků a neměly žádný praktický účel být zbraní.
https://www.idnes.cz/xman/styl/doba-bronzova-vikingove-prilby-rohy-stredomori-obchod-sardinie.A220117_180833_xman-styl_fro (11. 2. 2022)

260
Jsou to muži všeho věku neschopní unést svůj ústup z vedoucích pozic či ohniska pozornosti, ony zástupy zakomplexovaných zoufalců, kteří se bojí žen a nenávidí je

Zevrubně o nich pojednává kniha Laury Bates Men Who Hate Women: From Incels to Pickup Artists: The Truth about Extreme Misogyny and How it Affects Us All (Undercover Look at the Everyday Danger of Radicalized Toxic Masculinity), 2021, 411 stran.