Kniha 1 01 True crime satira
Kapitoly
- 01. Faunovo velmi pozdní odpoledne se nachýlilo k soumraku
- 02. Tisíckrát opakovaná lež – „Polovina si to vymyslí“
- 03. „Sáhl jí před 30 lety na koleno“
- 04. Jak vznikly mýty o MeToo
- 05. Svatba jako řemen a soud jako fraška
- 06. Feministky ošizené o otcovskou lásku
- 07. Už si brousí nože na kastrování mužů. Nosí je pochvě!
- 08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš
01. Faunovo velmi pozdní odpoledne se nachýlilo k soumraku
08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš
Politics, polity a policy
V angličtině se slovo gender užívá zhruba od 14. století a jeho současná definice se ustálila někdy od šedesátých let 20. století
„Žena se ženou nerodí, ale stává“
Druhé pohlaví. (franc. orig. 1949, český, výrazně zkrácený překlad Jana Patočky 1966)
„Člověk nejprve existuje, setkává se, narůstá ve světě – a poté se definuje sám.“
Jean-Paul Sartre: Existencialismus je humanismus. (orig. 1946, česky 2004, nakl. Vyšehrad)
Jedná se o jeden z nejlepších stěrů v dějinách televizního vysílání a vychází z argumentačního faulu „sloučení společnou vlastností“, kdy Zappa odhalil nesmyslnost původního pseudoargumentu
Donna L. Halper (2009). Icons of Talk: The Media Mouths that changed America. Greenwood Press. s. 187.
Staré zlaté časy, tehdy se ještě muži uměli oblékat!
Komentář volně přejímám od politologa Andreje Ruščáka; má i dovětek: „Důvod, proč se pánské sukně udržely mimo Západ (zejména v Indii), je daný právě tím, že tyto země neměly etapu, kdy by udělaly z celé společnosti homogenizovanou masu ve jménu pokroku, který měl odvrhnout vše, co nebylo čistě funkcionální. Později modernita přispěla k větší svobodě a diverzitě, na počátku ale taková nebyla.“
Ostatně, i boty na podpatku byly původně určené hlavně pro muže, v 15. století je nosili perští jezdci, aby jim nevyklouzávala noha z třmenů
Růžová barva byla (spolu s červenou) dříve typickou barvou mužských válečníků a ještě před sto lety byla barvou pouličních grázlíků
Dokonce se vytvářejí mýty, že třeba „feministky nenosí růžovou“, protože je to údajně uráží, což je tak donebevolající nesmysl, že dal vzniknout názvu celé knihy s růžovým obalem
Feministky nenosí růžovou a jiné lži. (Editorka Scarlet Curtis), Albatros 2019.
Pro rychlou představu, že obrovská nerovnost panuje dodnes, můžou sloužit domácí studie Českého statistického úřadu nazvaná Zaostřeno na ženy a muže 2019
Index Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) 2021
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/index-ukazal-genderovou-propast-cesky-chybi-u-reseni-zasadni/r~6a41ad643df411eb9c800cc47ab5f122/ (Adéla Otčenášková, 22. 12. 2020), https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2021/CZ Česko získalo o půl bodu víc než v roce 2020 a o jeden bod víc než v roce 2019, což je tempo růstu, jímž evropský průměr nedoženeme nikdy, protože ten se posouvá mnohem rychleji. Ohrožení chudobou v Česku u žen meziročně vzrostlo – u seniorek je nyní na pokraji hmotné nouze 22 % oproti 9 % seniorů.
V roce 2022 byla zase Česká republika v rámci EU na 23. místě a v roce 2023 na dvacátém pátém
https://www.irozhlas.cz/komentare/gender-genderova-rovnost-cesko-muz-zena-sexismus-apolena-rychlikova-komentar_2311020630_job (2. 11. 2023) V roce 2023 se nám podařilo výrazně změnit platové rozdíly (pay gap) produktivní části populace z 22 na 15 %. Je to prakticky ale jediný pozitivní ukazatel.
V jiném (celosvětovém) žebříčku Global Gender Gap Report se v roce 2020 Česká republika nacházela na 70. místě ze 152 států
Sám Radim Uzel přitom řešil, jestli by muži mohli kojit, a dospěl k tomu, že to je fyziologicky možné
Kapitola Budou kojit muži? v knize Užitečné pohlaví (s. 79–91)
Už jenom to by mohlo něco napovědět o zvláštním paradoxu, že lidé, kteří rozumějí gender studies, nakonec genderují (nálepkují) výrazně méně než ti, kteří jim nerozumějí
Mimořádně absurdním příkladem nesmyslného genderování je tento pseudofilosofující blog o tom, že by ženy neměly nosit hodinky, jelikož jim to bere ženskost. „Zatímco časem ženy je kairos, čas vhodný k tomu něco udělat, časem muže je chronos. Čas přesně určený. A tak máme odpověď na to, proč jsou hodinky atributem muže. Muže, mužského způsobu bytí, mužského stylu. Muž vynalézá hodinky, aby se vytrhl z cyklického času. Aby se vytrhl z těla Matky.“ https://www.synestesis.com/post/proc-hodinky-kradou-zenam-zenstvi. Podobně, ale až strašidelně legrační je tento příspěvek fanatického katolíka o tom, proč ženy musí nosit sukně. http://www.stjoseph.cz/zeny-nepatri-do-kalhot/
Tuto definici, mimochodem, nabízí Světová zdravotnická organizace (WHO), k níž se jinak Radim Uzel rád odvolával jako k autoritě
„Pohlaví zůstává skryto, ale pomocí genderu vyjadřujeme, zda se cítíme být mužem či ženou“
Lucie Jarkovská, Prohlédněme genderové stereotypy. In Valdrová, Jana. ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004.
Slovem gender nazýváme soubor charakterových vlastností, chování, přiřazovaných rolí a způsobů sebevyjádření, které v určitém bodu v čase a v kontextu určité kultury asociujeme s pojmy muž, žena, chlapec, dívka a s osobami, které nepatří do striktně vymezených kategorií
Biologie tvoří jenom malou část toho, jací jsme, v každodenní praxi převládají spíš společenské konvence v tom, co děláme, říkáme a myslíme si
Tato věta ani celá kniha nepopírá vliv genů. (Viz ještě kapitola 15.) Pouze tvrdí, že „koncové stavy, jak se chováme“, nejde vysvětlit biologií, ale že naše jednání je na vědomé i nevědomé úrovni regulováno různými institucemi a společenskými konvencemi. Svůj genový základ výchovou a prostředím úplně nezměníme. Ale výrazně ovlivňujeme, co je společensky preferované. Banální příklad – lidé, kteří mají predispozice k alkoholismu, se mohou na základě regulací hůře dostávat k alkoholu a můžou si kolem sebe vytvářet prostředí a pěstovat návyky, které je uchrání alkoholu propadnout.
Polské ženy mluví výrazně afektovaněji než Češky, aby si jich machističtější polští muži všimli, protože, kdyby mluvily „ploše česky“, nevnímali by je a domnívali by se, že si ženy mluví samy pro sebe
Poláci a Polky se nejvíce chápou jako totálně maskulinní a totálně femininní; většina západních národů to ale tak nemá – https://yougov.co.uk/society/articles/45096-young-westerners-less-likely-see-themselves-totall (30. 1. 2023)
Když sociolog Erving Goffman mluvil o tom, že „všichni hrajeme divadlo“, jak zní i název jeho nejslavnější knihy z 50. let
The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999 a 2018)
Starání se o dům a domácnost se tak podle Goffmana stává věcí, kterou podle společnosti „nemá dělat“ muž
http://uregina.ca/~gingrich/319f1506.htm - Sociology 319 – Contemporary Social Theories, 15. 2. 2006, Goffman’s approach to symbolic interactionism (Adams and Sydie, pp. 167-179).
Současný sociolog Michael Kimmel k tomu říká podobně: „Spíše než vlastnost jednotlivce je gender produkt interakce s ostatními.“
Michael S. Kimmel: The Gendered Society (2000, s. 106)
Dobře, takže používat hodně mýdla, parfém na vousy a nechat manželky spravovat finance
Butler chápe gender jako „konstruovaný prostřednictvím performativních vyjádření“
Základními prameny jsou esej Performative Acts and Gender Constitution (1988) a knihy Gender Trouble (1990) a Bodies That Matter (1993), jež v češtině vyšla jako Závažná těla: O materialitě a diskurzivních mezích „pohlaví“ (Karolinum, 2016).
Neděje se to jenom u svatby a změny stavu ze „svobodná“ na „vdaná“, ale v desítkách až stovkách situací a každodenních praktik
Zůstaňme chvíli u svatby. Zatímco muži je na závěr obřadu stisknuta ruka, žena dostává polibek (social kiss), což demonstruje diferenci mezi nimi a příslušnost k určitému genderu. Příslušnost k danému genderu a hierarchie mezi nimi je demonstrována například při svatebním obřadu probíhajícím v tradiční křesťanské euroamerické kultuře. Muž přichází k oddávajícímu první a jako první je také tázán, zda chce vstoupit do manželství. Žena v obou těchto případech figuruje jako druhá. U většiny případů navíc žena přijímá jméno svého manžela. Pokud bychom se pokusili tyto role náhle obrátit, nastane sociální chaos. Přitom není příliš jasné, proč mají muži v dnešní společnosti tento druh přednosti.
Gender jako konstrukt vymezuje ve společnosti určité transakce přiměřené pouze pro jedno pohlaví
Rozdíl mezi Goffmanem a Butler je zhruba následující: u Goffmana je performance hraním, jež se blíží předstírání. Je velice uvědomovanou, dalo by se říci až manipulativní činností ze strany hráče. Naopak perspektiva Judith Butler pojetí člověka jako sebe-vědomého aktéra vylučuje. Většinu toho, co děláme, děláme neuvědoměle, zautomatizovaně. Právě proto je tak nepříjemné o tom mluvit a přemýšlet, právě proto se nám to zdá divné a „nepřirozené“.
Nejde o to, že by tyto rozdíly vycházely pouze z anatomie, ale jsou námi dotvářeny
Feministická autorka Donna Haraway známá svým esejem A Cyborg Manifesto (jenž vyšel již v roce 1985) k tomu namítá, že úplné oddělování pohlaví a genderu nefunguje a nelze z těl dělat pouhé „prázdné stránky“, do nichž lze vepsat cokoliv v duchu „biologie vám dává jisté tělo, ale společnost určuje podmínky, jak v něm žijete“. Tělo je podle Haraway důležité a ona si, coby představitelka kyberfeminismu uvědomuje, že právě tělesnými modifikacemi a propojováním organického těla s technologiemi se bude ubírat další cesta evoluce. Navazuje na ni celá linie xenofeministek, mluvících o radikálně odlišném pojetí identity již v poměrně blízké budoucnosti. Viz kniha Xenofeministická čítanka (Display, 2022).
Tedy žen převlečených za muže, jež bojovaly ve válkách
K válečnicím se navíc připočítávají ženy, jež vystupovaly jako mužští špioni, piráti či mniši, nebo zápolily v judu či běhaly maratony spolu s muži (a dokonce i vyhrávaly)
https://www.bustle.com/articles/112732-11-badass-women-in-history-who-pretended-to-be-men-because-gender-equality-back-then-was (25. 9. 2015), https://www.ranker.com/list/women-disguised-as-men-in-history/ či https://blogs.loc.gov/headlinesandheroes/2021/03/women-who-dressed-as-men-and-made-history/ (30. 3. 2021)
Její identita byla odhalena až po smrti, ale i tehdy byla popisovaná jako „zvláštní malý muž“ a mnoho lidí nedovedlo uvěřit, že je desítky let oklamávala
https://www.sciencehistory.org/distillations/how-history-keeps-ignoring-james-barry - Přetrvávají spory, zda Margaret Anne Bulkley byla žena, nebo intersexuální či transgender osoba. Každopádně za ženu byla označena u porodu a v životě se prosadil/a jako muž. Možná se někdy dočkáme i filmového zpracování: https://deadline.com/2016/12/rachel-weisz-secret-life-of-dr-james-miranda-barry-maven-pictures-1201868743/
Nestaraly se o domácnost, obdělávaly pole a považovaly se za privilegované
I slovo „girl“ v angličtině až do 14. století označovalo dítě bez ohledu na pohlaví, tedy dívku i chlapce
https://www.etymonline.com/word/girl (Anonymní objevitel této zajímavosti má u mě pivo nebo kávu.)
Zvláště misogynsky naladěný (tehdy 73letý) spisovatel Ludvík Vaculík
Vaculíkův prapodivný vztah k ženám popsala nedávno jeho dcera Cecílie Jílková: „Především jsem se ho ohromně bála, ale současně jsem na něm velmi lpěla a ničilo mě, že s námi byl tak málo. Tehdy jsem ještě nevěděla, že má dvě rodiny. Když jsem se dozvěděla pravdu, byla jsem v šoku několik let (…) Další problém byl, že jsem žena a on byl muž. Ženy pro něho byly fascinující artefakty, ale jen málokdy respektoval jejich názory.“ https://magazin.aktualne.cz/cecilie-jilkova-o-knize-otec-buh-a-matka-laska/r~8f1eded425f911ec9106ac1f6b220ee8/ (13. 10. 2021)
Jenže z prohlášení typu ‚jel jsem v kupé se třemi ukřičenými dospívajícími osobami a ani jsem si nemohl číst knížku‘ by asi článek pro noviny nevznikl.“
https://www.feminismus.cz/cz/clanky/nezeny-ludvik-vaculik (14. 2. 2001) Citace krácena se svolením autorky.
Money každopádně není žádným oslavovaným hrdinou gender studies
Klíčovou roli v definování pak sehrál americký psychoanalyticky orientovaný profesor psychiatrie Robert Jessie Stoller v roce 1968 v knize Sex and Gender: On the Development of Masculinity and Femininity. Jeho pojetí vytváření genderu-pohlavní identity muže a ženy je komplexní a má tři složky: 1) biologické a hormonální (endokrinologické) vlivy, 2) přiřazení pohlaví při narození a 3) ekologické a psychologické vlivy s účinky podobnými imprintingu (vtiskování, vtištění, vpečetění), což je specifický proces učení vázaný na časově omezené období v určité fázi ontogenetického vývoje vedoucí k dlouhodobým a případně trvalým formám chování a prožívání. (Toto chápání zůstává i v současných gender studies v zásadě dodnes stejné, jen se stále více zkoumá ona třetí rovina.)
Feministky jeho práci téměř dvacet let ignorovaly a zmiňovaná Judith Butler o něm v 90. letech napsala poměrně kritický text
https://libcom.org/library/doing-justice-someone-judith-butler (červen 2004, web květen 2012)
V latině jde prvotně téměř o synonyma, kdy penis popisuje mužský pohlavní úd v jakémkoli stavu, zatímco falus popisuje úd především v erekci
Erekce byla dokonce dávána do souvislosti se svalovou ochablostí
Vzdáleně se v tom projevuje starost o účelnost vynaloženého testosteronu. Ten, kdo příliš často souloží či masturbuje, nemusí mít dostatek tohoto anabolického hormonu k atletickému výkonu a růstu svalů. Jedná se ale spíš o mýtus šířený různými sportovními trenéry. Zákaz sexu před sportovním výkonem dává smysl jen částečně, aby byli sportovci a sportovkyně soustředěnější, případně agresivnější. Pro mnoho z nich je ale naopak uvolnění se při sexu ideálním způsobem, jak se psychicky vyladit na výkon. Endorfiny mohou být z tohoto hlediska důležitější než pohlavní hormony. https://www.sciencealert.com/scientists-just-debunked-the-no-sex-before-sports-myth (12. 10. 2016)
Falem může být i velké nebo obecně drahé auto či raketa, s níž miliardář Jeff Bezos vyletěl k hranicím vesmíru a poměřoval se tak s jinými miliardáři, Richardem Bransonem a Elonem Muskem
Je pouze v našich hlavách, že si z nějakých 80 % představujeme převážně muže
Caroline Criado Perez, Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, s. 9.
Přesnější opis falokrata je „misogynně smýšlející solipsista“
Viz literární dílo Davida Fostera Wallace, např. Krátké rozhovory s odpornými muži (česky 2018). Recenze: https://www.advojka.cz/archiv/2018/26/soumrak-narcistnich-falokratu
Právě tady se ukáže, že pod falickou symbolickou ochranou není ukrytý zdravý penis a silný muž, ale jen zoufale trapný chlápek za zenitem
Velmi typické je to ve více filmech Davida Lynche – u postavy Franka v Modrém sametu, barona Harkonena v Duně, Dicka Laurenta (jak příznačné jméno!) v Lost Highway nebo u hlavního hrdiny v Příběhu Alvina Straighta. V roce 2006 jsem tuto (nepůvodní) tezi rozvíjel v knize David Lynch: Temné stránky duše (nakl. Jota) na základě snímku Perverzní průvodce filmem (2006), v němž vystupuje filosof a psychoanalytik Slavoj Žižek.
„Matrix“ klamající smysly a rozum lží těch, co vládnou, že se ovládaní mají dobře
Toto pojetí ideologie volně přebírám od italského politického myslitele Antonia Gramsciho (1891-1937), jenž byl dlouhodobě vězněn Mussoliniho fašistickým režimem. Při soudním procesu se státní žalobce nechal slyšet: „Na dvacet let musíme zastavit tento mozek“. Tak moc se jeho pronikavých myšlenek báli.
Ale nelze tvrdit, že existuje někdo, kdo by nikdy žádné ideologii nevěřil, neměl ji a nepoužíval
Definici ideologie poskytla filosofická youtuberka Abigail Thorn v 35minutovém videu https://www.youtube.com/watch?v=m81q-ZkfBm0 (9. 4. 2021). Dobré (a k této kapitole vhodné) je i video věnované pojmu „sociální konstrukt: https://www.youtube.com/watch?v=koud7hgGyQ8 (9. 7. 2021)
Jak alespoň rozhodnout, jestli je „mužnější“ indiánská čelenka z ptačích per, vikingská helma s rohy
Vycházím tu spíš ze zavedených popkulturních obrazů než z historické reality. „Vikingské helmy s rohy zůstávají romantickou smyšlenou vizí devatenáctého století, u jejíhož zrodu byl švédský malíř Gustav Malmström a kostýmní návrhář Carl Emil Doepler, který takové helmy nadělil vikingským postavám opery Prsten Nibelungův Richarda Wagnera.“ Nicméně stále zůstává pravdou, že helmy s rohy byly primárně odznakem moci. Nebyly typickou výbavou válečníků a neměly žádný praktický účel být zbraní.
https://www.idnes.cz/xman/styl/doba-bronzova-vikingove-prilby-rohy-stredomori-obchod-sardinie.A220117_180833_xman-styl_fro (11. 2. 2022)
Postupem času totiž sexuální traumata odsunul do sféry fantazií, neboť si nebyl schopný připustit, že se reálně děje tolik zneužívání v dětství
https://www.newyorker.com/culture/the-front-row/hysterical-girl-reviewed-an-extraordinary-look-at-a-case-of-freudian-gaslighting, viz též kniha Jeffreyho Moussaieffa Massona: Útok na pravdu. (Česky 2007)
Pojem patriarchát se nyní používá častěji proto, že už u něj nedochází k záměnám s biologickým pohlavím, aby bylo možné odlišit, že nadvláda a zvýhodňování nepocházejí z fyzické nadřazenosti
Jsou to muži všeho věku neschopní unést svůj ústup z vedoucích pozic či ohniska pozornosti, ony zástupy zakomplexovaných zoufalců, kteří se bojí žen a nenávidí je
Zevrubně o nich pojednává kniha Laury Bates Men Who Hate Women: From Incels to Pickup Artists: The Truth about Extreme Misogyny and How it Affects Us All (Undercover Look at the Everyday Danger of Radicalized Toxic Masculinity), 2021, 411 stran.