Velmi
pozdni.cz

Kniha 1 01 True crime satira

Kapitoly

Vše Kapitoly

03. „Sáhl jí před 30 lety na koleno“

03. „Sáhl jí před 30 lety na koleno“
80
Ovšem hnutí MeToo nevzniklo v Hollywoodu v říjnu 2017

Za oficiální datum rozšíření MeToo po světě se považuje moment, když 15. října 2017 napsala americká herečka Alyssa Milano na Twitter „Pokud by všechny ženy, které byly někdy sexuálně zneužity nebo obtěžovány, napsaly na svou sociální síť „Me too“, možná by si lidé uvědomili závažnost problému.“ https://web.archive.org/web/20171029171327/https://twitter.com/alyssa_milano/status/919659438700670976

80
Už o jedenáct let dřív v chudé afroamerické komunitě díky aktivistce Taraně Burke

Tarana Burke je i zakladatelkou stránky https://metoomvmt.org/

80
Ze sahání na stehno či koleno absurdně dělají znásilnění

V různých rozhovorech a textech kolísá Radim Uzel mezi kolenem a stehnem: „Tedy pánové, pokud jste sáhli někomu před pěti lety na kolínko, zapomeňte – o nic nejde! To je promlčeno. V Americe ne. Znalci radí mužům, aby před každým pohlavním stykem tu ženu nechali podepsat revers, že s tím souhlasí. Neuvěřitelné! Někteří naši fanatici to začínají kopírovat.“ (https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Na-genderovou-korektnost-se-cerpaji-granty-jde-o-prachy-Doktor-Uzel-vypustil-nazory-ktere-urcite-mnohe-vytoci-Treba-i-o-Jirine-Siklove-536237, 17. 5. 2018) V dalším rozhovoru s Lubošem Xaverem Veselým mluví o „koleni před 30 lety s doživotními následky“. (https://www.mujrozhlas.cz/xaver-host/sexuolog-radim-uzel-v-knize-tentokrat-urazim-i-zive-mam-tolik-vzpominek-ze-staci, 22. 6. 2021)

82
Jinak se to kvalifikovat nedá,“ napsaly dvě lingvistky Ivana Bozděchová a Ivana Mazálková v časopise Naše řeč

http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7200 (Naše řeč, ročník 77, 1994, číslo 4, s. 198-201)

87
Je pochopitelné, že Radima Uzla, který se na Facebooku či Twitteru v té době nepohyboval

V prosinci 2020 vznikl jeho facebookový účet, který si ale podle všeho nespravoval sám. https://www.facebook.com/radimuzelofficial

87
Jeho návrat se odehrál až téměř o dvacet let později, kdy mu režisér Darren Aronofsky nabídl se symbolicky „vykoupit“ rolí morbidně obézního muže ve snímku Velryba, za nějž obdržel Oscara

Fraser v době natáčení již naopak zhubnul a jeho vzhled je dotvořen celotělovou maskou, jíž se technicky říká „fat suit“. Více v tomto videu: https://www.stream.cz/kinobox/brendana-frasera-nepoznate-v-hollywoodu-by-meli-prestat-pouzivat-tlustoobleky-64561277 (26.2.2023)

89
prohlásila, že Toback by si za své systematické pronásledování žen a vyhrožování jim zasloužil být ve vězení

Tobackův modus operandi popisují tyto tři články: https://web.archive.org/web/20150429023935/http://gawker.com/5939264/james-toback-strikes-again-i-have-to-cum-at-least-seven-times-a-day, druhý z října 2018 https://www.vanityfair.com/hollywood/2017/10/selma-blair-and-rachel-mcadams-share-their-stories-of-james-toback-sexual-harassment a třetí z roku 1989 ve Spy Magazine https://www.scribd.com/doc/51476375/Spy-Magazine-March-1989 (s. 86-92).

92
Jež vyšla i v českém překladu

She Said: Breaking the Sexual Harassment Story That Helped Ignite a Movement, 2019, 360 s.; česky 2023, N Media, Když promluvila: Odhalení případu sexuálního obtěžování, které zažehlo změnu. Celá tato kapitola nicméně vznikla zcela samostatně již v roce 2020, bez toho, aniž bych vycházel z dotyčné publikace. Tu jsem použil pouze v roce 2024 k mírné revizi.

96
Courtney Love v roce 2005 ve veřejném televizním vysílání řekla, že „nejlepší rada, jakou může dát začínajícím herečkám v Hollywoodu, je nechodit na pokoj s Harvey Weinsteinem“.

https://www.youtube.com/watch?v=sdLdz1zKRFc

96
Věděl o tom i režisér Robert Rodriguez, který na základě toho nechal McGowan v hororové parodii Grindhouse: Planeta Teror (2007) ubránit proti znásilnění, kterého se na ní chce dopustit roztékající se monstrum, jež hraje Quentin Tarantino

https://www.youtube.com/watch?v=xLzuyRZ4zR0

96
Zastupoval i jiného prominentního sexuálního násilníka Dominiqua Strausse-Kahna

Jistým paradoxem je, že Strausse-Kahna hrál v roce 2014 ve snímku Vítejte v New Yorku Gérard Depardieu, který k natáčení řekl: „Je velmi francouzský, arogantní a namyšlený. Bude se hrát dobře. Udělám to, protože ho nemám rád.“ (https://www.novinky.cz/clanek/kultura-depardieu-strauss-kahn-je-arogantni-a-namysleny-bude-se-hrat-dobre-148545, 16. 3. 2012) Sám Depardieu byl v roce 2023 obviněn ze zneužívání třinácti žen, jehož se měl dopouštět mezi léty 2004 a 2022. (https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-trinact-zen-obvinilo-herce-depardieua-ze-sexualniho-nasili-40428446, 12. 4. 2023)

102
Ukázal, že obtěžování na univerzitách ze strany vyučujících zažila v různých situacích a intenzitě většina z nich

http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1352739840.pdf - Námitkou bývá, že výraz „setkali/y se s obtěžováním“ není totéž jako být subjektem obtěžování. Nicméně vzhledem k tomu, že zpráva podává i přehled toho, kdy a za jakých podmínek se obtěžování odehrává, je zřejmé, že studující jsou svědky těchto činů a působí různou měrou negativně i na ně. Není to stejné jako „vědět o někom, komu ukradli auto“, ale mnohem spíš jako být svědkem krádeže, což je extrémně zřídkavé, na rozdíl od toho být svědkem obtěžování ve škole, kde se takové chování vlastně normalizuje.

102
Vidíme tedy, že v oblasti prevalence a vnímání sexuálního obtěžování nedošlo od roku 2008/2009 k žádným výrazným změnám

Za různé úrovně sexuálního obtěžování se považuje toto: Shakeshaft a Audrey (1995) rozlišili čtyři typy sexuálního obtěžování ve školním prostředí, které kombinují závažnost a formu: 1. úroveň závažnosti I, bezkontaktní zneužívání, vizuální formy (např. ukazování pornografických materiálů), 2. úroveň závažnosti II, bezkontaktní zneužívání, verbální formy (např. komentování tělesných partií konkrétních studujících), 3. úroveň závažnosti I, kontaktní sexuální zneužívání (např. štípání, mazlení), 4. úroveň závažnosti II, kontaktní sexuální zneužívání (např. pohlavní styk).
Vhodným doplněním k problematice jsou i rozhovory s Markétou Kopeckou, studentkou z olomoucké katedry sociologie https://ohlasy.info/clanky/2022/01/rozhovor-kopecka.html a https://www.heroine.cz/zena-a-svet/6626-jak-vedet-kdy-to-mam-nahlasit-mlhavost-hranic-je-jen-jednim-z-problemu-studentu-vysokych-skol (24. 11. 2021). https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/105380/120321416.pdf Dominika Dvořáková: Výskyt sexuálního obtěžování studujících na českých vysokých školách v roce 2018 – porovnání s výzkumem z roku 2008.

102
U prvního výzkumu, jenž byl zveřejněn v roce 2010, však nebylo možné ani na akademické půdě vést rozumnou diskusi

https://www.advojka.cz/archiv/2010/8/studentky-co-nosi-v-kabelce-zrni - Tato dobová reflexe politologa Ondřeje Slačálka a socioložky Terezy Stöckelové ukazují, na jak nízké úrovni se vyjadřovali tehdejší hlavní představitelé Fakulty humanitních studií. Svým způsobem je tato rétorika dnes již dost neuvěřitelná, nicméně lze spíše předpokládat, že podobně smýšlí mnoho lidí v akademickém prostředí dodnes.

08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš

08. Genderem neotěhotníš a penisem večeři neuvaříš
237
„Žena se ženou nerodí, ale stává“

Druhé pohlaví. (franc. orig. 1949, český, výrazně zkrácený překlad Jana Patočky 1966)

237
„Člověk nejprve existuje, setkává se, narůstá ve světě – a poté se definuje sám.“

Jean-Paul Sartre: Existencialismus je humanismus. (orig. 1946, česky 2004, nakl. Vyšehrad)

239
Jedná se o jeden z nejlepších stěrů v dějinách televizního vysílání a vychází z argumentačního faulu „sloučení společnou vlastností“, kdy Zappa odhalil nesmyslnost původního pseudoargumentu

Donna L. Halper (2009). Icons of Talk: The Media Mouths that changed America. Greenwood Press. s. 187.

239
Staré zlaté časy, tehdy se ještě muži uměli oblékat!

Komentář volně přejímám od politologa Andreje Ruščáka; má i dovětek: „Důvod, proč se pánské sukně udržely mimo Západ (zejména v Indii), je daný právě tím, že tyto země neměly etapu, kdy by udělaly z celé společnosti homogenizovanou masu ve jménu pokroku, který měl odvrhnout vše, co nebylo čistě funkcionální. Později modernita přispěla k větší svobodě a diverzitě, na počátku ale taková nebyla.“

240
Dokonce se vytvářejí mýty, že třeba „feministky nenosí růžovou“, protože je to údajně uráží, což je tak donebevolající nesmysl, že dal vzniknout názvu celé knihy s růžovým obalem

Feministky nenosí růžovou a jiné lži. (Editorka Scarlet Curtis), Albatros 2019.

241
Index Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) 2021

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/index-ukazal-genderovou-propast-cesky-chybi-u-reseni-zasadni/r~6a41ad643df411eb9c800cc47ab5f122/ (Adéla Otčenášková, 22. 12. 2020), https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2021/CZ Česko získalo o půl bodu víc než v roce 2020 a o jeden bod víc než v roce 2019, což je tempo růstu, jímž evropský průměr nedoženeme nikdy, protože ten se posouvá mnohem rychleji. Ohrožení chudobou v Česku u žen meziročně vzrostlo – u seniorek je nyní na pokraji hmotné nouze 22 % oproti 9 % seniorů.

242
Sám Radim Uzel přitom řešil, jestli by muži mohli kojit, a dospěl k tomu, že to je fyziologicky možné

Kapitola Budou kojit muži? v knize Užitečné pohlaví (s. 79–91)

243
Už jenom to by mohlo něco napovědět o zvláštním paradoxu, že lidé, kteří rozumějí gender studies, nakonec genderují (nálepkují) výrazně méně než ti, kteří jim nerozumějí

Mimořádně absurdním příkladem nesmyslného genderování je tento pseudofilosofující blog o tom, že by ženy neměly nosit hodinky, jelikož jim to bere ženskost. „Zatímco časem ženy je kairos, čas vhodný k tomu něco udělat, časem muže je chronos. Čas přesně určený. A tak máme odpověď na to, proč jsou hodinky atributem muže. Muže, mužského způsobu bytí, mužského stylu. Muž vynalézá hodinky, aby se vytrhl z cyklického času. Aby se vytrhl z těla Matky.“ https://www.synestesis.com/post/proc-hodinky-kradou-zenam-zenstvi. Podobně, ale až strašidelně legrační je tento příspěvek fanatického katolíka o tom, proč ženy musí nosit sukně. http://www.stjoseph.cz/zeny-nepatri-do-kalhot/

244
„Pohlaví zůstává skryto, ale pomocí genderu vyjadřujeme, zda se cítíme být mužem či ženou“

Lucie Jarkovská, Prohlédněme genderové stereotypy. In Valdrová, Jana. ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004.

244
Biologie tvoří jenom malou část toho, jací jsme, v každodenní praxi převládají spíš společenské konvence v tom, co děláme, říkáme a myslíme si

Tato věta ani celá kniha nepopírá vliv genů. (Viz ještě kapitola 15.) Pouze tvrdí, že „koncové stavy, jak se chováme“, nejde vysvětlit biologií, ale že naše jednání je na vědomé i nevědomé úrovni regulováno různými institucemi a společenskými konvencemi. Svůj genový základ výchovou a prostředím úplně nezměníme. Ale výrazně ovlivňujeme, co je společensky preferované. Banální příklad – lidé, kteří mají predispozice k alkoholismu, se mohou na základě regulací hůře dostávat k alkoholu a můžou si kolem sebe vytvářet prostředí a pěstovat návyky, které je uchrání alkoholu propadnout.

245
Polské ženy mluví výrazně afektovaněji než Češky, aby si jich machističtější polští muži všimli, protože, kdyby mluvily „ploše česky“, nevnímali by je a domnívali by se, že si ženy mluví samy pro sebe

Poláci a Polky se nejvíce chápou jako totálně maskulinní a totálně femininní; většina západních národů to ale tak nemá – https://yougov.co.uk/society/articles/45096-young-westerners-less-likely-see-themselves-totall (30. 1. 2023)

245
Když sociolog Erving Goffman mluvil o tom, že „všichni hrajeme divadlo“, jak zní i název jeho nejslavnější knihy z 50. let

The Presentation of Self in Everyday Life, 1956/1959 (česky Všichni hrajeme divadlo, 1999 a 2018)

246
Starání se o dům a domácnost se tak podle Goffmana stává věcí, kterou podle společnosti „nemá dělat“ muž

http://uregina.ca/~gingrich/319f1506.htm - Sociology 319 – Contemporary Social Theories, 15. 2. 2006, Goffman’s approach to symbolic interactionism (Adams and Sydie, pp. 167-179).

246
Současný sociolog Michael Kimmel k tomu říká podobně: „Spíše než vlastnost jednotlivce je gender produkt interakce s ostatními.“

Michael S. Kimmel: The Gendered Society (2000, s. 106)

247
Butler chápe gender jako „konstruovaný prostřednictvím performativních vyjádření“

Základními prameny jsou esej Performative Acts and Gender Constitution (1988) a knihy Gender Trouble (1990) a Bodies That Matter (1993), jež v češtině vyšla jako Závažná těla: O materialitě a diskurzivních mezích „pohlaví“ (Karolinum, 2016).

248
Neděje se to jenom u svatby a změny stavu ze „svobodná“ na „vdaná“, ale v desítkách až stovkách situací a každodenních praktik

Zůstaňme chvíli u svatby. Zatímco muži je na závěr obřadu stisknuta ruka, žena dostává polibek (social kiss), což demonstruje diferenci mezi nimi a příslušnost k určitému genderu. Příslušnost k danému genderu a hierarchie mezi nimi je demonstrována například při svatebním obřadu probíhajícím v tradiční křesťanské euroamerické kultuře. Muž přichází k oddávajícímu první a jako první je také tázán, zda chce vstoupit do manželství. Žena v obou těchto případech figuruje jako druhá. U většiny případů navíc žena přijímá jméno svého manžela. Pokud bychom se pokusili tyto role náhle obrátit, nastane sociální chaos. Přitom není příliš jasné, proč mají muži v dnešní společnosti tento druh přednosti.

248
Gender jako konstrukt vymezuje ve společnosti určité transakce přiměřené pouze pro jedno pohlaví

Rozdíl mezi Goffmanem a Butler je zhruba následující: u Goffmana je performance hraním, jež se blíží předstírání. Je velice uvědomovanou, dalo by se říci až manipulativní činností ze strany hráče. Naopak perspektiva Judith Butler pojetí člověka jako sebe-vědomého aktéra vylučuje. Většinu toho, co děláme, děláme neuvědoměle, zautomatizovaně. Právě proto je tak nepříjemné o tom mluvit a přemýšlet, právě proto se nám to zdá divné a „nepřirozené“.

248
Nejde o to, že by tyto rozdíly vycházely pouze z anatomie, ale jsou námi dotvářeny

Feministická autorka Donna Haraway známá svým esejem A Cyborg Manifesto (jenž vyšel již v roce 1985) k tomu namítá, že úplné oddělování pohlaví a genderu nefunguje a nelze z těl dělat pouhé „prázdné stránky“, do nichž lze vepsat cokoliv v duchu „biologie vám dává jisté tělo, ale společnost určuje podmínky, jak v něm žijete“.  Tělo je podle Haraway důležité a ona si, coby představitelka kyberfeminismu uvědomuje, že právě tělesnými modifikacemi a propojováním organického těla s technologiemi se bude ubírat další cesta evoluce. Navazuje na ni celá linie xenofeministek, mluvících o radikálně odlišném pojetí identity již v poměrně blízké budoucnosti. Viz kniha Xenofeministická čítanka (Display, 2022).

248
K válečnicím se navíc připočítávají ženy, jež vystupovaly jako mužští špioni, piráti či mniši, nebo zápolily v judu či běhaly maratony spolu s muži (a dokonce i vyhrávaly)

https://www.bustle.com/articles/112732-11-badass-women-in-history-who-pretended-to-be-men-because-gender-equality-back-then-was (25. 9. 2015), https://www.ranker.com/list/women-disguised-as-men-in-history/ či https://blogs.loc.gov/headlinesandheroes/2021/03/women-who-dressed-as-men-and-made-history/ (30. 3. 2021)

250
Její identita byla odhalena až po smrti, ale i tehdy byla popisovaná jako „zvláštní malý muž“ a mnoho lidí nedovedlo uvěřit, že je desítky let oklamávala

https://www.sciencehistory.org/distillations/how-history-keeps-ignoring-james-barry - Přetrvávají spory, zda Margaret Anne Bulkley byla žena, nebo intersexuální či transgender osoba. Každopádně za ženu byla označena u porodu a v životě se prosadil/a jako muž. Možná se někdy dočkáme i filmového zpracování: https://deadline.com/2016/12/rachel-weisz-secret-life-of-dr-james-miranda-barry-maven-pictures-1201868743/

250
I slovo „girl“ v angličtině až do 14. století označovalo dítě bez ohledu na pohlaví, tedy dívku i chlapce

https://www.etymonline.com/word/girl (Anonymní objevitel této zajímavosti má u mě pivo nebo kávu.)

250
Zvláště misogynsky naladěný (tehdy 73letý) spisovatel Ludvík Vaculík

Vaculíkův prapodivný vztah k ženám popsala nedávno jeho dcera Cecílie Jílková: „Především jsem se ho ohromně bála, ale současně jsem na něm velmi lpěla a ničilo mě, že s námi byl tak málo. Tehdy jsem ještě nevěděla, že má dvě rodiny. Když jsem se dozvěděla pravdu, byla jsem v šoku několik let (…) Další problém byl, že jsem žena a on byl muž. Ženy pro něho byly fascinující artefakty, ale jen málokdy respektoval jejich názory.“ https://magazin.aktualne.cz/cecilie-jilkova-o-knize-otec-buh-a-matka-laska/r~8f1eded425f911ec9106ac1f6b220ee8/ (13. 10. 2021)

251
Jenže z prohlášení typu ‚jel jsem v kupé se třemi ukřičenými dospívajícími osobami a ani jsem si nemohl číst knížku‘ by asi článek pro noviny nevznikl.“

https://www.feminismus.cz/cz/clanky/nezeny-ludvik-vaculik (14. 2. 2001) Citace krácena se svolením autorky.

252
Money každopádně není žádným oslavovaným hrdinou gender studies

Klíčovou roli v definování pak sehrál americký psychoanalyticky orientovaný profesor psychiatrie Robert Jessie Stoller v roce 1968 v knize Sex and Gender: On the Development of Masculinity and Femininity. Jeho pojetí vytváření genderu-pohlavní identity muže a ženy je komplexní a má tři složky: 1) biologické a hormonální (endokrinologické) vlivy, 2) přiřazení pohlaví při narození a 3) ekologické a psychologické vlivy s účinky podobnými imprintingu (vtiskování, vtištění, vpečetění), což je specifický proces učení vázaný na časově omezené období v určité fázi ontogenetického vývoje vedoucí k dlouhodobým a případně trvalým formám chování a prožívání. (Toto chápání zůstává i v současných gender studies v zásadě dodnes stejné, jen se stále více zkoumá ona třetí rovina.)

254
V latině jde prvotně téměř o synonyma, kdy penis popisuje mužský pohlavní úd v jakémkoli stavu, zatímco falus popisuje úd především v erekci

https://www.etymonline.com/search?q=penis

254
Erekce byla dokonce dávána do souvislosti se svalovou ochablostí

Vzdáleně se v tom projevuje starost o účelnost vynaloženého testosteronu. Ten, kdo příliš často souloží či masturbuje, nemusí mít dostatek tohoto anabolického hormonu k atletickému výkonu a růstu svalů. Jedná se ale spíš o mýtus šířený různými sportovními trenéry. Zákaz sexu před sportovním výkonem dává smysl jen částečně, aby byli sportovci a sportovkyně soustředěnější, případně agresivnější. Pro mnoho z nich je ale naopak uvolnění se při sexu ideálním způsobem, jak se psychicky vyladit na výkon. Endorfiny mohou být z tohoto hlediska důležitější než pohlavní hormony. https://www.sciencealert.com/scientists-just-debunked-the-no-sex-before-sports-myth (12. 10. 2016)

256
Je pouze v našich hlavách, že si z nějakých 80 % představujeme převážně muže

Caroline Criado Perez, Invisible Women: Data Bias in a World Designed for Men, 2019, s. 9.

257
Právě tady se ukáže, že pod falickou symbolickou ochranou není ukrytý zdravý penis a silný muž, ale jen zoufale trapný chlápek za zenitem

Velmi typické je to ve více filmech Davida Lynche – u postavy Franka v Modrém sametu, barona Harkonena v Duně, Dicka Laurenta (jak příznačné jméno!) v Lost Highway nebo u hlavního hrdiny v Příběhu Alvina Straighta. V roce 2006 jsem tuto (nepůvodní) tezi rozvíjel v knize David Lynch: Temné stránky duše (nakl. Jota) na základě snímku Perverzní průvodce filmem (2006), v němž vystupuje filosof a psychoanalytik Slavoj Žižek.

257
„Matrix“ klamající smysly a rozum lží těch, co vládnou, že se ovládaní mají dobře

Toto pojetí ideologie volně přebírám od italského politického myslitele Antonia Gramsciho (1891-1937), jenž byl dlouhodobě vězněn Mussoliniho fašistickým režimem. Při soudním procesu se státní žalobce nechal slyšet: „Na dvacet let musíme zastavit tento mozek“. Tak moc se jeho pronikavých myšlenek báli.

259
Jak alespoň rozhodnout, jestli je „mužnější“ indiánská čelenka z ptačích per, vikingská helma s rohy

Vycházím tu spíš ze zavedených popkulturních obrazů než z historické reality. „Vikingské helmy s rohy zůstávají romantickou smyšlenou vizí devatenáctého století, u jejíhož zrodu byl švédský malíř Gustav Malmström a kostýmní návrhář Carl Emil Doepler, který takové helmy nadělil vikingským postavám opery Prsten Nibelungův Richarda Wagnera.“ Nicméně stále zůstává pravdou, že helmy s rohy byly primárně odznakem moci. Nebyly typickou výbavou válečníků a neměly žádný praktický účel být zbraní.
https://www.idnes.cz/xman/styl/doba-bronzova-vikingove-prilby-rohy-stredomori-obchod-sardinie.A220117_180833_xman-styl_fro (11. 2. 2022)

260
Jsou to muži všeho věku neschopní unést svůj ústup z vedoucích pozic či ohniska pozornosti, ony zástupy zakomplexovaných zoufalců, kteří se bojí žen a nenávidí je

Zevrubně o nich pojednává kniha Laury Bates Men Who Hate Women: From Incels to Pickup Artists: The Truth about Extreme Misogyny and How it Affects Us All (Undercover Look at the Everyday Danger of Radicalized Toxic Masculinity), 2021, 411 stran.